Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Levičáci si zabírají ekonomii

| 22. 7. 2015

Pravicoví ekonomové v Americe nejsou slyšet, vyklidili pozice. Nebo byli vyklizeni. Jaký bude nový ekonomicko-politický konsenzus?

Levičáci si zabírají ekonomii

Jedním z velkých neštěstí makroekonomie je fakt, že vždycky byla, je a bude nerozlučně spjata s politikou. Jako inženýr navrhnete klikovou hřídel a jediné, co vás zajímá, je to, jestli dobře funguje a kolik stojí. Kdyby ovšem strojírenství bylo jako ekonomie, měli byste ale taky uvážit, jak hřídel ovlivní rozložení příjmů ve společnosti, potažmo kdo z ní bude profitovat a kdo na ní ztratí.

Každý politický kmen si zakládá na svém vlastním balíčku ekonomických teorií, poněvadž každý takový kmen představuje rozličné koalice zájmových skupin, z nichž každá volá po ekonomickém přístupu, který je nejvýhodnější právě pro ni.

Většina ekonomů by asi nejradši byla technokraty, výhradně inženýry, kteří sedí ve svých kancelářích, kde si pracují na svých modelech. Bývaly dokonce časy, kdy špičky mezi ekonomy předpokládaly, že jednou to právě tak bude. John Maynard Keynes si představoval, že v budoucnosti bude ekonom povolání nudné jako třeba zubní lékař. Jenže tahle budoucnost nikdy nepřišla. Ekonomie zůstává zpolitizovaná a nejspíš taková bude navěky. A my všichni se s tím nejspíš budeme prostě muset srovnat.

Střed je mrtev

Je tedy nasnadě otázka, kterým politickým směrem vane v Americe dnešní ekonomický vítr. Velmi rozšířené je přesvědčení, že s ekonomickou krizí a nástupem Baracka Obama do úřadu prezidenta končí někdejší rovnováha. Adam Ozimek, pravicově zaměřený novinář z časopisu Forbes, tvrdí, že v americké ekonomické obci převládl vlivný „nový levicový konsenzus“:

Dokonce někteří středoví ekonomové jako Larry Summers a Robert Rubin dnes argumentují levicově. [...] A nejde jen o nové formulace klasických levicových přesvědčení, ale o vývody postavené na nejnovějších trendech v empirickém výzkumu. Například jistá „linie“ studií minimální mzdy [...] tvrdí, že zvýšení minimální mzdy má mizivý či nulový dopad na zaměstnanost. A Petersonův institut mezinárodní ekonomie nedávno zveřejnil empirické studie Justina Wolferse, Adama Posena, Jacoba Funka Kirkegaarda a dalších, které jsou pro vyšší minimální mzdy.

Podobně mluví i někteří levicoví komentátoři. Kupříkladu Brad DeLong, blogger a ekonom z Kalifornské univerzity v Berkeley, tvrdí, že politika Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové je překonaná a že vlažný volnotržní centrismus Clintonovy administrativy je tou nejpravicovější ekonomickou doktrínou, kterou lze ještě brát vážně. Mike Konczal, který píše pro časopis The Nation, jde ještě dál a říká, že ekonomický střed je mrtvý:

Ekonomický centrismus coby ideologická síla zkolaboval. [...] Zhruba v roce 2010 centristé prosazovali „střízlivou“ reakci na krizi – snížit deficit v zájmu zmírnění krátkodobé krize na trhu práce, privatizovat zdravotní péči pro seniory a zaměřit se na dlouhodobé hospodářské cíle. Pracující Američané se prý nakonec odrazí ode dna. Kandidáti Demokratické strany tyto návrhy brali vážně. Jenže všechny centristické předpoklady selhaly na celé čáře.

Když nyní klesá inflace, stát čelí krizi nikoli dluhové, nýbrž krizi permanentně slabé poptávky. [...] Po šesti letech zotavování jsou mzdy většiny zaměstnanců stále nízké. [...] Vzdělanost zaměstnanců je na rekordně vysoké úrovni, nicméně výsledkem je pouze zostřený boj o pracovní místa. [...] To všechno znamená, že levicoví politici budou v roce 2016 vystupovat ještě sebevědoměji. Dominantní ideologie, která je přikláněla k zájmům byznysu, selhala.

Levicově orientovaná je navíc i většina prominentních ekonomů, kteří se pohybují ve veřejném prostoru – Paul Krugman, Larry Summers, Thomas Piketty a další – a to podstatně výrazně levicověji než dřív. Konzervativní ekonomové se převážně skrývají v akademickém závětří, jen tu a tam napíšou sloupek do Wall Street Journal. Z toho lze vyvodit, že příliš nevěří, že by veřejnost jejich myšlenky přijala s pochopením.

Kdo obsadí uvolněné místo?

Je tedy neoliberální ekonomie typu laissez-faire mrtvá a centrismus zdiskreditován? Přichází tedy nějaká nová vlna nové levicové politiky. Osobně o tom pochybuji.

Hlavní důvod zní, že zkrátka není zřejmé, co taková nová levicová ekonomická politika vlastně obnáší. Ani články, které jsem zmínil, nemají stejný pohled na to, jak bude nový levicový konsenzus vypadat. Konczal klade důraz na fiskální otázky. Adam Ozimek se věnuje opatřením na posílení mezd. A DeLong píše převážně o regulacích a globalizaci.

Předností politiky Reagana a Thatcherové byla jednotnost a jednoduchost – zmerčíte-li státní zásah do ekonomiky, zaútočte na něj. Narazíte-li na regulaci, omezte ji. Připadnete-li na daň, snižte ji, a objevíte-li státem vlastněný podnik, zprivatizujte ho.

Ovšem novodobí levicoví ekonomové se výrazně rozcházejí v názoru na to, kde a jak by měl stát do ekonomiky vlastně zasahovat. Hybnou silou dnešní ekonomické levice je přesvědčení, že tržní fundamentalismus je primitivní. Že přehlíží instituce, externality, lidské chování a celou náruč tržních nedokonalostí. Není ovšem vůbec jednoduché rozhodnout, které z těchto nedokonalostí by měl stát napravit, natož na které z nich by měla Demokratická strana utratit svůj vzácný politický kapitál.

Mají levicoví ekonomové za to, že by Spojené státy měly usilovat o zvrácení globalizace prostřednictvím obchodních bariér? Nebo by se měla federální vláda zaměřit na zvyšování minimální mzdy, jako to dělají města typu Los Angeles či Seattle? Měl by Kongres poupravit zákony tak, aby zaměstnance motivoval k vyšší účasti v odborech? Nebo by měla země přijmout agresivnější fiskální a monetární politiku a spálit tak převis nabídky z éry krize?

Kovaný levičák by pravděpodobně odpověděl bez dlouhého přemýšlení: „Všechno. Tržní fundamentalisté měli šanci a teď je řada na nás.“ Ovšem rozumnější a střízlivější lidé na levici by se asi zamysleli, jestli by jedno či víc těchto opatření nakonec nemělo přesně opačný účinek. Přivedl by Kongres zrušením mezistátních obchodních dohod průmyslové podniky zpátky na území Spojených států? Možná ano, možná ne. Vedlo by zvýšení federální minimální mzdy k vyšším reálným mzdám, aniž by zároveň způsobilo dlouhodobě vyšší nezaměstnanost? Možná ano, možná ne. Některá tato nová levicová opatření můžou být přínosná, ale některá by mohla zajít příliš daleko.

A tak i když sílí konsenzus, že něco je na americké ekonomické politice potřeba změnit, shoda na tom, co přesně by mělo být jinak, neexistuje. Laissez-faire možná dospělo ke konci své doby spotřeby, nikdo ale zatím neví, čím ho na pultech nahradit.


anglického originálu pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (42 komentářů)

Michal Hatlapatka | 22. 7. 2015 20:28

Přijde mi legrační dělat si starost o americké pravicové ekonomy v zemi, kde je (akademických) ekonomů se zahraničními publikacemi zoufalý nedostatek, bez ohledu na jejich politické preference. Toto téma s oblibou glosuje Jaroslav Borovička (NYU). Šichtářová, Ševčík, Mach, Kohout, známí v mediálním prostoru, ve skutečnosti nemají "skutečnou" publikaci a mimo český prostor jsou tak neviditelní (nevěříte-li, já také nevěřil, podívejte se do Google Scholar sami).

Ale k meritu věci, nedivím se, že některé výroky republikánských prezidentských kandidátů není na akademické půdě - tedy tam, kde rozhodují čísla a ne zanícení - ochoten nikdo hájit. A souhlasím, že ekonomie jako věda se nesmí ohlížet na ideologii. Pokud nedávná data skutečně naznačují, že zvýšení minimální mzdy nezaměstnanost nezvedne, co s tím chcete jako pravicový ekonom dělat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 7. 2015 23:35
reakce na Michal Hatlapatka | 22. 7. 2015 20:28

Potom jistě nebude problém zvýšit minimální mzdu, řekněme pro začátek na 60 tisic korun.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 23. 7. 2015 04:24
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 23:35

Ano efekt by byl zhruba tak stejný jako zrušení daní nebo nulový plat pro zaměstnance ve veřejném prostoru - katastrofa. Ani jedno ale přece nikdo příčetný nechce.

Naopak na otázku, co se stane v situaci, kdy minimální mzda není (nebo je nesmyslně nízká) a následně je zavedena, existuje v US docela dost empirických dat. Podívejte se třeba na John Schmitt: Why Does the Minimum Wage Have No Discernible Effect on Employment? (ale nebo zavřete oči, myslete na tea party a opakujte si potichu mantru: trh ví vždycky všechno nejlíp - každá regulace je špatná - to je pochopitelně druhá možnost).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 06:34
reakce na Michal Hatlapatka | 23. 7. 2015 04:24

Uhýbáte z otázky. Řeč byla o minimální mzdě a jejím vlivu na nezaměstnanost. Jestli minimální mzda nezvýší nezaměstnanost, jak říkáte vy a data, na která se dovoláváte, tak potom ji nezvýší v jakékoliv výši, např. 60 tisíc. Souhlasíte nebo ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vystudovaný ekonom | 23. 7. 2015 05:42
reakce na Michal Hatlapatka | 23. 7. 2015 04:24

Ondřeji, na škodlivosti minimální mzdy se ekonomové hlavního proudu shodují, nejedná se o výmysl rakouských ekonomů. Důležité je pouze rozlišovat ekonomy vědce a ekonomy hájící vlastní zájmy (viz Altman), ti druzí pak pochopitelně budou zásahy do dobrovolné směny obhajovat - př. minimální mzda. Empirické pozorování samo o sobě teorii vyvrátit nemůže, konkrétně téma minimální mzdy je vyřešeno - na rozdíl od složitějších problematik, kde stále probíhá mezi ekonomy polemika (př. deflace). Závěrem ti doporučuji více studovat, mít více pokory a být tak otevřený alternativním myšlenkám a nebýt zaslepený ideologií etatismu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 13:02
reakce na Vystudovaný ekonom | 23. 7. 2015 05:42

"Empirické pozorování samo o sobě teorii vyvrátit nemůže..."

To je dost kuriózní tvrzení, které nemá s vědou nic společného, byť se schovává za úhybné "samo o sobě". Samozřejmě, že empirické pozorování "samo o sobě" nemůže teorii vyvrátit, Ovšem kontrolované a korektně prováděné empirické pozorování je základní nástroj, který věda má v případě potvrzování a vyvracení jakýchkoliv teorií, s výjimkou matematiky a logiky. Opakuji, kontrolované a korektně prováděné, nikoliv tedy empirické pozorování "samo o sobě.

Pokud jste vystudovaný ekonom, tak bych se tím moc nechlubil, tedy nejde-li o střední ekonomickou školu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 14:42
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 13:02

Akorát, že v případě lidského jednání (ekonomie) nelze takové pozorování provádět, nebo jen výjimečně. Lidé nejsou chemikálie nebo planety. Respektive provádět ho můžete, jste schopen zjistit velké množství korelací, ale ne odvodit kauzalitu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 24. 7. 2015 12:02
reakce na Josef Fraj | 23. 7. 2015 14:42

V případě lidského jednání odvodit kauzalitu nelze. Do jednajícího nelze vidět a jeho vlastní sebereflexi není možné brát jako vodítko. Pokud někdo tvrdí, že to lze, tak je šarlatán. Jediné, co je možné, je zjišťování pravidelností lidského chování a z toho vyvozené pravděpodobné možnosti chování v budoucnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frenky | 22. 7. 2015 13:48

Myslím si, že výrazy "pravicový" či "levicový" ekonom, jsou zavádějící. V podstatě existuje pouze dobrý, či špatný ekonom. A ten dobrý nemůže nikdy spolupracovat s levicovými politiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 22. 7. 2015 20:34
reakce na Frenky | 22. 7. 2015 13:48

To je otázka, čemu říkáte levicoví (nedávno jsem se tu dozvěděl, že levicová je Velká Británie). Třeba já jsem se stejnými názory levičák v US a pravičák v ČR a nijak mne to nestresuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 22. 7. 2015 09:39

Článek ale přeci nepojednává o žádných skutečných ekonomech.
Ekonomie je věda, ekonom by měl být vědec a vědecky zkoumat. Nabízet vysvětlení různých jevů a ta vysvětlení se pokoušet dokázat. Nic víc.
Ale v článku se píše o jakýchsi kibicech politiků, kteří sedí na jimi vytvořených a financovaných místech a radí jim, kde jak provést jakou intervenci, kde koho zvýhodnit na úkor někoho jiného, kde omezit něčí práva, kde někoho obrat a jinému darovat, kde jak zmanipulovat jaký ukazatel, atd... Jsou to centrální plánovači či jejich poradci, ne vědci. Jsou to politiky živení ospravedlňovači jejich intervenci, "legitimizátoři" prosazování tlaků zájmových skupin.

Pracují na státních školách, v centrální bankou vedeném bankovním kartelu, na státních úřadech (centrální banka, statistický úřad, ), nebo aspoň sní o podzimu své kariéry tamtéž. Logicky tak jsou zastánci posílení státní moci, přerozdělování, intervencionismu a centrálního plánování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 22. 7. 2015 07:58

Ekonomie popisuje mechanismus využívání vzácných zdrojů jednotlivci. Politika je metoda boje o vzácné zdroje mezi jednotlivci a skupinami. Jsou to dvě stránky téže věci. Politika slouží k prosazení partikulárních cílů na úkor společnosti jako celku.

Domnívám se, že rakouská škola prokázala, že k optimálnímu využívání zdrojů dochází při dobrovolné směně a že každá regulace efektivitu využítí zdrojů snižuje. Potom platí, že čím větší přerozdělování, tím větší plýtvání zdroji.

Jednotlivci a skupiny však neustále usilují o získání většího podílu na zdrojích porušením té dobrovolnosti a násilným útokem na zdroje a statky vlastněné a vytvořené jinými (typicky to činí všechny druhy socialismu). Historie ukazuje, že se jim to krátkodobě velmi často daří. S důrazem a slovo KRÁTKODOBĚ. Dlouhodobě je to neudržitelné právě kvůli snížené a stále se snižující efektivitě zdrojů v takové společnosti. Socialistická společnost z toho důvodu zákonitě skonči v materiálním, kulturním a morálním úpadku. Není to o lepších nebo horších lidech, kteří socialistickou společnost řídí, ale o principech jejího fungování, které není schopna překonat zřejmě jinak než svým vlastním kolapsem.

Pokud je politika stále více levicová (socialistická), tak to znamená přiblížení se takového kolapsu. Pro některé špatná, pro jiné dobrá zpráva :-)))

Zajímavá otázka je, jaký bude další vývoj. Bude dlouhodobým motorem rozvoje lidstva neustálý boj o zdroje, bez ohledu na to, že to sebou přináší plýtvání těmi zdroji a stále se opakující kolapsy (sociální darwinismus) nebo vývoj dojde ke stavu, kdy budou respektována individuální práva každého jednotlivce a nastane přechod na kvalitativně vyšší úroveň existence lidstva jako druhu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 7. 2015 13:24
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 07:58

Myslím, že s těmi vzácnými zdroji to je teoretický omyl v definici ekonomie. Software není vzácný zdroj (je neomezeně replikovatelný) a přece je směna softwaru (nebo digitalizované umělecké výtvory) součástí ekonomiky. Podobně lidská práce už dávno není vzácný zdroj (až na nenahraditelné odborníky a jiné výjimečné lidi) a přece je trh práce jedním z nejdůležitějších trhů.
Taky vaše definice politiky je dost omezená. Součástí politiky jsou i zcela mimoekonomické zájmy. Například náboženské nebo etnické konflikty.
Zbývající část vašeho výkladu je ideologické vyprávění, které nemusím za každou cenu komentovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 22. 7. 2015 15:13
reakce na Martin Brezina | 22. 7. 2015 13:24

Software na zakázku je vzácný zdroj, customizace ERP systému je vzácný zdroj, vytvoření datových pump je vzácný zdroj, systémová integrace je vzácný zdroj, školení a support je vzácný zdroj.
MS Word v krabici naopak vzácným zdrojem není, platí se za něj jen díky umělým institutům duševního vlastnictví, což je obdoba různých pachtů, mílných práv, královských privilegií a podobně. Ve svobodné ekonomice by něco jako Word zřejmě bylo zdarma a autor by vydělával na omáčce okolo - podpoře, atd...

Práce zcela jistě vzácným zdrojem je a rozhodně ne jen ta výjimečných odborníků. Copak práci instalatéra či holičky nepovažujete za vzácnou a hodnotnou, nevyhledáváte ji a dobrovolně neplatíte?? Podle vás práce dělníků a řemeslníků není vzácná, tzn. je v neomezeném množství zdarma k dispozici každému? Jako fakt?

Za náboženskými a etnickými konflikty (jako za záminkou) většinou stojí snaha o získání moci a peněz. Náboženství, rasa, národnost, třída, sociální otázky, vlastenectví - to jsou jen záminky politiků k oblbování mas v jejich honbě za mocí a penězi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 7. 2015 16:47
reakce na Axl | 22. 7. 2015 15:13

MS WORD je vzácný zdroj. To dokazují zákazníci tím, že za něj platí. Není to proto, že je chráněn copyrightem, ale proto, že bez aktivace plnohodnotně nefunguje. MSWORD volně stažitelný z internetu, funkční bez nutnosti aktivace, by nebyl vzácný zdroj protože by byl zdarma dostupný v libovolném množství, tedy něco jako vzduch nebo sluneční svit ve dne.
Ve chvíli, kdy někdo dobrovolně zveřejní výsledek svého myšlení, jedno jestli program, knihu, melodii nebo technické řešení, tak dobrovolně zrušil jeho vzácnost. Je na autorovi, zda něco zveřejní a jak to zveřejní. Na softwaru je vidět, že to software housy pochopily a vymyslely různé autentizace, certifikace, kterými si svoje myšlenky chrání a zajišťují tak jejich vzácnost. A tak to má být. Autor si musí sám zajistit ochranu a třeba ji promítnout do ceny. Ostatním do toho nic není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 23. 7. 2015 01:57
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 16:47

Vzácným statkem je jednoznačně čas lidí, kteří jej vytvářejí. Nikoliv jeho šíření.

Současná legislativa však brání tento fakt plně promítnout do ekonomiky.

Vlastně vůbec nevíme, jak by vypadal třeba vývoj léků bez copyrightové legislativy.

V oblasti softwaru naštěstí můžeme tušit: licence GNU GPL byla úmyslně postavena tak, aby copyrightovou legislativu eliminovala. Po dvou desítkách let tápání tam nové obchodní modely vznikly, a vůbec se nezdá, že by firmám nějak vadilo, že konkurence smí opisovat. Naopak, síly vývojářů konkurujících si firem se často spojily, aby vytvořily jediný přizpůsobitelný systém.

Jak by asi vypadala třeba farmacie bez copyrightových zákonů? Výroba léku často činí jen 5% z ceny, takže se svým způsobem také stává statkem nevzácným.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM. | 23. 7. 2015 07:26
reakce na Stanislav Brabec | 23. 7. 2015 01:57

Tak vývoj nového léku stojí přibližně jednu miliardu dolarů. Pokud by ho vynálezce neměl právo vyrábět prvních 25 let sám, tak by se vývoj nových léčiv zastavil, protože by se nezaplatili. Ale jestli vás trápí cena léků tak se smiřte s tím že budete užívat 25 let staré, kde už patentova ochrana skončila a vyrábějí se už generika, která jsou mnohem levnější, protože tyhle firmy do vývoje neinvestují skoro nic ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Netflix | 23. 7. 2015 18:50
reakce na KM. | 23. 7. 2015 07:26

A víte proč (byrokracie, korupce ve zdravotnictví, ...) ten vývoj tolik stojí?

Já myslím, že výrobci a vývojáři léků by to po zrušení patentové legislativy nezabalili, našli by si cestu, jak svůj lukrativní byznys dál provozovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM. | 23. 7. 2015 20:14
reakce na Netflix | 23. 7. 2015 18:50

Samozřejmě že cena je dána náročností testování. Doba kdy se testovali různé látky nazdařbůh jestli náhodou nezabere, jsou dávno pryč.

Když jde vše dobře tak od objevení účinné látky k léčivu trvá tak 10 let. Během téhle doby z toho nemáte žádný zisk jen náklady a stále nemáte jistotu že bude nakonec schválena k užívání.

Bohužel ona výroba léčiva není vůbec jednoduché a pokud má daná latka enantiomery (stejnou chemickou strukturu jenom má asymetrickou strukturu - jako by se ta molekula koukala do zrcadla tak její obraz) tak tento enantiomer muze mít naprosto jinou biologickou účinnost (v lepším případě nedělá nic v horším může mít fatální následky - viz contergan) a to se musí vše testovat.

A chemická struktura léčiva musí být známá stejně jako značná cast postupu výroby aby mohlo byt podrobeno odborné kritice ...
Takže představa že zrusite patentovou ochranu, ale tohle už řešit nebudete tak se obávám že se Vám na výzkum každý vykašle, protože utratit miliardu usd jen proto aby to konkurence mohla vyrábět taky a za zlomek ceny je podnikatelská sebevražda. Jinak např na malárii umře každý rok cca 200 mil. Lidí, ale v Africe asii a jižní Americe takže výzkum v na tuto nemoc prakticky není, protože by se ten lék nezaplatil ani během těch 25 let co má patentovou ochranu. (pokud jste to dočetl až do konce tak se omlouvám za dlouhý příspěvek ale toto téma je dle mě na delší diskuzi ...)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 24. 7. 2015 00:44
reakce na KM. | 23. 7. 2015 20:14

Výroba léků má jistě svoje specifika. Na druhé straně platí, že kde je poptávka, objeví se i nabídka. A poptávka po lécích má tu vlastnost, že je trvalá a masová, což je pro výrobce/dodavatele ideální stav. Pokud by selhala nebo byla zrušena státní privilegia, tak se nepochybně objeví jiný obchodní model, který se se situací vyrovná. Dobře je to vidět v oblasti hudby a kinematografie, kde díky internetu copyright totálně selhal a přesto se dál točí filmy a pořádají koncerty a prodávají skladby před internet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Divil | 23. 7. 2015 22:35
reakce na KM. | 23. 7. 2015 20:14

Takže před kodifikací duševního vlastnictví nikdo nic nevynalézal?
Pokud budu např. v terminálním stavu nějaké nemoci, rád zkusím i něco nedostatečně testovaného.
Myslíte, že po zrušení patentové ochrany farmaceutické firmy zruší vývoj? Jak budou bojovat s konkurencí, jak se od ní odlišovat? A není šance z pohledu farmafirmy svůj výzkum chránit jinak a zajistit si jeho rentabilitu jinak? Podle mne to jde.

Jinak mnoho lidí např. stále preferuje Aspirin od firmy Bayer i když účinná látka nijak není chráněna a existují levnější plnohodnotné alternativy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 06:49
reakce na Stanislav Brabec | 23. 7. 2015 01:57

Vzácný statek, je každý statek, který není volně dostupný v libovolném požadovaném množství.
Tak je to jednoduché.

Z toho plyne, že vzácný statek můžete získat na volném trhu pouze směnou za jiný vzácný statek/ky a to včetně práce.

Pokud jde o copyright, tak v okamžiku zrušení státem vynucovaného skupinového monopolu či privilegia, vzniknou obchodní modely, které budou spravedlivé a funkční zároveň. V případě softu nebo hudby to můžem sledovat v praxi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 7. 2015 16:07
reakce na Axl | 22. 7. 2015 15:13

Vy to máte hezky jednoduše vymyšlené. Software na zakázku vzácný zdroj je, zatímco Word není. Ono by se vám to totiž nevešlo do vašich ideologických chlívků, takže přehlížíte, že za obojím je lidská práce, kterou se musí někdo živit. Někdo natočí film, který je neomezeně kopírovatelný, takže živit se bude čím, vážený pane? Rozumíte, samozřejmě, že institut duševního vlastnictví je omezující prvek, ale stejně tak by se dalo říci, že je omezující jakýkoliv princip vlastnictví - a to už by vám v té vaší jednoduché ideologii dělalo paseku, že ano.

Pravím, že lidská práce není vzácný zdroj, což je evidentní ve světle několika desítek milionů lidí bez práce jen v samotné Evropě. Vy jste samozřejmě přesvědčen, že ve vaší nikdy neexistují libertariánské Utopii by žádní lidé bez práce neexistovali, ale já diskutuju pouze o věcech, které mají nějaký empirický výskyt.

Vaše výklady o náboženství a národnosti jako převlečených ekonomických zájmech jsou zcela identické s Karlem Marxem. Gratuluji, ono je dávno známo, že zdánlivě opoziční kraje se jaksi tajemně dostýkají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kuba | 23. 7. 2015 14:12
reakce na Martin Brezina | 22. 7. 2015 16:07

Word vzácný je, protože si musíte koupit aktivační klíč, jinak nefunguje. Je na majiteli, jak si produkt zajistí.Všechny ty Spotify, Youtuby, Netflixy, atd... ukazují, že to jde i bez státu.

Práce vzácná je, protože za ni někdo dobrovolně platí.
A proč jsou nezaměstnaní? Zkuste zavést zákon, že minimální cena rohlíku je 20Kč, že když si rohlík jednou koupíte, půl roku pak musíte jíst jenom rohlíky a když je budete chtít přestat jíst, budete muset vysvětlovat důvody a jen některé budou vládou akceptované. Pojídáním rohlíků na sebe uvalíte povinnost jeho cenu ještě jednou zaplatit státu, budete povinen statistickému úřadu vykazovat, jak rohlík jíte a budete pod neustálými kontrolami způsobu požívání rohlíku.
No nevím jak vy, já bych raději jedl bifteky, než tohle všechno s rohlíkama podstupovat...
Všechno zboží je prodejné, záleží jen na ceně. Ovšem cenové prahy a regulace to dost komplikují. Stejně tak dotace zavádění automatizace pomocí uměle levných investičních úvěrů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 16:51
reakce na Kuba | 23. 7. 2015 14:12

Celou tuhle tirádu jste si mohl odpustit, pokud byste studoval chvíli dějiny. Nezaměstnanost byla dávno předtím, než byla zavedena všechna ta opatření, které jste vyjmenoval a o kterých jste umanutě přesvědčený, že nezaměstnanost vytvářejí. Je mi líto.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 23. 7. 2015 18:53
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 16:51

To mi tedy vysvětlete, jak nenajdu práci, pokud budu ochoten (v extrémním případě) za 5Kč (5 rohlíků) na den udržovat zahrady, pracovat v lese, dělat pomocné práce na stavbě, donášet lidem ráno domů čerstvé mléko a pečivo, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 20:35
reakce na Axl | 23. 7. 2015 18:53

Tak jestli z pěti rohlíků denně přežijete zimu a nemoci, tak jste génius
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 20:38
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 20:35

...nehledě na to, že pokud byl z práce propuštěný živitel rodiny, tak rodinu z pěti rohlíků denně opravdu neuživil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Rohlík | 23. 7. 2015 22:37
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 20:38

No to jste nám to natřel. Tak 20 rohlíků. Nebo 50. Nebo 6000 na ruku měsíčně (tedy tak třetina nákladů na člověka s min.mzdou)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 7. 2015 08:06
reakce na Rohlík | 23. 7. 2015 22:37

Vy jste genius. Pravě jste vyřešil nezaměstnanost, tím že postačí nechat nezaměstnané i s jejich rodinami vychcípat. Bravo mistře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 23. 7. 2015 19:03
reakce na Axl | 23. 7. 2015 18:53

Přesně. Samozřejmě před třeba 300 a více lety se mohlo stát (chudší společnost, nižší produktivita) , že kdo měl velmi nízkou zručnost či kvalifikaci, tak si nevydělal ani na ten krajíc chleba denně (jeho práce neměla ani takovou cenu) a pak pracovat ani nemělo smysl, protože si ten člověk nevydělal ani na elementární životní potřeby (krajíc denně) a umřel by hlady i kdyby pracoval.

Ale čí práce dnes nemá hodnotu ani nejlevnějšího jídla v nejnutnějším množství? Teoreticky nějaký kvadruplegik, který je tedy odkázán na solidaritu druhých. Ale pokud by zcela přestaly existovat byrokratické překážky, práci by našel každý - plno činností dnes není nikdo ochoten vykonávat, protože by si jimi vydělal méně, než činní podpora a tak dnes mnohé služby, které si třeba před 50ti či 100 lety střední třída dopřávala, nejsou dostupné.

A tou bariérou vlastně není výše podpory, ale spíše výše minimální mzdy + odvody zaměstnavatele + cena rizik a nákladů spojených se zaměstnáváním (náklady na personální odd, na stání regulace, kontroly a další povinnosti) + přiměřený zisk.
Podle mne to je minimálně 15 tisíc, spíš víc. Čí práce takovou hodnotu nemá, je odsouzen k nezaměstnanosti. Tzn. kdybych někomu chtěl udržovat zahradu za 7000 na ruku, nemohu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 7. 2015 23:53
reakce na Martin Brezina | 22. 7. 2015 16:07

"Někdo natočí film, který je neomezeně kopírovatelný, takže živit se bude čím, vážený pane?"

Promiňte, ale to, že někdo natočí film, snad není důvod, aby ho ostatní živili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 06:03
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 23:53

Myslel jsem to jinak. Pokud nebude lze se natáčením filmů (nebo tvorbou počítačových her) živit, bude to nutně jen amatérská zábava nebo koníček pro bohaté sponzory. Něco jako filmový nebo herní byznys - které spousta z nás máme rádi:-) - by takto neexistovaly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 07:04
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 06:03

To říkají hudebníci také, ale Paganini se uživil dobře i bez copyrightu. Nakonec se to naučili i dnesní hudbníci. Přišli na to, že je do konce výhodnější, když dostanou pár centů, za staženou skladbu, než když prodávají CD za 600,- korun. Vyloučili z řetězce různé nepotřebné prvky, jako třeba velké nahrávací firmy a ti dobří vydělávají i bez nich.

Pokud jde o filmy, tak ty si vydělají během prvních pár týdnů promítání v kinech i přes to, že jsou ke stažení často ještě před premiérou.

Praxe totiž ukázala, že copyright nelze vynutit ani státem, alespoň pokud nezavede totální cenzuru internetu, a zároveň ukázala, že ta odvětví dokáží fungovat i bez copyright. Ano bylo pro ně jednodušší žít z nějakých státem vynucovaných privilegií, ale když přestala fungovat, tak se tomu rychle přizpůsobili.

Pokud totiž lidé nezaplatí za hudbu nebo filmy dobrovolně např. ve formě ceny za lístky na koncert nebo do kina v takové výši, aby umožnila tvůrcům ze svojí práce vyžít, tak je to prostě znamení toho, že jejich práce nemá dostatečně velký užitek pro ostatní. Pokud i přesto, v důsledu násilí státu, tvoří a žijí z toho, tak je to plýtvání zdroji na něco, po čem není dostatečná poptávka. Tečka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 7. 2015 08:30
reakce na Josef Fraj | 23. 7. 2015 07:04

Nevím, co by ve vašem oblíbeném systému bránilo majiteli kina si film stáhnout z netu a promítat, aniž by autorům/producentům zaplatil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Beasts & Bumpkins | 23. 7. 2015 11:55
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 08:30

Nevím ktorý systém máte na mysli, ale rozhodne to není systém kde neplatí žádna pravidla. Chápem že není lehké predstavit si neco, kde nejsou monopoly na pravidla.
Je nemožné nájsť take rešení kde by bolo stahnout a promitat film bez zaplaceni neproveditelne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 7. 2015 11:44
reakce na Martin Brezina | 23. 7. 2015 08:30

To já nevím, třeba kvalita, protože pirátské kopie by vypadaly ve velkém kině otřesně. Každopádně to není moje starost, ale starost výrobce, autora, majitele. Pokud je po něčem poptávka, tak se vždy najde obchodní model, který bude výhodný pro dodavatele i pro odběratele(např. diváka). Pokud po tom poptávka není, tak je nesmysl to násilím dotovat z prostředků všech a vydržovat výrobu něčeho jenom proto, aby absolventi filmových škol mohli pracovat v oboru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 22. 7. 2015 13:03
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 07:58

A kdy už konečně skončí to "KRÁTKODOBĚ" ?
Jinak souhlas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 22. 7. 2015 08:25
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 07:58

Výborně to popisuje Ludwig von Mises v knize Liberalizmus.

Socializmus má tu stěžejní nevýhodu, že je z důvodu nemožnosti ekonomické kalkulace neproveditelný. Bez volného trhu není známa stěžejní veličina - hodnota zboží, neustále tedy dochází k chybné alokaci zdrojů a nakonec ke státnímu bankrotu. Intervencionizmus časem sklouzne k jednomu nebo druhému extrému (není například možné intervenčně zasáhnout do ceny výstupu výroby, aniž je následně intervenováno ohledně ceny vstupu), nakonec tedy dojde k absolutnímu intervenování v podobě socializmu nebo nulovému v podobě kapitalizmu.

Správný není ani "optimistický" pohled na kapitalizmus jako na "nejlepší možný systém". Důležité je to, že kapitalizmus je přes "chyby" v něm obsažené (bezdomovci, nezaměstnaní i chudí existují i v kapitalizmu, byť je jich méně a budou na tom podstatně lépe než v jakémkoli jiném ekonomickém systému) jediný proveditelný. A přináší narozdíl od krátkodobých výhod pro některé jako v socializmu dlouhodobé výhody pro všechny. Slovy Frédérica Bastiata "Kdybych měl to neštěstí, že bych viděl v kapitálu jen výhodu kapitalisty, stal bych se socialistou".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 7. 2015 09:17
reakce na Phoenix | 22. 7. 2015 08:25

Tak Misese vám muj příspěvek nepřipomněl náhodou. Já tu knihu znám. Když už je o ní řeč, tak asi jediná chybička v ní je Misesův vztah ke státu, na kterou otevřeně upozornil třeba Hope. Ale napsal ji dlouho před Human Action a možná později svůj postoj změnil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 22. 7. 2015 09:53
reakce na Josef Fraj | 22. 7. 2015 09:17

Rozhodně nepochybuji o tom, že Liberalizmus znáte. Já jsem jej bral jako "rychlokurz" (není to nijak obsáhlá kniha) právě před tím, než se pustím do obšírného Lidského jednání. A jsem právě zvědavý na to, jak (a jestli vůbec) se posunulo Misesovo myšlení v rozmezí více než dvaceti let, které tyto knihy dělí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 7. 2015 10:19
reakce na Phoenix | 22. 7. 2015 09:53

Je dobré mít při tom na paměti, že klasický liberalismus je ideologie, kdežto praxeologie je přísně logická teorie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Další články autora

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!