Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bubliny a labutě

| 28. 7. 2015 | Vstoupit do diskuze

Vždycky se najde pár lidí, kteří dokážou předpovědět přílet černé labutě – nečekané události, která zamává světovou ekonomikou. Nejdřív jsou ostatním pro smích, později je všichni vynášejí do nebes.

Bubliny a labutě

Jedním z takových proroků poslední krize je Robert Shiller. Profesor ekonomie Yaleovy univerzity a od roku 2013 také laureát Nobelovy ceny.

Třetí trefa do černého?

Shiller je autor dnes už klasické knihy Investiční horečka. Zatím se dočkala tří vydání. V letech 2000, 2005 a 2015. Mnozí investoři už jednotlivá vydání považují za varovná znamení. V roce 2000 ve své knize Shiller upozorňoval na nafouklé ceny akcií – a ještě ten samý rok splaskla technologická bublina. O pět let později přidal kapitolu o neobvykle vysokých cenách nemovitostí. Do roka začal v USA unikat vzduch z bubliny druhořadých hypoték a přišla hypoteční a posléze i globální finanční krize. Před čím laureát Nobelovy ceny varuje letos? Další bublina jsou prý dluhopisy, jejich ceny jsou neúnosně vyšponované.

Máme se tedy bát dluhopisového průšvihu s nedozírnými následky? Když v půli dubna citelně klesly ceny dluhopisů řady vyspělých ekonomik v čele s Německem, bili mnozí analytici na poplach, že měl Shiller zase pravdu. Já si to nemyslím. Padající ceny dluhopisů se projevují rostoucími výnosy – když není o dluh na trhu zájem, musí ho dlužník přisladit vyššími úroky. Jen těžko se dá ale mluvit o investiční bublině. Když jde dolů cena akcií nebo nemovitostí, je to přece jen něco jiného.

Kocovina

Kdybyste se vydali na investorskou koktejl party v roce 2000, každý by nejspíš nadšeně mluvil o tom, jak dál strmě porostou ceny akcií. Za chvíli byste měli pocit, že pokud také neinvestujete do akcií, přicházíte o pohádkové zisky. O pět let později byli lidé na investorských večírcích úplně stejně nadšeni z nekončícího růstu cen nemovitostí.

A co se na party řešilo na začátku letošního roku? Rozhodně to nebyly skvělé ceny dluhopisů. Investoři si spíš šuškali o bídných výnosech, které jim přinášejí. A to je ten zásadní rozdíl! Nikdo nečeká, že ceny dluhopisů vylétnou jako raketa. Proto o pravé bublině ani jejím splasknutí nemůže být řeč. Investoři nekupují dluhopisy proto, aby na nich pohádkově zbohatli, ale aby své prostředky uložili do relativního bezpečí. Ekonomické vyhlídky totiž pořád nejsou růžové.

Nemovitostní bublina

Nedávný strach z deflace ale v poslední době rychle opadává. V Evropě se tisknou nová eura jako o život, ropa zdražuje, americká ekonomika slibně oživuje, takže se dokonce vážně uvažuje o tom, že americká centrální banka zvýší poprvé od roku 2006 své klíčové úrokové sazby. To všechno působí na růst inflačních očekávání. A tím pádem klesá atraktivita dluhopisů. Jestliže byl jejich výnos při deflačních vyhlídkách mizerný, při těch inflačních je ještě mizernější. Proto se investoři po celém světě dluhopisů zbavují, proto klesá jejich cena a stoupá výnos.

Problém je, že ze strachu z deflační spirály „těžily“ v uplynulých letech nemovitosti i akcie. Centrální banky srazily úrokové sazby na nulu, a někdy i pod ni a zaplavily trhy penězi. Ty investoři zhusta investovali právě do akcií a nemovitostí. Tak zhusta, že se opět mluví o investiční bublině. Dokud strach z deflace přetrvává, její splasknutí nehrozí. Jakmile ale centrální banky nastartují inflaci, nebo dokonce přistoupí ke zvyšování sazeb, všechno může být jinak.

Hodně bolet by to mohlo právě na trhu nemovitostí. O nebezpečí nemovitostní bubliny nedávno v Praze mluvila guvernérka izraelské centrální banky. A ceny nemovitostí bublají i na mnoha jiných místech. V Sydney, ve Vancouveru a vůbec celé Kanadě, ve Velké Británii, hlavně v Londýně, dokonce v Etiopii. V Číně, v Hongkongu, ve Švédsku, v Norsku. A samozřejmě i v USA, třeba v Silicon Valley.

Anketa

Bojíte se labutí?

Černá labuť nad vaším domem

V Česku jsou nemovitosti aktuálně nadhodnoceny jen asi o 2,5 procenta. Vyplývá to z červnové Zprávy o finanční stabilitě České národní banky. Týká se to především pražských a brněnských lokalit. Největší riziko tedy u nás nespočívá v tom, že by se ceny utrhly ze řetězu, ale v tom, že uvolněné měnové podmínky a s nimi související rekordně nízké sazby hypoték vábí řadu lidí, kteří se při i jen nepatrném zvýšení sazeb můžou snadno ocitnout v situaci, kdy budou úvěr na bydlení splácet „na krev“.

Víc než polovina lidí, kteří mají mezi loňskými držiteli nových hypoték nejnižší čisté příjmy v poměru k výši úvěru, se rozhodla hypotékou financovat hned celých osmdesát až sto procent hodnoty zajištění. Jinými slovy, lidé, kteří by měli být obezřetnější, protože jejich příjmy jsou poměrně nízké, si velmi často berou rizikovější hypotéky.

I finančně konzervativní Češi se tak spoléhají na to, že prostředí nízkých úrokových sazeb jen tak neskončí. Zvykli si na padající úroky u hypoték a na levné půjčky. Dluhopisový trh ale nyní signalizuje, že nízkým sazbám odzvoní. Rozhodně tak nelze vyloučit, že by se další černá labuť mohla objevit na nemovitostním trhu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden...

Komentáře

Celkem 14 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK