Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řešení pro Řecko: Peníze. Na přestavbu

Řecko potřebuje víc investice než škrty. Jenže aby jím peníze neprotekly jako sítem, potřebovalo by radikální přestavbu nefunkčních institucí.

Vypadá to, že řecká tragikomedie se konečně chýlí ke konci. Řekové o víkendu jasně odmítli podmínky věřitelů. A ač byl výsledek docela překvapivý, trhy na něj moc nereagovaly. Takže libovolné řešení zůstává, tak či tak, v rukou politiků. Můžeme tedy očekávat další vyjednávání.

Těžko se představuje, že by při nich Řecko získalo opravdu nějaké větší výhody, už jen kvůli tomu, že by to představovalo precedent a existenciální nebezpečí pro vlády Španělska, Portugalska a Itálie, které všechny mají domácí opozici ne nepodobnou Syrize.

Napsal bych, že se snad další dějství bude tím pádem odehrávat v politickém, ne finančním čase (který běží podstatně rychleji než ten politický), jenomže kromě další splátky Mezinárodnímu měnovému fondu za týden čeká Řecko také splátka Evropské centrální bance 20. července. A pokud ji Řecko nesplatí nebo se nedohodne na odkladu, čeká ho opravdu grexit. Pravidla pro penězovod ELA (Emergency Liquidity Assistance), který drží řecké banky nad vodou, dovolují totiž pomoc jenom ilikvidním, ne insolventním institucím. Takže ačkoli jsou trhy zatím klidné a řešení by mělo být politické, v realitě má prst na spoušti Evropská centrální banka; a o peníze jde až v první řadě.

Peníze? Ano. Podstatné ale je, kam s nimi

Z vyjednávání to ostatně vždycky vypadalo, že o peníze jde nejvíc, což je podle mě minimálně pozoruhodné. Peníze by jistě v celém příběhu důležité měly být, jenže – jak se domnívám – obě strany přehlížejí věci důležitější.

Důležitější než peníze? Ano, doopravdy. Protože někdy víc než na tom, co máte, záleží na tom, co s tím uděláte.

Ti, kteří tvrdí, že Řecko spíš než škrty potřebuje investice, ideálně něco jako Marshallův plán, mají s velkou pravděpodobností pravdu. Jenže – co dělají sami Řekové? Pokud by repatriovali své zahraniční úspory a investice, řecké banky by teď neměly problém. Když do své země nejsou ochotni investovat Řekové sami, proč by to měl dělat někdo jiný?

Na druhou stranu, když chtějí věřitelé osekat důchody, protože výdaje na penze v Řecku jsou jedny z nejvyšších v Unii, také to nesvědčí o pochopení situace. V reálu jsou penze pro seniory pod evropským průměrem. Problém je ale v tom, že v Řecku odchází do penze hodně lidí před oficiálním penzijním věkem (abych byl k Evropské unii férový, i tohle chce upravit, jen to není věc, která by tolik generovala titulky).

Důvod k předčasným odchodům do penze je, že penze jsou v podstatě hlavní řecká sociální síť (podpora v nezaměstnanosti existuje, ale záleží na tom, jak a kde máte penzijní pojištění atd.). Celý řecký sociální systém je tak zmatený a komplikovaný, že mu nikdo pořádně nerozumí, a ti, kteří mu rozumějí, si udělali byznys s jeho zneužívání. Jen pro představu: existuje devět typů institucí poskytujících sociální zabezpečení (a není to podle typu poskytovaného sociálního zabezpečení, jak byste si možná mysleli) a těch institucí samotných je přes dvě stě. Takže co je doopravdy potřeba? Předělat celou sociální správu. To ale nejde přes noc. A slepé škrty benefitů tomu reálně nijak nepomůžou.

To jsou jen dva příklady, které mě vedou k přesvědčení, že peníze jsou až druhotný problém.

Není, o co se opřít

Ekonomická teorie říká, že jedním ze zásadních předpokladů pro fungující a prosperující ekonomiku je existence stabilních a fungujících institucí ekonomických, sociálních a politických. Američané mají svoji ústavu, nejstarší na světě. Britská politika se fundamentálně nezměnila od Slavné revoluce na konci 17. století. Němci a dodržování pravidel – to je v podstatě synonymum (přestože Německo bylo první, kdo porušil maastrichtská pravidla o státním deficitu, ale to je zase na jiné povídání). V Asii je to možná slabší s oficiálními institucemi, ale ty neformální (které jsou mnohdy důležitější) jsou staleté.

Naproti tomu v Řecku (a také některých jiných zemích eurozóny či Evropské unie) je v podstatě jediná fungující instituce korupce. A možná automatický odpor proti každému, kdo by mohl nějakým rysem připomínat okupanta.

Obě strany sice vědí a přiznávají, že instituce v Řecku nefungují optimálně, ale nezdá se, že by tomu některá z nich doopravdy věnovala pozornost.

Vést řeči je snadné…

Zatímco řecké státní výdaje jsou plus minus průměrné, státní příjmy jsou podprůměrné. Ani ne tak kvůli daňovým sazbám, ale kvůli tomu, že neplacení daní je národní sport číslo jedna.

Evropská unie požadovala po Syrize zlepšení výběru daní, ale ten se pod Tsiprasem naopak ještě zhoršil. Inu, vést silné řeči a létat po Evropské unii v rámci vyjednávání je asi snazší, než opravdu něco dělat. Zvlášť když to dělání taky znamená přesvědčovat lidi, že pokud chtějí, aby vláda pro ně něco mohla udělat, tak ty daně zaplatit musí. A přesvědčovat věřitele a vysvětlovat jim, že pokud seškrtáte náklady na zaměstnance, nemůžete být překvapeni, když ti potom raději vezmou úplatek, než by čekali, jestli tu svou malou mzdu vůbec někdy dostanou. A že obě strany by měly spíš mluvit o velkých nesmyslných projektech, jako je například nákup německých dieslových ponorek nebo tanků Leopard.

Jediná cesta. Neprůchodná

Pokud chce někdo opravdu situaci v Řecku zlepšit, je podle mě jediná možná cesta: pomoct mu vybudovat lepší instituce. Bez nich bude Řecko zralé do koše bez ohledu na to, jestli je nebo není v Evropské unii nebo eurozóně, a všechny další peníze, které přitečou, budou vyhozeny oknem (respektive nasypány dobře postaveným lidem – větší účinek to bude mít na švýcarský frank a londýnský realitní trh než na řeckou ekonomiku).

Bohužel vybudování funkčních institucí něco stojí a taky trvá.

Ovšem vzhledem k emocím nahromaděným na obou stranách beztak pochybuji, že by politici – řečtí i ze zbytku Unie – byly schopni tuto ideu prodat svým voličům.

Komentáře

Celkem 24 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK