Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč bychom se netěšili (když nám Zeman banku dá)

Miloš Zeman vyfasoval kouzelnou harfičku, na které ve druhé polovině své prezidentské pětiletky nabrnká hned čtyři centrální bankéře. A k tomu centrálního guvernéra.

Prezident jmenuje během příštích dvou let čtyři ze sedmi centrálních bankéřů a jako bonus nadělí guvernéra. Bude to přitom prosté jako ve Werichově pohádce o třech veteránech: Zemanovi postačí přejet po strunách kouzelné harfy, nato lidé vybraní do bankovní rady nakráčejí na Hrad. Tam podepíší jmenovací dekret a nastoupí do práce. Žádné komplikace se slyšením v Senátu nebo spolupodpisem (kontrasignací) premiéra.

Bude to patrně nejvýraznější Zemanův zásah do státních záležitostí během druhého poločasu jeho (prvního?) prezidentství. Pokud se ovšem nerozklíží koalice a prezident nebude povolávat staré kamarády do vládních služeb jako po pádu kabinetu Petra Nečase. Zatím ale vládní trojblok drží.

Pravda, Zeman bude ještě jmenovat vládu po parlamentních volbách v říjnu 2017 (nebo po volbách předčasných). Jenže v tomto případě nebude mít volné ruce, bude vázaný volebním výsledkem a dohodou koaličních stran.

Centrální banka mu dá větší šanci vyniknout. Při obsazování téhle instituce můžou premiér, ministři, poslanci či senátoři jen kibicovat. Rozhodnutí bude výlučně na Zemanovi.

čnb A zemanova pětiletka

  • Únor 2014: Miloš Zeman jmenoval členem bankovní rady Jiřího Rusnoka.
  • Červenec 2016: Končí guvernér Miroslav Singer a Kamil Janáček, člen bankovní rady.
  • Únor 2017: Členství v radě vyprší Lubomíru Lízalovi a Lubomíru Řežábkovi

Zemanovu prezidentskou pětiletku přečkají ze sedmičlenné rady jen Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, viceguvernéři jmenovaní Václavem Klausem v prosinci 2012.

Poslední mohykán?

Jiří Dienstbier junior připravil změnu ústavy, podle níž bude prezident při jmenování členů bankovní rady potřebovat souhlas Senátu, ale koalice zatím nedala dohromady třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu, potřebnou k jejímu přijetí. Pokud by kabinet úpravu Parlamentem přece jen protlačil, změny ve způsobu jmenování bankovní rady by platily až v roce 2018, po dalších prezidentských volbách.

Zeman tak může být poslední prezident, který překope banku podle svého gusta a dosadí do ní své lidi.

Nejspíš tuto šanci využije. „Radil bych se s řadou ekonomů a finančníků, protože nejsem Všeználek,“ slíbil Zeman ve volební debatě s Karlem Schwarzenbergem. Politiky však vynechal.

A jak to bude s dalším volebním slibem Miloše Zemana, že dá pozor na to, aby v bance vytvořil konkurenční prostředí? Myslím, že ho není možné brát doslova. Letos dal prezident jasně najevo, jaké názory (nikoli jakou odbornost) od centrálních bankéřů čeká. Světe, div se, jsou to názory Miloše Zemana!

Co tedy lze předpovědět o České Zemanově (dříve národní) bance?

Centrální bankéři budou (muset) mít rádi euro.

Prezident v únoru při debatě se zastupiteli královéhradeckého kraje prohlásil, že udělá všechno pro to, „aby v této ctihodné instituci [ČNB] napříště seděli lidé, kteří budou podporovat vstup České republiky do eurozóny“.

Můžeme mu to věřit. Zeman vskutku tlačí na rychlé přijetí jednotné měny - jako poslední z nejvyšších představitelů státu.

Centrální banka však vstup do eurozóny sama nezařídí. Hlavní slovo patří vládě a do členství ve spolku, kde se platí neoblíbenou jednotnou měnou s řeckým epsilon ve znaku, žádná z parlamentních stran politický kapitál investovat nechce.

Přednost dostanou odpůrci slabé koruny…

Zeman tvrdí, že centrální bankéři oslabili korunu, aby překazili vstup do eurozóny, protože by v ní museli předat kompetence Evropské centrální bance. Chabá spiklenecká teorie. Copak bylo na podzim 2013 euro v Česku na spadnutí, aby bankovní rada musela zatáhnout za brzdu?

Z prezidentových vyjádření je nicméně patrné, že do centrální banky povolá ty, kteří s devalvací české měny nesouhlasí. Zeman mimo jiné prohlásil, že v ČNB nechce bankéře, kteří „dělají experimenty“ s ekonomikou.

… a taky keynesiáni.

Někdejší vůdce sociálních demokratů se hlásí ke keynesiánské škole, která prosazuje intervence státu do ekonomiky podporou investic. Už v kampani opakoval formuli „proinvestovat se z krize“.

Je proto zřejmé, že spíše než po friedmanovcích bude sahat po keynesiánech.

Guvernérem bude Jiří Rusnok.

Keynesiánem je i Jiří Rusnok, Zemanův starý známý, stoupenec eura.

Rusnok, kterého prezident vyslal do bankovní rady loni v březnu, byl v Zemanově vládě v letech 2001 až 2002 ministrem financí. V červnu 2013 poté, co padla vláda Petra Nečase, ho Zeman jmenoval premiérem.

V rozhovoru pro agenturu Bloomberg prezident nazval Rusnoka „excelentním“ kandidátem na guvernérské křeslo, které příští rok opustí Miroslav Singer. „Má výjimečnou kvalifikaci, protože působil nejen v ekonomické, ale také politické sféře,“ pravil. (Jeho chráněnec zdůrazňuje, že je v první řadě ekonom.)

Jistě, Rusnok na rozdíl od Zemana politiku slabé koruny označil za správnou. Má tedy škraloup. Je to však „Zemanův člověk“ v bance. Dá se předpokládat, že osobní vztah Rusnoka s prezidentem při rozhodování o novém guvernérovi převáží

Lze také tušit, že právě s Rusnokem bude prezident konzultovat kandidáty do bankovní rady, obdobně jako kdysi Václav Havel s Josefem Tošovským. (V jejich případě kamarádství skončilo, když první udělal z druhého premiéra a bez jeho vědomí jmenoval guvernérem Zdeňka Tůmu.)

Miloš Zeman to má jednodušší. Žádné přátelství s premiérem bourat nemusí. (Pro pamětníky: Před šesti lety na žofínském fóru označil Bohuslava Sobotku za nejhoršího ministra financí a nikdy nedal najevo, že by svůj názor změnil.)

A tip na závěr: Pokud vás jména příštích členů národní banky zajímají, můžete si je zkusit vygooglovat. Jsou to euru naklonění ekonomové-keynesiáni, kteří píšou o tom, jaké „škody“ napáchala centrální banka pod Singerovým vedením.


Úvodní fotka prezidenta v dobrém rozmaru: yakub88 / Shutterstock.com

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK