Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chce to víc Musků

| 27. 10. 2015

Vítězství má mnoho otců, porážka je sirotek, říká klasik. Dnes získává úsloví ještě nový obsah. Jako by úspěšný výzkum, inovace a převratné nápady ani jednoho otce mít nemohly, jako by takových vítězství mohl dosahovat jen kolektivní, institucionální otec. Placený z daní ovšem.

Chce to víc Musků

Nepochybným vítězstvím poslední doby jsou elektromobily Tesla. Za otce tohoto vítězství by asi většina označila podnikatelského génia Elona Muska, jiní se ale neradi smiřují s myšlenkou, že by v jednadvacátém století ještě mohl sebevíc nadaný jednotlivec sám proměnit svět. Například novinářka Amanda Schafferová připomíná na prestižním webu MIT Technology Review, že za Muskovým úspěchem jsou investice veřejného sektoru a politická podpora čistých technologií. Tesla prý rozkvetla díky výhodným vládním půjčkám a dotacím. Musk sám uznává, že mu vládní podpora pomohla, trvá ale na tom, že pro jeho byznys nebyly nutností.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Kreativita vs. byrokracie

Rozpor mezi Muskem a Schafferovou zapadá do širšího kontextu doby. Doby, kdy vyspělý svět stagnuje. Muskův úspěch v této docela ponuré éře září o to víc. Velký národohospodář první poloviny dvacátého století, třešťský rodák Joseph Schumpeter, kdysi popsal, jak revoluční působení podnikatele – tak životadárné pro kapitalismus – bude stále znatelněji vytěsňováno byrokratickou organizací. Tu dnes představují nejen vlády, ale také třeba státem financované univerzity nebo i korporátní molochy, tyjící z napojení na politiku. Až bude podnikatel vytěsněn zcela, dostaví se fatální stagnace.

Byrokracie jedná racionálně a konformně, přičemž k posouvání světa je zapotřebí iracionální podnikatelský elán, přebujelý optimismus. Stagnujeme i proto, že máme příliš málo Musků. Proto, že lidé jako Schafferová se snaží i ty stále vzácnější úspěchy výjimečných jednotlivců vydávat za kolektivní dílo. Za dílo, které by bez byrokracie vlastně nevzniklo.

Pročež je samozřejmě třeba do budoucna ještě zvýšit objemy prostředků, jimiž veřejná sféra disponuje.

V dobré společnosti

Tento text vznikl pro náš nový, opravdovější časopis – tištěný Finmag.  Klikněte na obrázek a zajistěte si jeho předplatné, Lukášovy texty jsou tam ve vybrané společnosti.

Bez veřejných peněz ani ránu

Jenže veřejné financování výzkumu a vývoje vykazuje slabé výsledky. A nejde o nic nového. Už v roce 2003 publikovala OECD studii, která se zabývala zdroji růstu nejvyspělejších ekonomik světa. Na datech pokrývajících poslední čtvrtinu dvacátého století autoři shledali, že je to výzkum a vývoj iniciovaný privátní sférou, podnikateli Muskova typu, který zajišťuje hospodářský růst. Neskrývali své překvapení nad tím, co jim vyšlo dále – že veřejně financovaný, byrokratizovaný výzkum nemá na ekonomický růst vlastně žádný kladný vliv.

Jak uvádí Terence Kealey ve své knize The Economic Laws of Scientific Research, Sovětský svaz těsně před svým pádem disponoval čtvrtinou všech vědců na světě a přibližně polovinou všech globálních inženýrů. Na vědu mířily ze státního rozpočtu obrovské peníze. Nejlépe placeným úředníkem v zemi byl šéf akademie věd. Navzdory tomu všemu sovětská ekonomika, zbyrokratizovaná až do morku kostí, zkolabovala. Pár nepochybných úspěchů typu vyslání prvního člověka do vesmíru představuje spíš výjimku potvrzující pravidlo – byrokracie hospodářský rozkvět nepodnítí. Pokud ano, Sovětský svaz by dnes byl nejbohatším hospodářstvím světa.

Současní zastánci byrokratické organizace zase omílají, že bez veřejného financování bychom neměli internet ani Higgsův boson. A teď už ani vozy Tesla ne. Přinejlepším opět jen výjimky potvrzující pravidlo. Jak to vědí? Jak vědí, že bychom jako lidstvo nebyli mnohem dál, kdyby se jednotlivcům a firmám nechalo víc peněz a méně šlo skrze daně na zbyrokratizované financování výzkumu a rozvoje? Potřebujeme zkrátka víc Musků a méně Schafferových. A to čím dál tím akutněji.


Úvodní foto: Katherine Welles / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (45 komentářů)

kolemjdoucí | 28. 10. 2015 10:28

Bez základního výzkumu ( věda) se technika a inženýrství neobejde. Na základní výzkum nelze použít tupé účetnictví. Jeho výsledky se zpravidla projeví až po delším časovém období. Základní výzkum je úspěšný ve svobodných společnostech, ne diktaturách. Ty ruské rakety v 60. letech nebo německé za 2.svět.války by přece nevznikly bez úspěchů v termodynamice, zkoumané 100 až 200 let dříve.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pick Pocket | 29. 10. 2015 18:06
reakce na kolemjdoucí | 28. 10. 2015 10:28

Pokud ten základní výzkum budete platit dobrovolně a ze svého, je to naprosto v pořádku.
Pokud ale strčíte ruku do mé kapsy, budu s vámi zacházet jako s každým jiným přistiženým kapsářem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Isso | 28. 10. 2015 14:47
reakce na kolemjdoucí | 28. 10. 2015 10:28

Absolutně netušíš, co to znamená účetnictví. Není se co divit, nemáš ani elementární ekonomickou gramotnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 28. 10. 2015 09:19

Nebylo snad většího plýtvání omezenými zdroji vedle zbrojení, než tzv. dobývání vesmíru v 60tých a 70tých letech. Obrovské množství prostředků bylo vyplýtváno na to, aby Kenedy a Chruščev mohli předvádět kdo ho má většího. V SSSR to mělo významný podíl na zbídačení 200 milionů lidí.
Samotný fakt, že další 40 let po dobytí Měsíce, nebyl žádná důvod v tom pokračovat, ukazuje, že to nemělo jiný než politický nebo vojenský význam.

Všichni ti, kteří adorují státem financovaný výzkum, by si měli položit otázku, o co všechno bylo lidstvo připraveno vyplýtváním tak obrovského množství peněz. Kde mohlo lidstvo dnes být, kdyby se ty zdroje, místo na létaní na Měsíc, použili například na nové, čisté a efektivnější zdroje energie, vzdělání, výzkum v medicíně atd. atd. Žádný politik nebo úředník není schopen vyhodnotit efektivitu zdrojů, o jejichž čerpání rozhoduje, tím spíše pokud jde další směry vědeckého výzkumu. Pravděpodobnost, že rozhodně špatně, je zde téměř 100%tní.

Otázka v posledním odstavci článku je tedy naprosto logická a zcela na místě. Říká se tomu náklady obětované příležitosti.

----------------

P.S. Jak podotkl Jan Altman, smyslem využívání omezených zdrojů je uspokojování individuálních lidských potřeb. Všechny ty pojmy jako "česká věda", "český sport", "národní zdraví" atd atd jsou jenom metafory pro zvrhlé cíle a představy sociálních inženýrů. Nikdo se v 60tých letech v SSSR neptal ruského mužika, jestli chce raději uhlí na zimu, nebo sputnik nad hlavou nebo něco ještě jiného. Politruci mu prostě sebrali to uhlí a vystřelili ten sputnik ve jménu sovětské vědy. Takhle funguje státem řízená věda. O to více chucpe mně připadá, když pak státem placení akademici vydávají memoranda o humanismu. Fuj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlastimil Svoboda | 28. 10. 2015 10:16
reakce na Josef Fraj | 28. 10. 2015 09:19

1. Jsem příznivcem minimálního státu a věřím, že blízký vesmír patří soukromé sféře
2. Souhlasím, že měsíční program byl více projekt vojenský než vědecký
3. Nesouhlasím však s tvrzením, že by lidstvo bylo významně dále bez lunárního programu. Měsíční závody byly možná likvidační pro SSSR, ale určitě ne pro USA. Vede mě k tomu pohled na rozpočet NASA:
Veškeré náklady USA na NASA od založení až do současné doby (včetně měsíčního programu, raketoplánů apod.) nedosahují svým objemem ani ročního rozpočtu na národní obranu:
http://www.upworthy.com/defense-budget-1t-50-years-of-nasa-budgets-800b-chart-of-this-ridiculous-dispari
Zde příklad rozpočtu USA na rok 2011 (finance pro NASA se krčí v pravém spodním rohu):
http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2010/02/16/wait-how-big-is-nasas-budget-again/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 28. 10. 2015 10:55
reakce na Vlastimil Svoboda | 28. 10. 2015 10:16

Tak mně prosím prozraďte to kriterium, podle kterého jste došel k závěru, že zrovna lunární program byl nejlepším možným vynaložením prostředků a že vynaložení těchto prostředků na jiné cíle by nebylo (významně) přínosnější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlastimil Svoboda | 2. 11. 2015 08:37
reakce na Josef Fraj | 28. 10. 2015 10:55

Omlouvám se, že odpovídám až teď, ale byl jsem s rodinou pár dnů v Rožnově pod Radhoštěm. Krásné místo a tímto mu dělám reklamu.

Nedovolil bych si nikdy tvrdit, že to byly nejlépe vynaložené prostředky. To jistě nebyly. Jen jsem napsal, že nebyly úplně spláchnuté do kanálu jako třeba peníze za L-159 apod.

Zmiňujete medicínu a alternativní zdroje energie. Konkrétně tyto oblasti však, prokazatelně, lunární program výrazně posunul. Ale samozřejmě by bylo lepší, kdyby si za menší daně podobný výzkum platila soukromá sféra. V tom s Vámi souhlasím. Mně šlo jen o tu míru politického rozhazování. Že to byly lépe vyhozené peníze, než peníze, které se vyhodily za vývoj nukleárního kanónu.

Jen ještě zamyšlení závěrem:
Konkrétně počátek vesmírného programu v USA byl provázen takovým nadšením, že i kdyby stál trojnásobek toho, co stál, obyvatelstvo by čekalo ve frontě, aby mohli dobrovolně přispět do rozpočtu NASA. Otázkou samozřejmě je, kde se ta hysterie, na jejímž základě vzniklo sjednocení a nadšení lidu, vzala...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 28. 10. 2015 16:27
reakce na Josef Fraj | 28. 10. 2015 10:55

Až si odložíte ideologické brýle, zkuste se podívat na tuhle zajímavou diskuzi na Freakonomics

http://freakonomics.com/2008/01/11/is-space-exploration-worth-the-cost-a-freakonomics-quorum/

TLDR: "Program would be self-supporting if permitted to receive the return on its investment." Byly to dobře zainvestované peníze ("nejlépe možné" zaručit nelze - pokud tedy nejste fanatik, který VÍ co je nejlepší). Mch. z novějších projektů podobně dopadla např. sekvenace lidského genomu.

Úplně jiná otázka je, zda každý základní výzkum bude takový (asi ne) a jestli nejsou prostředky do něj investované často špatně směrovány (asi jo, určitě jo). Ale jak už bylo mnohokrát ukázáno, pokud chcete, aby lidi překonávali sami sebe, musíte jim dát něco víc než peníze. A často se nakonec ukáže, že tohle "něco víc" je zajímavé i po čistě finanční stránce.

Nově se to učí i soukromé společnosti jako Google - který nechává svým vývojářům čas na soukromé projekty a Alphabet investuje i do čistě základního výzkumu (např. stárnutí). Ostatně i ten Musk, o kterém toho tolik nevím, nechává své patenty volně k dispozici, aby urychlil vývoj v odvětví. Tenhle průnik mezi soukromou a veřejnou sférou mi přijde strašně zajímavý a je škoda, že to v Česku ještě moc neumíme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 28. 10. 2015 16:58
reakce na Michal Hatlapatka | 28. 10. 2015 16:27

Neodpověděl jste na jednouduchou otázku, podle čeho to poznáte? Bez toho jde o nepodložené tvrzení.

A pokud jde o genom tak asi tolik: "Účinné metody sekvenování DNA byly vyvinuty v druhé polovině 70. let dvacátého století. Záměr sekvenovat celý lidský genom byl poprvé formulován v letech 1985–1986 a již v roce 1990 bylo ve Spojených státech oficiálně zahájeno financování projektu „Human Genome Project“. Ten byl plánován na 15 let, ale technologický pokrok a zejména konkurenční tlak vyvolaný soukromou americkou firmou Celera Genomics vedly k jeho podstatnému urychlení"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 28. 10. 2015 17:31
reakce na Josef Fraj | 28. 10. 2015 16:58

Podle čeho poznám return on investment? Ale no tak.

A co týče toho kusu textu, co jste sem bez citace nakopíroval od doc. Sedláčka, myslím, že jste ho sám nepochopil. Human Genome Project začal cca 1990, draft genomu byl publikován 2001. Celera Genomics vstoupila do závodu 1998 (ostatně sám její zakladatel, Craig Venter, dříve v NIH pracoval). Je velké štěstí, že se Celera Genomics nepodařilo tento závod vyhrát, protože i díky tomu se jí nepovedlo sekvence 6500 genů patentovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 29. 10. 2015 13:13
reakce na Michal Hatlapatka | 28. 10. 2015 17:31

1) ROI v případě státního sektoru? Návratnost pak tedy pro koho? Pro poplatníka Johna Smithe? Pro ředitele NASA? Pro presidenta?

2) Argumentovat tím, že je štěstí, že Celera nestihla patentovat XXXX sekvencí genů je poněkud mimo, protože to samotné patentování je další umělá státní regulace. Tzn. v přirozené situaci by jednak nebyly patenty a jednak by nebyly státní výzkumy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 28. 10. 2015 19:57
reakce na Michal Hatlapatka | 28. 10. 2015 17:31

Takže odpovědět neumíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 29. 10. 2015 07:49
reakce na Josef Fraj | 28. 10. 2015 19:57

Díval jsem se zpět do diskuze a pan Vlastimil Svoboda nikde netvrdil, že lunární program byl nejlepším vynaložením prostředků. Tudíž, jakékoli hodnotící kritérium odpadá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 29. 10. 2015 14:06
reakce na Martin Kovář | 29. 10. 2015 07:49

Já polemizuji s větou: " Nesouhlasím však s tvrzením, že by lidstvo bylo významně dále bez lunárního programu."
Ptám se, podle kterého kriteria lze rozhodnout, zda státem řízená věda je lepší než soukromá, zda dobývání vesmíru v 60tých letech bylo přínosnější než třeba hledání efektivnějších a čistějších zdrojů energie atd. Domnívám se ale, že politická kriteria Kremlu a Bílého domu, určující tehdy směr výzkumu, nic takového nezaručují, spiše naopak.
Problém je v tom, že výsledky dobývání vesmíru jsou vidět, kdežto kvůli tomu zmařené příležitosti vidět nejsou, tak o nich nikdo neuvažuje. Podle mne je důležité se ptát, zda by přínosy zmařených příležitostí nebyly mnohem větší, než politiky určený výzkum.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 29. 10. 2015 16:09
reakce na Josef Fraj | 29. 10. 2015 14:06

Ale to je přeci názor daného pána. Opravdu si myslíte, že nutně potřebuje nějaká kriteria? Přiznejme si to, to je pouze Vaše obsese.
Z toho, co jste napsal, usuzuji, že uvažujete stylem "buď státem financovaná věda" a nebo "věda financovaná soukromým sektorem". Ale třeba v USA a v západních státech obecně obojí koexistovalo.
A Vaše doměnky jsou opět jen Vaším názorem a ani Vy sám nemůžete nabídnout nějaké obecně uznávané objektivní kritérium. Navíc úvahy "co by, kdyby" jsou zpravidla natolik spekulativní, že nemají žádnou relevanci.

PS: V 60-tých letech se jako efektivní a relativně čistý zdroj energie považovalo jádro. Obávám se, že se toto zatím nezměnilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 29. 10. 2015 19:11
reakce na Martin Kovář | 29. 10. 2015 16:09

Ano, ale hledání takového kriteria může být předmětem normální diskuse. Jeho nalezení by bylo velmi užitečné. Zaráží mě, že to že si tu s někým vměňuji názory, nazýváte obsesí. Ale to je váš problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 30. 10. 2015 09:10
reakce na Josef Fraj | 29. 10. 2015 19:11

Obsesí jsem nazval vyžadování toho kriteria po druhých lidech. Ale jinak, nemyslím si, že máte nějaké takové skutečně objektivní kritérium šanci najít. Součástí každého hodnocení bude nějaká subjektivní část, kterou protistrana může, ale nemusí respektovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 31. 10. 2015 06:30
reakce na Martin Kovář | 30. 10. 2015 09:10

Vy prostě nechápete diskusi jako výměnu argumentu, ale jenom jako nepodložené klábosení, kterému říkáte "názory". Tento rozdíl způsobuje nedorozumění mezi námi a nemá cenu v tom pokračovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 27. 10. 2015 14:00

Argumenty to jsou pěkné.
Ale důležitější je toto: i kdyby státní věda fungovala lépe, než soukromá.... i kdyby byrokrat zajistil prosperitu spíše než podnikatel.... i kdyby škromachové inovovali více, než Baťa a Edison dohromady .... tak zkrátka KRÁST SE NEMÁ.

Až budou lidé na akademie věd, Cermaty, Výzkumné ústavy okrasného zahradnictví, Škromachy, Zaorálky, atd... platit dobrovolně, pak budu mlčet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argument máte pěkný | 27. 10. 2015 20:04
reakce na Jan Altman | 27. 10. 2015 14:00

Až na to, že vesmír se řídí "právem silnějšího" (což nemusí být nutně jednotlivec) a ten teprve určuje ostatní práva, včetně soukromého vlastnictví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 28. 10. 2015 08:27
reakce na Argument máte pěkný | 27. 10. 2015 20:04

toto je jedna z veci ktoru ancapisti nechcu a nechcu pochopit..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Abdul | 29. 10. 2015 13:15
reakce na Tomas | 28. 10. 2015 08:27

Ne, jen říkají, že právo silnějšího je amorální a že je správné se mu bránit - jakkoli - od zatajení příjmů po metodu Mašín.

To aby se pak zase někdo strašně nedivil...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Amorální? | 30. 10. 2015 16:21
reakce na Abdul | 29. 10. 2015 13:15

1) Když přiletí meteor a "právem silnějšího" zničí veškerý život na Zemi, je to od něj amorální? A kdo to určuje?
2) Střelba Mašínů byl zprvu pokus (beznadějný) změnit, kdo je tu "nejsilnější" a nakonec snaha zachránit si život útěkem tam, kde byl "nejsilnější" někdo jiný.
3) Zatajení příjmů (bez ohledu zda je to morální či amorální) je příkladem toho, že právo silnějšího se v komplikovaných případech nedá vynutit stoprocentně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 30. 10. 2015 16:42
reakce na Amorální? | 30. 10. 2015 16:21

Meteor nemá vůli a svědomí, to jen člověk má.

Střelbu Mašínů buď lze, nebo nelze (věc názoru, ale měla by to být spíš věc dokazování) brát jako legitimní sebeobranu jejich práv proti těm, kdo je flagrantně porušoval.

Zatajení příjmu před mafií vybírající výpalné (bez ohledu na to, zda si říká CosaNostra, nebo třeba Rumunsko či Bělorusko či Česko) je bezpochyby v souladu s morálkou - na rozdíl od té vynucované platby za nevyžádané služby).

Podle vás tedy morálka a právo neexistuje, jen síla. Oba žijeme ve zcela jiném vesmíru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 31. 10. 2015 08:36
reakce na xXx | 30. 10. 2015 16:42

Problémem je, že morálka je pružná. To, co jeden vnímá jako legitimní krok, druhý vnímá jako amorální. Každý člověk vidí věci z jiného úhlu pohledu, který je dán jeho výchovou, zkušenostmi, případně i dalšími věcmi.
Já třeba jako amorální považuji zatajování příjmů v demokratickém státu.

PS: Pokud si pamatuji ještě ze SŠ, právo by mělo být minimum morálky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 31. 10. 2015 19:18
reakce na Martin Kovář | 31. 10. 2015 08:36

Jaký je rozdíl v tom, když vaše práva porušuje, nebo vám majetek bere někdo, koho jmenoval král a nebo někdo, koho jmenovat demokratický parlament?
Kdyby Hitler nechal vypsat referendum na schválení rasových zákonů, bylo by to pak v pořádku??
Znárodnění v roce 1946 krádež nebyla a v podstatě totéž po roce 1948 už ano? OPRAVDU??

Uříznout někomu ruku, nebo sebrat někomu plody jeho práce, nebo někoho poslat do plynu, nebo někoho proti jeho vůli poslat někam umřít do války v cizí zemi, je amorální a nelegitimní. A je úplně jedno, zda to schvaluje císař, generální tajemník, papež, premiér, prezident či fýrer.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Sight | 27. 10. 2015 11:37

Bez bezmála pěti miliard dolarů podpory z veřejných peněz by Musk už dávno zkrachoval.
http://www.latimes.com/business/la-fi-hy-musk-subsidies-20150531-story.html

Volat "Chce to víc Musků" je jako volat cca v roce 2010 "Chce to víc Babišů".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Amper77 | 29. 10. 2015 22:44
reakce na Sight | 27. 10. 2015 11:37

ANO, i ve světle dnešní zprávy o návrhu na podporu elektromobilu 80 000 Kč.
Pane Kovando, fuj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 10. 2015 13:51
reakce na Sight | 27. 10. 2015 11:37

A teď druhá strna mince:

Co všechno mohlo vzniknout, kdyby stát lidem a firmám neukradl a nepromrhal BILIONY.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 27. 10. 2015 21:13
reakce na Jan Altman | 27. 10. 2015 13:51

Možná nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wow | 29. 10. 2015 18:08
reakce na Jon | 27. 10. 2015 21:13

Tak a teď jste všechny uargumentoval...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 27. 10. 2015 10:23

Tak nestává se mi to často u Lukáše Kovandy, ale tento článek se mi nelíbí. Argumet o vědě v sovětském svazu je naprosto mimo, protože sověti chtěli do vesmíru a chtěli stavět letadla a rakety a to se jim dost dobře povedlo. Takže zrovna věda nefungovala ai špatně. To co fungovalo špatně byl komunismus jako takový. Spousta rusů vychovaných v těchto podmínkách nakonec skončila ve výzkumácích v západní Evropě a v USA. Dokazovat, co by kdyby je obtížné.

Lidé jako Musk, Jobs, Baťa, jsou často velmi vyjímeční, pokud tedy neměli jen hromadu štěstí. Jenže k tomu potřebujete kupu dalších inženýrů, návrhářů, vědeckých asistentů, kteří už nejsou schopni mít ty vize, ale musí udělat tu černou práci. Tito lidé se musejí někde naučit pracovat ve výzkumu. Z těchto lidí si potom můžou Muskové vybírat tým, který vytvoří něco co má smysl. NElze to od sebe oddělovat.


Podobný příkladem je třeba fotbal. Pokud chcete mít kvalitní národní tým ve fotbale, je třeba zainvestovat spoustu peněz do fotbalových škol, vytvořit centra pro talentovanou mládež a výsledkem bude, že naleznete dalšího Nedvěda, Poborského, atp. Neobhajuju to, sport by si měl na sebe vydělat sám. Ale ve vědě takový Nedvěd vymyslel třeba modrou diodu nebo převratný léčebný postup, který lidstvo posune o krok dál. Modrou diodu už máme a všichni na světe ji mohou používat ve svých přehrávačích.

PS: Nicméně, česká věda je ovšem totálně v hajzlu až na pár vyjímek v porovnání se Holandskem nebo USA.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 27. 10. 2015 10:43
reakce na Petr | 27. 10. 2015 10:23

Za prvé, vlamujete se do otevřených dveří. Sovětská věda fungovala, ale nedokázala zlepšit výkonnost sovětského hospodářství ani životní úroveň sovětských občanů. Proč? Protože jim chyběli podnikatelé, kteří vědecké výsledky promění v prakticky použitelné statky.
Za druhé, z čeho soudíte, že „kupa inženýrů a návrhářů“ se musí učit pouze ve státních institucích? Proč by si Musk a další nemohl vychovat a vzdělat vlastní vědce? Baťa pro své lidi také vybudoval školu ze svého a nepotřeboval na to státní peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 27. 10. 2015 13:19
reakce na Robert Antonio | 27. 10. 2015 10:43

Tak věda v SSR fungovala, to co enfungovalo bylo svobodne vlastnictví, trh, podnikatelé, ... Těžko z toho soudit, že státem řízená věda nevede k ekonomickému zlepšení, když ta Americká je byla taky státem řízena.

K druhému bodu. Protože se to neděje. Těžko budete ve firmě zaměstnávat borce, co studuje řešení všech možných soustav diferenciálních rovnic, když ani nevíte, které a jestli vůbec budete potřebovat. Ale když už je třeba někdy třeba, tak můžete najít na MATFYZu doktoranda, který pod vedením toho borce váš problém vyřeší a popř. po zkončení třeba ve firmě i nastoupí.

To je jako s dálnicema, těžko postavíte průmyslovou zónu, když nebude v blízkosti dálnice. Průmysl roste v okolí dálnic a né naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 27. 10. 2015 10:11

Článek mě přijde tendečně zaměřený. Je to takové buď a nebo. Podle mého názoru je důležitá určitá rovnováha mezi státem financovaným výzkumem a výzkumem financovaným privátní sférou.
Co se týče státního výzkumu, není nutná ekonomická návratnost (i když se zadaří ....). To se týká hlavně fundamentální výzkummu. Zde se s možnou návratností počítá v horizontu několika desítek let, někdy i více. Jde o to, vydat se do oblastí, kam se zatím nikdo nevydal a "prošlapat cestičky".
U privátní sféry je dobré to, že dokáže dovést věci k dokonalosti a vytvářet inovace. A hlavně je zde důležité zacílení na ekonomickou návratnost. To je bohužel ale i určitým omezením. Nikdo nebude investovat do něčeho s návratností 50, 100, či více let.
Celkem hezkou ukázkou je kosmický program. Dlouhou dobu bylo toto doménou státního sektoru. Až v posledních letech se tomuto začaly věnovat i soukromé společnosti - viz Space X. S jakým jménem je tato společnost spojena?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 27. 10. 2015 11:09
reakce na Martin Kovář | 27. 10. 2015 10:11

Proč byl kosmický program doménou státního sektoru? Protože sloužil v první řadě jako politická reklama obou hlavních aktérů studené války. Těch opravdu prakticky použitelných technologií – komunikační družice, GPS, teflon – šlo vyvinout za zlomek celkových nákladů na kosmický program. Lety na Měsíc – propagandistická monstrakce, za miliardy dolarů dokázali Amíci zapíchnout vlajku na Měsíci a soudruzi z Kremlu jen závistivě koukali. Praktické důsledky se jaksi nedostavily, proto také po roce 1972 se už žádná výprava na Měsíc nekonala. Kosmické sondy – přinášejí sice vědecké výsledky, opět jsem však skeptický k jejich ekonomickému významu. Je super, že za miliardu dolarů máme podrobný přehled o povrchu Marsu, je krásné, že za dalších 700 milionů máme detailní snímky Pluta. Díky Hubblovu teleskopu máme za 10 mld $ zodpovězeno spoustu otázek o minulosti i budoucnosti vzdáleného vesmíru. Ale opět se musím ptát: stojí to za ty peníze? Jediný způsob, jak se dobrat odpovědi je, nechat financovat tyto mise ze soukromých zdrojů, ve stylu Kickstarteru a Hithitu. Jenže přesně toto je ta vaše „tendenční“ adorace trhu, příp. Sataiův „divoký západ“.
PS: mohl byste uvést příklad technologie, jejíž návratnost byla delší než 50 let?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 27. 10. 2015 14:05
reakce na Robert Antonio | 27. 10. 2015 11:09

Jestliže podle vás šlo vyvinout komunikační družice, GPS, atd za zlomek ceny, tak proč to žádný ze soukromých subjektů už někdy v 60-tých nebo 70-tých letech toto nerealizoval?
Co se týče letů na Měsíc, nešlo jen o propagandu, ale mělo to i vojenský význam (z tehdejšího pohledu). Mělo to i věděcký význam, kdy analýza odebraných vzorků vedla k upřesnění představ formování ranné Země a Měsíce.

K Hubblovi a jiným sondám - výzkum Vesmíru jako celku, Velkého třesku, atd, atd, nám už ukázal, že když tyto znalosti spojíme se nynější znalostí kvantové teorie pole, zjistíme, že nám v našich teoriích něco podstatného schází. Vyřešeních nynějších teoretických problémů nás pak může nakopnout k technologiím, o kterých se nám zatím ani nezdá a nebo je vnímáme jako součást sci-fi. Bohužel, k nasměrování, jakým způsobem toto řešit, potřebujeme cosi, čemu se říká experiment - třeba na LHC, IceCube, aLIGO, atd. atd. O budoucím potenciálu těchto experimentů zatím moc nevíme, jedinné, co mě napadá, je energetika. Ale třeba nám to také může umožnit cesty ke hvězdám.

Co se týče objevů, k jejichž využití došlo za více než 50 let - 1915 uveřejnil Einstein OTR. K jejímu využití došlo až u GPS, kde je třeba provádět korekce při výpočtu času. Dále, už od 30-tých let víme z kvantové mechaniky, že může existovat cosi jako entanglované páry. K jejich využití došlo relativně nedávno - v kvantové kryptografii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Gardelka | 27. 10. 2015 11:26
reakce na Robert Antonio | 27. 10. 2015 11:09

Souhlas...

podle mě přijde doba kdy podobné věci získají svůj význam, nicméně tohle přišlo zbytečně brzo, stálo to zbytečně moc a kvůli tomu doba kdy to k něčemu bude přijde později než by mohla...

K technologii s návratností více než 50 let: Podle mě to byly mechanické strojky s ozubenými kolečky apod, jejichž smysluplné využití se konalo nějakých 1500 po té co byly objeveny a sestrojeny první... i když zapomenutá a znovuobjevená technologie se asi nepočítá, co?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Satai | 27. 10. 2015 09:21

Zkusit pripomenout, ze to neni bud/anebo, ale mezi SSSR a "divoky zapad" je celkem siroky prostor, ve kterem se da pohybovat, to asi nebude popularni prispevek do cernobile diskuse, co?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 27. 10. 2015 09:29
reakce na Satai | 27. 10. 2015 09:21

Vždycky můžete přidat další regulaci, která vyštve dalších pár lidí do vnějšího nebo vnitřního podnikatelského exilu. V Evropě by Apple nevznikl, protože by živnostenský úřad nebo hygienik Jobsovi jeho garážovou manufakturu zavřel a napařil mu pokutu. V Evropě mají rádi velké firmy, které dokážou vyrábět a vylepšovat do zblbnutí, ale nikdy nic nového nevymyslí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 28. 10. 2015 08:36
reakce na foxy | 27. 10. 2015 09:29

A hlavne Jobs a vela podobnych sikovnych ludi v okoli tazilo z blizkosti vojenskeho komplexu (technologie, zdroje atd).

Myslim si ze prispevok na ktory ste reagovali ste vobec nepochopil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 27. 10. 2015 09:04

Socialismus se bude snažit vždy jen dohánět a dotahovat. Protože v socialismu vám z principu nemůže seshora přijít rozkaz "vymyslete něco nového". Může přijít jen příkaz "okopírujte to". Nikdy vám soudruzi nenařídili, abyste vymyslel, automatickou pračku, mikrovlnku, počítač. Protože něco takového neexistovalo. Vynalézt něco nového může jen jedinec s vizí, žádný kolektiv, tím méně kolektiv placený státem.

Proto má třeba i Čína problémy s inovativností, jsou v zajetí konfuciánství, kdy má ten starší vždycky pravdu a staršího se musí poslouchat. Od vynálezu střelného prachy Číňané s ničím novým nepřišli. Dokážou vyrábět věci menší, lehčí a levnější, ale nic nového nevymyslí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Kovář | 27. 10. 2015 10:21
reakce na foxy | 27. 10. 2015 09:04

Tak třeba Čína se poslední dobou mění. Když to vezmu třeba z pohledu fyziky, o kterou se tak trochu zajímám, tak Evropa tak nějak drží tempo, USA upadá a tím, kdo se progresivně rozvíjí, je právě Čína.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Gomoku | 27. 10. 2015 07:52

Pár nepochybných úspěchů typu vyslání prvního člověka do vesmíru představuje spíš výjimku potvrzující pravidlo – byrokracie hospodářský rozkvět nepodnítí. Pokud ano, Sovětský svaz by dnes byl nejbohatším hospodářstvím světa.

Přesně, nechápu, že obhajovači byrokracie a věční etatisti nedokážou pochopit neefektivitu centrálního řízení a státní byrokracie. Kde se vyvíjí a zkoumá podle norem a plánů na politickou objednávku, ale vývoj a výzkum je krativní činnost která nejde přece nalalinkovat a vpravit do paragrafů a vyhlášek. Kdyby to tak bylo, byla by EU velkou sestrou stále existujícího SSSR, ale tak tomu není a jak vidíme dnes na socialismu kontinentálního formátu verze 2,0 (EU) ani nikdy nebude. Kdy to ti zpropadení etatisti a proletariát konečně pochopí? Doufejme, že dříve nežli bude pozdě, jen jestli už není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 28. 10. 2015 21:30
reakce na Gomoku | 27. 10. 2015 07:52

Lze vůbec vyslání lidí na Měsíc, při ceně člověkohodiny strávené na Měsíci v ceně desítek milionů dolarů (= stovek milionů dnešních dorarů) považovat za úspěch?

Obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že posledních 40 let na Měsíci nikdo nebyl, a v nejbližších 20 letech zřejmě ani nebude, považuji spíš za obrovské fiasko, vyčerpat finanční zdroje s tak malým užitkem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!