Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak bude vypadat svět v roce 2050

| 11. 9. 2015

Podle vizionáře Arthura C. Clarka bude v roce 2050 na světě pěkná otrava. Miliony lidí se nechají zmrazit v naději, že někde dál v budoucnosti je čeká aspoň trocha dobrodružství. A jak vidí za pětatřicet let účastníci naší ankety? Ukoušeme se nudou, nebo bude vzrušení až moc?

Očima expertů: Jak bude vypadat svět v roce 2050

Svět v polovině jednadvacátého století. Co říkají prognózy? Fosilní paliva budou vyčerpána (už poněkolikáté). Čína bude největší ekonomika světa. Počet lidí bude někde mezi devíti a desíti miliardami. Sahara dodá dost solární elektřiny pro celý svět. V domácnostech budou pomáhat roboti. Řízení automobilu člověkem bude zakázané… Ani astronomové neuvidí přes zplodiny hvězdy. V Česku nebude na důchody. Česko nebude. Do Česka přijde moře. A tak dál. Prognostiků je mnoho, prognóz ještě víc.

Máme rádi, když se lidé zpovídaní v našich anketách drží spíš při zemi. Tak abychom jim to vynahradili, protentokrát je prosíme, aby fantazii povolili uzdu.

Jak bude podle nich vypadat svět v roce 2050: Jaké problémy bude svět řešit? Jaké budou nejožehavější hospodářské otázky? A co doma? V čem bude proti roku 2015 největší změna pro Česko?

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+7
+
-

Jestli se rychle nevyřeší vztahy mezi USA a Ruskem, bude se Země v roce 2050 nápadně podobat planetě Pluto. Jen na ní bude mnohem víc kráterů [povrch Pluta je podle snímků sondy New Horizons ve skutečnosti kráterůprostý; pozn. red.]. Pokud k jadernému konfliktu nedojde, bude se svět pravděpodobně zabývat problémy jako nedostatek pitné vody, změny klimatu, přelidnění, rozsáhlé migrační toky a s nimi spojený další rozmach terorismu. Pokud budou pokračovat dosavadní trendy, bude zlomek procenta obyvatel vlastnit tři čtvrtiny a více světového bohatství. Zbytek bude v rostoucí míře zadlužován, aby se alespoň nějak udržela kupní síla. To povede k dnes stěží představitelnému sociálnímu napětí, nezvládnutelným politickým krizím a krvavým válkám. Jinak nic špatného neočekávám. Česká republika bude mít v té době jen zdání suverenity, takže oproti dnešku se alespoň v tomto ohledu nic nezmění.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+7
+
-

Čína bude největší ekonomickou velmocí, Tchaj-wan požádá o větší autonomii. USA přibude několik hvězdiček, namátkou Kuba a Portoriko. Elon Musk píše z Marsu a dolar už není rezervní měna. Rusko přichází o část Sibiře, definitivně připojuje východní Ukrajinu. Řecko žádá o 26. záchranný balík, nobelistovi Varufakisovi je v Aténách odhalena bronzová socha v nadživotní velikosti. Španělské království uspořádá referendum o přijetí bývalých regionů Španělska – Baskicka, Navarry a Katalánska. Francii bude ovládat koalice komunistů s muslimským bratrstvem. Český lid bude po hrůzovládě prezidenta Babiše s láskou vzpomínat na osvíceného Miloše Zemana. V českých restauracích bude podáváno jako tradiční české jídlo kuskus zapíjený shayem. Centrálním bankám bude odebrána nezávislost a budou označeny za významné škůdce světové ekonomiky. Dopravní prostředky budou jezdit bez řidičské asistence, elektřina bude hlavním energetickým zdrojem. Také proběhne několik menších válečných konfliktů.

Jiří Pehe

politolog

Jiří Pehe
+7
+
-

Mám pro občasné pobavení na psacím stole knihu slavného prognostika Hermana Kahna Rok 2000, v níž se v roce 1967 pokusil předpovědět, jak bude vypadat svět za 33 let, což je zhruba stejná doba, která nám dnes zbývá do roku2050. Kahn se nejen v mnoha věcech mýlil, ale zajímavé je také studovat, proč se mýlil. Nemohl prostě předvídat určité události, které radikálně změnily svět, kupříkladu rozpad sovětského bloku a konec bipolárního světa. Takže: je opravdu riskantní předpovídat, jaká budou za 35 let nejožehavější témata. Záleží nejen na politickém a globálním ekonomickém vývoji, ale na nepředvídatelných okolnostech, jako jsou nové vědecké objevy. Představme si, že by se kupříkladu podařilo najít zcela nové zdroje levné energie. To by změnilo všechno, od současné závislosti světa na ropě, až po možnosti ekonomického rozvoje dnes chudých zemí. Plus globální politiku.

Pokud jde o Českou republiku, myslím, že to bude země mnohem globálněji zakotvená, ve všech možných směrech. Obecně si nejsem jistý, že za 35 let budou národní státy hrát tu roli, která jim při jejich zmenšující se důležitosti ještě dnes zbývá.

Tomáš Sokol

advokát

Tomáš Sokol
+7
+
-

Žijeme velmi poklidný život. Ale ve společnosti šílenců, kteří – když na to přijde a pustí se do sebe – jsou bez problému schopni rozpoutat nejen lokální, ale možná i celosvětový konflikt nebo něco, co by zásadně postihlo to, čemu se říká západní civilizace. Také žijeme v relativně poklidné části světa, do které se ale valí nejrůznější ekonomičtí migranti, což by samo o sobě nebylo nic tak dramatického, kdyby neexistovalo důvodné podezření, že mnozí z nich si s sebou vlečou středověkou náboženskou zátěž, kterou by tady chtěli proměňovat v reálná pravidla chování všech. A taky tu žijeme s magory, kteří pro mne logickou diskuzi o tom, kdy je záchranný člun plný natolik, že se solidarita mění v sebevraždu, považují za nepřípustnou herezi. Pročež se rozumná diskuze nekoná a tématu se radostně chytili extremisté. Odhadovat v téhle situaci, co se stane za deset let, je naprosto nemožné. A spekulovat, co že bude v roce 2050 u nás nebo jinde, je z mého pohledu za hranicí racionálního jednání.

Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
+7
+
-

Nelehká otázka pro velmi dlouhý časový horizont. Já předpokládám, že klíčových bude následujících deset let, protože právě teď – i když je Česko na pozici periferie – je Západ v bodu zlomu a otevírají se nové možností vývoje. Za předpokladu naplňování scénáře velké transformace, což je pozitivní scénář, si myslím, že se bude nadále řešit problém ekologické nápravy a technologií – jak to udělat, aby se nám nevymknuly z ruky a neovládla nás umělá inteligence.

Trvalým problémem lidské rasy je hledání nejlepšího společenského uspořádání, což samozřejmě souvisí i s ekonomikou. Ta bude jiná než dnes, v pozitivním scénáři decentralizovaná a na bázi sdílení a sítí, nikoliv hierarchií jako dnes.

Pro Česko jako pro stát bude zásadní vůbec přežít, a tím si bohužel vůbec nejsem jistá. Přežít by měl „alespoň“ český národ, ale to je náš společný úkol.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+7
+
-

Snad se toho naše ekonomika dožije. V roce 2020 nám skončí evropské fondy. Tak tři roky se budou ještě dočerpávat, potom čekám kolaps českých veřejných financí, na prachy z Bruselu si všichni šíleně zvykli. Už teď představují polovinu státních investic peníze z Unie.

Takže v roce 2024 bude velká recese, ale když se nezmění režim, tak se z toho časem zase vzpamatujeme.

A v roce 2050? Myslím, že se toho do té doby stane víc než za posledních 35 let, tedy od roku 1980.

Aleš Tůma

analytik Partners

Aleš Tůma
+7
+
-

V roce 2050 se na globální úrovni se budou řešit globální problémy. Jenom budou jiné než dnes. A zcela určitě se budou lišit od našich předpovědí. Nehodlám být terčem posměchu svých vnuků, takže tu nebudu psát něco ve stylu příběhů z ABC o tom, že sovětské kombajny budou sklízet obilí na měsíci. Terčem posměchu budou ale spíš dnešní kazatelé apokalypsy a všeobecného úpadku. A zvlášť ti, kteří vidí spásu v některém z odstínů socialismu. Široká dostupnost jejich knih by mohla vyřešit i problém s nedostatkem fosilních paliv. Ano, rizik pro světovou ekonomiku jsou všude mraky, ale kde nejsou rizika, není příležitost.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Vzpomínám na nesčetné televizní pořady a úvahy o tom, co všechno bude jinak po roce 2000. Ano, máme drony, máme mobily s foťákem a internetem, ale po Praze pořád jezdí tramvaje z šedesátých let, letním televizním hitem jsou Chalupáři, Karel Gott vyhrává Zlatého slavíka a Jágr válí v hokejových kláních. V příštích 35 letech se něco málo změní víc, než si myslíme, většina ostatního ovšem méně, než teď předpokládáme.

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Bude to doba, kdy bude víc a víc států s přebujelým sociálním systémem narážet na jeho limity. Politicky bude velmi obtížné tuto věc řešit, protože na státu bude ve vyspělém světě v té či oné podobě závislejší stále vyšší podíl osob. Už dnes je stále patrnější, že bezprecedentní měnová expanze není s to ekonomiku stimulovat, pakliže není doprovázena strukturálními a fiskálními reformami. Ale strukturálním či fiskálním reformám nebo jinak dlouhodobě prospěšným zásadním změnám brání jak sami politici, kteří se bojí hněvu svých voličů a mají jen krátkodobý výhled („do příštích voleb“), tak korporace, podniky a vlivné organizace, tyjící ze svého napojení na sociální a korporativistický stát. Tyto pijavice budou mít v příštích 35 letech stále těžší život, protože stát prostě nemůže zaopatřit všechny a vyjít vstříc všem. Vzájemný zápas vlivových skupin o stále omezenější zdroje bude polarizovat politickou scénu. K moci se budou drát stále extrémističtější uskupení. Ostatně polarizaci politické scény vykazuje už dnes i taková země, jako je Švédsko. Otázkou už není, jestli k demontáži sociálního státu dojde. Otázkou je, kdy k ní dojde (pravděpodobně do roku 2050) a jak vysoké náklady v nejširším smyslu tohoto slova si tato demontáž vyžádá. Kyvadlo dějin se po této nutné demontáži následně zhoupne zpět ve směru liberálních idejí a hodnot, které jsou nyní silně upozaděny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (30 komentářů)

Stanislav Brabec | 16. 9. 2015 17:33

Bylo by také zajímavé podívat se na to, jakou budoucnost pro nás připravuje Evropská komise. Má hned několik vizí 2050: http://www.google.cz/?q=2050+site:ec.europa.eu

- Bude 3× více solárních a větrných elektráren.

- Bude méně elektřiny, a bude dražší.

- Do měst bude zakázaný vjezd soukromým automobilům.

- Na dálkové cesty budou kvóty. Více než 50% bude muset být po železnici.

- Bude třeba osázet ještě mnohem více řepky, aby letadla mohla létat na biopaliva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Česko nepřežije | 12. 9. 2015 19:05

Dávám EU 5, maximálně 10 let. Proud migrantů zesílí a po dosažení jejich nadkritického počtu se celá Evropa stane jednotným státem, kde si nanejvýš pár Čechů bude marně hrát na buditele, zatímco většina se nechá po vzoru Muhamada bin-Jandy přejmenovat tak, aby jejich příjmení více vyjadřovalo oddanost společným myšlenkám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Moon | 11. 9. 2015 15:34

Dobrý den pane Altmane,
souhlasím s Vámi, že penzijka a dluhopisy jsou blbost.

Ohledně nemovitostí, byty můžou být vzhledem ke stárnutí populace problémem. Nejlepší budou asi menší byty 1+1. Mnohem lepší než byty budou pozemky.

V nejbližší době je nejpravděpodobnější scénářem deflace (inflace až pak). Takže cash is king?

Takže co navrhujete (průměrnému) čechovi?
Nemovitosti, peníze, zbraň, zlato a stříbro, zbraň, emigraci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2015 16:05
reakce na Moon | 11. 9. 2015 15:34

Dobrý den,

to já nevím, záleží, jaký ten vývoj bude. U nás i okolo.

Různé alternativy mají různou pravděpodobnost, že nastanou, ale na 10 či více let dopředu toho moc předpovídat nejde. O to je nebezpečnější vše vsázet na jednu kartu jménem ČR.
ČR mi bude vyplácet slušnou penzi, ČR mi zajistí zdravotní péči zdarma, ČR mi ochrání nemovitosti (a rozhodně mi je nesebere, nezdaní, neobsadí regulovaným nájemníkem), z dluhopisů ČR si v penzi budu jezdit k moři, v ČR nebude (hyper)inflace, válka, státní převrat, občanské nepokoje, právní nejistota, socialismus, fašismus, ...

Člověk s průměrným či dokonce mediánovým (nebo nedej bože ještě nižším) platem je v podstatě nucen na ČR spoléhat ze sta procent (penze, zdrav.péče v budoucnosti). Je násilím nucen nediverzifikovat - stát mu sebere část příjmu, strčí ji do penzijního letadla a na nic víc člověku nezbude.
Lidé s nadprůměrným příjmem často nediverzifikují dobrovolně (kupují nemovitosti v ČR), či polodobrovolně (stát má vliv na skladbu portfolií penzijních fondů).

Jak se k tomu postavit, to je věc preferencí každého. Každý jinak vnímá rizika různých aktiv, každý je v jiné životní situaci, atd...
Co se týče "cash is the king", tak nevím. Na deflaci moc nevěřím, vidím ji jen v nevěrohodných státních statistikách, na vlastí kůži ji nepociťuji a zde ji nepozoruji: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

Riziko inflace bylo dočasně zažehnáno levnou ropou, ale pokles cenové hladiny nevidím, dokonce možná nemovitosti jsou již opět v bublině.
Ovšem mít k dispozici i cash se může hodit, např. pro případ masivnější korekce na čemkoli, do čeho má smysl investovat (od akcií po zlato).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moon | 11. 9. 2015 16:43
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2015 16:05

Deflace. Ano, to že ČNB straší deflací tomu nepřidává na důvěryhodnosti :)

Ale deflace si myslím, že bude předcházet hyperinflaci.

Banky jsou jako kasíno. Myslíte, že si nechají vzít majetek a svou moc nějakou inflací? Že by se banky spokojiliy s tím, že jímvšichni vrátí své dluhy v bezcených papírcích. To jste tak naivní?

To by si všichni měli půjčit milióny a za pár let to splatíme za pár minut práce...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jak Altman | 11. 9. 2015 19:59
reakce na Moon | 11. 9. 2015 16:43

Já zkrátka nevím, co bude. Za 20 let zde můžeme mít chalífát, reálný socialismus, fašismus, rozvrácený stát s hyperinflací, demografickou katastrofu, cokoli. Nebo je i možné, že přes neustálé bobtnání státu trh přinese takové inovace, že 5% populace uživí ten zbytek na solidní úrovni (dnes je to tak 20 na 80). I když tedy nevím, jak těch 5% dlouhodobě v takovém otroctví udržet. Leda na každého produktivního mít 2 policajty, jednoho celníka a 3 pracovníky finančáku. Produktivního k pracovnímu místu přikovat a nedovolit mu odejít do Singapuru.

Ale jelikož budoucnost nepředpovíme, přijde mi rozumné diverzifikovat (plus být připraven to zabalit a odejít - což předpokládá znalost jazyků a transportovatelný majetek):

- Mnoho lidí má nějaké nemovitosti víceméně nuceně (někde musí bydlet, atd...), nějaké nemovitosti často mají i jejich rodiče a prarodiče a je docela rozumné je (nějak diskontovaně) započítat do portfolia a zohlednit při jeho vyvažování (tzn. reálně v případě takových lidí další spekulativní investice do nemovitostí omezit)

- Není od věci koupit fyzické Au a Ag, když je cena dobrá. Nakupovat postupně, nikdy ne za veškeré dostupné prostředky. Dobrá cena nezáleží jen na té spotové, ale také na tom, s jakým premiem, resp. marží obchodníka nakoupíte. Je rozdíl, zda Au nakoupíte 2 či 7% nad spot. Je rozdíl, zda Ag nakoupíte za spot, nebo s marží obchodníka 10% a k tomu 21% DPH (podle mne to není investice a kdo tvrdí, že ano, tak ať s takovou přirážkou nakupuje třeba akcie ČEZu a tváří se, jak skvělý byznys udělal - až to klekne, nikdo vám to DPH už nedá). A i v rámci fyzického Au se dá dále diverzifikovat - např. mezi investičními mincemi/slitky a mincemi historickými. Mnoho z nich (zatím?) nemá historickou hodnotu a Francouzské či Švýcarské banky je prodávají za cca 2% nad spot - takže je možné pořídit si zachovalou minci s příběhem/historií, atraktivním ročníkem 18XX, s prémiem nižším i než na 1Oz investiční minci a při tom to je mince malá (cca 5.5g), srovnatelné malé investiční mince (1/10 Oz či 1/4 Oz) již mají vysoké prémium. Při tom jde o mince známé, rozšířené a likvidní.

- Smysl dává přikupovat akcie, když se cena zdá solidní. Dnes možná raději dividendové proticyklické. Možná částečně zariskovat nějaké velmi podhodnocené těžaře. Vedle nějakého tradičního brokera pro začátečníka možná stojí za vyzkoušení eToro.com, trochu si tam pohrát. Zkusit si zaspekulovat na nějaké měnové páry, či třeba po flashcrashi po otevření NY burzy chvilkově zaspekulovat na rychlou korekci na Au/Ag. A sledovat aktivitu a portfolia těch, kteří jsou úspěšní. Neriskovat velké peníze, ale zase to zkoušet s reálnými penězi (hraní naprázdno s demoúčtem u brokera je psychologicky úplně jiná věc).

- Trochu, ale opravdu jen trochu přikoupit BTC, když klesne (např. na localbitcoins.com)

- Mít nějaké prostředky v hotovosti k okamžité dispozici. I ty diverzifikovat (CZK, EUR, USD, DKK, ...) a diverzifikovat i formu od bankovek, přes účet u brokera, přes účet u banky, až po peníze na PayPalu. Cash sice není king, ale kešová rezerva by měla být slušná - nejen na X měsíců životních nákladů, ale také na nenadálé investiční příležitosti a výhodné nákupy.

- Plus tedy není od věci zamyslet se nad tím, za jaké věci člověk utrácí, kolik utrácí a zda je to nutné :-) Nejde jen o to, že plno lidí zbytečně má např. 2 auta, či je zbytečně často obměňuje. U člověka s průměrným příjmem lze solidní prostředky pro investice ušetřit např. odbouráním kouření, nebo (promyšleným!) přechodem ze zaměstnaneckého poměru do subdodavatelského.

- Také není od věci si projít predikce různě zaměřených lidí (jako v článku nad touto diskusí), zhodnotit si pravděpodobnost, že ke zmiňovanému vývoji dojde, zamyslet se, jak se na něj připravit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moon | 14. 9. 2015 17:09
reakce na Jak Altman | 11. 9. 2015 19:59

Průměrný člověk v ČR nemá moc volných prostředků (jen tak na okraj).

Za prvé: Au a Ag není investice ale pojistka (která se může jako bonus i zhodnotit).

Pokud bych o tom náhodou uvažoval, jednoznačně bych preferoval mince (jen ty s nominálem). Eagle, Maple Leaf a Philharmonik - s tím vystačíte.

Rozhodně ne slitky. Musí být v původním a neporušeném obalu + certifikát, což u mincí být nemusí, navíc mince garantuje ten daný stát.

Staré mince bych nechal numismatikům (ročníky, opotřebení, ryzost, známost) - nízká likvidita.

Lidé by se měli zaměřit na nejbližší nadcházející roky, ne na desetiletí. Ten vývoj jde lépe odhadnout. Ten rok 2050 je velmi zavádějící. Měli se ptát max. do roku 2020.

PS Do akcií bych v tuto nejistou dobu neinvestoval, příliš velké riziko.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2015 18:41
reakce na Moon | 14. 9. 2015 17:09

Ano, průměrný člověk nemá moc volných prostředků, protože většina populace se nechá donutit k "investici" do státního průběžného pyramidového penzijního systému. Tedy k investici v lepším případě velmi nevýhodné a nejisté, v horším nevratné.

Nicméně velká část populace prokouří několik Silver Eaglů měsíčně, takže řeči, že nemají a nemohou jsou opravdu jen řeči. Kdyby si člověk místo kouření ukládal 6 Eaglů měsíčně, jde do penze s 13ti masterboxy po pětistech mincích. Jen pouhým zrušením kouření. Kolik by mohl ušetřit omezením alkoholu, vystoupením ze státního letadla ani nechci počítat.

Také preferuji mince před slitky, ale vedle těch investičních nepohrdnu ani těmi historickými. Že zlatý dvacetifrank z doby Latinské měnové unie (kdy touto měnou platila skoro celá Evropa) má malou známost a likviditu, to bych se tedy neodvažoval tvrdit.
Na internetových aukcích se franky a rakouskouherské koruny sice prodávají (po jednotlivých kusech) s velkou přirážkou nad spot, ale v některých západních bankách se ještě dají koupit (v pytlících po 500ks) s přirážkou menší, než jakou má uncová invističní mince. Samozřejmě jen do doby, dokud je v těch bankách mají (r.u. koruny již došly, franky dojdou podle mne do roka). Tzn. přirážka/premium nižší, než 1Oz Maple Leaf (a daleko nižší, než velikostí srovnatelná 1/10 či 1/4 Oz investiční mince) známost/likvidita velmi solidní (Vreneli zná každý), určitá šance na růst historické/sběratelské ceny - i když ne velká, tehdy tím opravdu platila celá Evropa a vyrazilo se toho kvanta. Plus tedy to, že se ve srovnání s 1Oz mincí jedná o drobné, čili je pak lze utrácet postupněji a nenápadněji.

Tzn. tvrzení "staré mince bych nechal numismatikům" platí jen tehdy, pokud by někdo kupoval za cenu vyšší, než cenu kovu. Ano, pokud zaplatím za historickou minci výrazně nad spot, nebo od ČNB koupím minci v omezené sérii s velkou přirážkou, nebo někde dokonce koupím medaili s DPH, pak už musím počítat s tím, jak se bude vyvíjet sběratelská cena mince. Pokud ale koupím zachovalou historickou minci s přirážkou menší, než kdybych kupoval Filharmonika, pak jsou tyto argumenty irelevantní - případná budoucí sběratelská cena je jen příjemným překvapením a bonusem.

U Ag zde ještě je otázka DPH. Pokud je někdo schopný sehnat (např. z výkupu) třeba prvorepublikové Ag dvacetikoruny či rakouské tolary za spot a konkurenční možností je Filharmonik za spot+10% +21% DPH , no tak ta druhá volba je asi tak "dobrou" investicí, jako zaplatit brokerovi poplatek 50% za nákup akcií ČEZ.
Samozřejmě lepší je zajet do Německa se svým VAT ID pro větší množství, ale ne každý takto může nakupovat.

Au/Ag je investice, spekulace (např. na kolaps fiat systému, pokud to s ním dopadne, jako vždy v historii), forma spoření do něčeho bez rizika protistrany (není to závazek někoho jiného), pojistka (chcete-li), dle toho, jak to kdo vidí.

Souhlasím s těmi akciemi. Dnes je to takové riziko, že už snad je lepší gamblovat na forexu, I když třeba Facebook a Apple dělá radost stále.

Co se týče horizontu, tak je otázka, jak to kdo bere. Někdo si bude za 10 let chtít pořídit dům a tak jeho horizont je těch 10 let. Někdo šetří dětem na studia.
Kdo už uspokojivé bydlení má, měl by řešit i to, co bude dělat, až půjde do penze. I s ohledem na to, že státní penze buď budou nuzné, nebo třeba i žádné (v takovém horizontu je pravděpodobnost zásadního společenského zvratu docela možná).

Au/Ag se od ostatních aktiv v mnohém liší:
- nenesou dividendu
+ není zde protistrana, na jejímž plnění závisíte
+ dům či pole si na Zéland nevezmete, AuAg ano
+ o AuAg zakopaném pod jabloní nikdo neví, těžko jej tedy vytunelovat, zdanit, znárodnit (a toho všeho bych se v delším horizontu obával)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moon | 15. 9. 2015 08:02
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2015 18:41

Vy se asi v historických micích orientujete, kdežto většina si myslím ne. Na historických mincích není vyražena ani ryzost ani váha. V případě velkých problémů všichni budou preferovat mince v násobcích OZ.

Nevýhoda mincí pod 1/2 OZ je zřejmá - jsou to spíš dárkové předměty.

DPH 21% u Ag bych vzhledem k současnému kurzu ke zlatu 1:70 neřešil. Jednou se to nakonec srovná k dlouhodobému 1:12.

Místo malých zlatých mincí budou lepší (likvidnější) 1 OZ stříbrňáky.

Souhlasíte s mými vybranými třemi - Eagle, Maple Leaf a Philharmonik ?

Věřte mi, že většina lidí nemá měsíčně navíc 3.300,-Kč (6 eaglů). Asi jsme každý úplně jinde...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2015 10:58
reakce na Moon | 15. 9. 2015 08:02

To, že všichni budou v případě problémů preferovat mince v násobcích Oz podle mne není jisté - 1 Oz v takovém případě bude opravdu velká mince. K čemu mince např. v hodnotě domu, když na ni není jak vrátit?
Podle mne např. Vreneli, resp. všechny mince Latinské měnové unie, jsou na Západě velmi známé a rozšířené, kdekdo je zná, zná jejich hmotnost a cenu. To, že v ČR tak známé nejsou, je dáno tím, že jsme členy té měnové unie nebyli (i když vlastně i ano, okrajově a kráce - v podobě duální mince Osmizlatník/Dvacetifrank se dvěma nominály), ale je to dávno a vše překryla ignorance minulých dvou režimů.
Ale prodejci AuAg v Německu tyto mince mají prakticky stejně běžně, jako ty nové investiční.

Mince menší než půlunce jsou dárkovými předměty proto, že přirážka/premium je na nich již velmi vysoká a jako investiční je tedy nemá smysl kupovat. Pokud ale koupíte dvacetifrank s přirážkou menší, než jaká je na 1Oz investiční minci, pak to není dárkový předmět, ale investiční zlato. Ovšem se dvěma výhodami:
- Je to menší kus, který umožňuje zlaté rezervy rozpouštět/utrácet plynule, s menšími problémy při "vracení drobných"
- Je to zároveň historická mince - Latinská měnová unie existovala v letech 1865 až 1927 (čili je řada ročníků, více či méně vzácných) a zahrnovala mnoho evropských zemí (čili jsou Francouzské, Italské, Švýcarské, Belgické, Španělské, Rumunské, Srbské, Bulharské, atd... varianty mincí, stejně jako dnes s Eurem). Všechny ovšem stejná ryzost, gramáž, velikost.

DPH a premium u Ag není od věci řešit, protože je rozdíl, jestli si za stejné množství korun dnes do své rezervy pořídíte 3, 4, nebo 5 tisíc uncí, ne? :-)

Jestli se kurz Au/Ag vrátí k historicky dlouhodobému poměru (ne 1:12, ale spíše ku 15-16) je velká otázka. Situace je dnes jiná. A i tehdy ten poměr byl často určen arbitrárně, zákonem (viz americký bimetalismus, ale i pravidla té Latinské měnové unie, kde větší nominály byly Au, menší Ag). Je možné, že po panice po kolapsu fiat "peněz" všichni budou chtít jen zlato. Je naopak možné, že Ag posílí ještě vice, než na ten historický poměr - třeba kvůli poptávce průmyslu. Je možné, že poměr Au/Ag v čistě tržních podmínkách bude tak kolísat, že nebude možné Ag používat jako drobné k Au. Těžko říct.

Co se týče vámi vybraných mincí, tak samozřejmě ano. Akorát že Eagle (Au i Ag) má docela vysoké premium. Maple Leaf a Filharmonik jsou obvykle k mání za dobré ceny. U Au bych ještě zvážil australské klokany (často nejlevnější) a u Ag bych bral prostě to, co je v okamžik nákupu nejlevnější. Většinou to je Maple, ale občas třeba i Somalia Elephant :-) , Silver Eagle ale asi nikdy.

I kdyby člověk nedal 3000 měsíčně na 6 Maplů, na jeden či dva již má kdekdo. A měl by na daleko víc, kdyby je kupoval místo házení peněz do černé díry průběžného penzijního letadla. A kolik podle vás člověka stojí měsíčně cigarety a alkohol, pokud je konzumuje? Málo to určitě není a je to zcela zbytné (resp. přímo škodlivé).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moon | 15. 9. 2015 11:28
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2015 10:58

Ty Vámi zmiňované mince vůbec neznám. Asi moje chyba.
Jde o to, že Eagle je nejznámější. Při pár kusech nehraje navýšení o 50,-Kč/ks až takovou roli. Chápu, že když někdo kupuje po tisících, je to znát.

"K čemu mince např. v hodnotě domu, když na ni není jak vrátit?" - to je extrém

- Vy si myslíte že cena zlata a stříbra v dohledné době vystřelí tak nahoru?

Můj odhad pro rok 2016 (maximální, při zachování současné kupní síly dolaru):
Ag 1 OZ/200
Au 1 OZ/2500

Jakou máte představu Vy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Maple | 15. 9. 2015 14:12
reakce na Moon | 15. 9. 2015 11:28

Ja radeji 11 maplu, nez 10 eaglu.
A jeste radeji 15 maplu z Nemecka, nebo 17 maplu bez DPH.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2015 14:11
reakce na Moon | 15. 9. 2015 11:28

Já vím, že zlaté dvacetifranky (Vreneli) v CZ moc lidi neznaj, ale na západě jde o známé a rozšířené mince. A jsou běžně nabízené v sekci investičních (a ne sběratelských) mincí:
https://www.auragentum.de/de/Vreneli-Gold-kaufen.html

50Kč je prostě 50Kč a nevidím důvod, proč nevzít levnější Maple Leaf. Eagle je známěnší, ale spíš v Americe. Nemyslím, že za 20 let ho ode mne někdo koupí o 10% dráž, důležité bude, že to je 1Oz.

Nemyslím si, že cena AuAg v dohledné době vystřelí nahoru. Dokonce si myslím, že je možné, že ještě půjde dolů a že může trvat 5 i více let, než se cena zase vzpamatuje. Jednoduše přiznávám, že nevím. Jen si myslím, že donekonečna současný systém zachraňovat na dluh nepůjde:
finmag.penize.cz/ekonomika/303 937-uroky-pro-iii-svetovou-val ku

Jestli zlom přijde za 5 či 20 let mi je víceméně jedno. Sice systém považuji za zkorumpovaný, nemravný a nelegitimní, ale na druhou stranu se mi žije docela dobře, života si užívám a co neutratím za to užívání, to spořím MIMO JINÉ do kovu - takže vlastně pokud budu moci akumulovat déle, naakumuluji více.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 9. 2015 01:00
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2015 18:41

Pokud dojde ke zrušení hotovosti, což můte být během jednotek let, tak už nákupy AuAg nebudou anonymní, což je také dobré vzít v úvahu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Moon | 15. 9. 2015 08:11
reakce na Josef Fraj | 15. 9. 2015 01:00

Ty bezhotovostní peníze se bohužel (rychle) blíží.

Potom to zlato a stříbro jednak nekoupíte anonymně nebo nekoupíte vůbec.

Jsem zvědav na následný vývoj - to tu totiž ještě nikdy nebylo. Co bude podle Vás bezprostředně následovat po zrušení hotovosti?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2015 10:32
reakce na Moon | 15. 9. 2015 08:11

Po zrušení hotovosti podle mne prudce vzroste popularita BTC a i likvidita Au/Ag mincí.

Lidí, kteří preferují anonymitu, je stále hodně. A nejde jen o kriminální aktivity (zbraně, drogy, prostituce, korupce, práce na černo), i když i jen ty samotné dělají mnohamiliardové obraty a zcela jistě zákazem hotovosti neskončí - možná spíše narostou, protože i anonymita se stane zbožím se svou cenou.

Jde i o lidi, kteří zkrátka nechtějí dávat státu, řetězcům a bankám kompletní informaci o tom, jak se chovají, co nakupují, jaké mají nemoci a zlozvyky, kdy se kde pohybují, atd...

Když se dnes i důchodce naučí pracovat s internetem (mail, skype, ...) a smartphonem (whatsap, internet banking, ...), 100x snadněji se naučí pracovat s bitcoinovou peněženkou. A každý instalatér raději přijme anonymní BTC, než platbu převodem a fakturu. A pro důchodce bude sleva 20% na všechny podobné služby také dostatečným motivem k přechodu na BTC.

Třetím konkurentem (vedle BTC a Au/Ag mincí) v anonymních měnách bude zahraniční hotovost států, které ji nezrušily. Nelze předpokládat, že zároveň s EU svou hotovost zruší i USA, Švýcarsko, Británie, Austrálie, Kanada, Čina, ... Je tedy možné, že roli oběživa částečně převezme i nějaká taková měna - i když důvěra v papírky bude narušena zjevným faktem, že jejich platnost lze kdykoli zrušit. Proto bych je osobně použil opravdu jen jako prostředek směny, ale ne jako dlouhodobý uchovatel hodnoty (tým totiž již nejsou ani dnes).

Vedle ztráty anonymity bude lidi do alternativních měn tlačit i fakt zavedení (či i jen hrozby) záporných úroků. A také riziko bail-inů.

Otázkou zůstává, jak agresivně stát proti šířícím se alternativám zasáhne. Může útočit na bitcoinové směnárny, blokovat převody peněz na jejich účty, blokovat převody peněz na neznámé zahraniční účty (ale pohleďme do Číny, Argentiny či Řecka, jak moc je to úspěšné). Může zintenzivnit dohled nad internetem a trestat byť i jen stažení BTC peněženky, navštívení stránky o BTC, vlády EU+USA mohou nasadit superpočítače k ovládnutí blockchainu, atd... možné je vše. Pokud ale budou slavit (dílčí) úspěch, důsledkem bude jen větší příklon k AuAg a ne návrat k záporně úročené státně dohlížené bezhotovosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 11. 9. 2015 19:58
reakce na Moon | 11. 9. 2015 16:43

Co se tyče budoucnosti, tak je třeba počítat s "mlčící" většinou. Pokud tu bude nějaká demokracie a budou vládnout politici, tak bych se nějakého katastrofického scénáře spíše neobával. V případě, ze by někdo utahl opasky vice, nez je zdrávo, tak se dá do pohybu masa lidi. Občanskou válku si asi nikdo nepřeje. A exodus, který dnes vidíme směrem k nám (Evropě), by mohl nastat opačným směrem. To uz by mohla Čína udělat z Afriky prosperující kontinent.
Stěhování národu již začalo ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2015 20:03
reakce na Frenky | 11. 9. 2015 19:58

No jednak je otázka, co si kdo představuje pod demokracií a zda reálný vývoj k (či od) takové demokracii v EU směřuje.

Dále: pokud máme 20% čistých plátců a 80% čistých příjemců, je výsledek hlasování víceméně daný (ti první vykořisťovaní se nemohou demokraticky ubránit vykořisťující většině a musejí hledat mimodemokratické cesty). A situace se zřejmě dále zhorší - ubude produktivních a přibude penzistů (i státních zaměstnanců), kteří bez ohledu na ekonomckou realitu budou chtít solidní penze (na které ale nebude, nebo jen za cenu ještě brutálnějšího vykořisťování produktivních), protože přeci na ně celý život odváděli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 11. 9. 2015 20:52
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2015 20:03

Ano, ale takto to probíha v cele EU. U nas je dluh jeste velmi " malý", tak ze je jeste dost času, žít v klidu. Az kdyz uz nebude nikdo? Kdo by půjčil, tak se začne znárodňování. Historie se opakuje. Obyčejný člověk se nemá čeho bát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 11. 9. 2015 09:37

Nevím, co bude za X let.

Ale přijde mi poměrně pravděpodobné (resp. poměrně nebezpečné spoléhat se na opak), že až dnešní třicátníci a čtyřicátníci půjdou do penze, na ty penze již nebude. Nebude ani na příspěvky na bydlení, natož na lékařskou péči zdarma.

Není vůbec od věci počítat s tím, že nejen nedostaneme žádnou penzi, ale i s tím, že doktorovi budeme platit tržní cenu péče a léků.

A to v tom lepším případě, že budeme moci a chtít zůstat doma (že to tu nebude k nežití). Pokud budeme nuceni s příručním zavazadlem v 60ti jít někam jinam (diktatura, bankrot, chalifát, ...), je neexistence penzí a tržní ceny péče ještě pravděpodobnější eventualitou.

Přesto se stádo stále nechává držet v průběžné pyramidové hře.

A kdo má štěstí, že mu ještě nějaké prostředky zbudou, tak je vrazí (prostřednictvím penzijních fondů) do dluhopisů tohoto "perspektivního" státu (spoří do pofiderních papírů se záporným reálným úrokem denominovaných v uměle oslabované měně). Pokud mu zbývá ještě více prostředků, investuje je do nemovitostí na území tohoto "perspektivního" státu ve víře, že je za 30 let dobře prodá, nebo pronajme. Zřejmě nezaměstnaným imigrantům, nebo penzistům bez penze, kteří tou dobou budou tvořit majoritu společnosti. Vůbec se neobává, že cenu nemovitosti zničí ghetto v sousedství, nadměrné metry, obnovená regulace nájemného, nucené pronajímání bytů podle multikulti doktríny, progresivní daně z nemovitosti a fakt. že zchudlí penzisté budou své byty a domy prodávat a sestěhovávat se do sdílených domácností, aby alespoň elementárně vyžili.

Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Čtenář | 11. 9. 2015 13:26
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2015 09:37

Keller: Jestli USA necouvnou Rusku a nedají mu Ukrajinu, Sýrii a další, bude zde kráterů, jako na Plutu, tedy nula, plus minus 13%

Šura: Kuba státem Unie? No mi připomíná starý vtip o potyčkách na Finsko Činské hranici...
A proč by se Katalánci hrnuli zpět? Sebrat centrálním bankám nezávislost není tak dobrý nápad, jako jim sebrat monopolistické výsady a pravomoci Ústřední plánovací komise. Ale jinak dobrý.

Pehe: Hlavně nic neříct a nikoho nepobouřit

Sokol: Ano, islám se v porovnání s křesťanstvím dostal tak cca na úroveň inkvizice. Jak bychom asi byli tolerantní k nějaké křesťanské sektě, která by začala provozovat inkviziční soudy a upalování čarodějnic? A naprostý souhlas s tím, že nejde předvídat na 10, natož na 35 let.

Švihlíková: Pozor, jde nás ujařmnit robot Emil! Ovšem toto bych skoro i podepsal:
"Trvalým problémem lidské rasy je hledání nejlepšího společenského uspořádání, což samozřejmě souvisí i s ekonomikou. Ta bude jiná než dnes, v pozitivním scénáři decentralizovaná a na bázi sdílení a sítí, nikoliv hierarchií jako dnes."
Až na to, že ona sama spolu se soudruhem Kellerem reálně podporuje centralizovaný dirigismus a socialismus.

Michl: Ano, jednou dojdou i cizí prachy, to je problém socialistů, včetně těch z ANO. Už aby to bylo, nádoru je potřeba odebrat přísun živin, jinak se jej nezbavíme.

Tůma: Řekl nic, ale relativně sympaticky

Kovanda: Proboha, to se Gotta nezbavíme ani za dalších 35 let? Mě omejou.
A k demontáži sociálního státu patrně dojde přesně v den, kdy odejdu do penze. Omývají mne podruhé.
Takže to abych odešel do šedé ekonomiky, přestal financovat systémy, ze kterých nic mít nebudu a za ušetřené peníze si pořídil úrodné pole, dobře vychoval 6 dětí, diverzifikoval jejich vzdělání (lékař, agronom, veterinářka, ...), pořídil si flintu, hrnec šperků, generátor elektřiny, traktor, pár barelů nafty, ... Ale jo, přes nádech exotična to zní smysluplněji, než státní penzijní systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 11. 9. 2015 11:59
reakce na Jan Altman | 11. 9. 2015 09:37

Nebuďte na "stádo" tak přísný. Vzpomeňte na humanitní předměty na základních a středních školách, hlavně dějepis, jaké etatistické masáži jsou lidé od mládí vystavováni (namátkou jaká to byla hrůza, když pan král nedostával daně každý rok, ale musel poníženě žádat stavy, že v hodinách nepadne jméno John Law anebo slovo asignát, nemluvě o zlatém standardu, podrobnějším rozboru Velké krize či NEPu). Těch několik procent pro Svobodné je malým zázrakem.

K možnostem emigrace jsem skeptický. Boháči, celebrity, výjimeční vědci jistě, kvalifikovaní řemeslnící možná, my ostatní máme smůlu. Všichni se na Nový Zéland nevejdeme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 11. 9. 2015 21:15
reakce na Jan Capouch | 11. 9. 2015 11:59

Já se i jen bojím si představit co by se o těchto tématech vyučovalo, když o tom rozhoduje taková cháska, jaká je u vesla...

Abych se pak nedověděl, že John Law vlastně podporoval agregátní nabídku a vývoz, jen holt neměl ty dynamické modely, které teď mají Singerovi kluci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 9. 2015 13:28
reakce na Jan Capouch | 11. 9. 2015 11:59

Teď to šíření propagandy vylepší povinnou školkou a multikulti indoktrinací.
Uvidíme, kam vývoj půjde, ani kapacity výše se neshodly :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 11. 9. 2015 12:23
reakce na Jan Capouch | 11. 9. 2015 11:59

Ne kazdy v tech 60ti bude mit solidni portfolio mimoevropskych akcii a v tom prirucnim zavazadle 5kg zlata... Tzn. tech, kteri v 60ti budou schopni realne emigrovat, zaplatit si cestu a zivobyti v cilove zemi, tech bude relativne malo.
Kdyby ovsem misto do prubezne cerne diry, do statnich dluhopisu a do mistnich nemovitosti investovali jinak, bylo by jich vice. Ale bohuzel nebude - ovsem vlastni vinou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

AAA | 11. 9. 2015 15:38
reakce na xXx | 11. 9. 2015 12:23

Investovat? Do čeho?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Security | 14. 9. 2015 10:32
reakce na AAA | 11. 9. 2015 15:38

http://strunz.blog.idnes.cz/c/476254/nebezpecnostni-intermezzo.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 11. 9. 2015 16:08
reakce na AAA | 11. 9. 2015 15:38

Prubezne, postupne, rozumne, diverzifikovane.
Do toho, co si vezmete s sebou, at pujdete kamkoli (svetove akcie pres zahranicni brokery).
Do toho, co se obtizne zdanuje a znarodnuje, protoze nikdo nemusi vedet, ze to mate (Au, obraz, sperk, stara mince, ...). A idealne aby to slo snadno schovat ci prevezt jinam - napr. na ten Zeland, do Thajska, Chile, ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Takto? | 11. 9. 2015 08:39

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jak-bude-vypadat-Evropa-za-tricet-let-Slavny-spisovatel-sci-fi-Ondrej-Neff-predklada-vizi-ktera-vydesi-377905
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 11. 9. 2015 05:49

Mám rád podobné diskuze, protože se sice nic nedovím o budoucnosti (ta je naštěstí otevřená a nepředvídatelná), ale zato se dovím mnohé o utkvělých idejích a fetiších známých person - v tomto případě především u Kellera, Švihlíkové, Tůmy a Kovandy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!