Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Otázka pro delfskou věštírnu: Kam kráčí Řecko?

| 7. 7. 2015 | Vstoupit do diskuze

Řecké drama po pauze na referendum pokračuje dál. Konec je otevřený.

Otázka pro delfskou věštírnu: Kam kráčí Řecko?

Většina Řeků v nedělním referendu vyjádřila názor, že šest let ždímání stačí, a odmítla návrhy věřitelů na další finanční pomoc podle formule „eura za úspory“. Byl to špatný signál pro evropské akciové trhy, které oslabily. Ale nepropadly. Žádná panika, jen nejistota. Oslabilo také euro. Ovšem žádný otřes, ukazuje se, že pro evropskou měnu není Řecko vážný problém. Koruna dokonce posílila.

V problémech ale vězí Řecko. Kam se tato země v příštích dnech vydá? Předpovědi se přirozeně rozcházejí. Předkládám dva scénáře dalšího vývoje – jeden optimistický, druhý pesimistický.

Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Optimistický scénář vychází z předpokladu, že žádná kašese nejí tak horká, jak se uvaří

Řecký premiér Alexis Tsipras v kampani k referendu ujišťoval, že dohoda s věřiteli bude do 48 hodin po referendu a banky že otevřou v úterý. To ale byla pohádka, které ani největší optimisté nemohli věřit.

Dohoda v příštích dnech určitě nebude. Zato v Řecku budou tento týden pokračovat nejen školní, ale i bankovní prázdniny.

Až Tsipras v úterý přiletí do Bruselu, dá mu zbytek eurozóny pocítit jednoduchou aritmetiku: Řeckou demokracii ctíme, ale je jen jedna a v eurozóně je dalších 18 demokracií. To znamená, že vaše referendum pro nás není závazné.

Řekům nikdo do náruče nepadne. Připusťme však, že představitelé eurolandu můžou najít nějaké krátkodobé překlenovací řešení, které bude pro vládu v Athénách stravitelné a které zajistí financování řeckého dluhu do podzimních měsíců. Jejich zájmem je urovnat otevřený konflikt v Unii, nikoli potopit Řecko.

Ostatně, Wolfgang Schäuble, německý ministr financí a vyjednávač tvrdší než euro, před referendem v rozhovoru pro Bild slíbil: „Aby bylo jasno: nenecháme Řeky na holičkách.“

Tsipras s ministrem financí Janisem Varufakisem dávali najevo, že nepřijmou žádnou dohodu, která neseřízne řecký dluh. Jenže Varufakis je mimo (odstoupil) a Tsipras už má za sebou několik veletočů. Může tedy vytočit další a ustoupit, pokud země eurozóny setrvají na tom, že o odpuštění části dluhu či odkladu splátek může být řeč až ve chvíli, kdy Řecko splní podmínky věřitelů. Fakt, že Tsipras „obětoval“ Varufakise, naznačuje, že o dohodu stojí.

Ve hře je pochopitelně i Evropská centrální banka. Zatím odmítla žádost řecké centrální banky, aby zvedla strop nouzového financování řeckých bank, který zmrazila na 89 miliardách eur. Guvernéři ve Frankfurtu sami přísun likvidity pro Řecko ale v příštích dnech také nezarazí. Nechtějí vynášet zásadní verdikt nad Řeky, rádi ho přenechají politikům.

Klíčové je každopádně datum 20 července 2015. Do tohoto dne má Řecko splatit Evropské centrální bance 3,5 miliardy eur. Optimista patrně věří, že to splní a budou zahájeny rozhovory o novém komplexním záchranném balíčkua případných odpisech dluhu.

Na řecké straně je už nemusí vést nynější Tsiprasova koalice (Syriza s pravicovými radikály – Nezávislými Řeky). Na tuto „osudovou“ dohodu není dost reprezentativní. Řecké strany by proto mohly vytvořit vládu národní jednoty, sestavenou z hlavních parlamentních seskupení. Koalice by zahrnovala Syrizu (patrně bez krajně levicového křídla) a strany levého i pravého středu.

A premiér? Podle řeckých analytiků Tsipras nebo nynější umírněný vicepremiér Jannis Dragasakis (také ze Syrizy), případně Giorgis Kaminis, nezávislý a respektovaný starosta Athén.

Optimistická verze počítá s tím, že rozhovory, jak je v Evropské unii zvykem, skončí nějakou „střední cestou“. Může se podobat kompromisům při prvním a druhém záchranném programu, které časopis Forbes popsal definicí: „Řekové si budou brát úvěry a předstírat, že je jednou začnou splácet. Věřitelé jim budou půjčovat a tvářit se, jako by jim věřili.“

(Připomíná to realitu reálného socialismu, kdy zaměstnanci předstírali, že pracují, a stát, že je platí.)

Situace je vážná a bude zoufalá

Toto je pesimistická (katastrofická) předpověď pro Řecko: Řekové se budou ohánět referendem a neustoupí o ani píď. Němci jakbysmet.

Pak řecká vláda ztroskotá, protože v tomto sporu platí zásada, kterou formuloval zpravodajský portál Politico: „Řekové volí, Němci rozhodují.“ Po řeckém ochi (ne) bude následovat německé nein.

V takovém případě nastoupí Řecko na sestupnou dráhu – podle řecké mytologie na cestu do podsvětí, která vede přes několik propastí.

Helénská republika zabředne do ještě větší mizérie a chaosu. Řecké banky se posunou k bankrotu. Budou omezeny dovozy léků, ropy a potravin, zastaví se výroba v některých firmách.

„Nastane stav podobný válce,“ cituje portál Bussines Insider řeckého analytika Jannise Kustomitise. Podle něj může finanční a ekonomická krize přerůst do krize humanitární.

Evropská centrální banka přestane Řeky zásobovat novými eury. Nejpozději krátce po 20. červenci, kdy jí řecká vláda nesplatí dluhopisy, je prohlásí za nesolventní.

Řecko bude v platební neschopnosti, dojdou mu zásoby eur, finanční sektor začne kolabovat. Řecké vládě nezbude než platit státním zaměstnancům a důchodcům dlužními úpisy.

Tak začne grexit – odchod Řeků z eurozóny.

Dluhopisy, zárodek nové řecké měny – řekněme opět drachmy, budou ztrácet na hodnotě. Experti odhadují, že nová drachma vůči euru během několika měsíců propadne o padesát až osmdesát procent.

Vše skončí podle Aristotelova schématu řeckého dramatu – katastrofou: Sociální situace v zemi se bude zhoršovat. Důsledkem rostoucí nespokojenost budou divoké demonstrace v ulicích měst. Tsipras situaci nezvládne, jeho vláda padne.

V krajním případě moc převezme řecká armáda – podobně jako v roce 1967. Evropská unie Řecku pozastaví členská práva – což má podle litery unijních smluv udělat, pokud stát porušuje principy demokracie, nechrání svobody a lidská práva.

Řecko nicméně v Unii zůstane – žádný stát z ní nelze vyloučit. Je z ní možné pouze vystoupit.


Toto přirozeně není vyčerpávající výčet řeckých scénářů. Lze například uvažovat o variantě, že bankrot řeckých bank přinutí Tsiprasovu partu k ústupu a povede k dohodě s věřiteli.

Další alternativy nechávám na vaší fantazii. A pokud chcete přesnou předpověď dalšího vývoje v Řecku, zavolejte do delfské věštírny.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 34 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK