Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Startuje Čína další ekonomickou krizi?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
4. 9. 2015
 17 345

Čína si kýchla a svět se otřásl. Jde jenom o rýmičku, nebo se na trzích začíná šířit nákaza, která by mohla spustit další finanční krizi? Ptáme se Aleše Michla, Steena Jakobsena, Lukáše Kovandy a dalších osobností ze světa peněz.

Očima expertů: Startuje Čína další ekonomickou krizi?

Čínská ekonomika se v posledních týdnech propadá a finanční trhy začínají panikařit. Někteří odborníci dokonce varují, že by mohlo jít o předzvěst další hospodářské krize. Zapomeňte na problémy Řecka, ty jsou ve srovnání s tím, co by mohlo nastat kvůli výraznějšímu propadu Číny, naprosto nicotné. Na druhou stranu ale nejsou útrapy říše středu zas tak velkým překvapením. Už několikrát se totiž v posledních letech dalo z různých ekonomických ukazatelů vyčíst, že ani čínskému drakovi neroste HDP do nebe. „O problému se v Pekingu i jinde na světě vědělo ještě před rokem 2013. Propad čínských burz v létě 2015 je tedy překvapením a šokem pouze pro laiky, kteří o Číně nic nevědí. Co bude dále, je ovšem hádanka i pro znalce. Zkuste se vcítit do situace pekingského komunistického funkcionáře,“ upozorňuje ekonom Pavel Kohout. Každopádně si nedělejme iluze, že se nás situace Číny netýká. Řada českých firem v největší asijské zemi obchoduje a investuje.

Vývoj centů za jüan

Zdroj: peníze.cz
Vzájemné kurzy měn včetně on-line intradenních grafů pro forexáky hledejte na Peníze.cz

Co si myslí ekonomové, finanční analytici, investoři a podnikatelé? Jak velký problém nyní představuje Čína pro stabilitu světové ekonomiky? Existuje reálná hrozba, že by mohla Čína v blízké době odstartovat další hospodářskou krizi? Jaké další státy nebo oblasti by se případně mohly stát ohniskem globální recese?

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
-
+8
+

Čínské problémy jsou vážnější, než si řada ekonomů připouští. Za čínskými potížemi stojí do velké míry podobně jako posledně v USA neudržitelně rychlý nárůst soukromého zadlužení. Zadluženost nefinančního sektoru v Číně vzrostla od roku 2007 ze 130 na 230 procent HDP. Řada vyspělých ekonomik má sice ještě vyšší relativní zadlužení, problém Číny je ale v rychlosti nárůstu dluhu. Ten mohl vést řadu podniků i domácností v euforii k financování rizikových a těžko návratných investic a umožnil rychlý růst finální poptávky.

Růst HDP šel navíc ruku v ruce s nárůstem významu investic. Jejich podíl se v posledních pěti letech vyšplhal skoro na polovinu HDP. Mezi velkými světovými ekonomikami je to naprostá rarita (investice se zpravidla pohybují okolo dvacíti procent HDP). Vysoký podíl investic na HDP a viditelná „přeinvestovanost“ přitom výrazně snižují manévrovací schopnost Pekingu při řízeném zpomalování ekonomiky. Investice  na rozdíl od spotřeby domácností nebo vlády zpravidla nedokážou zpomalit jen mírně.

Čína je přitom ve světové ekonomice těžkou vahou – tvoří víc než patnáct procent světového HDP a je hluboce obchodně integrována se zbytkem světa. Pokud by měla zpomalit tempo růstu o jeden až dva procentní body, asi nepůjde o žádnou tragédii. Výraznější propad dynamiky by byl ale nepříjemně cítit, a to víc v Evropě než v USA.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
-
+8
+

Kombinace vlády jedné strany, bankovního socialismu a prudké úvěrové expanze dost těžko může dopadnout dobře. V minulosti soudruzi špatné úvěry vždycky nějak zametli pod koberec, uvidíme, jak se s tím vypořádají tentokrát. Každopádně čínský finanční systém je do značné míry oddělený od globálních trhů. Řetězová nákaza jako v letech 2007 a 2008 by tedy hrozit neměla. Což neznamená, že hledání rovnováhy nebude Čínu bolet.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+8
+

Čína jako největší ekonomická velmoc (v absolutních číslech) hraje v globální ekonomice klíčovou roli. Spadne-li čínská ekonomika do recese, spadne do ní i takzvaný vyspělý svět. Čínská snaha o omezování podpory masivní investiční činnosti s příklonem k roztleskávání spotřeby se zákonitě projeví v nižším růstu HDP. Čínský vysavač snížil obrátky, což se projevilo nižší poptávkou po komoditách a návratem jejich cen k reálnějším hodnotám. Akcelerace zadlužení spolu s nárůstem nesplácených úvěrů nevěstí nic dobrého. Výrazné oslabení čínského ekonomického růstu by mělo neblahé následky na anemický evropský růst, který by přešel do vleklé recese. Zároveň by v tomto případě došlo k ochlazení amerického růstu, mnoho firem vyrábí v Číně a také tam exportuje. Zejména poslední výsledky čínského HDP sice vypadají „cinkle“, ale nemám povědomí, že by si započítávali šedou ekonomiku či prostituci [jak se stává zvykem v Evropě, pozn. red.]. Takže držme Číně palce.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+8
+

O skutečném stavu čínské ekonomiky toho zas tolik nevíme. Oficiální klíčové makroekonomické ukazatele země svého času zásadně zpochybnil dokonce i nynější premiér Li Kche-čchiang, jak vyplývá například z tohoto důvěrného dokumentu na Wikileaks. Při posuzování skutečného stavu čínské ekonomiky proto on sám, jak přiznal, raději  používá ukazatele typu spotřeby elektřiny nebo objemu zboží přepraveného po železnici. Tyto „nepřímé“ ukazatele dnes signalizují, že čínský růst se propadl pod pět procent. Takový útlum říše středu už má značný potenciál stáhnout s sebou celou globální ekonomiku. To je vidět například z čísel k intenzitě světového obchodu, která byla letos v prvním pololetí nejslabší od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Je zřejmé, že situace, kdy na čínské burze investovala kdejaká uklízečka a kdy zároveň země rostla i díky masivní výstavbě „měst duchů“, nebyla udržitelná. Nyní je tahle párty v režii Pekingu u konce. Pokud se nepřidá zásadní finanční krize v další světově významnější ekonomice, nemělo by však čínské zpomalení vést k obdobě světové finanční krize z let 2008 a 2009. Dalšími klíčovými adepty na zásadní finanční krizi přitom aktuálně jsou Brazílie, Turecko či Rusko.

Steen Jakobsen

hlavní ekonom Saxo Bank

Steen Jakobsen
-
+8
+

To, že Čína stojí za výprodejem na akciových trzích, je vyhovujícím tvrzením pro politiky v rozvinutých zemích. Pravda je složitější. Vždyť od začátku krize vznikl za posledních sedm let nový dluh ve výši 57 bilionů dolarů a celosvětový dluh nyní činí 286 procent HDP. Současný skromný růst je téměř celý tvořen vydáváním dalších a dalších dluhopisů.

Krize má málo co do činění s Čínou, výrazně naopak souvisí s americkým dolarem, který „zabíjí“ růst. Silný americký dolar extrémně zdražil ohromný dluh vytvořený hlavně Asií a poškozuje také zisk a příjmy z exportu, jelikož snižuje ceny komodit. Omezená světová ekonomika je navíc založena na fiat penězích, dluhu a americkém dolaru, jakožto světové rezervní měně. Tento strnulý systém rozhýbala právě čínská devalvace – ne až tak rozsahem devalvace jako spíš tím, že Čína své měně umožňuje přizpůsobit se sazbám na trhu.

Přímým důsledkem je, že Čína a vývozci komodit dále nerecyklují kapitál do amerických a evropských kapitálových trhů. To je dobrou zprávou pro ty, kteří vnímají současnou korekci jako restart správného obchodního cyklu. Pro ty, kteří ustrnuli v letech 2008 až 2013, přichází více ztrát z opravdové reality, ne z Číny.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-
+8
+

Čína se podílí třinácti procenty na globálním HDP a prochází nelehkým transformačním procesem, který by měl posílit roli soukromé spotřeby na úkor investiční poptávky. Čínské vedení má, pokud jde o celkový růst ekonomiky, vysoké ambice. Údajně neváhalo ani uměle nafouknout bublinu na tamních akciových trzích s cílem jednak zvýšit soukromou spotřebu přes efekt bohatství domácností, jednak povzbudit zájem firem o financování se přes burzu. Splasknutí akciové bubliny v Číně spustilo ve zbytku světa řetězovou reakci, jejíž rozměr přesahuje ocenění běžných ekonomických rizik pro globální ekonomiku. Částečným vysvětlením může být ztráta kredibility čínského vedení v očích investorů, pokud jde o schopnosti řídit tamní ekonomiku. Zřejmě sílí obavy z tvrdého přistání, jaké by snížilo růst globální ekonomiky nejméně o čtvrtinu. Osobně považuji taková rizika za nadsazená. Čína spíš zpomalí svůj růst na pět procent, což bude stát Evropu malé desetiny procenta jejího růstu, ale nezastaví to její vlastní oživení tažené soukromou spotřebou.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+8
+

Jaká odpověď byla nejvíc podle vašeho gusta?

Problém je to velký. Rozhodně větší než v případě Řecka. Když na pár let přijde v Číně útlum, vezme s sebou zbytek světa. Až ale zase půjde nahoru, svezeme se s ní vzhůru taky. Byl jsem v Číně pětkrát. Třeba v Čching-tao si stavěli přes jeden záliv nejdelší most a tunel na světě. Chápete? Přes jeden záliv dvě stavby! Čína ale nemůžete hnát růst pořád jen betonem. Ano, megaměsta potřebují komunikace, firmy potřebují kanceláře a lidé potřebují bydlet. Horečná výstavba přináší velké investice ze strany státu i kantonů, ale i ze soukromé sféry. Růst postavený na fixních investicích je však nebezpečný. Pokud se realitní bublina příliš nafoukne a nebude krýt skutečné potřeby měst, začnou se v ní pod tíhou nadbytečných kapacit objevovat díry a splaskne. Čína tak potřebuje sladit změny ve své ekonomice tak, aby naučila své skromné obyvatele utrácet a využila jejich útraty k dalšímu dynamickému růstu v okamžiku, kdy vliv průmyslu pomalu oslabuje. A tak zatímco dříve čínská propaganda nabádala lidi ke spoření, současná reformující se Čína má před obchodními domy nápisy vybízející k útratám. Potřebují to prostě přetočit z betonu na trochu víc spotřeby.

Číňané ale nemají tak rozbujelý sociální systém jako pohodlní Evropané. V Číně se musí makat, aby bylo na stáří a pro děti na privátní školu. Čínu tenhle proces bude stát několik let zpomalení, možná i recesi. Pak ji ale nakopne urbanizace, stěhování se lidí do měst a vznik dalších velkých megaměst. Něco podobného, co zažila Evropa při průmyslové revoluci. Tohle je megatrend. Urbanizace a megaměsta. Největší trend, který Čínu z případné recese dostane. Vznikají nová megaměsta, lidnatější než celé Česko. Do megaměst se stěhují celé rodiny za prací, penězi, školou a zdravotní péčí. Do deseti let bude žít v čínských městech o třetinu víc lidí než v roce v roce 2010. Do deseti let bude 46 z 200 světových top metropolí v Číně. Takže teď se brzy naučíme jména zbankrotovaných realitních společností, bank z Číny nebo velkých firem, co to přepálily na dluh a které mohou mít problém díky zpomalení ekonomiky. Poté se budeme učit vyslovovat nová megaměsta jako Tchien-ťin, Šen-čen nebo Čchung-čching, které Čínu z bryndy zase dostanou.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

akciealeš tůmačínadolarekonomická krizehdpinvesticejan burešjaroslav šurajüanlukáš kovandapavel kohoutpavel sobíšekspotřeba domácnostístátní dluhsteen jakobsen
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo