Houstone, máme problém. S uprchlíky? Pošlete je Němcům

Štědrá německá náruč se otevírá statisícům Syřanů, kteří prchají před válkou. Je to lidské. Jenže je to také prozíravé?

Budou uprchlíci pro Německo zátěží nebo přínosem?

Až jich půjdou miliony

Vláda osmdesátimilionového Německa, ve kterém žije přes deset milionů přistěhovalců, připouští, že letos požádá v zemi o azyl 800 tisíc uprchlíků. To by bylo čtyřikrát víc než loni. Šéf pokladny však obavy o státní finance nemá.

Wolfgang Schäuble ujišťuje, že kabinet příliv zvládne bez zvyšování daní. Na péči o uprchlíky jsou peníze v rozpočtové rezervě a vláda může použít také očekávané přebytky rozpočtu, který byl na rok 2015 plánován jako vyrovnaný, s příjmy a výdaji 299 miliard eur.

Nárůst výdajů ale bude citelný. V letech 2013 a 2014 dávalo Německo na uprchlíky 1,5 miliardy eur. Letos ministerstvo financí připouští, že tato položka se vyšplhá až na deset miliard. Vláda zatím položila na stůl šest miliard eur, zbytek musí zvládnout spolkové země.

Množství cizinců, kterým Němci udělí azyl, ale tak gigantické být nemusí, protože až donedávna pocházelo čtyřicet procent žádostí od obyvatel Albánie, Černé Hory či Kosova. A Němci už dali najevo, že s azylovou turistikou Balkánců je konec. Chtějí upravit legislativu, balkánské země zařadit do kolonky „bezpečné“ a jejich žadatele o azyl deportovat. Dá se očekávat, že to udělají, protože pohnutky Albánců, Kosovanů nebo Černohorců jsou až na výjimky ryze ekonomické – kapesné, které dostávají v Německu, převyšuje jejich příjmy v domovském státě.

Spolkový kabinet si vyhoštěním Balkánců uvolní kapacity na další pomoc syrským uprchlíkům. Vláda počítá s tím, že příliv utečenců z oblastí obsazených nebo ohrožovaných bojovníky Islámského státu či armádou syrského prezidenta Bašára Asada bude v příštích letech pokračovat. Německo je odhodláno zvládnout přísun půl milionu uprchlíků ročně.

Na to, že do Evropy mohou dorazit miliony dalších syrských běženců, upozorňují data Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky. Úřad jich ve státech blízkých Sýrii počátkem září evidoval přes čtyři miliony. Z toho v Turecku 1,9 milionu, v Libanonu 1,1 milionu a 629 tisíc v Jordánsku. Další statisíce uprchlíků ze Sýrie jsou v severoafrických státech a v Iráku.

Mnozí z nich se patrně na cestu do Německa už vydali. Pobídkou pro ně bylo ujištění kancléřky Angely Merkelové, která zvěstovala, že Německo přijme všechny uprchlíky ze Sýrie.

Sociální stát jako magnet

Deník Süddeutsche Zeitung se snaží rozptýlit obavy, že náklady na přijetí a integraci syrských uprchlíků budou pro Německo neúnosné. Tvrdí, že investice do Syřanů se za několik let vrátí. Upozorňuje, že ze Sýrie přicházejí mladí lidé, mnohdy s vysokoškolským vzděláním, kteří jsou schopni vydělávat, utrácet, platit daně, a tím posílit domácí produkt i příjmy rozpočtu.

Není pochyb o tom, že Německu by prospěli produktivní jedinci, kteří by v příštích desetiletích snížili zátěž na penzijní systém a pomohli udržet dynamiku hospodářství. Demografické průzkumy ukazují, že na sto lidí v produktivním věku bude v Německu v roce 2060 připadat 59 seniorů nad 65 let (věk, kdy většina Němců odchází do důchodu). Studie Bertelsmannovy nadace zase dospěla k závěru, že bez přistěhovalců se počet pracovníků v Německu za deset let sníží o 6,5 milionu.

V minulosti však Německo z imigrace kdovíjaký benefit vykřesat nedokázalo. Mnichovský institut Ifo loni dospěl k závěru, že náklady na jednoho přistěhovalce převyšují o 1800 eur ročně jeho příspěvek na daních a sociálních odvodech. Ředitel  institutu Hans-Werner Sinn, jeden z pětice ekonomů označovaných v Německu za „radu moudrých“, má o příčině záporných čísel jasno: Německý sociální stát přitahuje jako magnet zejména nekvalifikované přistěhovalce.

Nekvalifikované dělníky potřebovalo Německo před půlstoletím. Tehdy by se bez nich leckteré výrobní linky zastavily. Časy se však změnily, dnes jsou tyto linky vesměs automatizované.

„Německo by si mezi příchozími ze zemí mimo Evropskou unii mělo vybírat podle věku, kvalifikace, zdraví a jazykových znalostí. Mělo by přijímat ty, kteří mohou uspět na trhu práce,“ doporučil Hans-Werner Sinn.

Jenže syrští uprchlíci – to je jiný případ, valí se jako tsunami, bez selekce.

Steffen Angenendt z berlínské Nadace pro vědu a politiku proto Němce nabádá, aby se nezaměřovali na hypotetické benefity z příchodu Syřanů. „Měli bychom mít na mysli, že tyto lidi přijímáme v první řadě nikoli proto, že na nás budou pracovat, ale proto, že potřebují ochranu,“ řekl Angedenendt, poradce několika německých vlád.

Předčí Syřané Turky?

Ke střízlivému pohledu na přínos syrských uprchlíků nabádají také zkušenosti s tureckými gastarbeitry.

Německo je pro své podniky začalo najímat počátkem šedesátých let minulého století. Nejdřív turečtí zaměstnanci v Německu rotovali, poté přijížděli na dobu neurčitou a nakonec si přiváželi rodiny.

Dnes žije v Německu na 2,5 milionu Turků. S jejich začleněním do společnosti a ekonomickým přínosem to však není idylické.

Mnoho Turků nepřijalo německé hodnoty a žije v uzavřených komunitách. Na pracovním trhu až na výjimky Turci nevynikají. Nezaměstnanost mezi nimi vysoce převyšuje německý průměr. Často pracují pouze muži, jejich manželky zůstávají v domácnosti.  

Budou syrští uprchlíci přizpůsobivější a úspěšnější? Přepíšou německé studie o přínosech přistěhovalců německému blahobytu? Kdo ví.

„Mutti“ Merkelová německé veřejnosti vzkázala, že její vláda v tomto případě podstupuje rizika, za kterými vidí velké příležitosti.

V byznysu to je běžný přístup. V politice, nahlíženo českými měřítky, věc nevídaná.

Takže (bez ironie), hodně štěstí, Německo!