Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řešení pro Řecko: Peníze. Na přestavbu

| 7. 7. 2015

Řecko potřebuje víc investice než škrty. Jenže aby jím peníze neprotekly jako sítem, potřebovalo by radikální přestavbu nefunkčních institucí.

Řešení pro Řecko: Peníze. Na přestavbu

Vypadá to, že řecká tragikomedie se konečně chýlí ke konci. Řekové o víkendu jasně odmítli podmínky věřitelů. A ač byl výsledek docela překvapivý, trhy na něj moc nereagovaly. Takže libovolné řešení zůstává, tak či tak, v rukou politiků. Můžeme tedy očekávat další vyjednávání.

Těžko se představuje, že by při nich Řecko získalo opravdu nějaké větší výhody, už jen kvůli tomu, že by to představovalo precedent a existenciální nebezpečí pro vlády Španělska, Portugalska a Itálie, které všechny mají domácí opozici ne nepodobnou Syrize.

Napsal bych, že se snad další dějství bude tím pádem odehrávat v politickém, ne finančním čase (který běží podstatně rychleji než ten politický), jenomže kromě další splátky Mezinárodnímu měnovému fondu za týden čeká Řecko také splátka Evropské centrální bance 20. července. A pokud ji Řecko nesplatí nebo se nedohodne na odkladu, čeká ho opravdu grexit. Pravidla pro penězovod ELA (Emergency Liquidity Assistance), který drží řecké banky nad vodou, dovolují totiž pomoc jenom ilikvidním, ne insolventním institucím. Takže ačkoli jsou trhy zatím klidné a řešení by mělo být politické, v realitě má prst na spoušti Evropská centrální banka; a o peníze jde až v první řadě.

Peníze? Ano. Podstatné ale je, kam s nimi

Z vyjednávání to ostatně vždycky vypadalo, že o peníze jde nejvíc, což je podle mě minimálně pozoruhodné. Peníze by jistě v celém příběhu důležité měly být, jenže – jak se domnívám – obě strany přehlížejí věci důležitější.

Důležitější než peníze? Ano, doopravdy. Protože někdy víc než na tom, co máte, záleží na tom, co s tím uděláte.

Ti, kteří tvrdí, že Řecko spíš než škrty potřebuje investice, ideálně něco jako Marshallův plán, mají s velkou pravděpodobností pravdu. Jenže – co dělají sami Řekové? Pokud by repatriovali své zahraniční úspory a investice, řecké banky by teď neměly problém. Když do své země nejsou ochotni investovat Řekové sami, proč by to měl dělat někdo jiný?

Na druhou stranu, když chtějí věřitelé osekat důchody, protože výdaje na penze v Řecku jsou jedny z nejvyšších v Unii, také to nesvědčí o pochopení situace. V reálu jsou penze pro seniory pod evropským průměrem. Problém je ale v tom, že v Řecku odchází do penze hodně lidí před oficiálním penzijním věkem (abych byl k Evropské unii férový, i tohle chce upravit, jen to není věc, která by tolik generovala titulky).

Důvod k předčasným odchodům do penze je, že penze jsou v podstatě hlavní řecká sociální síť (podpora v nezaměstnanosti existuje, ale záleží na tom, jak a kde máte penzijní pojištění atd.). Celý řecký sociální systém je tak zmatený a komplikovaný, že mu nikdo pořádně nerozumí, a ti, kteří mu rozumějí, si udělali byznys s jeho zneužívání. Jen pro představu: existuje devět typů institucí poskytujících sociální zabezpečení (a není to podle typu poskytovaného sociálního zabezpečení, jak byste si možná mysleli) a těch institucí samotných je přes dvě stě. Takže co je doopravdy potřeba? Předělat celou sociální správu. To ale nejde přes noc. A slepé škrty benefitů tomu reálně nijak nepomůžou.

To jsou jen dva příklady, které mě vedou k přesvědčení, že peníze jsou až druhotný problém.

Není, o co se opřít

Ekonomická teorie říká, že jedním ze zásadních předpokladů pro fungující a prosperující ekonomiku je existence stabilních a fungujících institucí ekonomických, sociálních a politických. Američané mají svoji ústavu, nejstarší na světě. Britská politika se fundamentálně nezměnila od Slavné revoluce na konci 17. století. Němci a dodržování pravidel – to je v podstatě synonymum (přestože Německo bylo první, kdo porušil maastrichtská pravidla o státním deficitu, ale to je zase na jiné povídání). V Asii je to možná slabší s oficiálními institucemi, ale ty neformální (které jsou mnohdy důležitější) jsou staleté.

Naproti tomu v Řecku (a také některých jiných zemích eurozóny či Evropské unie) je v podstatě jediná fungující instituce korupce. A možná automatický odpor proti každému, kdo by mohl nějakým rysem připomínat okupanta.

Obě strany sice vědí a přiznávají, že instituce v Řecku nefungují optimálně, ale nezdá se, že by tomu některá z nich doopravdy věnovala pozornost.

Vést řeči je snadné…

Zatímco řecké státní výdaje jsou plus minus průměrné, státní příjmy jsou podprůměrné. Ani ne tak kvůli daňovým sazbám, ale kvůli tomu, že neplacení daní je národní sport číslo jedna.

Evropská unie požadovala po Syrize zlepšení výběru daní, ale ten se pod Tsiprasem naopak ještě zhoršil. Inu, vést silné řeči a létat po Evropské unii v rámci vyjednávání je asi snazší, než opravdu něco dělat. Zvlášť když to dělání taky znamená přesvědčovat lidi, že pokud chtějí, aby vláda pro ně něco mohla udělat, tak ty daně zaplatit musí. A přesvědčovat věřitele a vysvětlovat jim, že pokud seškrtáte náklady na zaměstnance, nemůžete být překvapeni, když ti potom raději vezmou úplatek, než by čekali, jestli tu svou malou mzdu vůbec někdy dostanou. A že obě strany by měly spíš mluvit o velkých nesmyslných projektech, jako je například nákup německých dieslových ponorek nebo tanků Leopard.

Jediná cesta. Neprůchodná

Pokud chce někdo opravdu situaci v Řecku zlepšit, je podle mě jediná možná cesta: pomoct mu vybudovat lepší instituce. Bez nich bude Řecko zralé do koše bez ohledu na to, jestli je nebo není v Evropské unii nebo eurozóně, a všechny další peníze, které přitečou, budou vyhozeny oknem (respektive nasypány dobře postaveným lidem – větší účinek to bude mít na švýcarský frank a londýnský realitní trh než na řeckou ekonomiku).

Bohužel vybudování funkčních institucí něco stojí a taky trvá.

Ovšem vzhledem k emocím nahromaděným na obou stranách beztak pochybuji, že by politici – řečtí i ze zbytku Unie – byly schopni tuto ideu prodat svým voličům.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

Deinator | 8. 7. 2015 08:36

Pomineme-li dobu, po kterou bylo Řecko v EU, na vybudování lepších institucí a právního prostředí měli ca.5 let od posledního "bankrotu". Výsledek řeckého přebudování institucí je, že se nic moc nezměnilo a řečtí politici stále jezdí prosit o další eura, aby udrželi stávající stav.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 7. 2015 08:51
reakce na Deinator | 8. 7. 2015 08:36

Nouze naučila Dalibora housti. Oni budou opravdu muset tvrdě dopadnout na ústa, jinak se tam nic nezmění. Anebo Syriza opravdu vybuduje socialismus a vytře nám zrak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Šichta | 7. 7. 2015 21:22

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/215411058040707/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 7. 2015 17:42
reakce na Šichta | 7. 7. 2015 21:22

Slepice na straně banksterů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 7. 7. 2015 09:37

Peníze se do Řecka posílají od té doby, co jsou v eurozone a výsledkem je stále horší situace. Řekové musí padnout na hubu, aby si uvědomili, že nelze trvale žít z bohatství tvořeného někým jiným. Teprve až jim to dojde, tak se začne situace zlepšovat. Zatím pořád věří slibům, že je bude někdo vydržovat, od různých Tsiprasů a spol. Referendum je toho důkazem. Posílat jim další peníze, je jen utvrdí v jejich iluzi a dál to zhorší už tak špatnou situaci. Nanejvýš nějakou přísně kontrolovanou humanitární pomoc, kdyby kolaps Řecka nabral drastickou formu.

Ať začnou exkurzí v Lotyšsku, aby pochopili, co musí udělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 7. 2015 10:25
reakce na Josef Fraj | 7. 7. 2015 09:37

To ano. Ale pokud se bude situace protahovat co nejdéle, nákaza se rozšíří na ostatní PIIGS, tak pak dojde ještě k něčemu lepšímu: ono "musí padnout na hubu, aby si uvědomili, že nelze trvale žít z bohatství tvořeného někým jiným" se stane realitou i na "mikroúrovni" uvnitř států. Je to podle mne kýžené zcela shodně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 7. 7. 2015 11:04
reakce na Jan Altman | 7. 7. 2015 10:25

K tomu musíte najít metodu, jak se na mikroúrovni bránit násilí parazitů. Bez toho nemá IMHO další debata smysl. A pokud jí najdete, tak se budete moci bránit hned, aniž byste musel čekat na nějaký kolaps. Pokud se dostatečný počet lidí dokáže ubránit na mikroúrovni, tak sami způsobí kolaps vládnoucích struktur. Pokud se ubránit nedokáží, tak je parazité převálcují bez ohledu na to, jestli zrovna "padají na hubu" nebo ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 7. 2015 11:45
reakce na Josef Fraj | 7. 7. 2015 11:04

Podle mne systém "odehnije" podobně, jako ten minulý. Postupně ztratí respekt, postupně se lidé přestanou bát např. daňové neposlušnosti (tak jako nyní v Řecku).
Díky neefektivitě demokratického socialismu dojde k ekonomickému kolapsu. Ten bude podpořen i demografickým vývojem. Snahy monetárně vybudit zdechávající ekonomiku se vymknou kontrole. Moc centra ochabne, strach z něj taktéž. A ubránit se zlodějům na mikroúrovni bude daleko snazší, než se bránit koncentrované síle státního donucovacího aparátu. Na to bude stačit běžná sebeobrana, případně sousedská domobrana.
Ale to jsou samozřejmě jen teoretické úvahy. Nelze odhadnout budoucí vývoj, stejně jako ho téměř nikdo nebyl schopen odhadnout v roce 1987. Lze jen vypozorovat určité trendy a zákonitosti, které vývoj posouvají nějakým směrem. Historie se nezastaví jen proto, že to napíše nějaký Fukuyama a přeje si to nějaký byrokrat - nic není na věky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 7. 7. 2015 13:19
reakce na Jan Altman | 7. 7. 2015 11:45

Hlavně je třeba zbavit se přehnaného strachu z kolapsu. Kolaps je pohromou pro vládnoucí třídy, naopak lidem práce se většinou uleví. Germáni byli menším zlem než císařští výběrčí daní. Mnozí indiánští rolníci profitovali z příchodu Španělů a z nových plodin, zvířat a zemědělských technik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Švihloň | 7. 7. 2015 17:29
reakce na Jan Capouch | 7. 7. 2015 13:19

No legrace je, že ty velké změny věští i levičáci, jen se trochu pletou v příčinách i důsledcích:

http://www.investicniweb.cz/2015/7/7/geopoliticke-vize-exkluzivne-na-iw-valku-nelze-vyloucit-investori-meli-pocitat-i-s-touto-variantou-dlouhodobe-ocekavam-odklon-od-papirovych-investic-rika-ekonomka/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 7. 7. 2015 08:44

O Řecku nejvíc vypovídá tato věta z Varufakisova životopisu:
"Otec vstoupil do strany PASOK a stanul v čele největšího řeckého výrobce oceli."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 7. 7. 2015 08:03

"Pravidla pro penězovod ELA, který drží řecké banky nad vodou, dovolují totiž pomoc jenom ilikvidním, ne insolventním institucím."
Jako by se v EU a ECB někdo ohlížel na nějaká pravidla...


"Řecko by potřebovalo radikální přestavbu nefunkčních institucí."
Do všelijaké přestavby a modernizace Řecka tekly miliardy dotací od jeho vztupu do EU a zemi to jen ničilo (tak jako ty transfery ničí naše tržní prostřední a stimulují korupci). This time is different a tentokrát již opravdu politici (domácí a ti z EU) provedou tu pravou perestrojku??


"Ti, kteří tvrdí, že Řecko spíš než škrty potřebuje investice, ideálně něco jako Marshallův plán, mají s velkou pravděpodobností pravdu."
TĚM samozřejmě nikdo nebrání do Řecka poslat všechny SVÉ peníze.


Řecký penzijní systém je bezpochyby překomplikovaný. Ale v dnešní situaci, když zrušíte předčasné důchody a také vyházíte úředníky z těch 200 institucí, kteří to celé "manageují", tak jen zvýšíte nezaměstnanost, která již tak je enormně vysoká a řecký trh práce další lidi není schopen absorbovat. Tím neříkám, že by se do penzijního systému nemělo říznout. Mělo a to radikálně. Jen pozitivní dopady se hned tak neprojeví. Tedy pokud reformy nebude doprovázet bankrot (oddlužení), zavedení drachmy (+devalvace) a hlavně privatizace, deregulace a dekartelizace zkostnatělé řecké ekonomiky.


"Zatímco řecké státní výdaje jsou plus minus průměrné, státní příjmy jsou podprůměrné. Ani ne tak kvůli daňovým sazbám, ale kvůli tomu, že neplacení daní je národní sport číslo jedna."
No a proč se této objektivní realitě nepřizpůsobit? Ať si teda lidé daně neplatí a ať se stát přizpůsobí svými výdaji. Pokud si lidé ponechávají plody své práce, pak nechť platí svým dětem školné, zajistí si komerční zdravotní pojištění a na penzi si spoří individuálně.
Je to stát, kdo popírá objektivní realitu, snaží se uplácet celé skupiny voličů z rozpočtu, který není schopen naplnit.
Pokud by do Řecka nyní nastoupila nezkorumpovatelná finanční policie odněkud z Marsu a začla důsledně vymáhat daně, kolaps to jen urychlí (lidi připraví o peníze a politici je jen rozkradou či neefektivně rozhážou).
Řecko by zkrátka mělo zvážit "Singapurskou" cestu malého státu. Představa, že s pomocí eurokratů vybuduje "kvalitní instituce", je naivni, navíc není o co stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 7. 7. 2015 10:30
reakce na Jan Altman | 7. 7. 2015 08:03

Je zajímavé sledovat, jak socialistické vedení EU nechápe situaci, nechce pustit Řecko z EU a rádo by tam nalilo další miliardy EU. To by ovšem Řekové museli opět něco slíbit. A to se jim už nechce. Vůdcové EU chtějí přitom pouhý slib, který pak s realitou nebude mít zase nic společného. Je to falešná hra z obou stran. A hráči hrají do úplného konce. Jaký bude?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 7. 2015 11:48
reakce na Michal Mrozek | 7. 7. 2015 10:30

I ta "tvrdá" Merkelová by tam klidně další hektolitry peněz nalila (ostatně neplatí to ze svého).
Bojí se jen toho, že to samé bude chtít Španěl a Ital a nejvíce toho, že jí vypíská domácí volič. Pokud by se jí ale podařilo voliče přesvědčit (postrašit), ochotně bude zase lít. Jen zatím neví, jak na to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 7. 2015 13:34
reakce na Jan Altman | 7. 7. 2015 11:48

Nebojí se toho, že budou muset lít peníze i do Španělska a Itálie. Bojí se toho, že bankovní panikáři uspořádají výprodej státních dluhopisů, které zase vykoupí ECB a pak budou muset zase lít peníze do Španělska a Itálie. Strach jde z bank a je zcela zbytečný, pokud by ECB a státy eurozóny oznámili, že končí bankovní socialismus, kdy ztráty, které banky utrpí svým vlastním bezdůvodným panikařením, budou platit daňoví soumaři. Když budou banky dopředu vědět, že pokud budou blbnout na dluhopisovém trhu jako parta uličníků, pak jejich jejich ztráty sice zaplatí daňoví poplatníci, ale s tímto dojde i k zestátnění zkrachovalých bank. Stát jako odpovědný vlastník zkrachovalých bank se následně dohodne s dlužníkem - státem na restrukturalizaci jeho dluhů a tím pádem ztráty zažehná a daňoví poplatníci nakonec ani nebudou muset nic platit. Stačí pár takovýchto akcí a banky už si rozmyslí jejich skotačení na dluhopisových trzích a konečně pochopí, že státní dluhopisy jsou bezrizikovým aktivem, jak to ostatně stojí i v samotných pravidlech pro kapitálovou přiměřenost bank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ks | 7. 7. 2015 16:38
reakce na Richard Fuld | 7. 7. 2015 13:34

Nechápu vaši logiku - to co popisujete, je přesně ta kapitalizace zisků a socializace ztrát, kterou kritizujete na začátku příspěvku. Buď tam něco chybí, nebo to postráda smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 7. 2015 17:46
reakce na ks | 7. 7. 2015 16:38

Rozdíl mezi tím, že daňoví poplatníci pouze zaplatí bankám ztráty a mezi tím, že sice zaplatí bankám ztráty ale tyto banky současně přejdou do vlastnictví státu, tedy do vlastnictví daňových poplatníků, je Vám snad zřejmý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 7. 7. 2015 14:12
reakce na Richard Fuld | 7. 7. 2015 13:34

Do jaké míry jsou konkrétně řecké státní dluhopisy bezrizikovým aktivem, to si věřitelé uvědomují velice reálně právě v posledních dnech...
Řecko je jen příklad, učebnicový. Ostatní jej budou následovat, pokud budou sekat dluhy jeden na druhý. Nakročeno mají všichni docela slušně, někteří lépe, jiní jsou na tom s tím nakročením hůř - třeba zrovna ČR.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 7. 2015 18:06
reakce na Michal Mrozek | 7. 7. 2015 14:12

To záleží na prostředí v němž bezrizikovost státních dluhopisů hodnotíme. Pokud se nacházíme v prostředí bankovního socialismu, pak v případě, kdy banky zahájí výprodej státních dluhopisů a odmítnou dál refinancovat státní dluh, si následně drze nechají ztráty s tímto spojené zaplatit od daňových poplatníků, pak samozřejmě není závěr o bezrizikovosti státních dluhopisů přiléhavým.

Ovšem ve standardní situaci, kdy při výprodeji státních dluhopisů by ECB zavedla nucenou zprávu bank, které se v důsledku svého řádění dostaly do insolvence, a následnému by došlo převzetí bankrotujících bank státem, to už je o něčem jiném.

Státní dluh by se tak dostal do situace, kdy dlužníkem i majitelem věřitele by se stal stát, který by se sám se sebou lehce dohodl na restrukturalizaci státního dluhu drženého těmito bankami a na obnovení refinancování státního dluhu. Tímto by byly banky (a také stát) zachráněny a peníze daňových poplatníků ušetřeny, protože sanace bank by se nekonala. Stát by se tak stal zadarmo vlastníkem nově úplně zdravých bank, které by pak mohl privatizovat za slušný peníz. Jednoduše by se celá situace otočila. Namísto bank, které by likvidovaly stát, aby vydělali na CDS, by stát zlikvidoval (jen dočasně) ony zlobivé banky, které nikdo nenutil, aby vyprodávaly státní dluhopisy. Totéž platí i pro případ, kdy by banky jen odmítaly refinancovat státní dluh.

S vědomím rizika tohoto scénáře by si pak banksteři dobře rozmyslely jejich hrátky na trzích se státními dluhopisy.

A také z tohoto úhlu pohledu lze dospět k závěru o bezrizikovosti státních dluhopisů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Drucker von Weimar | 7. 7. 2015 17:34
reakce na Michal Mrozek | 7. 7. 2015 14:12

Ale nene, Řecké, Argentinské, Ruské, Italské, Japonské i Venezuelské dluhopisy jsou bezpečné jak pás cudnosti, vy to nechápete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 7. 2015 18:06
reakce na Drucker von Weimar | 7. 7. 2015 17:34

Nějak Vám tam vypadly ti americké. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 8. 7. 2015 09:33
reakce na Drucker von Weimar | 7. 7. 2015 17:34

Herr Drucker, drucken Sie bitte fur Griechenland 1 billion Drachma. Sofort. :) Vielen Dank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Drucker von Weimar | 13. 7. 2015 23:52
reakce na Michal Mrozek | 8. 7. 2015 09:33

Kdepak, zatím to vypadá, že ESM a ECB natisknou 84 miliard EUR na třetí záchranný balíček.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 16. 7. 2015 14:19
reakce na Drucker von Weimar | 13. 7. 2015 23:52

Obávám se pak, že ten Titanik nepředstavuje Řecko samotné. Titanik je celá Evropa a s celým EUR se ubírá směrem k propadlišti dějin. Řecko mi pak přijde jako jeden z cestujících, co křičí: "Ledovec na obzoru!" A všichni ostatní ho chlácholí: "Ale kdepak, to máš chlape fatamorgánu. Byls dlouho na slunku." A když vyskočí z lodi a chce plavat pryč (brrrrrr), vytáhnou jej rychle zpět na palubu, osuší, podají teplý čajíček...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!