Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lukáš Kovanda: Proč teď už vůbec nesouhlasím s elektronickou evidencí tržeb

| 23. 7. 2015

Česká vláda začíná boj proti šedé ekonomice ze špatného konce. Místo aby se zabývala opatřeními, která dokážou opravdu snížit motivaci podnikatelů k „odchodu“ do šedé zóny, dává jim najevo, že jim nevěří a že je nebere za důvěryhodné partnery.

Lukáš Kovanda: Proč teď už vůbec nesouhlasím s elektronickou evidencí tržeb

Můj nedávný článek Proč nesouhlasím s evidencí tržeb vyvolal značný ohlas, na internetu i ve veřejné diskuzi obecně. Úryvky z něj zazněly například i v Poslanecké sněmovně, když se projednával návrh příslušné legislativy. Dočkal se souhlasných i kritických reakcí. Některým z těch (konstruktivně) kritických se budu věnovat dále. Zajímavé je, že v rámci přemítání nad konstruktivně kritickými hlasy – a studiem dalších analýz a studií týkajících se tématu – se můj názor na elektronickou evidenci dále upevnil. Tomu ostatně odpovídá název tohoto článku.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjorna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Nejprve stručně shrnu klíčové body předešlého textu:

  • Podíl šedé ekonomiky na HDP je v Chorvatsku téměř dvojnásobně vyšší než v Česku. Navzdory tomu má balkánská země sloužit České republice jako určitý vzor. Elektronická evidence tržeb (EET) tam totiž funguje už od začátku roku 2013.
  • Pokud bychom si měli brát příklad z Chorvatska, je to jako by si dvojkař, který chce být jedničkářem, bral příklad z pětkaře, který chce být čtyřkařem. I kdyby EET v Chorvatsku opravdu účinně fungovala a vybíraly se díky ní lépe daně, ještě to vůbec neznamená, že bude podobně fungovat i v Česku. Stát se jedničkářem si prostě žádá mnohem víc důvtipu či úsilí než se stát čtyřkařem. To, co se může zdát přínosné v Chorvatsku, se u nás přínosně vůbec projevit nemusí.
  • Data přitom dokládají, že EET v Chorvatsku spíš nefunguje. Rozhodně tedy ne nijak zářně. Zatímco totiž v letech 2012 až 2015 velikost tamní šedé ekonomiky na HDP klesla zhruba o 4,5 procenta, v Česku to bylo hned o 5,6 procenta. V zemi, která EET aplikovala, tedy klesala velikost šedé ekonomiky pomaleji než v zemi, která evidenci tržeb nepoužívala. V zemi, kde šlo s EET očesávat ještě docela nízko rostoucí ovoce, se zatím sklizeň nijak zásadně nezvýšila. Zvýší se tedy po zavedení EET u nás, kde je třeba se vydat mnohem výš do korun stromů?
  • Z faktorů, které mají vliv na velikost šedé ekonomiky, jsem v souladu s empirickou literaturou vypíchl daňovou (včetně sociálních odvodů) a regulatorní zátěž, kvalitu institucí (například míru vnímání korupčnosti úřednictva). Naopak jsem argumentoval, že efekt odrazení od daňových přečinů (tento efekt má umocňovat právě EET) představuje pro velikost šedé ekonomiky poměrně nevýznamný vliv.

Polemikou krok za krokem

1

„Prvním čtením ve Sněmovně prošel zákon o elektronické evidenci tržeb. Ministr Andrej Babiš je tak svému cíli zas o trochu blíž. Lukáš Kovanda dokládá, že i když ho dosáhne, naší ekonomice to asi moc nepomůže.“

2

„Analytik Lukáš Kovanda je proti elektronické evidenci tržeb. Na šedou ekonomiku se prý musí jinak. Jenže data, jimiž to dokládá, působí dojmem, že byla vybrána… pro lepší účinnost. Zasazena do širšího kontextu už tak přesvědčivě nepůsobí. Angličitna pro to má výraz cherry picking. Vyzobávání třešniček.“

Blanka a pan Švarc

Kritický článek, který se v reakci na můj právě shrnutý text objevil na Finmagu, si bere na mušku bod čtvrtý (předešlých tří, které se mnohem více týkají samotné podstaty diskuze, tedy EET, si nevšímá). Věc je prý složitější; nelze dávat jednoduše do souvislosti výši zdanění či výši sociálních odvodů s velikostí šedé ekonomiky. 

Dobře. Použiji tedy přesné citace – a přesná čísla – odborníků na slovo vzatých, v tomto případě ekonomů Larse Felda a Friedricha Schneidera (Feld, Schneider, 2010). Ti dospívají k poznatku, že zvýšení daní a sociálních odvodů přispívá zdaleka nejpodstatněji [ze všech myslitelných faktorů] k růstu objemu šedé ekonomiky(citují přitom dalších dvacet studií s obdobnými závěry). Daně a odvody vysvětlují v zemích OECD až 52 procent velikosti šedé ekonomiky (čísla víceméně korespondují s ekonometrickou analýzou dat za 21 vysoce vyspělých zemí OECD z let 1990 až 2005). Kvalita institucí – spíše tedy jejich „nekvalita“ – pak zodpovídá za (až) 17 procent. Regulace pracovního trhu, stejně jako kvalita – spíše tedy opět „nekvalita“ – veřejných služeb vysvětlují shodně po (až) devíti procentech šedé ekonomiky. Mezi další faktory, které ještě mohou hrát určitou roli, patří třeba úroveň ekonomického růstu nebo aktuální míra nezaměstnanosti (při hospodářském útlumu dochází často k tomu, co ekonomové označují za „efekt substituce“ – pracovníci propuštění ze zaměstnání v oficiální, deklarované ekonomice se uchylují do šedé zóny, aby alespoň částečně nahradili výpadek příjmu).

Co to všechno znamená? Přeloženo do lidštiny, kdo chce zmenšit objem šedé ekonomiky, největších úspěchů má šanci dosáhnout snížením daní a odvodů. Částečně by také mělo pomoci zkvalitnění institucí, tedy třeba to, že se podaří vymýtit (nebo alespoň omezit) dojem lidí, že úplatný je každý druhý policajt a každý třetí úředník na katastrálním úřadě. K omezení šedé ekonomiky také přispěje – byť v ještě menší míře – uvolnění regulací pracovního trhu a zlepšení veřejných služeb. Když bude moci zaměstnavatel vyhodit zaměstnance i za něco jiného než (málem) jen za vraždu na pracovišti, zřejmě obecně klesnou svody následovat metody pana Švarce. Až budou mít lidé pocit, že se při stavbách typu tunelu Blanka neprošustrovávají miliardy, ba desítky miliard, také to přispěje k redukci šedé ekonomiky.

Ptáte se, a co opatření, která mají od daňových přečinů odrazovat, třeba právě elektronická evidence tržeb? Nechme opět promluvit Felda se Schneiderem: „Empirické důkazy úspěšnosti [odrazujících] opatření jsou […] slabé: opatření v daňové oblasti a deregulace zjevně fungují mnohem lépe. Proto ostatně odrazující opatření typu EET ve svém výše přiblíženém výčtu faktorů ovlivňujících velikost šedé ekonomiky ani neuvádějí. Lars Feld a Friedrich Schneider ještě spolu s Andreasem Schmidtem (Feld, Schmidt, Schneider, 2007) zkoumali – v jedné z nejzevrubnějších studií na téma efektu odrazení vůbec – odrazující opatření na německých datech z let 1974 až 2001. Zjistili, že pravděpodobnost odhalení daňového přečinu, měřená počtem firem na audit (auditem se rozumí kontrola z ‚finančáku‘, konkrétně jeho oddělní pro boj s nelegálními ekonomickými aktivitami; Finanzkontrolle Schwarzarbeit, FKS), nemá žádný vliv na velikost šedé ekonomiky.“

Data tedy docela přesvědčivě odhalují, že velikost šedé ekonomiky bude plus minus stejná, ať už s evidencí tržeb nebo bez ní. Ostatně, něco takového potvrzuje zmíněná chorvatská zkušenost, jelikož, jak už víme, šedá ekonomika se tam i v posledních letech, tedy s EET v praxi, zmenšuje pomaleji než v Česku, kde EET dosud není.

Naopak, státu se mnohem spíše může vyplatit „přátelský“ přístup k daňovým poplatníkům. Lars Feld s Brunem Freyem (Feld, Frey, 2006) shrnují svůj příslušný výzkum takto: Občané ochotně deklarují vlastní příjem i tehdy, pokud za své daně nezískávají plný ekvivalent veřejných statků a služeb. [Ale] pouze v tom případě, že politický proces považují za férový a legitimní. [Přitom] pokud daňová správa přistupuje k poplatníkům přátelsky, zvyšuje se jejich poctivost při plnění odvodních povinností.“ K „přátelskému“ přístupu, k přístupu na základě vzájemného respektu, má zvažovaná EET pochopitelně hodně daleko. Stát jejím zavedením naopak dává najevo, že občanům pranic nevěří. Přitom existují dokonce i studie, které uvádějí, že lidé začnou své berní povinnosti plnit méně poctivě poté, co úřady zvýší postih za daňový přečin. John Scholz s Markem Lubellem (Scholz, Lubell, 2001) například zjišťují, že v řadě případů se „postih a reciprocita stávají spíš substituty, než že by se doplňovaly. Zvýšení postihu nebo zintenzivnění jiné formy odrazování, například zavedením EET, tak ve skutečnosti dále vytěsňuje vnitřní motivaci lidí jednat recipročně, vzájemně, tedy dostávat své občanské povinnosti nebo činit kroky podporující jakési obecné blaho – prostě například „platit daně, protože se to má“.

Řekli o EET

Simona Hornochová

Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí, klíčová osoba projektu EET

„Opravdu chtějí lidé, kteří poctivě platí daně, neustále sponzorovat ty, co neodvedou ani korunu? Navíc, jestli někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné. A pokud zavedením elektronické evidence tržeb skončí, nemělo by to být nikomu líto.“

Aleš Michl

Aleš Michl, ekonom, poradce Andreje Babiše

„Všichni budou muset on-line reportovat svoje transakce. Klíč je v tom, aby žili v riziku, že si kdokoliv může jejich účtenku on-line zkontrolovat.“

Petr Mach

Petr Mach, ekonom, politik

„Zase se tu vytvoří drahý byrokratický systém, z mnoha nevinných osob se stanou potenciální zločinci. Je to jen další krok k policejnímu státu.“

Karel Havlíček

Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

„Nejsme z ní úplně nadšení, to nezastíráme. Na druhou stranu si ale uvědomujeme, že jsme v 21. století a dřív nebo později nás elektronické výkazy neminou.“

Hana Michopulu

Hana Michopulu, propagátorka kvalitní stravy podnikatelka v rychlém občerstvení

„Přestane existovat velká část trhu, která funguje švarc. Pro poctivé provozovatele v oblasti gastronomie to ale bude dobře. V našem oboru jsou totiž naprosto zdeformované a nereálně vysoké nájmy. Když najednou skokově odpadne řada provozovatelů, budou muset jít nájmy chtě nechtě dolů. Elektronickou evidenci tržeb za buzeraci rozhodně nepovažuju, naopak se na ni těším.“

Šedá ekonomika je jako tuba od pasty

Ve skutečnosti je to ale ještě o něco složitější. Nelze kupříkladu příliš čekat, že snížením daní se hned také automaticky redukuje objem šedé ekonomiky (pokles daní zpravidla nejprve jen růst velikosti šedé ekonomiky stabilizuje, zamezuje jejím dalšímu růstu). Dva příklady za všechny.

Friedrich Schneider v práci z devadesátých let (Schneider, 1994) přibližuje případ rakouské daňové reformy, která vedla k zásadnímu snížení daní. Podobně zásadní pokles objemu šedé ekonomiky se ale nekonal. To proto, že současně byla omezena možnost legálního snižování daňového základu a v platnosti zůstaly zatěžující regulace. Když zase v Kanadě v roce 1991 zvýšila vláda nepřímé daně zrovna uprostřed hospodářské recese, lidé, už tak recesí zkoušení, přešli do šedé ekonomiky, což citelně snížilo daňový výběr. Jak k tomu navíc uvádí Peter Spiro (Spiro, 1993), jakmile [se lidé v šedé zóně jednou ocitnou], je nepravděpodobné, že [ji] opustí jenom proto, že ekonomika začne opět růst“. Do oficiální, deklarované ekonomiky se nemusejí vrátit dokonce celé roky, a to ani tehdy, když se třeba ty nepřímé daně opět sníží (jak napovídá uvedený „rakouský“ případ).

Zkrátka a dobře, zdá se, že s šedou ekonomikou je to trochu jako se zubní pastou. Je docela snadné lidi do šedé zóny zahnat, „vymáčknout je tam“. Vysokou daňovou zátěží, vysokými odvody, korupcí ve státní správě, předraženými zakázkami, neefektivním zajišťováním veřejných služeb a statků či třeba i „nepřátelským“ přístupem pracovníků daňové správy. Mnohem těžší je dostat lidi zpátky do oficiální zóny, „vmáčknout je zase zpět“. Puzení fungovat v šedé ekonomice přitom zřejmě není pro naprostou většinu lidí nic „vrozeného“. Jakmile je však vláda donutí se do šedé zóny uchýlit, zvyknou si, a už se jim odtamtud jen tak chtít nebude. Jak připomíná trojice autorů ve studii z roku 2004 (Kanniainen, Pääkkönen, Schneider, 2004), šedá ekonomika je výlučně výsledkem vládní intervence, tedy regulace a zdanění. Mnoho empirických studií prokazuje, že šedá ekonomika byla nejrozsáhlejší v centrálně řízených socialistických ekonomikách s maximem vládních intervencí.“

V každé zemi také působí specifické faktory, třeba kulturně-historické nebo i geografické. Vezměme si aktuální uprchlickou problematiku. Itálie je náporu imigrantů vysoce vystavena. Ekonomové Emanuele Bracco a Luisanna Onnisová (Bracco, Onnis, 2015) přitom ve své nedávné studii konstatují, že nacházejí neochvějnou souvislost mezi přítomností imigrantů a [velikostí] šedé ekonomiky“. Jinými slovy, čím víc imigrantů, tím větší objem šedé ekonomiky, a to poměrně jednoznačně. V zemích, které tak silnému přílivu imigrantů nečelí, budou tito „ilegálové“ hrát pochopitelně mnohem menší roli, pokud vůbec nějakou, při vysvětlování velikosti šedé ekonomiky.

Avšak „kanadský“, „rakouský“ či „italský“ případ by neměly zatemnit to nejpodstatnější. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím velikost šedé ekonomiky opravdu je, jak už jsem argumentoval i v předešlém článku, velikost daňového zatížení a zatížení sociálními odvody. Autoři již uvedené studie (Kanniainen, Pääkkönen, Schneider, 2004) dokonce označují zdanění a sociální odvody za „driving force“ – zcela určující determinantu – šedé ekonomiky. Dokládají to i přiblížením historického vývoje. Píší, že vysledovali […] citelný nárůst […] velikosti šedé ekonomiky během devadesátých let ve všech [zkoumaných zemích OECD].“ Dávají přitom takový vývoj do souvislosti s [tehdejší] rostoucí celkovou mírou zdanění v zemích OECD. Dodávají ovšem jedním dechem, že ve většině [zkoumaných zemí] se od pozdních devadesátých let do roku 2003 začala velikost šedé ekonomiky snižovat. To je konzistentní […] s faktem, že celková míra zdanění, například v zemích Evropské unie, začala v průměru klesat v souvislosti s [prováděnými] daňovými reformami.“

Anketa

Co je elektronická evidence tržeb podle vás?

Z druhého konce

Je samozřejmě možné pokusit se zásadně zpochybnit metodiku použitou v odborných pracích, které v tomto i předešlém článků cituji. O to, zdá se, se snaží někteří vrcholní představitelé Ministerstva financí, se kterými jsem o problematice také blíže diskutoval. Zatím jsem ovšem na žádné opravdu zásadní zpochybnění nenarazil, jakkoli netvrdím, že mé studium problematiky šedé ekonomiky je vyčerpávající. Na druhou stranu, experti, které cituji, jsou opravdovými kapacitami v oboru (pro zajímavost, zde je můj rozhovor s jedním z nich, Brunem Freyem). O to větší je tedy výzva. Těším se tedy na další případné kritiky. Jde přece v důsledku o to, abychom zaváděli opatření, která opravdu mají smysl a která se v praxi osvědčí. Pokud k tomu tyto mé texty k EET a s nimi související diskuze, ať už se vydá jakýmkoli směrem, povedou, budu jedině rád.

Nyní se ale zdá, že můžu s klidným svědomím, a i při zohlednění konstruktivní kritiky svého předešlého článku, zakončit podobně, vlastně ještě o něco rezolutněji než posledně. Nuže:

Opravdu nechci hájit ty, kteří nedodržují zákon. Daně se platit mají – a v plné výši. Pokud však vládě jde opravdu o snížení podílu šedé ekonomiky, snahou o zavedení EET postupuje snad nejméně efektivní, empiricky vlastně nepodloženou cestou. Ekonomický výzkum a dlouhá řada statistických časových řad z různých koutů světa celkem přesvědčivě dokládají, že mnohem důležitější je míra celkového zatížení ekonomiky daněmi a odvody, míra vnímané (či skutečné) korupce úřednického aparátu či míra regulatorních zásahů do pracovního trhu. Máme pocit, že v jakémkoli z těchto ukazatelů už nemůže být lépe, že už nemůžeme dosáhnout nižší úrovně? Máme také pocit, že ani české dálnice lepší už být nemohou, o veřejném školství či zdravotnictví nemluvě? Pokud takové pocity vskutku máme, pokud tedy již nelze šedou ekonomiku dále snižovat úsilím na straně veřejné sféry, pak teprve – jak ukazuje ekonomický výzkum a prostá statistika – je legitimní se obrátit na sféru privátní a třeba i zavést EET. Vláda to ale bere hopem, z druhého konce.

Zásadní problém zavádění elektronické evidence tržeb nespočívá v této evidenci samotné. Spočívá v tom, že vláda vynechává několik opatření, která by k redukci šedé ekonomiky přispěla mnohem spíš. Vynechává je proto, že by musela začít u sebe, zamést si před vlastním prahem. Jednodušší je uplatnit represi, byť zaobalenou do paragrafových kudrlinek, na jiné, slabší. Když se chce stát dvojkař jedničkářem, zaručeným prostředkem je píle a odříkání, vlastní poctivá a svědomitá příprava na každou hodinu. To všechno vláda vynechává. Chce být jedničkářem – alespoň to deklaruje –, ale jedná jen jako ten dvojkař, který pod pohrůžkou násilí před každou hodinou, před každým testem, nutí svoji mladší sestru, aby mu napsala tahák, a sám jde ven za zábavou. Z takového dvojkaře primus zřejmě nikdy nebude. Je třeba začít u sebe, pilně a svědomitě. To vláda bohužel nečiní.

Proto v tuto chvíli opravdu nemohu s elektronickou evidencí tržeb – už vůbec – souhlasit.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (28 komentářů)

Peter M. | 26. 7. 2015 22:14

Kolegové,

filozofický problém EET je, že vůbec neřeší neplatiče. Jak přesně tento systém postihne ty kteří ani teď neplati? Nebudou stejně platit dál. Restaurace, hotely už teď mají rozsáhlé systémy, které sledují objednávky, faktury, účty .. zkrátka všechny detaily. Proč ještě další EET?

Proč se stát nechce zabývat majiteli večerek, kteří až na výjimky nejsou ani plátci DPH. Z čeho pak žijí a udržují obchod když nevydělají oficiálně ani milion korun?

Když se pak zjistí, že EET nic kromě byrokracie a obrovských nákladů pro stát nepřineslo, co bude dál? Zavede se povinnost zákazníka převzít účtenku? A pak vás před obchodem potká kontrola a zjistí jestli účtenku máte? Když ne tak pokuta?

Presumce viny je velmi nebezpečný nástroj, který lze použít neomezeně a na likvidaci naši svobody. A někteří pak tleskají jeho zavádění.
Jak odstraníme všechny maloobchodní krádeže, které tvoří 13mld korun ročně? Budeme všechny při odchodu z obchodu/práce prohledávat skenerem? Kam až uplatnění těchto principů povede?

EET je filozoficky špatné, navíc legislativně špatně připraveno. Implementace tak rozsáhlého systému bude stát miliardy korun.

Stát systematicky v každé oblasti dělá z občanů a podnikatelů zloděje a můžeme se strhat dokázat mu opak.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 27. 7. 2015 14:26
reakce na Peter M. | 26. 7. 2015 22:14

Večerka je ten nejmenší problém. Mě by více zajímalo, jak systém EET podchytí předražené zakázky o miliardy, pochybné dotace na ještě pochybnější nesmysly, jako například do řepky (Babišovo kvítí) apod.

Zavedení EET bude postihovat (zdržovat a prodražovat) pouze ty, kteří mají již dávno elektronickou evidenci čehokoliv. Těch, kteří podnikají načerno, bude přibývat, a na ty je EET krátká. No a ty největší daňové úniky nic nepostihne. Jejich protagonisté budou mít evidenci v naprosto neprůstřelném stavu a dokonce EET bude jejich činnost legalizovat. Nebo-li pračka špinavých peněz pod státní kontrolou. Jen tak dál, pane Babiši.....

Bože, kam až tahle republika musí klesnou, než se to lidem přestane líbit?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ilja | 25. 7. 2015 20:04

Je to tak, jak lidé píší, jen škoda, že to vláda stále nechce pochopit. Někde v Londýně se udělá protest proti zákonu na odstřel lišek - asi znovuzavedení - a protože tam je pár známých lidí, poslanci to hned smetou ze stoolu a dají lidem za pravdu. U nás - se na lidi kašle. Nejen tady s epíše že je EET zbytečná buzerace a fízlování, ale i různé podnikatelské sdružení jsou proti. A vláda, zase nic, přece o lidi nejde... Oni jsou nám u p...le .. Zvolili nás a my se teď máme dobře.

Napsal jsem články, udělal jsem vlastní průzkum na Google formulářích a 6 politiků, co mi tam vyplnili data je proti. Vysokoškoláci, většinou proti, a ty ohlasy.

Jenže to už pojede - ten dotazník, jen dva dny, tak kdybyste se chtěli zapojit a hlasovat a napsat svůj názor, který pak bude zveřejněn na iDNESu v BLOG sekci, a když seženu přes 1000 lidí, zatím cca 250, bude se dále šířit informace webem i se snad kouknou ze serveru Podnikatel

Dotazník najdete tady http://goo.gl/forms/oTK0gnqkLz JInak se tam dostanete prvním odkazem z Google.cz na hledání "EET ano či ne" a najdete můj blog, info i dotazník - kdyby nefungoval přímý odkaz.

EET v ČR nechceme!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Věra Pohlová | 23. 7. 2015 21:35

Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty daně a regulace zakázala.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Negate | 23. 7. 2015 22:19
reakce na Věra Pohlová | 23. 7. 2015 21:35

Není potřeba zakazovat, stačí nenakazovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 29. 7. 2015 06:30
reakce na Negate | 23. 7. 2015 22:19

Zakažme zakazování!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Blanka | 23. 7. 2015 20:26

A co takhle firmy v danˇových rájích to by bylo peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 23. 7. 2015 10:52

EET se má týkat jen ubytování, stravování a pohostinství, později maloobchodů
a velkoobchodů. Ubytování, stravování, pohostinství a maloobchod jsou vskutku pilíře naší ekonomiky a úniky, které tam probíhají musí být brutální. EET jistě hravě vybere spoustu peněz navíc a zaplatí náklady na tento cirkus. Ve velkoobchodě předpokládám, že dnes transakce probíhají elektronicky. Nicméně to co už dnes probíhá v šedé ekonomice, tam bude probíhat i nadále. Jaký se rozdíl mezi tím, jestli se s někým domluvím, že mi nedá paragon nebo mi nedá registrovaný paragon?

Každopádně se EET většiny živnostníků a podnikatelů netýká. Navíc když si vzpomenete, jak dlouho trvalo zprovoznit hloupý registr vozidel, kde se relativně nic moc neděje. Jak dlouho asi bude trvat zavést systém, do kterého každodenně putují miliony informací? A až spadne, tak už si nakoupíte jen v šedé ekonomice :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel | 23. 7. 2015 13:26
reakce na Jiří Suchý | 23. 7. 2015 10:52

Máte velice špatné informace. EET se bude týkat úplně všech živnostníků a podnikatelů. A to bude hrůza.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 23. 7. 2015 15:30
reakce na Karel | 23. 7. 2015 13:26

dejte odkaz na lepší informace, rád se poučím
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel Mach | 23. 7. 2015 10:14

Celkem mě tam chybí akespoň krátká analýza toho, zda tuto evidenci tržeb nemůže stát zneužít vůči vládě nepohodlným lidem. To je také potencionální náklad, který je nutný vzít v potaz!!

Jinak i ti, co nebudou platit daň z tržeb budou platit jiné daně, třeba nepřímé daně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 10:58
reakce na Karel Mach | 23. 7. 2015 10:14

Primární účel je právě to zneužití. Řeči o zvýšení výběru daní jsou jenom mlha, která to má zamaskovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 23. 7. 2015 09:59

Zcela mylná argumentace.
Šedá ekonomika je ta jediná tržní, protože z té "bíle" se staly orgie intervencionismu a socialismu. Bílá je z poloviny centrálně plánovanou ekonomikou a ne trhem (se všemi důsledky a cestou k novému 1989).
Bojovat proti šedé znamená bojovat proti svobodné dohodě dvou stran (do které z principu nikomu třetímu nic není, pokud tím nebyla dotčena jeho legitimní práva). Bojovat proti něčemu, co zjevně uspokojuje potřeby zákazníků. Boj proti šedé je bojem proti lidem, za erár, za vládnoucí třídu.

Argumentovat tím, že EET je hloupá forma boje proti šedé, je mimo. Je to nepochopení motivací vládnoucí třídy (socialisti chtějí likvidovat nezávislé jedince, Babiš chce likvidovat drobnou konkurenci svého koncernu, oba dohromady chtějí fašisticky fízlovat lidi).
Úplně správná podle mne není ani argumentace ohledně toho, že stát plýtvá stamiliardy na Blanky, řepky, nepotřebné úřady, atd.. a při tom má tu drzost buzerovat provozovatele večerky, že prodal pár jogurtů mimo pokladnu, nebo že malíř pokojů dal slevu staré paní za to, že nechtěla paragon.
Úplně relevantní není ani ta argumentace, že to část živnostníků zabalí a půjdou na pracák. Ani ta, že vesnická provozovatelka konzumu zavře a důchodci se budou muset trmácet 30km do okresního města.
Všechny tyto argumenty mají sice jistou validitu, ale zcela principiální je jen tento: když sousedovi natřu plot a on mi dá litr, jakým právem z toho chce Babiš cca třetinu (daň ze zisku a DPH)? Koho třetího se naše dohoda týká a kde tedy kdo bere právo do ní zasahovat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Drápal | 23. 7. 2015 11:09
reakce na Jan Altman | 23. 7. 2015 09:59

A co když natřu sousedovi plot - co když si ovoce ze stromu na své zahradě hodím do bečky a až mi zkvasí tak si z něj vypálím pár desítek litrů kořalky, kterou vypiju sám, případně podělím pár známých a nevydělám na tom ani korunu. Proč bych měl za tohle platit eráru tisíce?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 7. 2015 14:28
reakce na Vojtěch Drápal | 23. 7. 2015 11:09

No jediný důvod je, že když to neuděláte a vládní biřici se o tom dozví, tak na vás spáchají násilí/pomstu.
Žádná morálka či právo v tom není, jen násilí.

Celý daňový systém je založen jednak na tom, že plno lidí neví, kolik vlastně platí (soc+zdrav z části jakoby platí zaměstnavatel, DPH, spotřební daně poplatek za ekologickou likvidace, příspěvek na obnovitelné zdroje, atd... se tváří jako součást ceny a za drahotu tak může obchodník) a jednak na tom, že ty daně jsou (resp. bývaly) relativně nízké v porovnání s rizikem odhalení a výší trestu při neplacení. Stát je však nenažraný jako každý jiný zločinec a svůj apetit stupňuje. Tím lidi vyhání do šedé a snaží se tomu následně čelit fízlováním ala EET.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Třetí | 23. 7. 2015 09:19

Zloděj křičí chytťe zloděje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 23. 7. 2015 09:05

Pane Kovando,
nemyslím si, že by důvodem nechuti platit daně bylo (dle Vás zřejmě zejména) vnímání korupce (navíc jako příklad úřadů dát ten, který mi připadá ještě nejvíc v pohodě - katastrální!), ale spíš je to (v mém případě určitě) nechuť dávat peníze někomu, kdo s nimi neumí hospodařit, víc a víc se zadlužuje (při zjevnosti toho, k čemu musí takové "hospodaření" dovést), a přitom mi říká, že za jeho dluhy ručím svými úsporami i budoucími příjmy svými i svých dětí! Někomu takovému se budu co nejvíce snažit nedat nic víc, než nezbytně musím, a budu se tudy víc a víc snažit šedou ekonomiku podporovat (a je mi úplně lhostejná nějaká "korupce"). Jinak si samozřejmě myslím, že cesta ze současného marastu je jedině přes zmenšování státu (ač je to cesta, na kterou se zřejmě jinak než dalším zhroucením dostat nelze).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bambíno | 23. 7. 2015 12:33
reakce na Jan Kopecký | 23. 7. 2015 09:05

no vždyť jo. Pod tou nefunkčností úřadů se neskrývá pouze korupce, ale také ta neschopnost efektivně hospodařit
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 23. 7. 2015 07:39

No nevím, přijde mi to jako argumentace proti otrokářství na základě toho, že se otroci celkem flákají a nemnoží se tak, jak by mohli. EET je třeba odmítnout nikoli z technologických, ekonomických, nebo administrativních důvodů, ale čistě z etických. Tak jako u odposlechů neřešíme jejich efektivitu nebo technickou náročnost, ale výhradně právo člověka na soukromí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek | 27. 7. 2015 15:16
reakce na Jan Krejčí | 23. 7. 2015 07:39

Bohužel máte pravdu. Etické hodnoty jsou pro fungování společnosti rozhodující. Ryba vždy smrdí od hlavy a podle stavu rybí hlavy se divím, že je u nás podíl šedé ekonomiky tak malý. Ale naše vláda udělá vše proto, abychom Chorvatsko dohonili. My ČEŠI potřebujeme min. 40 let, abychom dokázali říct DOST! Jsme ideologicky (i jinak) slušně manipulovatelní a nějaký třídní nepřítel se hodí. Vedoucí úloha nám zas tak moc nevadí a je jedno jestli ji určuje KS nebo Babiš. Nevážíme si svobody a pokud někdo sahá na svobody druhému, tak je nám to fuk. To, že se dojde i na nás nám dojde až je pozdě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Phoenix | 23. 7. 2015 07:33

"Mnoho empirických studií prokazuje, že šedá ekonomika byla nejrozsáhlejší v centrálně řízených socialistických ekonomikách s maximem vládních intervencí."

Zrovna nás v ČR by něco podobného nemělo překvapovat. Tuzex, bony, fušky. Částečně o šedé ekonomice za socializmu pojednává kniha Michala Pullmana Konec experimentu.

"Daně se platit mají – a v plné výši."

Rozhodně neplatí absolutně. Zejména dnes onen drobný živnostník (tj. ten, kterému budou díky EET opět stoupat náklady) a nejen on placením daní udržuje v chodu systém "milion do kanálu a milion do kapsy" (Blanka, cyklostezky, pokračovat asi netřeba). Výborně je toto dilema popsáno v Atlasově vzpouře. Má smysl se snažit poskytovat na stále více a více regulovaném trhu službu zákazníkům, když to pouze oddaluje státní bankrot, nevyhnutelný konec každého socializmu? Nemluvě o tom, že v horším případě si za vlastní peníze, uloupené na daních, pěstuje svou vlastní konkurenci. Kolik že to dostal NeBureš na dotacích, které si sám odhlasoval (vlastně ne on, byl zákeřně přehlasován svými vlastními poslanci, není jako politik, maká) a kolik zaplatil na daních? Pardon, on už vlastně v ANOFertu nepracuje a ta dvousetmilionová výplata bylo zřejmě nějaké politovánihodné nedopatření. Čistě matematicky, kolik představuje úspora díky používání EET a kolik granty, dotace a podobné socialistické nesmysly? Nebylo by lepší zrušit granty a dotace?

Daně se platit mají a v plné výši, ovšem v systému kapitalistickém, kde za ně člověk dostává odpovídající službu. Dnešní socialistický intervencionizmus s milionem neziskovek, dotací a státem, který se montuje úplně do všeho, je cesta do pekel. A placení daní tento cirkus pomáhá udržovat v chodu o něco déle.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Buyer | 24. 7. 2015 16:17
reakce na Phoenix | 23. 7. 2015 07:33

A kdo rozhodne, zda ta služba je za dané peníze opravdu odpovídající?
Podle mne to právo má jen ten, kdo platí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frenky | 23. 7. 2015 07:26

Tak, tak. Máte pravdu, jenže ....... politici nejsou ekonomové, ale vyslanci s medem, který mažou naivním ovečkám kolem huby.

Už se těším na ty protáhlé obličeje nadšených zastánců EET, jako bič na ty neřády podnikatele. Právě oni to vše zaplatí. EET bude každého "povinného" něco stát a to něco jistě nebude platit ze své kapsy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

eurohumanista | 23. 7. 2015 09:45
reakce na Frenky | 23. 7. 2015 07:26

Tak jak teda? Odnesou to chudaci drobni podnikatele kteri se do tedka nemuseli starat o ucetnictvi a zvednou se jim naklady, nebo se naklady prenesou na zakazniky? Uz si to konecne ujasnete. A k tomu clanku.... Urcite pan jede na pausal kdy naklady ma nula nula nic a tim krouti trh protoze jsou profese kde naklady jsou vetsi ale jaksy ne zas tak velky. Takze ano zlodej krici chytte zlodeje, u "poradcu" zvlaste.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 23. 7. 2015 12:34
reakce na eurohumanista | 23. 7. 2015 09:45

Paradoxem je skutečnost, že nesmysly obhajují ti, kteří závidí podnikatelům i ten, ještě poslední, zbytek svobody a vůbec jim nedochází, že vynucené výdaje budou muset sami cálovat. Pokud budu nucen přijmout další účetní, aby mohla posílat bonzácké údaje, tak o to zvednu cenu pro zákazníky.
Jak prosté milý Wastone.
Kdo chce kam ......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 7. 2015 15:41
reakce na Frenky | 23. 7. 2015 12:34

Část živnostníků zkrachuje, nebo to prostě vzdají - pro 100k/měs osobního čistého příjmu má cenu podstupovat opruzy s EET, měsíčním přiznáním k DPH a desítkám dalších, rizika kontrol a postihů, ... Pro 10k/měs osobního čistého příjmu to již cenu nemá. Každý tu hranici má jinde, ale ta hranice jistě existuje a EET (registr účtů, kontrolní hlášení, ...) povede u řady podnikatelů k jejímu překročení.

Zbylá část živnostníků zvedne ceny a to ze dvou celkem jasných důvodů:

1) Vzrostou jim náklady (jak na pokladny, tak na datový paušál, tak na odvody do královské pokladny)

2) Díky tomu, že to první část živnostníků zabalila, té druhé poklesne konkurence, což vždy vede k růstu cen

Odnesou to vždy nakonec lidi, ti co tomu dnes tleskají. To oni profitují z toho, že v jejich vesnici je konzum, kde majitelka vyžije jen proto, že daně pojímá volně. To oni profitují z toho, že jim řemeslník dává 20% slevy, když netrvají na paragonu. To oni profitují z toho, že všude není jen pečivo, uzeniny, atd.. výhradně od Babiše. Teď se jim toto vše omezí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 24. 7. 2015 17:49
reakce na Jan Altman | 23. 7. 2015 15:41

„Odnesou to vždy nakonec lidi, ti co tomu dnes tleskají.“

Ale vláda jim řekne, že za to mohou přece ti zlí a nenažraní živnostníci. A že na ně tedy bude nutné jít ještě tvrději. Ještě štěstí, že tu mají tu hodnou vládu, která maká, a která už připravila zákon o povinném on-line účetnictví na serverech Ministerstva financí. (A ten otevře cestu k regulaci zisku živnostníků.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 24. 7. 2015 07:11
reakce na Jan Altman | 23. 7. 2015 15:41

Přesně tak. Je to začátek tzv. Řecké rulety"..... V Řecku je velmi malá ochota platit daně právě z důvodu, že pro ně státní správa takřka nic nedělá, jen buzeruje a státní úředníci jsou něco jako vyslanci bohu. Nedotknutelná kasta bílých límečků, jejichž privilegia nemají u nás ani politici.

No a EET je začátek něčeho podobného......
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!