Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ekonomické smrťáky táhnou

Ondřej Kokeš
Ondřej Kokeš
25. 8. 2015
 6 139

Zanedlouho to budou dva roky od kontroverzní intervence ČNB, která měla za cíl oslabit korunu vůči euru, podzim 2013 ale značí zrod ještě jedné věci. Přepočítávání českých ekonomických dat na eura. V různých médiích, Finmag nevyjímaje, jsme se mohli dočíst o „českém HDP v nominálních eurech“. Co že to je a proč to není fér metrika?

Ekonomické smrťáky táhnou

Začněme trochu technicky. Nominální vyjádření, které je možné použít u mezd nebo HDP, popisuje hodnoty bez očištění o změnu cen. Pokud jeden rok berete dvacet tisíc a další dvacet dva tisíc, nominálně se vám zvýší mzda o deset procent. Pokud se ale za tu dobu zvednou ceny o stejný poměr, jste na tom zhruba stejně, reálně jste si nepolepšili. Důležité je při těchto propočtech brát relevantní cenovou hladinu – ty ceny, kterým se svou mzdou čelíte. Statistický úřad tak činí a standardně publikuje většinu dat očištěnou o cenové změny, dočítáme se tak o reálné změně HDP nebo reálných mzdách.

Přepočet na eura je trochu ošemetnější, protože to na první pohled vypadá jako nezbytnost pro mezinárodní srovnání. Při přepočtu do eur (nebo jakékoli jiné měny) je tak třeba důsledně sledovat, co daný přepočet znamená pro nás jako Čechy.

Euro jako cena

Jeden z možných přístupů je dívat se na cizí měny skrz jejich cenu. Kolik nás stojí euro? Pokud euro „zdraží“, jako se stalo na podzim 2013, je pro nás dražší cokoliv v zemích platících eurem. To všechno před započtením tamní cenové inflace.

Nabízí se tedy otázka, zda můžeme přepočítat nominální hodnoty z české ekonomiky na eura. Doslova to znamená, že očišťujeme česká čísla o cenu eur, což by přesně odráželo skutečnost, pokud bychom brali mzdy v korunách, ale všechno utráceli v eurech. Platí to možná pro digitálního nomáda na pláži v Provence, pracujícího pro české klienty. Pro drtivou většinu lidí to ale není realita.

Když se tedy očišťují nominální hodnoty pomocí různých cenových indexů, počítá se změna cen domácích výrobků a služeb a taktéž cena dováženého zboží, nákup dovolených a další věci. V případě oslabení koruny je zřejmé, že cenový efekt na českého spotřebitele nebude nulový, nebude ale ani reflektovat plnou změnu kurzu. Člověk k takovému závěru může dojít i bez výš zmíněných definic. Kdyby se bohatství (ať ho definujeme jakkoli) měnilo s každou změnou kurzu k cizí měně, měnilo by se každou chvílí.

(Onen kanál změn importních cen skrz změnu kurzu také není dokonalý, ať už kvůli zásobám nakoupeným za starý kurz, dlouhodobým kontraktům nebo neměnnosti ceníků. Pád světových cen ropy se tak nepřenesl do ceny benzinu a nafty jedna ku jedné a ceny importované elektroniky také nekopírujou pohyb kurzu den po dni.)

Sečteno a podtrženo: pokud se snažíme interpretovat nominální mzdu či nominální výkon ekonomiky, je třeba vzít v potaz, co si za něj koupíme, tedy cenový index dané země. Můžeme vést debatu o definici onoho indexu, to je ale asi tak všechno, co s tím zmůžeme.

Nevzkvétáme

Změna kurzu je ale velmi účinným a jednoduše aplikovatelným nástrojem pro nenápadnou demagogii. Změní-li se kurz o pár procent, můžeme prý přes noc zbohatnout či zchudnout, aniž bychom si to jakkoliv uvědomovali. Pokud bychom takovou analýzu prováděli vždy, docházeli bychom k celkem bizarním závěrům. Například Rusko, kde zkolaboval rubl, sice utržilo obchodní ránu, nemůžeme ale pád měny o desítky procent interpretovat jako zchudnutí o stejný poměr.

Absurdita takové argumentace ale nebrání některým analytikům, aby prohlásili, že Česko nevzkvétá. Oproti tomu, podle stejné analýzy, je třeba Británie tahoun Evropy, protože „eurový“ HDP roste mohutně. Čert vem, že mzdy a většina výdajů jsou v librách nebo že reálné mzdy už roky stagnují.

Česká situace jde ale velmi dobře znázornit graficky. Podíváme-li se na kvartální data za posledních několik let, jasně vidíme celý vývoj. Ukážeme si nominální HDP (tedy bez vlivu změn cen), to samé přepočtené na eura (tedy onu metriku používanou jistými analytiky) a pak reálný HDP (používané většinou).

 

V době intervence, tedy posledním čtvrtletí roku 2013 vidíme citelný pokles nominálního HDP v eurech, který ale není vidět na zbylých dvou grafech. A pak od začátku roku 2014 vidíme kopírování trendu u dvou nominálních časových řad, protože euro je držené intervencí na víceméně stále hodnotě. Díky nízké inflaci se trend projevuje i v řadě reálného HDP. Stejný trend ve všech třech řadách tedy nejde nějak analyticky „ohnout“, jde ale současné hodnoty srovnat s dobou před intervencí, pro dramatický efekt.

Součástí argumentu je i ono cestování za hranice. Letmý pohled na statistiky odhalí, že loni do zahraničí vyjelo 41 procent Čechů, utratili tam zlomek svých celkových ročních výdajů. Menšina obyvatel zaplatila menšinu výdajů (zlomek zlomku) v dražší měně, další indicie, že celkový cenový efekt oslabené koruny tak jistě nemůže být jedna ku jedné. (Ani neberu v potaz, že značná část zahraničních výjezdu je do Chorvatska, které není členem eurozóny.)

Mzdy v eurech, řecké HDP v dolarech

V podobném duchu pak čteme, jak padají české mzdy v eurech (na Měšci nebo Peníze.cz).

K prohlédnutí této kamufláže je možné použít následující trojí graf. Podobně jako u HDP výše se podíváme na nominální vyjádření, ty samé mzdy přepočtené na eura a ve finále reálné mzdy při započtení českého cenového indexu.

 

Rozdílná dynamika všech tří grafů nám ukazuje tři rozdílné příběhy. Podobně názorné bude podívat se na starší čísla, jako jsme viděli nedávno zde na Finmagu. Pochvala předkrizových nominálních mezd pak absolutně ignoruje vysokou cenovou inflaci té doby. (Časové období i frekvence dat jsou identické s těmi z odkazovaného článku.)

 

Podobné propočty jsme viděli i u řeckého HDP, který se propadl za poslední leta jako žádný jiný široko daleko. Pro špetku extra dramatičnosti stačilo využít pádu eura vůči dolaru. V dolarovém vyjádření tak řecké HDP padalo ještě o několik procentních bodů hlouběji. Kamufláž decentnější, princip naprosto stejný. Spojené státy jako obchodní partner pro import do Řecka nefigurují ani v top desítce, obchodní argument (používaný v českém kontextu) zde tak nepřipadá v úvahu. I proto mě celkem překvapuje, že nikdo (pokud vím) nevyužil toho, že dolar je pro nás nyní o skoro 70 procent dražší než v létě 2008, kdy byl kurz na minimu (cca 14,50 Kč, nyní 24,30 Kč).

Česko upadá, protože smrťáky prodávají

Je to opačný přístup, než jaký použil Niall Ferguson, harvardský historik, který se nedávno dostal do problémů, když chválil britskou ekonomiku a ministra financí Osborna. Poukazoval na kumulativní růst nominálních mezd za období několika let, inflaci zmínil jen současnou, ne celkovou za ono období, čímž obrátil realitu (reálné mzdy v Británii v té době neslavně stagnovaly). Opačný cíl, ne nepodobný přístup.

Člověka by tak mohlo zarazit, proč by měli analytici ohýbat ekonomická data. Je ale třeba si uvědomit, že jako smrťáky prodávají bulvár, články o špatné ekonomické situaci v Česku čtenáři hltají. Proč tedy nekrmit hlad po špatných zprávách a chuť k sebemrskačství?

Dalším důvodem může být establishment. Aktivní centrální banka, levice u moci, to neoliberálovi nedá spát. Snaha poukázat na dystopický stav české ekonomiky tak funguje jako argumentační pomůcka k diskreditaci současné politiky, ať už fiskální, nebo monetární.

Nechci nějak navodit dojem, že na kurzech cizích měn nezáleží, že leží plně mimo vliv na české spotřebitele. Jen je třeba tyto mechanismy hledat jinde, než se nám někteří analytici snaží naznačit.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (27)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Kokeš

Ondřej Kokeš

Vystudoval ekonomické teorie v Česku a Británii, nyní pracuje jako ekonom v malé konzultační společnosti v britské Cambridge, kde se věnuje zejména energetické ekonomii. Volný čas plní četbou, ekonomickými... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo