Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie války: Náklady Ruska v Sýrii

| 19. 11. 2015

Rusko od nástupu Vladimira Putina k moci v celém období od začátku nového tisíciletí trpělivě pracovalo na návratu do pozice jedné ze světových mocností. Důrazná obrana ruských zájmů na sousední Ukrajině a nynější angažmá v Sýrii dokazuje, že je připraveno hrát v mezinárodní politice opět jednu z hlavních rolí. Jakou za to platí cenu?

Ekonomie války: Náklady Ruska v Sýrii

Rusko se po konci studené války nacházelo ve zbídačeném stavu. Slabé ekonomicky a s rychle zastarávající vojenskou technikou, na jejíž údržbu nemělo peníze. Po zkušenosti s dekádou trvajícím konfliktem v Afghánistánu se Rusko zařeklo, že se nebude angažovat nikde daleko od svých hranic. Vše se nyní mění a Rusko je připraveno i ve spolupráci s Íránem prosazovat své zájmy na Blízkém východě. Intervence v Sýrii je toho zřetelným důkazem.

Ruský návrat do mocenské pozice

Aby tohoto návratu do mezinárodní politiky bylo Rusko schopné, každým rokem stabilně zvyšovalo své výdaje na zbrojení. Jen za poslední roky narostly ruské výdaje v absolutních číslech z 65 miliard dolarů (3,8 procenta ruského HDP) v roce 2010 na 91,7 miliardy dolarů (4,5 procenta ruského HDP) v roce 2014. Tyto údaje pochází z databáze SIPRI. Po silném propadu kurzu rublu v loňském roce nyní armádní výdaje odpovídají jen cca 50 miliardám dolarů, ale v rublovém vyjádření neustále rostou a dosahují výše přes tři biliony rublů.

Zvyšující ruské výdaje na zbrojení zapadají do celkových globálních trendů. Státy NATO se staraly ještě v roce 2010 o dvě třetiny celkových globálních výdajů na zbrojení. V roce 2020 už to nebude ani polovina. Parita NATO a zbytku světa by měla být dosažena podle výzkumné organizace IHS už v roce 2018. Rusko má pochopitelnou snahu v takovém multipolárním světě s mnoha centry moci hrát významnou roli.

Náklady ruské intervence v Sýrii

V IHS Jane’s se zabývali náklady ruské intervence v Sýrii v období od 30. září (začátek bombardování) do 20. října. Následující čísla představují minimální denní náklady:

  • 710 000 dolarů za vzdušné složky
  • 750 000 dolarů za munici
  • 440 000 dolarů za vojáky
  • 200 000 dolarů za loďstvo
  • 250 000 dolarů ostatní náklady (komunikace, logistika, …)

Minimální denní náklady tedy jsou 2,4 milionu dolarů, ale podle analytika z IHS Bena Moorese mohou být skutečně až dvakrát vyšší. Hodina letu bojového letounu stojí asi 12 000 dolarů, hodina letu helikoptéry zhruba 3000 dolarů. Pro bombardování jsou letouny ve vzduchu cca 90 minut denně a vrtulníky 60 minut. To znamená, že s 36 letouny a dvaceti vrtulníky, které Rusko po čas analýzy v Sýrii využívalo, utratí 710 000 dolarů. Podobné podrobné propočty má IHS ke všem ostatním složkám.

Celkové odhadované náklady jsou tak za toto analyzované období 80–115 milionů dolarů. To vzhledem k výše uvedenému ruskému rozpočtu nepředstavuje žádnou výraznou zátěž, která by se měla negativně projevit.

Je to udržitelné?

V takto malém měřítku nepředstavuje intervence pro Rusko příliš velkou zátěž. Pokud by v tomto rozsahu probíhala rok, stála by zřejmě něco přes dvě miliardy dolarů, což je zlomek vojenského rozpočtu Ruska. Není ale jasné, jestli Rusko nebude postupně svou přítomnost v zemi zvyšovat. S tím by úměrně narůstaly i náklady.

Rusko na intervenci v Sýrii vydělá

Je velmi pravděpodobné, že pro Rusko se výdaje na intervenci v Sýrii stanou velmi dobrou investicí. Z čísel výše je patrné, že podobné omezené zapojení do konfliktu není pro rozpočet státu nijak ruinující. Ve skutečnosti je to velmi levné PR, zapadající do celkové marketingové strategie státu, které se častěji říká zahraniční politika.

Krom prosazování konkrétních zájmů splní syrské angažmá pro Rusko hned několik vedlejších cílů. Rusko si tím koupilo celosvětovou mediální kampaň o sobě jako navracející se světové mocnosti. Jak před nedávnem ve významném článku napsal Fareed Zakaria, Spojené státy díky své bezradnosti v syrském konfliktu v porovnání s Ruskem vypadají slabě, nemohoucně a hloupě.

Konflikt dává Rusku možnost vyzkoušet a otestovat si v boji vlastní kapacity, ruští vojáci získají bojové zkušenosti. Demonstrace ruské síly před celým světem má ještě jeden velmi příjemný efekt v podobě předvedení se před potenciálními klienty. Rusko za minulý rok exportovalo zbraně za 15,5 miliardy dolarů. Kvůli tomu už se vyplatí občas ukázat svoji techniku v akci.

A i kdyby výdaje nakonec převýšily možné příjmy, peněžní ztráta pro Kreml není argumentem. Ruslan Puchov, ředitel moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies – Centr Analiza Strategij i Technologij) k tomu pro deník The Moscow Times dodává: „Jak říkáme v Rusku, předvádění se má vyšší hodnotu než peníze.“ 


Na úvodním obrázku se ruské vzdušné síly předvádějí při letošních moskevských oslavách Dne vítězství. Snímek: VLADJ55 / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin77 | 19. 11. 2015 09:54

Říkat vojenské okupaci cizího státu důsledná obrana ruských zájmů, to chce silný žaludek vy hajzlové.

+4
+
-

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

z Finmagu Politmag? | 21. 11. 2015 23:58

Ach jo, kde jsou ty doby, kdy na Finmagu byly kvalitní ekonomické články. Dneska to začíná být klasický bulvár. Počínaje Kašpárkovou recenzí pro šestnáctileté úchylonerdy, přes Nakládačky, až k tomuhle Putinovi.
Mimochodem, na jeden (a zrovna ekonomický) aspekt války v Sýrii podle mne autor v článku zapomněl: tím, že Rusko bombarduje konvoje s ropou pašovanou Daešem do Turecka, nenápadně (a asi nepatrně?) zvyšuje cenu své nejdůležitější vývozní suroviny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

V R A Z I | 19. 11. 2015 11:08

Hezké povídání o penězích.
Hlavně nevidět ty mrtvé.
http://www.mises.cz/clanky/proc-je-zabiti-nevinnych-najednou-aktem-valky--1921.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

suchy | 19. 11. 2015 21:40
reakce na V R A Z I | 19. 11. 2015 11:08

Nějak nechápu, proč je ten odkaz pod tímto článkem.

" Agrese ve jménu šíření demokracie v čele s vládnoucí elitou USA a v závěsu s evropskými poskoky a vazaly typu Francie a Velká Británie má na svědomí od počátku války v Iráku podle některých odhadů stovky tisíc životů civilistů na Blízkém Východě." ...se píše v odkazovaném článku. S tím naprosto souhlasím. Kdybych chtěl být nelidský, tak bych mohl tvrdit, že Francie si za vybombardování Lybie, ke kterému nebyl žádný důvod, nějakou takovou odplatu zasloužila. Ale samozřejmě to tvrdit nebudu, protože mezi tento tip lidí nepatřím.
Jak to ale souvisí s Ruskem?
To co proběhlo v Lybii mělo nastat i v Sýrii, možná už mnozí zapomněli na organizované demonstrace a střílení do lidí ( jako Ukrajina), pak použití nervového plynu a obvinění vlády, že ona ho použila, následné prokázání, že to vláda nebyla a byla to falešná vlajka, aby byla záminka pro nálety (o tom se moc nepsalo). Tehdy tomu Rusové zabránili. Tak západní vládnoucí elita začala vyzbrojovat a cvičit "opozici" proti vládě a z toho se vyklubal IS. Pak západní vládnoucí elity několik let na oko s IS bojovali a za tu dobu se rozloha IS několikanásobně zvětšila. Nikdo neviděl zásobovací kolony kamionů z Turecka (člena NATO, to jsou naši) a cisterny s ropou jedoucí do Turecka (prachy nesmrdí).
To západ vytvořil problém v arabském světě a má na svědomí ty mrtvé, tak proč o tom mluvíme v článku o Rusku? Myslíte si, že lidé v syrských městech ovládaných IS netrpí a neumírají? Že IS má na svědomí méně obětí než ruské nálety? Proč by měli ruští vojáci bojovat a umírat v ulicích syrských měst proto, že západ stvořil IS? Když rusové nebudou bojovat s IS, bude mrtvých v Syrii méně? A zůstane IS v Syrii a Iráku? Nebude se šířit a vraždit dál?
Jestli nechcete mrtvé, musíte změnit zahraniční politiku USA. Uvalme na ně sankce, místo na Rusko, donuťme je zaplatit škody ve všech státech, které zničili. Mezi ně patří i Ukrajina, kterou zaplaceným pučem zavlekli do občanské války.
Představte si, že by všichni byli tak agresivní, jako Rusové na Krymu a nikoho nezabili. To by byla katastrofa. Kam by jsme házeli všechny ty bomby, zbraně a munici?

Kteří že jsou ti hajzlové, Martine77? (obávám se, že i my mezi ně patříme, jelikož jsme členy toho spolku, babička říkávala: Ten kdo nejvíc křičí, od toho to fičí)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 23. 11. 2015 09:57
reakce na suchy | 19. 11. 2015 21:40

Bravo! Klobuk dolu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin77 | 19. 11. 2015 09:54

Říkat vojenské okupaci cizího státu důsledná obrana ruských zájmů, to chce silný žaludek vy hajzlové.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 19. 11. 2015 13:47
reakce na Martin77 | 19. 11. 2015 09:54

Rusko Sýrii určitě neokupuje. To ji víc okupuje NATO. Nebo si myslíte, že nás sověti v roce 1945 okupovali? Okupace přišla až v 68.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Yhor | 19. 11. 2015 14:23
reakce na Petr | 19. 11. 2015 13:47

Taky není řeč o Sýrii, ale o Ukrajině.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 19. 11. 2015 15:05
reakce na Yhor | 19. 11. 2015 14:23

Chce to vnímat dění v souvislostech a zejména příčiny, nikoli pouze následky. Na počátku bylo to, že se Američané chtěli prostřednictvím NATO dostat na samotné hranice svého někdejšího rivala (to je těch pět miliard dolarů, o kterých mluvila v památném hovoru Victoria Nuland), včetně značné pomoci při protistátním puči. Roli samozřejmě hrála i situace početné ruské menšiny na východě Ukrajiny a jedna z mála ruských základen mimo ruské území (na kterou měli Rusové podepsánu smlouvu a kterých mají Američané po celém světě několik set).

Můžete samozřejmě namítnout, že Rusům může být dění v jiném státě úplně jedno a že se do něj nemají co vměšovat (to můžou jen Američané?). Pak ale nechápu, proč rozmísťování jaderných střel na Kubě málem vedlo ke třetí světové válce, vždyť Kuba nebyla americké území, tak co bylo Američanům do toho, že Rusové někde rozmísťují nějaké rakety.

Můžeme se bavit o tom, jaký by svět mohl být, kdybychom byli všichni laskaví, milí, srdeční a tolerantní a hlavně nebojovali o moc. Realita taková ovšem nikdy nebude, realita spočívá v tom, o čem mluví zcela bez obalu třeba George Friedman (boj o moc, o nic jiného, státy nemají přátele, jen své zájmy). Žádný stát nenechá do oblastí, které považuje za sféry svého vlivu, vstoupit konkurenci (stačí se podívat, jak reagují USA na čínské umělé ostrovy v Jihočínské moři). Ruská okupace Krymu nebyla nic moc pěkného, ovšem byla to zcela očekávatelná odpověď na politiku USA v regionu. Zejména poté, co Američané vytvořili precedens (základnu v Kosovu pomocí humanitárního bombardování Srbska).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Burlak | 19. 11. 2015 16:12
reakce na Phoenix | 19. 11. 2015 15:05

Jako že když někdo má tu smůlu a sousedí s velkým mongolským medvědem, tak nějak klesá jeho svoboda vstoupit do organizací, do kterých chce?

Znám tuto ruskou doktrínu o "blízkém příhraničí" a myslím, že by za ni Rusko od dotčených států zasloužilo pár facek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 11. 2015 18:38
reakce na Burlak | 19. 11. 2015 16:12

Ano. Finové to například pochopili velmi dobře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 19. 11. 2015 17:58
reakce na Burlak | 19. 11. 2015 16:12

Proto píšu, že se buď můžeme bavit o tom, jaký by svět měl být nebo o tom, jaký opravdu je. Realitě je úplně jedno, že se Vám nelíbí. Vůbec neříkám, že se mi něco podobného líbí, ale je třeba si uvědomit, že onu doktrínu "blízkého příhraničí" úplně stejně uplatnili právě třeba Američané při Kubánské krizi. Opravdu není třeba se tvářit, že něco podobného provádějí pouze Rusové a všichni ostatní jsou hrozní klaďáci.

Pokud má někdo tu smůlu, že sousedí s libovolnou velmocí (lhostejno jestli se jedná o souseda USA, Ruska, Číny či třeba Indie), tak vstoupení do organizace, kterou daná velmoc považuje za hrozbu, většinou končí nevybíravou odpovědí. Rusové anektovali Krym (a samozřejmě v historii okupovali další země), Američané pomohli zorganizovat či rovnou sami zorganizovali převraty v desítkách zemí světa jen proto, že se jim nelíbil tamní režim (o nevybíravém ovlivňování politiky třeba v Německu samozřejmě nemluvě). To co dělá Čína v Jihočínském moři také není nic pěkného. Každá velmoc bude vždy nebezpečím pro své sousedy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ronnie | 19. 11. 2015 22:45
reakce na Phoenix | 19. 11. 2015 17:58

Jistě, ale jsou tu drobné rozdíly:

- Celá Kubánská krize nezačala tím, že Kuba vstoupila do RVHP, ale tím, že tam Rusové dovezli rakety s jadernými hlavicemi a plánovali je namířit na USA

- Na Ukrajině se nic takového neplánovalo. Plánovaly se jen rozhovory o přiblížení k EU, tedy o volném pohybu zboží, kapitálu, ... Blízkopříhraniční pobaltské státy se z mongolského vlivu vymanily, ti lidé tam zato dodnes děkují Bohu - a kde jsou tam nějaké jaderné rakety namířené na Rusko? Nebylo tam nic, jen v podstatě domobrana o pár tisících vlastních vojáků. Teprve až po invazi ruských zelených mužíků na dovolené na Ukrajinu se Pobaltí začalo obávat a něco zlehka řešit - ovšem stále ne rozmístění útočných zbraní hromadného ničení namířených na Rusko.

Rusko evidentně rozumí jen politikům typu Reagan a Thatcherová, ti jsou bohužel v nedohlednu.
Je tedy třeba doufat, že Rusku srazí hřebínek nízká cena ropy a případné zavlečení do Syrského či jiného konfliktu. Západ je dnes bohužel impotentní, masochisticky sebevražedný a sebemrskačský a státním dluhovým socialismem rozvrácený a oslabený.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 19. 11. 2015 23:38
reakce na Ronnie | 19. 11. 2015 22:45

Jestli Kuba v té době byla nebo nebyla v RVHP je vedlejší. Rusové tam nainstalovali něco, co (dlužno dodat z dobrého důvodu) považovali tehdy Američané za ohrožení své bezpečnosti (byť se jednalo o cizí území). A přesně to se stalo v opačném gardu na Ukrajině (a předtím v Kosovu, Srbsko je tradiční spojenec Ruska, proč tam asi Američané vybudovali vojenskou základnu, že). Mimochodem, opravdu si myslíte, že Američané velmi napomohli protistátnímu puči na Ukrajině proto, aby to neměli daleko, až budou do Ruska vozit hamburgery?

Ano, plánovaly se rozhovory o volném pohybu zboží, asociační dohoda a podobné legrace. Dokud na tyto záležitosti Janukovič kýval, tak to byl ohromný kamarád. Jakmile cukl, tak se rozjelo obvyklé "kolečko" obvinění ze zfalšovaných voleb, nedemokratického způsobu vládnutí atd. Lidé na Ukrajině nakonec svobodně vyměnili jednoho zlého oligarchu za jiného hodného oligarchu a pohádky byl konec.

Příliš nerozumím tomu proč nazýváte Rusko Mongolskem. Já tak krátkozrace (tj. stylem co Američan to idiot) o USA také nesmýšlím a to je země, která jen za posledních deset napadla pod vylhanou záminkou poměrně dost zemí (např. Irák/Lýbie), běžně vraždí pomocí dronů cizí státní příslušníky mimo své území a prakticky stvořila svou velmi krátkozrakou politikou nejšílenější státní útvar na Zemi (DAEŠ je ještě o něco horší než KLDR).

Buď tedy přijmeme tezi, že zasahovat do dění na cizím území nemůže nikdo (tedy ani Rusko, ani USA, ani kdokoli jiný) nebo přijmeme tezi, že zasahovat do dění v cizích zemích může kdokoli (tedy to, jak to funguje teď, pak je ale dost pokrytecké kritizovat pouze Rusko, když to dělá každý, kdo si myslí, že mu to projde). Pokud jste zastáncem toho, že zasahovat mohou pouze a výhradně a priori dobré USA, tak se dál nemáme o čem bavit.

Víte, děláte tu chybu, že se na USA a Rusko díváte optikou Studené války (USA - kapitalizmus - dobré, Rusko - komunizmus - špatné). A úplně Vám uniká, že došlo k naprostému prohození rolí. Putin rozhodně není vzor všech demokratických ctností, ale je stokrát menší socialista než Obama. Rusko pod jeho vedením připomíná carské Rusko (případně USA padesátých let, baštu konzervativizmu a to i s některými tehdejšími hony na čarodějnice) a ne SSSR. Zatímco Američané se shlédli v neomarxizmu a čím dál tím více naopak SSSR připomínají. Jste-li hlava otevřená, přečtěte si něco od skutečných amerických konzervativců typu Buchanana nebo libertariánů jako je Ron/Rand Paul.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

jfb | 19. 11. 2015 23:31
reakce na Ronnie | 19. 11. 2015 22:45

Kubánská krize začala rozmístněním jaderných raket v Turecku, což narušilo celou koncepci MAD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 11. 2015 12:05
reakce na Martin77 | 19. 11. 2015 09:54

Politika je jako párky, lépe nevědět, jak se připravují (Bismarck). Někdy i okupace je obrana vlastních zájmů. A eufemismy máme my lidé v oblibě - vražda nenarozeného dítěte=přerušení těhotenství, masová vražda=konečné řešení, ukradení majetku=znárodnění a mnohé další.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 19. 11. 2015 09:23

Víte, co armáda potřebuje ze všeho nejvíc? ....................... Nepřítele.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hugo | 19. 11. 2015 08:26

Článek jak z Rudého práva ... plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kelar | 19. 11. 2015 08:52
reakce na Hugo | 19. 11. 2015 08:26

Jasně.
Zatímco kdyby napsal, že do půlky příštího roku Rusko kvůli válce v Sýrii zkrachuje, bylo by to ... jako z Echa24 :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

David BartasDavid Bartas
Studuje mezinárodní vztahy a hospodářskou politiku na ESF a FSS MU v Brně. Pracuje jako asistent europoslance Petra Macha. Působil jako junior analytik...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!