Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nenápadný půvab demokratického centralismu

| 24. 9. 2015

Centrální plánování se znovu pokouší o úspěch. Selhalo na státní úrovni, dnes ochromuje velké korporace. Pod praporem harmonizace a zefektivňování řídí armáda úředníků z jednoho místa všechno – a nic.

Nenápadný půvab demokratického centralismu

Na začátku byla zdánlivě racionální úvaha: proč mít tolik zbytečných kapacit? Proč má být v každé firmě výzkum, plánování výroby, obchod; proč mají firmy ztrácet čas a energii neefektivní konkurencí? Nebude lepší soustředit ty nejschopnější do jednoho centra, sjednotit postupy, plánovat výrobu a odbyt? To přece musí být na míle efektivnější než desítky a stovky vzájemně si konkurujících firem!

Hesla jsou stejná, výsledky stejné

Jak to dopadlo, víme. Centrálně plánované hospodářství nás úspěšně proměnilo ze země rozvinuté v zemi rozvojovou. Leč přes toto historické ponaučení je zde „demokratický centralismus“ znovu, tentokráte ve firemní sféře: čím jsme u nás prošli jako společnost v době budování socialismu, procházejí nyní korporace. Hesla jsou stejná jako kdysi, výsledky také. Pod slogany o harmonizaci a vyšší efektivitě dochází ve velkých firmách k dramatické centralizaci, kdy místní pobočky jsou pouhými vykonavateli pokynů, a ačkoli jsou stále zodpovědné za hospodářský výsledek, mají jen mizivé rozhodovací pravomoci a nulovou možnost odchylky od centralizovaných procesů. Zejména na malé trhy je dopad dramatický (a co si budeme povídat, z hlediska globálních firem je Česko malé a Slovensko ještě menší).

Rozsáhlé a složité organizace je totiž těžké řídit; máte v zásadě dvě možnosti: buď definovat několik základních principů a hodnot a dát obchodním jednotkám nezávislost. Nebo se snažit sjednotit a kontrolovat úplně všechno a podlehnout iluzi, že „harmonizace“ vede k lepším výsledkům.

Odtržení od trhu

Moderní informační technologie pohříchu svádějí k on-line supervizi. I zde platí dobrý sluha – špatný pán. Rychlá komunikace, okamžitá dostupnost dat, faktická eliminace geografických vzdáleností – to vše je úžasné. Problém nastává ve chvíli, kdy někdo na centrále začne chtít detailně řídit a sjednocovat dění ve velmi odlišných částech světa.

Měl jsem příležitost zblízka vidět proměnu, jíž prošla obří globální firma. Na začátku byla malá centrála s několika desítkami finančních kontrolorů. Jednotlivé země dostaly definici obchodního modelu, pravidla a procedury pro vedení místních poboček a zároveň podnikatelskou volnost ve spojení se zodpovědností za hospodářský výsledek. Fungovalo to. Pobočky zdaleka nebyly stejné, ale doručovaly výsledky a vyměňovaly si mezi sebou „best practices“.

Po několika letech „harmonizace“ na centrále pracovalo několik tisíc zaměstnanců. Sjednocená pravidla definovala nejmenší maličkosti a maticové řízení přineslo armádu úředníků nezodpovědných za nic, ale mluvících do všeho. Příklad: v původní organizaci trvala změna softwaru od několika dní do maximálně tří měsíců, v závislosti na složitosti. V novém uspořádání trvalo totéž minimálně 18 (slovy osmnáct) měsíců. Vše s dokonale harmonizovaným softwarem a procesy, nicméně s totální ztrátou akceschopnosti.

Podobné příběhy aktuálně probíhají u několika velkých firem, které zrušily obchodní management na úrovni zemí a snaží se různé trhy řídit napřímo z nadnárodní úrovně. Výsledek: rozhodování, které dříve trvalo hodiny či dny, dnes běžně trvá týdny až měsíce. Jde to klasickou demonstraci modelu „co je a co není vidět“: úspory přímých nákladů vidíte hned: propustíte pár lidí a zlepšíte si výsledovku běžného roku. Ztrátu prodejů a tržního podílu hned nevidíte, ta přijde postupně a její příčiny nejsou na první pohled zjevné: vždyť přece vše děláme podle předepsaných procesů, tak kde je chyba? Oddělení rozhodování od znalosti trhu a ztráta rychlosti reakce mají dříve či později fatální důsledky.

Akceptovat různost

Samostatnou kapitolou je posedlost kontrolou detailních parametrů a vymýcením odchylek: všichni musí mít stejný výnos na zaměstnance nebo z metru plochy, poměr marketingových výdajů k obratu, přepravní náklady na jednotku – dosaďte si prakticky cokoli. Bez znalosti kontextu a specifik místních trhů centrály požadují stejnost. To vede k několika efektům: frustraci lokálního managementu z opakovaného vysvětlování samozřejmostí, ztrátě odvahy k experimentům (odchylka se trestá!) a nakonec k adaptování přístupu, jemuž říkám metoda Štěpána Šafránka: „Tak si z prstu vycucáme ten průměr!“

Zkrátka to chce sebrat odvahu a decentralizovat: kontrolovat výsledky, ne každý jednotlivý parametr a krok. Akceptovat skutečnou různost: na plakátech o diverzitě obvykle vidíme mix ras, pohlaví a věku. Větší odvahu chce umožnit diverzitu obchodních postupů a následně nechat obchodní jednotky prezentovat a interně prodávat své „best practices“. Struktura organizace a místa rozhodování musí být nastaveny podle přirozených trhů, ne podle uměle nastavených procesů.

Můj oblíbený obrazec jin & jang ukazuje celek složený ze dvou protikladných principů. Stejně tak platí, že k úspěšnému byznysu patří vyvážený poměr podnikavosti a kreativity na straně jedné se standardizací a kontrolou na straně druhé. Pokud jedna část převáží, nebude fungovat ani celek.

Převzato se souhlasem redakce z Neviditelného psa; autorův web Zápisky obchodního cestujícího

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Jan Krejčí | 24. 9. 2015 22:50

Super článek, klasická dominance byrokratického managementu, o kterém psal Hayek už před 80 lety - a Max Weber ještě dříve. Nejziskovější firmy jsou - světe div se - monopoly. Těm funguje byrokratický management. Zákazníci a tržby jsou jistí, teď je třeba jen zajistit, aby firmu někdo nerozkradl. Jistoty místo slibů. Na to je byrokratický management dobrý. Skutečné firmy, neschované za nějaké státní privilegium, se pak diví, že jim stejné řešení nefunguje, protože snížení rizika s sebou nese zvýšení nákladů, které zákazníci odmítají akceptovat a jdou k méně zbyrokratizované konkurenci. Je smutné, že toto kolikrát nechápou nejen manažeři nemonopolních korporací, kteří ve finále těmi "jistotami" taky nepohrdnou, ale ani jejich majitelé, kteří to celé platí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Alexander Novotka | 24. 9. 2015 15:45

Tento článek je potřeba přeložit do angličtiny a rozeslat do všech centrál takto řízených firem (tedy všech :-), ovšem). I kdyby byla míra konverze jenom 2%, hned by byl svět lepším místem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 25. 9. 2015 07:36
reakce na Alexander Novotka | 24. 9. 2015 15:45

Tenhle článek není žádný objev. Už před desítkami let to bylo vtipně popsáno v Parkinsonových zákonech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fredy | 24. 9. 2015 11:44

Takhle pracují zdejší velké banky již řadu let. Důsledkem toho je, že jim šlapu na paty ty menší a pružnější banky. Což je dobře.

Paradoxem je to, že stejnou metodu měli komunisté v posledních letech vládnutí, kdy také slučovali kde co. Jejich tehdejším důvodem byla snaha přiškrtit úspěšnější podniky, které vyčnívaly a současně pozvednou ty, jenž by, v dnešní hantýrce, bankrotovaly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel VRBA | 24. 9. 2015 10:13

Je to přesný popis současného trendu v řízení firem. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit výše popsané.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 24. 9. 2015 06:17

Samotna EU se timto smerem vydala. Bohuzel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza | 24. 9. 2015 09:28
reakce na petr | 24. 9. 2015 06:17

nejenom EU, ale obdobný "manažerský vítr vane" i nejednou z původně středních, nyní větších firem podnikajících třeba jen na území ČR - bobtnající centrály chrlící tabulky a grafy sledující obchoďáky prakticky den po dni, odpovědnost za výsledky zůstala, ale možnost samostatnosti zmizela v pevně daných "standardech" (spolu s neustále probíhajícími kontrolami plnění formou "fiktivních zákazníků" a jejich výstupy v dalších tabulkách a grafech)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

RedMan | 24. 9. 2015 16:35
reakce na Honza | 24. 9. 2015 09:28

Vidím, že máme zcela shodné zkušenosti. :D
Opravdu to nemusí být zrovna nadnárodní společnosti v nadnárodním prostředí. :D

A vždy jde vše schovat za prohlášení, že někde jinde/někdo jiný je tak, jak to dělá, strašně moc úspěšný. A že vy tedy musíte být hrozně moc šťastní, že jste dostali příkazem to také tak dělat. A můžete si zkusit odmlouvat!
A že to nepřineslo výsledky? Tak za to můžete přeci vy, ne to co jste dostali příkazem.

A vrcholem je zvrácené prostředí, kde manažeři dávají příkazy, ale nenesou odpovědnost za výsledky. :-/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!