Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecko: Proč léčba nezabere

| 27. 7. 2015

Nejnemocnější ekonomika Evropské unie se nakonec podvolila vůli mezinárodního koncilia a přesně podle jeho nařízení začíná polykat hořké pilulky. Nejspíš nezaberou. Ukazuje to srovnání s jinými pacienty-ekonomikami, Španělskem a Islandem.

Řecko: Proč léčba nezabere

Řecku byla naordinována v pořadí třetí léčebná kúra. Zabere? První dvě, jak se zdá, uzdravení nepřinesly. Můžeme mít ovšem pochybnosti o tom, jestli byla léčba dostatečně důrazná nebo jestli se pacient choval tak, aby vůbec mohla být účinná, jestli bral léky v předepsaném dávkování a snažil se žít zdravě. Pojďme se tedy na věc podívat z většího nadhledu. Podobnou chorobu přece Řecko neprodělává či neprodělávalo samo. Podívejme se, jak se dařilo dvěma dalším nemocným ekonomikám.

Jednou z nich bude Španělsko a druhou Island.

Dali prášku podle rady...

Řecko během krize prošlo obrovskými změnami. Podnikatelské prostředí, jak je definované pro žebříček Ease of doing business, se rapidně zlepšilo. Vlna deregulace zasáhla i řecký pracovní trh. Athény rovněž patřily mezi lídry na deregulaci produktových trhů. Paradoxně však patří řecká ekonomika i po pěti letech intenzivních protržních reforem mezi nejsvázanější v Evropě.

Vzorňák na kapačkách

Řekové si za svoje trable můžou sami, rozbujelá korupce, nefunkční státní správa – to není pro hospodářství zdravý životní styl. A v takové kondici, v jaké Řecko bylo, se s pomocí „kreativního účetnictví“ procpat do spolku, jehož členům fyzicky prostě nemohlo stačit… Minimálně nezodpovědné.

Jenže jak ukazuje příklad Španělska, ani odpovědný přístup nemusí vést k ekonomickému zdraví.

Po přijetí eura (1999) patřilo Španělsko s rozpočtovým přebytkem k nejvzornějším zemím eurozóny. Od roku 1998 do roku 2007 klesl vládní dluh o víc než polovinu, z 56 na 26 procent HDP.

Španělská centrální banka brzo rozeznala, že země směřuje k realitní bublině, a byla průkopníkem takzvaného dynamického systému rezerv, ve kterém banky musí držet tím víc kapitálu, čím víc půjček (včetně hypoték) poskytly. Přesto se bublinu nepovedlo potlačit – příliv levného kapitálu ze severních zemích eurozóny byl prostě tak velký, že tomu žádná státní centrální banka zabránit nemohla. Alespoň ne bez porušení evropské legislativy o volném pohybu kapitálu (mimochodem, česká realitní bublina vděčí za svou existenci také přílivu levného kapitálu, a kdyby bylo Česko v eurozóně, nepochybuji, že by byla ještě větší).

Levný kapitál ale nezpůsobil jen realitní bublinu, přinesl také spoustu spekulativních investic, snížení španělské produktivity (proč investovat do jejího vylepšování, když je kapitál tak levný?) a další ekonomické neduhy.

Španělsko si to spolu s dalšími zeměmi Klubu Med (Club Méditerranée – Středomořský klub: Portugalsko, Francie, Itálie, Řecko) vzápětí odskákalo při celosvětové finanční krizi.

Kapitál začal ze Španělska odtékat skoro stejně rychle, jako předtím přitékal. Řada investic, které stály na hliněných nohou, byla najednou na odpis – mezi nimi například několik letišť (jedno z nich se nedávno prodalo za deset tisíc eur – docela sleva z původních víc než 86 milionů). Ztráty bank přesahovaly veškeré rezervy vynucené centrální bankou.

Mít Španělsko vlastní měnu, mohlo se v této chvíli dát cestou Islandu. Devalvace měny, částečný bankrot a omezení pohybu kapitálu.

Deset let léčení: Pacient neleží, ale do skoku mu není

Jelikož ale Španělsko vlastní měnu nemělo, muselo přistoupit k léčbě, jaká byla ordinována i Řecku. Snížení rozpočtu, snížení ceny práce (od roku 2009 o 13 procent ve srovnání s Německem). Export se výrazně zvýšil – Španělsko je dnes po Německu druhým největším výrobcem automobilů v Evropě (přes dva a půl milionu aut ročně) a automobilový průmysl tvoří skoro desetinu veškerého vývozu. Španělsko má dnes obchodní přebytek přes dvě procenta HDP, Řecko deficit přes 1,5 procenta.

Španělský dluh se stabilizoval – hlavně kvůli rychlému snížení zadluženosti domácností a firem (z 250 na cca 200 procent HDP). A to i přesto, že ty nejproduktivnější španělské firmy si dnes půjčují víc než před krizí.

Dokonce i pracovní zákony, jejichž rigiditou jsou členové Klubu Med vyhlášeni, se v roce 2012 liberalizovaly – v prvním čtvrtletí roku 2014 vzniklo nejvíc pracovních míst, od té doby, kdy se začaly vést statistiky. A pracovní místa přibývají i při nižším růstu ekonomiky víc, než kdykoli dřív. Před reformami musela ekonomika růst aspoň o dvě procenta, aby pracovních míst přibývalo, teď to vypadá, že stačí něco málo přes procento.

A nakonec: Španělsko loni rostlo tempem 2,8 procenta, jedním z nejvyšších v Evropě. Pokud by si tedy obhájci austerity chtěli dát někoho na plakát, mělo by to být Španělsko. Španělsko prostě před krizí i po krizi, dělalo (na rozdíl od Řecka) všechno, co mohlo.

Ale —. Přes všechno toto úsilí a všechny pozitivní zprávy, je nezaměstnaná pořád skoro čtvrtina (23 procent) obyvatelstva, u mladých je nezaměstnanost ještě větší (také proto, že velká část mladých odešla, často do Británie). Ekonomická úroveň je ještě pořád šest procent pod vrcholem a ještě nějakou dobu potrvá, než se na něj zase dostane.

Ta nemoc má jméno euro

Ano, lze říct, že Španělsko nemělo brát levný kapitál. Ale jak to udělat, když Unie je založená na volném pohybu kapitálu? Ano, realitní bublina byla způsobena i španělskými bankami. Ale bez přispění těch německých a francouzských by nikdy nebyla tak velká – a ty německé a francouzské španělská centrální banka moc neovlivní.

Španělské úspěchy jsou tedy asi stejné, jako kdybyste po požáru, kteří založili vaši hosté (které jste sami pozvali, protože vám půjčili na stavbu), a který zničil váš hezký dům, stloukli dřevěnici a zaplatili hostům jejich BMW, ve kterých na večeři přijeli. Máte kde bydlet, ale přes všechno úsilí ještě ani nejste tam, kde jste byli před skoro dekádou (ano, od začátku krize je už opravdu skoro deset let).

Srovnejme to s tím, jako to bylo na Islandu.

Přestože před krizí Island udělal všechno možné i nemožné, aby jeho krize byla opravdu velice zlá (jak jinak nazvat to, že banky mají rozvahy mnohokrát větší než celá ekonomika?), je dnes Island v podstatě tam, kde byl před krizí. Nezaměstnanost je dokonce ještě nižší.

Srovnáme-li Španělsko, které před krizí i po ní dělalo všechno, jak mělo – ale má euro, a Island, který před krizí rozhodně všechno dobře nedělal, ale mohl devalvovat, lze jen těžko tvrdit, že je euro plusem pro všechny ekonomiky, které k němu patří. Bohužel, jak to už často bývá a asi ani nikdy jinak nebude, politické cíle při zavádění eura trumfly ty ekonomické. Teď za to platí velká část Evropy. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

Jirka K. | 27. 7. 2015 22:17

Zdravím, mohl bych poprosit o vysvětlení pojmu "příliv a odliv levného kapitálu" ? Ideálně na nějakém příkladu. Ačkoliv mám stejnou školu, jako nejlepší ministr financí, tak jsou pro mě tyto pojmy cizí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

libertarian | 27. 7. 2015 21:33

"Řecko: Proč léčba nezabere"

- Škoda, že autor nenapísal ani slovko o tom, akú liečbu ide Grécko absolvovať. Zatiaľ sa v EU pripravil obrovský balík peňazí, ktoré sa idú vysypať na Grécko. Ide sa teda zopakovať presne to, čo spôsobilo grécky problém - zvýšiť dlh.

Predpoklad, že v Grécku sa začne čokoľvek vyrábať - a exportovať do zvyšnej EU, to je tak téma do komixu. Celkový dlh gréckej vlády je cca MILION korun na jedného živého gréka (včetne kojencov a invalidov). Jeho splatenie je čosi ako let na susednu galaxiu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2015 08:34
reakce na libertarian | 27. 7. 2015 21:33

Ano. A pravě proto jsou všechny snahy o splacení státního dluhu tak pošetilé. Je třeba naučit se žít s nesplatitelnými státními dluhy. Kdyby panikáři nezačali panikařit nikdo by si toho ani nevšiml. Komu to vadí, že je stát zadlužený a proč?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 27. 7. 2015 15:24

https://mises.org/library/deep-freeze-icelands-economic-collapse

https://mises.org/library/half-right-monetary-reform-iceland

https://mises.org/library/rethinking-icelands-recovery

https://mises.org/library/ire-and-ice-tale-two-piiigs

https://mises.org/library/inflation-has-not-cured-iceland%E2%80%99s-economic-woes
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 27. 7. 2015 12:34

Absurdní obhajoba ekonomického terorismu vůči Řecku, navíc obhajovaná tím, že příčinou byly cenové bublinami v soukromém sektoru. Také mi nikdo dosud přesvědčivě nevysvětlil, proč má přijímat úsporná opatření stát, když krachují soukromé banky v důsledku jejich neuvážené expanze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

libertarian | 27. 7. 2015 21:41
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2015 12:34

Citace - Richard Fuld / 27.07.2015 12:34

Absurdní obhajoba ekonomického terorismu vůči Řecku, navíc obhajovaná tím, že příčinou byly cenové bublinami v soukromém sektoru. Také mi nikdo dosud přesvědčivě nevysvětlil, proč má přijímat úsporná opatření stát, když krachují soukromé banky v důsledku jejich neuvážené expanze.

"Absurdní obhajoba ekonomického terorismu vůči Řecku,"

Takýto terorizmus by mohla EU vykonávať aj na mne. Každý rok vysypať na mojej záhrade vagón sto-euroviek , a požadovať splatenie za 30 rokov s nula nič úrokom.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2015 08:39
reakce na libertarian | 27. 7. 2015 21:41

Jste legrační. Ty eura, co jim tam nasypali hned odešly do bank na splacení dluhů a zbyli jim tam jen psychopati z Troky, kteří tam vyvolali stav podobný tomu, když v zemi proběhne vážný valečný konflikt. Vaše primitovní přirovnání je absurdní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

libertarian | 27. 7. 2015 21:37
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2015 12:34

pane Fuld -
grecke banky krachuju hlavne vdaka tomu, že požičiavalo svojej vláde. To spôsobilo tú ich expanziu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2015 08:42
reakce na libertarian | 27. 7. 2015 21:37

V článku se píše o realitní bublině. A i kdyby to byla fiskální expanze, pořád ale krachují soukromé banky. Proč se mluví pouze o předlužení státu, který měl státní dluh ve výši 26% HDP?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 27. 7. 2015 14:16
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2015 12:34

Zkuste si o Řecku něco nastudovat, hlavně to o příčinách současné krize, pak pochopíte, že v bankách to není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2015 08:46
reakce na Frenky | 27. 7. 2015 14:16

Příčina je jen jedna. Bankovní panikáři, kteří se pokusili sebevražedně zbankrotovat sami sebe tím že uvedou jednoho ze svých největších dlužníků do platební neschopnosti ukončením jeho refinancování. Žádná jiná příčina neexistuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frenky | 27. 7. 2015 10:01

Proč léčba nezabere?

Těch důvodů je jistě mnoho. Kromě těch, které jste uvedl, existuje i pokles životní úrovně Řeků, respektive nárůst chudoby a tudíž neochota si ještě více utahovat opasky. Doba, kdy se lidé vydají do ulic ve velkém, je možná blíže, než si mnozí myslí. Naivní pisálci, kteří neznají nic jiného, než neustále poukazovat na platy řeckých důchodců a srovnávat je s těmi slovenskými, by si měli vzít dovolenou a pár těch důchodců navštívit. A hlavně si porovnat cenové možnosti, co si za ty eura mohou pořídit.

Řecko má jedinou možnost, jak se z toho dostat. Odejít z eurozóny, oficiálně přiznat státní bankrot, natisknout svoji měnu (nebo přejít na dolar) a provést skutečnou reformu státní správy a omezit vliv odborů. Současně s tím privatizovat státní společnosti ....... tohle ovšem nelze očekávat od komunistické vlády a ani od ne-ekonomky Merkelové.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 27. 7. 2015 11:01
reakce na Frenky | 27. 7. 2015 10:01

Lecba nemuze zabrat. Neleci se pricina, pouze symptomy.

Misto omezeni dotaci tam musime dotace pridat. Vic a Vic regulaci. Prisnejsi dohled. Napred ten stav v Recku EU svymi kroky pdopori a pak je v te krizi zabetonuje. Vyborne, at zije sjednocena Evropa. Kdo neni pro dotace, neni pro Evropu. Kdo nedotuje, neni Evropan.

Poradte mi. Kde je v Praze velvyslanectvi Antarktidy? Asi tam pujdu emigrovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 27. 7. 2015 14:14
reakce na Michal Mrozek | 27. 7. 2015 11:01

S tou Antarktidou nevím. Mám obavu, že tam bude brzy dost nával......

Což takhle koupit nějaký řecký ostrov? Brzy budou za babku. Pak tam zavést svobodné tržní hospodářství bez regulací, dotací, centrální banky a bez politiků. V čele ostrova by byl vždy ten, kterého by většina zvolila elektronicky v referendu.

No jo, jenže ono by to mohlo i fungovat a zástupy emigrantů z EU bychom asi nezvládli ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 29. 7. 2015 06:26
reakce na Frenky | 27. 7. 2015 14:14

No právě toho se bojím, že malé ostrůvky v moři Středozemním budou brzy přelidněné, a to nejen lidmi stejného smýšlení, nýbrž převážně emigranty z Afriky... Už teď jsou na tom ty ostrovy dost špatně. To by bylo z bláta do louže. Proto ta Antarktida. Tam emigrovat nehodlají, zatuhl by jim úsměv na rtech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 27. 7. 2015 08:19

Srovnání mezi státy nikdy nebude úplně perfektní, ale srovnávat třicetimilionové Španělsko a třistatisícový Island (menší populace než Brno) je asi extrém. Pokud je něco na jihu srovnatelné s Islandem tak asi Andorra.

Nechápu autorovu argumentaci: "u mladých je nezaměstnanost ještě větší (také proto, že velká část mladých odešla, často do Británie)". Odchody by snad měly vést ke snížení nezaměstnanosti v domovské zemi. Nebo jsou tito lidé stále vedení jako nezaměstnaní, i když reálně pracují? Pak je ale míra nezaměstnanosti mladých o ničem nevypovídající číslo a nelze jím argumentovat.

Nikdo netvrdí, že je Euro dokonalé, ale proč viníte jednotnou měnu za lokální spekulativní bubliny v Evropě. Před realitní krizí v USA v roce 2008 taky existovaly lokální bubliny v realitách (Florida, Phoenix, Las Vegas) a nikdo po prasknutí neobviňoval dolar za to, že "hrabivé" banky z Kalifornie a New Yorku, přehřály trh v Arizoně a chudák guvernér to pak měl řešit. Třeba v UK je realitní trh v Londýně totálně odlišný od zbytku země. Měl by snad Londýn kvůli tomu zavést extra tvrdou londýnskou libru, nebo na území města zvýšit úrok všech hypoték o 2 procenta?


Taky je podivné argumentovat, že pokud španělské a francouzské banky společně poskytly úvěr třeba právě na to zbytečné letiště, pak španělská banka peníze ztratila a francouzská ne. To myslím vyplývá z vaší poznámky o ožebračeném hostiteli a zaplacení BMW hostům. Prostě spiklenecké teorie bez reálného základu. Pokud německá sparkasse financovala polovinu miliardového projektu a ten zkrachoval, měla prostě ztrátu 500 milionů stejně jako třeba španělský Santander, který financoval zbytek (pokud jeden z nich neměl extra collateral v zástavě)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 27. 7. 2015 09:12
reakce na Petr | 27. 7. 2015 08:19

Re nezamestnanost: Odchody snizi pocet obyvatelstva. Mira nezamestnanosti stoupne/klesne dle toho, v jakem pomeru odchazeji zamestnani k nezamestnanym. Mladi Spanele odchazeji rovnou po skole. Pokud by neodesli, zaradili by se velice casto mezi nezamestnane, takze mira by stoupla.
Vysoka mira nezamestnanosti mezi mladymi je typicka pro zeme kde mladi maji problemy uplatneni a odchazeji. Typicke priklady v EU, krome Spanelska, jsou Irsko a Litva (tam emigrovalo od roku 2007 kazdy rok pres 2 procenta populace - netto! - to mate za dekadu skoro ctvrtinu populace).

Srovnavat EU s USA nejde, z asi tak milionu ruznych duvodu. Pokud o tom chcete neco vedet, doporucuji si progooglovat 'optimal currency area'.

Re nemecke a francouzske banky. Typicky N-F banky neinvestovaly primo do projektu, ale pujcily penize Spanelske (ci Irske, ci Italske) bance. Specialne u Irskych a Spanelskych bank vedely celkem presne na co a jak to pujde. Irske a Spanelske banky by za normalnich okolnosti skrachovaly. Jenze to by shodilo domino nemeckych a francouzskych bank. Ktere by samozrejme museli sanovat jejich vlady, a jejich danovi poplatnici. Takze politicky bylo snazsi dokopat Spanelsko a Irsko aby sanovali sve banky (specialne jelikoz meli jako staty celkem maly dluh - velka cast jak spanelskeho tak irskeho statniho dluhy vznikla sanaci bank), a tim umoznili splatit dluhy F/N bankam. Mimochodem, je sanovat a sanovat. Lze sanovat tak, ze v podstate svoje dostanou jen ti co maji pojistene vklady (coz nemecka sparkasse rozhodne neni), nebo tak, ze se zaplati dluhy vsem, at to stoji co to stoji.

Tohle neni zadna konspiracni teorie, to je proste fakt, ktery je celkem dobre znamy komukoli kdo si je ochoten prostudovat data (napr. rozvahy prislusnych bank). A pokud vam na to nestaci moje slova, rikaji to lide jako byvaly sef budesbanky, rika to IMF, a (bez jmenovani) to pripousti i hodne lidi v ECB a to uz vubec nemluvim o stovkach analytiku a ekonomu. Irsko je na tohle uplne nejlepsi pripad, tam je to videt velice transparentne. U Spanelska je potreba studovat trochu vice, ale i tam to je.

Pokud chcete konspiracni teorie, tak spise o tom, jaka tepla mista v EU byla Irskym ci Spanelskym politikum slibena za to, ze ty banky zasanuji. Ale to uz docela rozebira lokalni tisk, a ten ma asi lepsi informace nez my.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 27. 7. 2015 10:15
reakce na Vlad Ender | 27. 7. 2015 09:12

Děkuji. Nedorozumění o ztrátách vzniklo z vaší formulace: "příliv levného kapitálu ze severních zemích eurozóny byl prostě tak velký, že tomu žádná státní centrální banka zabránit nemohla" Z toho jsem usoudil, že máte na mysli zahraniční banky přímo finacující nesmyslné projekty. Pokud se ovšem bavíme o tom, že všechny tyto nesmyslné projekty byly finacovány místními bankami, které si chybějící kapitál vypůjčily na mezibankovním trhu a následně nacpaly to nesmyslných staveb, pak měla místní cetrální banka / vláda možnost toto ovlivnit - nařídit minimální poměr depozit, zavést minimální kapitál u hypoték (na 0 percent down payment dojely mnohé anglické banky) atd.

Zachraňovat nebo nezachraňovat banky je bohužel nejenom ekonomická, ale i psychologická a politická otázka. V US nechali padnout Lehman Brothers (významem menší investiční banka bez depozit) a otřáslo to celým trhem. V principu bych nechal banky padnout, ale na rozdíl od zkrachovalé pekárny, která nepovede v zastavení koupě pečiva jinde je možné, že jedna zkrachovalá banka vyvolá run, který neustojí ani ta sebezdravější banka na trhu (prosím nechme stranou utopii 100 procent krytí, žijeme prostě v realitě frakčního bankovnictví). Bankéři toto vědí a samozřejmě toho zneužívají.
Jaké prebendy mají politici slíbeny v Bruselu za sanace bank nevím, ale ani takové krize a bailouty nebyly doménou Eura. Bez asistence státu by se položil komplet britský systém (Lloyds, HBOS RBS, Northern Rock) libra-nelibra. Jediná Barclays si záchranu vyjednala u katarských šejků. V US zase Fed pěkně zasanoval kamarády z Goldman Sachs aby po krachu AIG nedejbože neutrpěli nějakou ztrátu na technicky bezcenných OTC instrumentech. Plus mnohé další banky. Tyhle prasárny nejsou zdaleka monopolem Bruselu.

Optimal currency area je fajn, ale v reálném světě nebude nikdy jedna měna ideální pro úplně každého. Sever a jih Itálie, Londýn vs severní Skotsko, Praha vs Bruntál nebo Silicon Valley vs Idaho. Reálné ekonomické rozdíly prostě fungují i na úrovni krajů nebo měst a ideální situace nikdy nebude. Pokud považujete za výhodu samostatné měny možnost skokové devalvace, pak bych to přirovnal k rychlé amputaci končetiny místo pomalého léčení gangrény.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Capouch | 27. 7. 2015 01:13

Díky za článek, pouze bych chtěl trochu zpochybnit tu bezbolestnost řešení islandské krize. Nikoli čísly, ale intuicí a zkušeností. A rovnou bych měl několik dotazů: jaké dluhy měli Islanďané - jednotlivci, firmy, stát? V jakých měnách? Jak ovlivnila předchozí expanze bank tradiční islandskou ekonomiku založenou na rybolovu a turistice (viz tulipánová horečka 17. století a sedláci prodávající grunty, aby mohli obchodovat s cibulkami)? Co se vůbec stalo s islandskými bankami - krach, znárodnění, odkoupení konkurenty? Co aktiva islandských bank?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!