Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nobelovka za zdravý rozum

| 15. 10. 2015

Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2015 obdržel profesor Angus Deaton za své životní dílo. Jeho jméno je relativně méně známé, neboť nikdy nebyl mediální tváří. To však neznamená, že je málo zajímavou osobností.

Nobelovka za zdravý rozum

Profesor Deaton se desítky let zabýval problematikou měření inflace, srovnáváním životních nákladů, měřením chudoby a majetkovou nerovností. Nuda? Kdepak.

Například inflace. Je to klíčová veličina, která rozhoduje o mnohém: o valorizaci důchodů a platů. Také o měnové politice. Tedy o tom, jaké budou výdaje státního rozpočtu a jaké budou úrokové sazby. Chybné měření inflace může vyvolat přehřátí ekonomiky a následnou recesi.

Zkrátka málo ekonomických veličin má takový význam jako právě inflace. Je její měření dávno uzavřená a všemi odborníky odsouhlasená kapitola? Omyl.

Dobrá a špatná nerovnost

V 90. letech působila v USA Boskinova komise, jejímž závěrem byla nová definice indexu spotřebitelských cen. Michael Boskin a jeho tým došli k závěru, že rostoucí užitná hodnota spotřebního zboží by měla být odražena v měření inflace. Širší úhlopříčka nového televizoru například znamená, že je vlastně o něco levnější, než kolik říká cenovka. Samozřejmě za televizor zaplatíte sumu požadovanou na cenovce, ale Boskinova komise se domnívá, že dostanete větší hodnotu, takže inflace by měla být menší. S malým časovým odstupem se k tomuto pojetí inflace přiklonili i evropští statistikové. Angus Deaton tento přístup kritizuje. Podle něho je pošetilé používat koncept, který je „obtížné definovat a ještě obtížnější jej měřit“.

Kdyby o měření inflace rozhodoval profesor Deaton, západní svět by se možná vyhnul úvěrové bublině (protože naměřená inflace by byla vyšší, úrokové sazby rovněž a nevznikl by úvěrový boom) a následné krizi (protože při neexistenci úvěrové bubliny by nemělo co prasknout.)

Finanční krize Západu samozřejmě není způsobena jen chybným měřením inflace, ale nepochybně je to jeden z faktorů. Když se kapitáni financí rozhodují podle špatně ukazujícího kompasu, nemůže to skončit dobře. Proč se ale svět nevrátí k normálnímu měření inflace, takové, jaká skutečně je?

„Nižší inflace (podle Boskinovy komise) pomohla ušetřit federálnímu rozpočtu 691 miliard dolarů během deseti let,“ vysvětluje profesor Deaton. Aha.

V posledních letech se levicoví populisté jako Thomas Piketty nebo Jeremy Corbyn derou kupředu jako nikdy dřív. Argumentují rostoucí nerovností a údajnou nutností výrazně zvýšit daně z příjmu. Nikoli, říká profesor Deaton.

„Nerovnost je mimořádně komplikovaná věc, která je současně dobrá a špatná.“

Deaton souhlasí, že příliš vysoká majetková a příjmová nerovnost má nepříznivé vedlejší efekty. Zároveň ale připouští, že nerovnost má i své příznivé stránky, pokud její příčinou je úspěšné podnikání:

„Úspěch plodí nerovnost a určitě nechcete udusit úspěch.“

Z tohoto důvodu je Deaton odpůrcem vysokých progresivních daní, které tolik prosazuje Piketty a jeho četní fanatičtí obdivovatelé. „Přerozdělovací politiku už máme,“ říká Deaton. „Sazby na úrovni řekněme 85 procent by nepřinesly mnoho příjmů pro stát.“

Kašpárek čte Deatona

„Navzdory válkám, AIDS, malárii, změnám klimatu i Justinu Bieberovi je svět mnohem lepší místo k narození než před šedesáti lety,“ píše Michal Kašpárek v recenzi Deatonovy knihy Great Escape

Nepomáhat vládám, ale lidem. A s mírou

Největší pozornost však profesor Deaton věnuje chudobě. Nikoli z hlediska ideologického, ale praktického. Boj proti chudobě podle něho začíná u měření. Angus Deaton je dlouholetým kritikem ukazatelů typu „počet obyvatel s příjmem pod jeden dolar denně“. Podle jeho názoru jsou tyto statistiky metodicky chatrné a mohou vést k nesprávným rozhodnutím.

Deaton je kritický i vůči převládající formě rozvojové pomoci. Podle jeho názoru mají vlády chudých zemí tendenci dotace z bohatých zemí prohospodařit. Přehnaná pomoc může vést ke korupci a ke vzniku sociálních tenzí mezi vládnoucí třídou (která má v rukou rozhodování o dotacích) a mezi občany. Deaton sice hovoří převážně o Africe, ale ruku na srdce, podobné tenze již vyplývají na povrch i v souvislosti s užitím evropských dotací v české ekonomice.

Vrátíme-li se k chudým zemím, Deaton doporučuje přímo financovat školy a nemocnice. Nedávat však peníze vládám – jim se nedá nikdy věřit –, ale přímo občanům. Nikoli ovšem v takové míře, aby ztratili motivaci k práci.

Jak by měla vypadat účinná politika pomoci obyvatelům chudých zemí? Profesor Deaton o tom hovoří v jedné své nedávné přednášce: „Mám tu výsadu učit na Princetonu. Potkávám studenty, kteří chtějí pomoci trpícím ve světě. Ptají se: měli bychom jít do Dháky, nebo do Dakaru? Zaměřit se na sítě proti moskytům, nebo na odčervení? Říkám jim, aby šli do Washingtonu nebo do Londýna a ovlivnili politiku bohatých zemí; aby zastavili obchod se zbraněmi, ovlivnili obchodní smlouvy, které jsou výhodné jen pro farmaceutické společnosti, zrušili ochranářské tarify, které ničí živobytí afrických farmářů; aby podporovali výzkum tropických chorob a zdravotní péči.“

Ve světě plném hysterie je osvěžující dozvědět se, že někdo získal Nobelovu cenu za zdravý rozum.


Psáno pro Lidové noviny; ilustrace Johan Jarnestad / Královská švédská akademie věd

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

Franta | 25. 10. 2015 18:24

Pane Kohoute, děkuji. Tak srozumitelné hodnocení jsem nikde nenašel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Razdik | 19. 10. 2015 20:59

souhlasim, ze je to uspech zdraveho rozumu, ale po te co Nobelovu cenu za mir dostal i Barack Obama, uz to nema takovou vahu jako driv, zda se.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Míša | 17. 10. 2015 05:16

Taky vítám, že nobelovku dostal kromě různých teroristů (za mír) a komunistů (za ekonomii) i rozumný člověk. Kritizuje ZPŮSOB MĚŘENÍ inflace. Jasně, že bude malá a ještě menší, když se do ní bude promítat: máš sice dražší mobil, ale umí fotit, hrát, navigovat a má vodotrysk. Takže je vlastně levnější, než ten původní=záporná inflace :)

No a samozřejmě ne každá pomoc je pomoc. Jen se to dnes nesluší říkat. Takže se fakt divím, že tu nobelovku dostal :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 26. 10. 2015 16:15
reakce na Míša | 17. 10. 2015 05:16

Nobelovku za ekonomii dostali různí komunisti. Kdo jsou to různí komunisti a co je to ta Nobelova cena za ekonomii? Nobelova cena za ekonomii neexistuje. Švédská Centrální banka platí milion dolarů za používaní popularity Nobela na propagaci určité filosofie a „Rozumní ekonomové“ jsou ti kteří nekritizují bankovní systém.
On „Kritizuje ZPŮSOB MĚŘENÍ inflace. Jasně, že bude malá a ještě menší, když se do ní bude promítat“. Měřeni inflace nemá vliv na inflaci.
Tedy dražší telefon je vlastně levnější - to je určitě zajímavá logika, kterou si někdo může osvojit jenom po několikaletém studiu na české vysoké škole.
„Jen se to dnes nesluší říkat“ - dnes se blábolí o všeličem, hlavně když to nemá spojení s reálným světem.
S takový myšlením, jak to předvádí inženýrka/stavitelka Míśa asi má problém postavit králíkárnu a asi by se lépe uplatnila v kuchyni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Malvazsky | 15. 10. 2015 21:08

A hlavně ekonomie není věda. Původně sloužila k popisu dění ve společnosti. Vědu z ní začali dělat až samí ekonomové. Vytvářeli vlastní matematické modely a modelové situace. V podstatě je to popis stávající situace, která se neustále přetváří a mění jak ji ovlivňuje naše chování a potřeby. Předpovědi v podstatě nikdy nemůžou najít naplnění, ale jen ukazují možné směry vývoje události. Ekonomie má vlastní "přírodní" zákony vytvořené lidmi a pro účely lidi. Společnost je ukázkou toho jak funguje náš vlastní vesmír, který nerespektuje přírodní zákony, tj. "Já chci víc než spotřebují" a "Já mám bytostné pravo na ...".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

TO INFLATE | 15. 10. 2015 12:54

Inflace = (doslova) NAFOUKNUTÍ objemu peněz (měnové zásoby)

Růst cenové hladiny = až DŮSLEDEK
______________________________ _

Na zjištění toho prvního není potřeba žádná sofistikovaná metodika, ani mohutný aparát statistického úřadu, stačí se zdvořile zeptat centrální banky.

Do druhé si může každý sám sledovat na sobě: stačí si evidovat kolik a za co utrácím. Má to i větší smysl, protože každý máme jiný spotřební koš. Říkat jedno číslo penzistovi i úspěšnému právníkovi, to je výsměch.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 15. 10. 2015 16:16
reakce na TO INFLATE | 15. 10. 2015 12:54

Téměř nikoho asi nazajímá ta vaše "echt" inflace. Mě zajímá o kolik se skutečně zvýšily ceny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 10. 2015 11:42
reakce na Jon | 15. 10. 2015 16:16

Asi vám uniklo, že bez centrální banky by ceny klesaly, takže správně otázka zní O kolik ceny neklesly? Ale možná je to na vás moc složitá uvaha.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Infloň | 15. 10. 2015 17:42
reakce na Jon | 15. 10. 2015 16:16

Čeho, soudruhu, čeho?
Dost pravděpodobně něčeho jiného, než mne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Consumer | 15. 10. 2015 18:39
reakce na Infloň | 15. 10. 2015 17:42

Jeho zajímá cena rumu z likérky Drak.
Někoho jiného cena chleba.
Někoho dalšího cena stříbrných mincí.
Dalšího cena benzínu.
Dalšího cena nájemného a energií.
Jeho dědu cena léků.
Každého něco jiného a při tom se cenový vývoj jednotlivých položek rapidně liší.

Ale hejhulové prostě chtěj ve zprávách vidět jedno číslo, protože víc jich myšlenkově nepojmou.

A centrální plánovači ho chtěj taky, protože podle toho otáčej tím svým kormidlem, kterým nám říděj životy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 15. 10. 2015 11:52

Problém je už v tom, že se mluví o inflaci a přitom se měří pohyb cenové hladiny. Používáme název příčiny, přitom měříme důsledek. A to jen proto, aby se neukázalo, že měna není stálá, což si stále většina lidí myslí, ale stále znehodnocovaná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 15. 10. 2015 11:22

Měření. To je to co rozlišuje skutečnou vědu a tlachání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jim GRANT | 15. 10. 2015 14:24
reakce na Petr | 15. 10. 2015 11:22

Třeba měření závislosti spotřeby pohonných hmot v ČR na teplotě Bajkalu - právě jsem na to dostal fajnovej grant.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mue | 15. 10. 2015 14:25
reakce na Jim GRANT | 15. 10. 2015 14:24

No hlavně až něco naměříš, tak je důležitý přijít s nějakou regulací životů nás všech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacký | 15. 10. 2015 10:49

"Kdyby o měření inflace rozhodoval profesor Deaton, západní svět by se možná vyhnul úvěrové bublině následné krizi."
-
1. K úverovej kríze by došlo o niečo neskôr. Bezpodmienečne.
2. Centrálni plánovači nemôžu za žiadnu cenu využívať Deatonov, lebo by im kazili ich plány. Využívajú Krugmanov a Rogoffov. Oni ich pokazia až ich nasledovníkom.
3. Keby bola nameraná vyššia "inflácia"(cien), tak by vyšiel nižší GDP a centrálni plánovači by ho museli tautologicky povzbudzovať vyššou "infláciou"(meny).
4. Keby ústredná plánovacia komisia lepšie plánovala a počítala, komunizmus mohol prekvitať.
5. Keby laureáti kvázi-nobelovej ceny mali charakter, odmietali by ju ako frašku a nehrali sa na bohov ako komunisti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 15. 10. 2015 10:30

Inflaci "je třeba" měřit pouze v centrálně plánovaném hospodářství.
Tam, kde si lidé sami svobodně spoří na penzi, není žádné centrální stanovování valorizací třeba.
Tam, kde úrokové sazby neurčuje centrální (plánovací komise) banka, ale trh a nabídka a poptávka, není měření inflace třeba.
Vývoj cen a příjmů v různých oblastech pak zřejmě budou sledovat různí akademici, zřejmě je budou sledovat i velcí investoři a korporace, ale bude to jen jejich privátní zájem a činnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 15. 10. 2015 13:20
reakce na Jan Altman | 15. 10. 2015 10:30

A protože jsou všechny centrálně plánované, tak to měření je docela důležité.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Přemek | 15. 10. 2015 13:42
reakce na Petr | 15. 10. 2015 13:20

Proto aby nadále zůstaly centrálně plánovanými?

No tak to pak můžeme i Centrální plánovací komisi z dob komunismu považovat za důležitou a potřebnou, protože bez ní by komunismus nefungoval. A vlastně tedy užitečná byla i StB....
A také by šlo udělat seznam činností a institucí, životně důležitých pro fašismus.

Člověk by si měl uvědomit, jakou práci dělá, komu tím pomáhá a komu naopak ubližuje. U práce centrálního plánovače (ČNB, ČSÚ, ...) to je poměrně jasné. Stejně jako u celníka, výběrčího daní, ...

http://www.mises.cz/clanky/davam-vypoved-1874.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 15. 10. 2015 11:12
reakce na Jan Altman | 15. 10. 2015 10:30

Ale ne.
To raději 100x změní metodiku, aby inflace vycházela nižší. Vymyslí si jádrovou inflaci. Od inflace odečtou nárůst uhlopříčky televize, ale cudně nepřičtou nárůst množství levných náhražek v jídle.

Udělají cokoli, aby mohli tisknout a za natištěné kupovat vládní dluhopisy, bojovat s "deflací", a při tom nevalorizovat penze - protože pak by se penzijní systém mohl zhroutit již v jejich volebním období a ne až v tom přespříštím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 15. 10. 2015 03:24

Pokud někoho chválí natolik rozdílní lidé jako Krugman, Rogoff a Kohout asi to musí být zajímavý člověk a na jeho The Great Escape už se moc těším.

Co mne trochu vadí na téhle recenzi jsou ideologické nálepky. Že dělá z Deatona div ne dvorního ekonoma republikánů a z Pikettyho neomarxistu, čímž se (u obou) míjí s realitou. Co o nerovnosti píše Deaton?

"Unequal wealth dwarfs unequal earnings..." (in determining who ends up super-rich:) "We have recreated something like the old European aristocracy in which great landowners employed armies of retainers -- Downton Abbey in the Hamptons or Palm Beach." Piketty v bledě modrém.

Hledat chyby v měření inflace nebo určování hranice chudoby je určitě třeba. Už jen proto kolik poslední dobou přibývá těch, co myslí že místo čísel a knih si vystačí s ideologickou šablonou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ZeroDifference | 15. 10. 2015 14:27
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 10. 2015 03:24

To zastření je způsobeno tím, že mezi republikány a demokraty jsou skoro tak propastné rozdíly, jako mezi ČSSD a ODS. Tedy kosmetické, protože všechny ty partaje jsou ve skutečnosti socialistické, proetatistické, podporující násilné přerozdělování, tedy popírající vlastnické právo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 15. 10. 2015 09:33
reakce na Michal Hatlapatka | 15. 10. 2015 03:24

Zkuste i tu Michalovu recenzi, na kterou odkazujeme v boxu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!