Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie války: Náklady Ruska v Sýrii

Rusko od nástupu Vladimira Putina k moci v celém období od začátku nového tisíciletí trpělivě pracovalo na návratu do pozice jedné ze světových mocností. Důrazná obrana ruských zájmů na sousední Ukrajině a nynější angažmá v Sýrii dokazuje, že je připraveno hrát v mezinárodní politice opět jednu z hlavních rolí. Jakou za to platí cenu?

Rusko se po konci studené války nacházelo ve zbídačeném stavu. Slabé ekonomicky a s rychle zastarávající vojenskou technikou, na jejíž údržbu nemělo peníze. Po zkušenosti s dekádou trvajícím konfliktem v Afghánistánu se Rusko zařeklo, že se nebude angažovat nikde daleko od svých hranic. Vše se nyní mění a Rusko je připraveno i ve spolupráci s Íránem prosazovat své zájmy na Blízkém východě. Intervence v Sýrii je toho zřetelným důkazem.

Ruský návrat do mocenské pozice

Aby tohoto návratu do mezinárodní politiky bylo Rusko schopné, každým rokem stabilně zvyšovalo své výdaje na zbrojení. Jen za poslední roky narostly ruské výdaje v absolutních číslech z 65 miliard dolarů (3,8 procenta ruského HDP) v roce 2010 na 91,7 miliardy dolarů (4,5 procenta ruského HDP) v roce 2014. Tyto údaje pochází z databáze SIPRI. Po silném propadu kurzu rublu v loňském roce nyní armádní výdaje odpovídají jen cca 50 miliardám dolarů, ale v rublovém vyjádření neustále rostou a dosahují výše přes tři biliony rublů.

Zvyšující ruské výdaje na zbrojení zapadají do celkových globálních trendů. Státy NATO se staraly ještě v roce 2010 o dvě třetiny celkových globálních výdajů na zbrojení. V roce 2020 už to nebude ani polovina. Parita NATO a zbytku světa by měla být dosažena podle výzkumné organizace IHS už v roce 2018. Rusko má pochopitelnou snahu v takovém multipolárním světě s mnoha centry moci hrát významnou roli.

Náklady ruské intervence v Sýrii

V IHS Jane’s se zabývali náklady ruské intervence v Sýrii v období od 30. září (začátek bombardování) do 20. října. Následující čísla představují minimální denní náklady:

  • 710 000 dolarů za vzdušné složky
  • 750 000 dolarů za munici
  • 440 000 dolarů za vojáky
  • 200 000 dolarů za loďstvo
  • 250 000 dolarů ostatní náklady (komunikace, logistika, …)

Minimální denní náklady tedy jsou 2,4 milionu dolarů, ale podle analytika z IHS Bena Moorese mohou být skutečně až dvakrát vyšší. Hodina letu bojového letounu stojí asi 12 000 dolarů, hodina letu helikoptéry zhruba 3000 dolarů. Pro bombardování jsou letouny ve vzduchu cca 90 minut denně a vrtulníky 60 minut. To znamená, že s 36 letouny a dvaceti vrtulníky, které Rusko po čas analýzy v Sýrii využívalo, utratí 710 000 dolarů. Podobné podrobné propočty má IHS ke všem ostatním složkám.

Celkové odhadované náklady jsou tak za toto analyzované období 80–115 milionů dolarů. To vzhledem k výše uvedenému ruskému rozpočtu nepředstavuje žádnou výraznou zátěž, která by se měla negativně projevit.

Je to udržitelné?

V takto malém měřítku nepředstavuje intervence pro Rusko příliš velkou zátěž. Pokud by v tomto rozsahu probíhala rok, stála by zřejmě něco přes dvě miliardy dolarů, což je zlomek vojenského rozpočtu Ruska. Není ale jasné, jestli Rusko nebude postupně svou přítomnost v zemi zvyšovat. S tím by úměrně narůstaly i náklady.

Rusko na intervenci v Sýrii vydělá

Je velmi pravděpodobné, že pro Rusko se výdaje na intervenci v Sýrii stanou velmi dobrou investicí. Z čísel výše je patrné, že podobné omezené zapojení do konfliktu není pro rozpočet státu nijak ruinující. Ve skutečnosti je to velmi levné PR, zapadající do celkové marketingové strategie státu, které se častěji říká zahraniční politika.

Krom prosazování konkrétních zájmů splní syrské angažmá pro Rusko hned několik vedlejších cílů. Rusko si tím koupilo celosvětovou mediální kampaň o sobě jako navracející se světové mocnosti. Jak před nedávnem ve významném článku napsal Fareed Zakaria, Spojené státy díky své bezradnosti v syrském konfliktu v porovnání s Ruskem vypadají slabě, nemohoucně a hloupě.

Konflikt dává Rusku možnost vyzkoušet a otestovat si v boji vlastní kapacity, ruští vojáci získají bojové zkušenosti. Demonstrace ruské síly před celým světem má ještě jeden velmi příjemný efekt v podobě předvedení se před potenciálními klienty. Rusko za minulý rok exportovalo zbraně za 15,5 miliardy dolarů. Kvůli tomu už se vyplatí občas ukázat svoji techniku v akci.

A i kdyby výdaje nakonec převýšily možné příjmy, peněžní ztráta pro Kreml není argumentem. Ruslan Puchov, ředitel moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies – Centr Analiza Strategij i Technologij) k tomu pro deník The Moscow Times dodává: „Jak říkáme v Rusku, předvádění se má vyšší hodnotu než peníze.“ 


Na úvodním obrázku se ruské vzdušné síly předvádějí při letošních moskevských oslavách Dne vítězství. Snímek: VLADJ55 / Shutterstock.com

David Bartas

David Bartas

Studuje mezinárodní vztahy a hospodářskou politiku na ESF a FSS MU v Brně. Pracuje jako asistent europoslance Petra Macha. Působil jako junior analytik trhu komerčních nemovitostí ve společnosti CBRE v Praze. Je autorem publikace... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 18 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin77 | 19. 11. 2015 09:54

Říkat vojenské okupaci cizího státu důsledná obrana ruských zájmů, to chce silný žaludek vy hajzlové.

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK