Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nekoukejte po Řecku, ta pravá krize teď začíná v Číně

| 9. 7. 2015

Pohledy celého světa se upírají k Řecku, k Evropě. K dějinnému dramatu… Řeči. Řecko je nejspíš jen epizoda. Račte svou optiku přeštelovat z jihu na východ. V Číně se totiž právě teď odehrává něco, co může být pro svět, pro světovou ekonomiku podstatně důležitější než Řecko, ať už to s ním dopadne jakkoli.

Nekoukejte po Řecku, ta pravá krize teď začíná v Číně

Svět je na pohled v klidu. Kdyby se ale to, co se děje na čínské burze, odehrávalo na kterékoli z větších západních burz, Řecko by se nejspíš vůbec nedostalo do zpráv. Možná jako roztomilý mazlíček na závěr.

Krátké shrnutí. Čína má tři hlavní akciové indexy, Šanghaj (Shanghai), Šen-čen (Shenzen) a ChiNext. Všechny za poslední měsíc spadly o víc než 25 procent, některé i víc. Na dvou z nich je dnes (8. července) suspendováno přes 50 procent všech titulů, tedy nejde s nimi obchodovat.

Poznámka autora: než jsem článek dopsal, suspendovaných je 71 procent trhu – v hodnotě skoro čtyř bilionů amerických dolarů.

Strana a vláda poroučejí větru dešti burze

Čínské vedení, dalo by se říct, panikaří. Minulý týden zakázali šortování (což je klasická – a taky nesmyslná – panikářská reakce) a před pár dny dokonce vyhlásili oficiální cílovou úroveň (4500 bodů), kam se má index Šanghajský index došplhat. Přispět k tomu mají všichni makléři: mají nařízeno neprodávat, ale jen kupovat, dokud se index na kýženou hodnotu nedostane.

Slabost pro hazard

Hazardní hry jsou jednou z velkých čínských slabostí (za jediný den se například na hongkongských dostizích prosázela miliarda dolarů; odhaduje se, že pokud by hongkongská vláda zrušila dostihy, musela by pro dorovnání rozpočtu zvýšit daně o aspoň 15 procent.

Jenže navzdory nařízení strany a vlády akciové trhy dál padají – a žádný div. Makléři sice můžou poslechnout, ale kupovat budou jen silné blue chips, polostátní a státní firmy. (Pro zajímavost, Petro China, společnost s největší vahou v šanghajském indexu, posílila na pekingské burze o 20 procent, zatímco na hongkongské o dalších pět procent padla, což také ukazuje, že obě burzy nejde snadno arbitrovat). Blue chips zatím čínský retailový investor moc nekupoval, protože typický čínský retailový investor není investor, ale gambler.

Číňané s pragmatismem sobě vlastním usoudili, že trhy jsou v podstatě jenom jedno velké kasino, a chovali se podle toho.

Dva háčky

Za běžných okolností prasknutí akciové bubliny ekonomiku moc neohrozí. A v Číně nepatří akcie k zvlášť preferovaným investicím, retailových investorů v ní je „jen“ 90 milionů. Věc má ale háček. Přesněji řečeno dva háčky.

Háček první: pokud se akciová (nebo libovolná) bublina sejde s velkým napákováním, je na problém zaděláno. Světová krize 30. let nevznikla kvůli akciové bublině, ale kvůli napákování spojenému s bublinou. Naproti tomu bublina dot com neměla skoro žádné napákování – a nic velkého se nedělo.

Jak moc je čínský trh napákovaný, to ovšem nikdo neví. Odhady se různí, pohybují se v rozsahu od zhruba čtyř procent celého floatu až k devíti procentům. I nižší menší odhad je hodně blízko úrovni, která pomohla spustit velkou světovou krizi – tenkrát bylo napákování zhruba pětiprocentní.

Já osobně si myslím, že napákování čínského trhu je ve skutečnosti ještě víc než i těch devět procent. Analytici totiž neuvažují o neformálním napákování, například přes půjčky jištěné nemovitostmi a podobně.

Ostatně, jedna z teorií, proč je tolik akcií suspendovaných, je, že většinoví vlastníci použili akcie svých podniků jako jistinu pro půjčky, a protože akcie jsou teď na hodnotě pod požadovanou minimální jistinou, většinoví vlastníci v podstatě přestávají být vlastníky vůbec.

Druhý háček je možná ještě větší. I těch „pouhých“ 90 milionů akcionářů je o něco víc než 88 milionů členů Komunistické strany Číny. Většina z nich jsou investoři relativně… řekněme eufemisticky nezkušení. Pocházejí z čínských Zapadákovů a peníze do akcii dali, protože věřili straně a jejím prohlášením, jak to bude prima.

Proto ta panika ve vedení.

Hra o důvěru, tedy o vše

Pokud tito investoři přijdou o velkou část svých peněz, nebo dokonce o všechen majetek – kvůli finanční páce, bude to mít na důvěru ke straně drtivý dopad. A čínská ekonomika z velké části stojí a padá právě s důvěrou ve schopnost komunistické strany hospodářství řídit a držet na uzdě. Tím lze ostatně také vysvětlit, že málokdo bere seriózně zadlužení Číny (soukromé a vládní), které od roku 2008 přerostl přes 20 bilionů dolarů a přesáhl tak tři sta procent hrubého domácího produktu. To je číslo, před kterým i Řekové můžou nejvýš uznale pokývat hlavou. V Číně navíc převažuje dluh soukromý, a tedy hůř řešitelný (stát s vlastní měnou může zbankrotovat, jen pokud opravdu chce, firma na výběr nemá).

Chaos v Číně už začíná mít i globální důsledky. Cena železné rudy (jedna z komodit, pro kterou je Čína klíčový odběratel), klesla ze skoro 60 dolarů na 50 za tunu a takzvané komoditní měny (australský a kanadský dolar) utrpěly nemalé pády.

Je samozřejmě možné, že Čína, na rozdíl od Spojených států před 80 lety a Japonska před 30 lety, své problémy ustojí. Ekonomicky nejspíše ano (pokud tedy zapákování není ještě horší, než si myslím), minimálně důvěra ve všemocnost a neomylnost vládnoucí strany ale bude určitě narušena. Pokud Čína problém neustojí, ať ekonomicky či politicky, budou důsledky dalekosáhlé a v krátko- až střednědobém hledisku asi i podstatně horší než cokoli, co může způsobit grexit. Myslím, že snad jen kompletní rozpad Evropské unie, volného evropského trhu a návrat k aliancím a řevnivostem 19. a začátku 20. století v Evropě by byl srovnatelný s tězkou a dlouhodobou ekonomickou krizí v Čině a s ní spojeným politickým zemětřesením.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

Václav Tomala | 10. 7. 2015 08:47

Zajímalo by mně, jak a jeslti se do toho může promítnout realitní bublina. Tedy pokud jsou lidé, kteří si půjčili na akcie a ručí svými nemovitostmi a přijdou o akcie, tak se může na už tak nadhodnoceném trhu objevit spousta "nových" nemovitostí. Pokud díky tomu jejich ceny začnou klesat, může to být větší sousto, než může Strana požvýkat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2015 09:46
reakce na Václav Tomala | 10. 7. 2015 08:47

V Číně jsou celá města duchů, pro statisíce obyvatel, ve kterých nikdo nebydlí. Podle informací v tisku jsou dnes v číně prázdné byty pro 200 milionů lidí. Větší nemovitostní bublinu snad ani nejde vymyslet. Ale, jak říká Murphy, vždycky se to může zhoršit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mojža | 9. 7. 2015 21:27

Makléři mají nařízeno neprodávat, ale jen kupovat. A kdo jim to prodá, když to mají všichni zakázáno? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej | 10. 7. 2015 11:04
reakce na Mojža | 9. 7. 2015 21:27

Podle klesajícího indexu je stále dost těch, co prodávaj :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petroň | 14. 7. 2015 09:09
reakce na Ondřej | 10. 7. 2015 11:04

Brzy jim to tam začne zase růst:
http://www.investomanie.cz/zpravy/67152-cina-se-rozhodla-pozastavit-vydavani-novych-akcii/

když nebudou připlouvat nové akcie, investoři, nebo spíš čínští spekulanti, ceny vyženo brzy zpět do výšin :) Už teď se to docela projevilo v ceně bitcoinu, který byl odjakživa hnán čínskými spekulanty
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 9. 7. 2015 14:35

Jedno jestli Řecko nebo Čína. V obojím funguje to, co bych pracovně nazval FPS (Fuldův Parazitický Systém ).

Pan Fulda nechápe, proč někdo tvrdí, že Řekové žili nad poměry a považuje to za mediální zkratku (viz předchozí článek o Řecku).

To není mediální zkratka, ale zdokumentovaný fakt. Žití nad poměry lze definovat tak, že spotřebováváte více bohatství než vytváříte. (S vyjímkou, že vás někdo DOBROVOLNĚ vydržuje.) Myslím samozřejmě reálné bohatství (reálné statky a služby, na které musel někdo vynaložit práci), ne nějaké účetní peníze, které se vyrobí připsáním nul do něčí bilance. Takové peníze nejsou reálné bohatství. Jsou podvod na ty, kteří je musí nuceně používat. V přírodě se tomu říká parazitismus a Řekové, jejich většina, jsou typičtí parazité.

Je samozřejmě možné si půjčit a nějakou dobu spotřebovávat více, ale to sebou nese závazek dluh splatit, tedy v budoucnu spotřebovávat méně. Pokud si někdo půjčí a svévolně nesplácí (viz řecké referendum), tak je parazit, podvodník. Dříve na to byla vězení pro dlužníky. Velice užitečné zařízení.

"Vytištení" nových peněz pro splacení dluhu je jenom forma tohoto podvodu. To je to, co lidé jako pan Fulda nechápou a lidé, kteří manipulují s účetními penězi chápou velice dobře. To, co nám Fulda líčí jako spásu ekonomiky, je typický parazitický systém. Pokud spotřebováváte reálné bohatství na dluh, a nesplatíte ten dluh opět reálným bohatství, nýbrž nově vytištěnými penězi, jak navrhuje Fulda, tak jste podvodník. Je naprosto lhostejné, jestli se podvodu dopuští jednotlivec nebo stát. Nakonec stát tiskne nové penize zase jenom pro jednotlivce, pro politiky a jejich voliče. Mezi tím, že si doma zfalšujete peníze a tím, že zvolíte politika, aby je zfalšoval za vás, je jenom technický rozdíl, princip podvodu je stejný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie | 9. 7. 2015 13:52

Co je prosím šrotování (asi to nemá co s krmivem pro prasata) a napákovaný trh?
Díky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 14. 7. 2015 11:21
reakce na Lucie | 9. 7. 2015 13:52

Pan Altman se Vám již (po zásluze) zasmál a já bych se Vám pokusil odpovědět, protože ač jsem utrpěl ekonomické vzdělání, také jsem si při čtení článku říkal, že vysvětlení by nebylo rozhodně od věci.

Shortování (ang. short) již vysvětlil někdo přede mnou - je to typ obchodu na burze, kdy spekulujete na pokles ceny (předpokládáte, že prodáte v budoucnosti za cenu vyšší, než bude tržní).

Pákování je odkaz na finanční páku - termín pro využití dluhu pro financování investic, čímž teoreticky snižujete své náklady na financování podnikání. Čím větší je finanční páka (podíl dluhu na kapitálu firmy), tím je investování levnější, ale také riskantnější. A pokud byly akcie, které v současnosti radikálně ztrácejí na hodnotě, použity jako ručení pro půjčky, na kterých závisí fungování firem v číně, vytvářejí v podstatě časovanou nálož pro tyto podniky potažmo pro celou ekonomiku.

Ovšem v zemi, kde nerozhoduje cena a trh, ale strana (myslím vládní) může hlavní ideolog rozhodnout, že dluhy se platit nemusí a ztrátu bank zaplatí stát nově vytištěnými penězi, čímž krizi oddálí a možná i zlikviduje (přeloženo do češtiny - nezaplatí ji ti, kteří špatně investovali, ale všichni, kdo měli nějaká aktiva v juanech a byla jim inflací rozežrána)...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 14. 7. 2015 11:47
reakce na Pat Bateman | 14. 7. 2015 11:21

Já doufám, že pan Altman se po zásluze zasmál nikoli autorovi předešlého komentáře, ale jeho dobrému vtipu. Nebo snad ne?
Jinak o „dopřeložení“ článku jsme uvažovali, ale nakonec jsme dali přednost rychlosti — s tím, že většina čtenářů Finmagu zřejmě porozumí, že pojmy jako „short“ a „finanční páka“ jim nejsou neznámy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 15. 7. 2015 08:46
reakce na Gabriel Pleska | 14. 7. 2015 11:47

Obávám se, že Lucie to nemyslela jako vtip, ale špatně si přečetla termín v článku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 7. 2015 14:00
reakce na Lucie | 9. 7. 2015 13:52

Když už "šrotování", tak už i rovnou "napálkovaný" trh... :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lucie | 9. 7. 2015 14:09
reakce na Jan Altman | 9. 7. 2015 14:00

Ano,

vaše odpověď vyvolává otázku proč se takové články vlastně čtou a píšou a jestli to mimo zábavy má nějaký reálný dopad.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej | 9. 7. 2015 14:14
reakce na Lucie | 9. 7. 2015 14:09

Hlavně že je mír :)

Jinak to šrotování (=short) je sázka na pokles akcií... Určitě lepší, než dostihy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 9. 7. 2015 10:33

Asi bude potřeba ještě více tisknout a ještě více se zadlužit, pak už bude vše OK.

A pokud ten zlý trh bude zlobit, tak ho velký soudruh opraví nějakou moudrou regulací (zákazem shortů, zákazem prodeje, povinným nákupem akcií ze strany fondů), nebo zasáhne do neefektivního trhu osobně - nakoupí akcie za ještě vlhké nové peníze. A pokud by se taková měna lidem přestala líbit a přestali jí věřit, tak je potřeba jim rázně připomenout, kdo má udělen od Prozřetelnosti monetární monopol.
Škoda, že v Číně mají málo odvážné poradce, měli by se poohlédnout zde v diskusích...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 13. 7. 2015 11:46
reakce na Jan Altman | 9. 7. 2015 10:33

Klíčová patologie tohoto systému je, že si "obyčejný" člověk nemá jak spořit na důchod, tedy pracovní inaktivitu/inaptibilitu. Tu tragédii víceméně spustily fiat money s jejich trendem k inflaci, vyvolanou emisemi prakticky nekrytých dluhových peněz, víceméně bez kontroly.
Důsledky: lidé bez úspor nebo zanedbatelnou výší, kteří odchází do penze odkázání na státní důchod, kteří celý život dřeli, aby zaplatili hypotéku, bez které by byli na ulici.
Těch pár lidí, kteří mají dostatek volných prostředků, dokáží efektivně investovat do jiných komodit. Sice se mohu do této kategorie klidně zařadit, ale lidsky mi to není jedno.
Vše ostatní je nadstavba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 7. 2015 11:09
reakce na Jan Altman | 9. 7. 2015 10:33

:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

The Soudruh | 9. 7. 2015 16:34
reakce na Richard Fuld | 9. 7. 2015 11:09

http://roklen24.cz/a/igFdJ/soudruzi-ten-propad-musime-zastavit
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 9. 7. 2015 02:29

A v čem je vlastně problém? Pravda, akciový index v posledních dnes spadl na polovinu nejvyšší hodnoty, do které se během pár týdnů vyšplhal. Ale stále je na dvojnásobku běžné ceny posledních let, tedy značně nadhodnocený.

Pravidla hry se jen vracejí k normálu.

A chaos? Ten přide vždy s poznáním, že cena vymazleného produktu neporoste do nebe.

Češi si své první kolo naivních akciových proher odbyli na začátku devadesátých let. Druhé kolo dot.com na přelomu milénia, a třetí dostali pod stromeček v roce 2007.

No a teď přijde prozření i do Číny. Ti nejaktivnější novoinvestoři budou muset vyměnit vilu za chatrč. Nejspíš to bude po roce jejich první velký obchod bez páky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 9. 7. 2015 12:09
reakce na Stanislav Brabec | 9. 7. 2015 02:29

Přesně tak. Je zajímavé, jak každá společnost si musí, stejně jako dítě, spálit prsty...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Petranek | 9. 7. 2015 11:04
reakce na Stanislav Brabec | 9. 7. 2015 02:29

Rekl bych ze neni problem v te korekci, ale v pace, ktera to muze diky chaosu poslat rychle k zemi..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 7. 2015 13:59
reakce na Martin Petranek | 9. 7. 2015 11:04

Plus jde o to, že v Číně se ekonomický problém automaticky stává problémem politickým. A když je velký, tak problémem ohrožujícím systém. Lidé vládu komunistů víceméně akceptují, ale pouze proto, že doposud zaručovala nepřetržitý růst a stabilitu.

Vzpomeňte na projev Milouše Jakeše o tom, jak to maj chudáci soudruzi těžké, protože když v socialismu pekař neupeče chleba, je to vina a problém strany a vlády, kdežto v kapitalismu když se neupeče chleba, nebo je nepoživatelnej, je to problém toho konkrétního pekaře a ne vlády (i když v EU už to také pomalu přestává platit).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!