Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdy doženeme Německo

| 13. 8. 2015

Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli jsme se tenkrát nenechali doběhnout.

Kdy doženeme Německo

Došlo mi to někdy koncem sedmdesátých let. Bylo mi dvanáct a pochopil jsem, že v rádiu, televizi a novinách lžou. Není pravda, že jsme vyspělá a prosperující země. Pravda tenkrát byla, že stále víc zaostáváme. Stačilo porovnat škodovky a jakékoli západní auto. Stačilo se podívat do katalogu Neckermann nebo Quelle, tehdejší nejoblíbenější lidové protisocialistické literatury. Západoněmecké katalogy se půjčovaly a pečlivě se probírala každá z mnoha stovek stran. Závěr byl pokaždé stejný: jsme sto let za opicema.

V osmdesátých letech přišly další výdobytky západní civilizace, mezi které patřily například walkman, video a hlavně domácí počítač. Socialistický průmysl se nezmohl na kloudnou odpověď. Pokusy vyrobit v podmínkách nedostatkové socialistické ekonomiky kterýkoli z uvedených výrobků vyzněly jednoznačně parodicky. Zejména ve výpočetní technice bylo zaostávání tak obrovské, že prohra socialismu musela být patrná i těm méně informovaným.

Anketa

Počítali jste v na začátku devadesátek, že doženeme Německo?

Šnečím tempem vzhůru

Sametová revoluce nenastala díky touze lidových mas vidět na jevišti Havlovy hry a smět číst Kunderovy romány, ale kvůli vidině pořádného auta, dovolené v Itálii a počítače, na kterém by se daly hrát hry. Z hlediska chodu dějin je to možná komické, ale Marxova teorie o materiální základně společnosti se obrátila proti marxistům samotným. Ukázalo se, že kapitalismus je zdaleka nejproduktivnější systém, a údajně převratná společenská teorie je od té doby pro smích.

Dobrá, ale jak jsme na tom s materiální základnou teď, dvacet pět let po kapitalistické kontrarevoluci? Splnila se očekávání nás, kteří jsme tehdy zvonili klíči? Ano a ne. Nemám rád paušalizace typu „máme se lépe“, protože se vždy najde někdo, pro koho to neplatí, ale většina z nás se má dnes lépe než tehdy. Ovšem optimismus roku 1990, že doženeme Rakousko do tří, maximálně do pěti let, je dávno pryč.

Takto vypadá skutečný příběh, jak česká ekonomika doháněla Německo. Procenta udávají podíl výše českého hrubého národního důchodu (gross national income) na osobu ve srovnání s Německem. Přepočet je v nominální měně, nepoužívá paritu kupní síly, která opticky zvyšuje úroveň méně vyspělých zemí. Toto je tedy tvrdá realita:

1993

12 %

1996

18 %

2000

23 %

2005

33 %

2010

41 %

2013

40 %

Podotýkám, že hrubý národní důchod je údaj velmi podobný hrubému národnímu produktu. Pokud bychom nesrovnávali abstraktní hodnoty (co je to „produkt“?), ale hodnoty konkrétní (čisté mzdy), srovnání s Německem by dopadlo ještě o kus hůř: nyní jsme asi na třetině německé úrovně.

Pro zajímavost, české mzdy vyjádřené v eurech přibližuje následující graf. Jde o čistou mzdu k výplatě vypočtenou podle průměrné mzdy v daném roce a podle daňové kalkulačky z příslušného roku. Výsledek je přepočten na eura podle průměrného měnového kurzu během každého z uvedených let. Nevím, jak vám, ale mně tato tabulka přijde zajímavá:

Zdroj: ČSÚ, OANDA.com, vlastní výpočty autora

V letech, kdy si Češi nejvíc stěžovali na krizi, vlastně ještě stále bohatli. Nyní, kdy má podle různých statistik a výzkumů údajně převládat spokojenost a důvěra, Češi ve skutečnosti postupně chudnou. Ano, lze namítat, že mzdy za rok 2015 odrážejí pouze realitu prvního kvartálu a že nepočítají prémie v posledním čtvrtletí, ale rozdíl oproti roku 2012 je výrazný i při započtení tohoto faktoru.

Časopis pro vás

Možná jste si tady před pár dny přečetli, že jsme kromě webu Finmag začali připravovat jeho speciální papírovou verzi s exkluzivními články. Některé z nich se zpožděním prosáknou na naše weby – tohle je právě jeden z nich – některé nikoli. Pokud by vás tištěný Finmag zajímal, předplaťte si ho.

Milá teto, už jsme v Německu. V Německu roku 1988

Na úrovni čistě rozumové se to částečně dá pochopit. Každý průměrný ekonom vám vysvětlí, že Česko je zpracovatelská ekonomika s nejvyšším podílem průmyslu na HDP v Evropě a s vysokým podílem mzdových nákladů. Příliš rychlý růst mezd by vedl ke ztrátě mezinárodní konkurenceschopnosti a následovala by nezaměstnanost, deindustrializace, pokles životní úrovně. Podívejte se na Řecko a Portugalsko… bla bla bla.

Ano, toto všechno je pravda. Řecko doplatilo na příliš rychlý růst mezd, který byl vykrmovaný evropskými dotacemi už od roku 1981. Portugalsko také a lze uvést ještě nejméně půl tuctu dalších evropských ekonomik, které těžce zápasí s vysokými náklady v souvislosti s příliš vysokými mzdami.

Jenomže pak přijede teta z Kašperských Hor (skutečná postava, žádná literární fikce) a zeptá se: „Tak co, Pavlíku, kdy už se budeme mít jako v Německu, co myslíš?“

Milá teto, podle statistik Světové banky máme nyní hrubý národní důchod na osobu na úrovni Německa v roce 1988. Jistě, Němci tehdy neměli mobilní telefony, internet a podobné novinky, ale jinak je dost možné, že životní úroveň je dost podobná.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

V cizích službách

Srovnáme-li Německo a Česko, je hodně věcí, které máme společné, ale v jedné se obě ekonomiky radikálně liší. Němci jsou národem kapitalistů, Češi jsou národem námezdních pracovníků. Samozřejmě ne každý Němec je podnikatelem, ale tato společenská vrstva je tam silná. Od nejmenších živnostníků přes pověstný mittelstand až po velkokapitalisty, Německo má silnou podnikatelskou třídu. Je to třída dobrých organizátorů, výborných obchodníků a rozvážných investorů. Díky ní můžete najít nápis Made in Germany na všem možném.

Němci se naučili řešit problém vysokých mezd různými cestami. Vysokou produktivitou a dobrou organizací práce v první řadě. Důrazem na kvalifikaci pracovních sil. Němci nikdy nepropadli falešné modle „terciárního vzdělání“. Zatímco české školy chrlí ve velkém sociology, politology, manažery a odborníky na dotace, německé školy produkují strojaře, elektrotechniky, chemiky, případně operátory NC strojů, karosáře, lakýrníky a další užitečné profese. Kromě toho si Německo díky své výhodné geografické poloze udělalo levnou výrobní základnu ze zemí, jako jsou Česko, Slovensko a Polsko.

Bohatství není tam, kde se pracuje a investuje. Bohatství je tam, kde se inkasují dividendy a kapitálové výnosy. Česká ekonomika je nastavena tak, aby sloužila, nikoli aby bohatla. Odpověď na otázku Kdy doženeme Německo? je tedy zřejmá…

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Jan Kopecký | 15. 8. 2015 09:43

Pokud bychom na tom byli stejně jako v Německu v roce 1988, bylo by to velice dobré, jenže si to nemyslím. Možná na tom můžeme být stejně v tom, že máme bydlení na plus minus stejné úrovni, máme auta podobného standardu, máme podobný sortiment spotřebního zboží a potravin, dovolených, ale myslím si, že velice zaostáváme (průměrný Čech) v tom, jak jsme zabezpečeni udržet si úroveň do budoucna. To, že proti osmdesátým máme nějakou tu "lepší" elektroniku - třeba mobily, tablety, to nenahradí to, že ztrácíme ve "fundamentu".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Mucha | 13. 8. 2015 18:34

Pro pana Kohouta, autora.
Jakkoli si vždycky rád přečtu Vaše články a většinou s nimi souhlasím ( s tímto víceméně také), musím konstatovat že:
Vaše citace: "Němci se naučili řešit problém vysokých mezd různými cestami. Vysokou produktivitou a dobrou organizací práce v první řadě. Důrazem na kvalifikaci pracovních sil."

Moje reakce: Nejsem si jist, jestli je to výsměch našim lidem, ale v některých podnicích, které vlastní Němci a provozují je u nás, je kvalita materiálu z Německa na tak zoufalé úrovni, že je mnohdy prakticky nepoužitelný. Přesto ženy, které s tímto materiálem pracují, dokážou doslova zázraky. Dodávky materiálu jsou načasovány tak, že nikdo neví, co a kdy přijde. Obávám se, že pověstná německá organizace je minulostí.
A to vůbec nemluvím o odměňování za práci, kterou by v Německu ani nezvládli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frenky | 13. 8. 2015 14:45

Vypadá to, jako uzavřený kruh. Tak že my nikdy nedoženeme Německo a Německo, potažmo EU, nikdy nedožene USA. Tudíž se nabízí otázka, zda, za nějaký čas, nedoženou USA naší republiku. Myšleno v socialisticko-oligarchistické politici plné pokusů, omylů a kopanců. S Obamou na to mají slušně nakročeno ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 13. 8. 2015 11:13

1) Samozřejmě dohánění nyní brání ČNB, protože pozvolné posilování CZK bylo významnou součástí toho dohánění

2) Někdo dohnal, někdo ne. Opět platí, že neexistuje žádné MY. Podle mne jsou obory, kde se platové rozdíly téměř setřely (a po přepočtu na ceny jakbysmet). Plus je zde celá "třída" lidí, kteří mají odběratele/zákazníky jak v CZ, tak v EU, USA a jinde. Kdo si sežene "práci na doma" na nějakém západní zprostředkovatelském webu, dělá za stejné peníze, jako "zápaďák".

3) Optimismus, ze do 5ti let doženeme západ jsem po revoluci neměl. Spíš jsem měl obavy, že budeme schopni fungovat jen jako skanzen. Takže jsem byl nakonec docela mile překvapen. Ale různí lidé začali ten západ dohánět různým tempem. A nemyslím jen podnikatele. I zaměstnanci - ti, kteří neměli odvahu a drželi se míst s tabulkovými platy v postsocialistických podnicích příjmově rostli řádově pomaleji, než lidé, kteří měli odvahu měnit zaměstnavatele každé 2 roky, chodit na konkurzy do poboček západních firem, atd..

4) Ta tabulka za celou ekonomiku je prostě nicneříkající. V CZ je celá řada povolání, která se příjmově v podstatě neodlepila od socialistického základu. A nejde jen o nekvalifikované. Třeba takový vysokoškolsky vzdělaný učitel na základní škole s platem možná ani ne 20 hrubého. Celá řada dalších povolání v okrajových regionech. To je uplně jiný svět, než Praha (s bankami, brokery, IT firmami, ředitelstvými firem), či technologická "silicon walley" v Brně a Zlíně. Buď patříte mezi ty první, nebo ty druhé. Ale jsou to 2 světy, mluvit o nějakém ČR průměru nemá ani pro první, ani pro druhé moc smysl.
Možná je problém v tom, že sice těch prvních (kteří uvízli na nízkých platech) je sice většina, ale reálně jim vládnou ti druzí ("intelektuální kavárna", "plánovači světlých zítřků") a těm současný stav vyhovuje. První makaj jak šroubi, druzí žijí pohodlný život téměř na západní úrovni a mohou se nad těmi prvními povyšovat, masírovat si ego, plánovat jim zdravý a ekologický život, kritizovat je za přízemnost a buranství, ...
A ne, opravdu více státu a přerozdělování toto nevyřeší, ale naopak zhorší (protože jen posíli moc druhých).
A také je dobré se na to nedívat jen výší příjmů a mírou intelektuálnosti. Jak mezi prvními, tak mezi druhými jsou jak produktivní, tak paraziti a konflikt je potřeba přenést na tuto dělící čáru.

5) Graf srovnává jen mzdy? No jo, ale v Německu asi je obvyklé dobře placeným lidem dávat mzdu. V Česku se to bere za masochusmus a dobře placení lidé se snaží mít živnost. Takže pokud Němec bere 10tis EUR, ekvivalentní Čech si od firmy nechá poslat 2M na živnost (pokryje 60% výdajovým paušálem) a jen zbytek si nechá dát jako mzdu. Ve velkých auditovaných firmách se zahraniční účastí to asi nejde, ale ve středních firmách s CZ vlastníkem to je podle mne docela rozšířené (každý právník, poradce, IT konzultant, analytik, ... má i svůj ŽL).
Což podle mne jen ukazuje, že ten rozdíl mezi těmi dvěma skupinami v ČR je v realitě ještě větší, než dle statistik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

krul | 13. 8. 2015 11:08

jistě, práce zdržuje od vydělávání peněz
jestli on v těch 90. nebyl problém hlavně v tom očekávání rychlosti zbohatnutí (což stejně vyústilo akorát do tolerovaného nesplácení úvěrů a krachu bank koncem 90.), to v nás od té doby jaksi zůstalo, a tak každý kdo má příležitost, chce hlavně zbohatnout rychle (ne, rychle ne, ale hned), což je pro bohatnutí společnosti brzdou, protože o úspěch je třeba se rozdělit, jinak to dlouhodobě nikam nevede
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 13. 8. 2015 06:04

Také mě při čtení hned napadla otázka, nakolik pokles mezd od roku 2013 souvisí s měnovými čachry ČNB od stejného roku :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Gomoku | 13. 8. 2015 05:49

Největší problém, je že nejsme národ námezdních pracovníků, ale komunistů bohužel. Pokud pracujete někde v odborném prostředí nebo podnikáte tak ten proud tolik necítíte, až pak u voleb, ale pokud pracujete s rukodělným lidem, prostě s těmi 80% dle Paretova pravidla, neslyšíte prakticky nic jiného, než "zlatý komunisti, to sme se aspoň nemuseli bát o práci" nebo "podivej se na ty podnikatele, každej kdo je bohatej si to nakrad, jinak se tady zbohatnout nedá" pravil jeden můj kolega kdysi dávno a poté zdědil 200k a za 4! dny je proveselil a dál nenaviděl našeho šéfa jakožto "toho co mu stojí v cestě za bohatsvím". A dokud se nezmění tohle tak nám není pomoci, protože u voleb budou pořád vyhrávat Burešové a Sobotkové a ti nás k bohatsví nepřivedou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 13. 8. 2015 16:03
reakce na Gomoku | 13. 8. 2015 05:49

Já mám zkušenosti trochu smíšenější. Ještě před 2-3 lety jsem hákoval v továrně. Většinu lidí politika absolutně nezajímala. Volba prezidenta byla zhusta ignorována. Jeden technik, jinak docela prima kluk, byl příznivec ČSSD a Okamury. Přitom ale při rekonstrukci domu mu jeho kamarád jaksi "odpustil" DPH a synovi spoří ve zlatě. Prostě i přes ujetý názory se chová jako libertarián. Teď "dělám hlavou". Politická uvědomělost kolegů je větší jen minimálně (pokud vůbec). ČSSD vystřídala tak maximálně TOP09, což je víceméně ten samý srab. O nějaké "protistátní činnosti" jsem ještě neslyšel.
Mentalita většiny lidí - někdo mi něco dluží - je prostě podobná napříč zemí, obory, věkem atd.
Předem prohraný boj to ale není. Je to totiž ta "mlčící většina", která všechny ty Babiše, Sobotky a jiné profesionální pijavice živí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 14. 8. 2015 03:58
reakce na Tomáš Macháček | 13. 8. 2015 16:03

Jak blízko je to od ankapu ke komiterně! Politická uvědomělost a protistátní činnost, Klement Gottwald musí v hrobě blahem slintat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 13. 8. 2015 13:06
reakce na Gomoku | 13. 8. 2015 05:49

... ono je taky důležité, co si člověk může za vydělané peníze dopřát.
Jinak s (post)komunistickou morálkou jsem taky zažil nejednu bitvu. Lidi chodí do práce, nikoliv pracovat. Mnohokrát jsem zdůrazňoval, že když je práce hotová, nemusí zapáchat na pracovišti...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 13. 8. 2015 13:08
reakce na Hawkie | 13. 8. 2015 13:06

... dotáhnu- mě zajímají výsledky, kvalita a z toho plynoucí peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 13. 8. 2015 05:20

V tom druhém grafu by mne zajímalo, kolik z rozdílu (jak nahoru, tak dolů) je pohyb kurzu CZK/EUR.

Co ale celý článek shazuje na úroveň bulváru jsou poslední tři odstavce - "Němci nikdy nepropadli falešné modle „terciárního vzdělání“. To asi mluvíte s jinými Němci než já, ostatně řečí čísel: OECD Ranking, 25-34 with tertiary education, Germany 28%, Czech Rep. 25%. "Zatímco české školy chrlí ve velkém sociology, politology, ..." je takové klišé, že už mne ho ani nebaví vyvracet. Najděte si Zlatuškův nebo Kašpárkův rozbor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

VVe | 13. 8. 2015 12:34
reakce na Michal Hatlapatka | 13. 8. 2015 05:20

Ano, zaver me tez zaujal. Nemecke vysoke skoly produkuji lakyrniky, nebo ceske ucnaky produkuji sociology? A jak se to ma k tomu srovnani ekonomik? Nemecti karosari inkasuji dividendy a nasi politologove na ne makaji ve skodovce?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ucen | 13. 8. 2015 12:37
reakce na VVe | 13. 8. 2015 12:34

V CZ uz zadne ucnaky nejsou
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dexempo | 13. 8. 2015 05:54
reakce na Michal Hatlapatka | 13. 8. 2015 05:20

Kašpárkův rozbor, to jste mě dostal, až jsem vyprskl smíchem. Opravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!