Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chcete lepší svět? Jděte třeba... do zdravotnictví

| 30. 6. 2015

Ne, nebudu čtenáře přesvědčovat, že soukromé zdravotnictví funguje líp než státní. Ti, co si to myslí, o tom znovu číst nemusí, a ty, kteří si to nemyslí, nejspíš v pár odstavcích nepřesvědčím. Místo psaní o soukromém zdravotnictví do něj půjdu pracovat. A vy byste měli taky.

Chcete lepší svět? Jděte třeba... do zdravotnictví

Idealistu to asi zklame, ale největší pokrok má vždy příčinu v mamonu. Lidé, kteří chtějí vydělat, dokážou hodně. Jestli na to máte, běžte vydělávat do zdravotnictví, pokrok v něm potřebujeme jako sůl – a peníze budou.

Tudy ne, soudruzi

My libertariáni milujeme diskuze. Ve volném čase jim věnují spoustu času; povinné přimíchávání řepky do benzinu, zákaz pomazánkového másla…, komentáře na jedno brdo pod polovinou článků na Finmagu. O všem se diskutuje. Často se navíc soustředíme na marginální věci, které můžou zlepšit svět jen o trochu (muh lightbulbs!), nebo si ukousneme moc velké sousto, se kterým nedokážeme nic udělat (Daně jsou krádež! A co s tím? No… nic.).

Možná v diskuzích přesvědčíme pár lidí, a je fajn, že to někdo dělá, ale nemusíme to dělat všichni. Jak naznačují výsledky Svobodných ve volbách, těch přesvědčených lidí není na demokratickou změnu shora dost. Hmatatelné výsledky tahle strategie moc neprodukuje.

Já sám pracuju ve finančním sektoru. Když se budu hodně snažit a budu mít opravdu štěstí, může se mi podařit zefektivnit náš firemní produkční proces v nějakém směru o nízké jednotky procent. Má to smysl, když je tady odvětví, kde se dá inovovat řádově rychleji? Odvětví, které přímo a enormně ovlivňuje naše životy?

Příští velká věc

Nejsem tak naivní, abych si myslel, že když místo demonstrací proti zákazu výroby výkonných vysavačů začneme sepisovat petice za privatizaci nemocnic, jako zázrakem se něco zlepší. Začít pracovat na ekonomickém oddělení na Bulovce asi taky není nejlepší cesta ke spáse světa.

Místo toho bychom měli učinit státní zdravotnictví zbytečným. Tak jako e-mail do značné míry srazil význam České pošty (a smartphone jí sebral i rozesílání pohlednic), tak může kvalitní a dostupné soukromé zdravotnictví vyřadit to státní. Jednoduše se stane postradatelným.

Dnešní – státní – zdravotnictví je neuvěřitelně zaostalé odvětví. Možná to nám, libertariánům, trochu uniká, jsme většinou mladí a nemusíme kolečko po doktorech absolvovat moc často. Ale unikat by nám to nemělo, protože až na nás dojde, bude už pozdě.

Když ale státní zdravotnictví dokážeme obejít, může nám být jeho neefektivita ukradená. Bude to sice další černá díra, kam bude stát sypat peníze, ale aspoň budeme mít dostupné alternativy.

Nejsem jediný, kdo si myslí, že soukromé zdravotnictví bude příští velká věc. Velké investiční skupiny v České republice začaly v nedávné době investovat právě do tohoto segmentu. Venture kapitál směřuje do zdravotnických start-upů. Vznikají různé aplikace, on-line lékárny a další. Přidejme se k nim.

Tudy vede cesta spíš než přes privatizaci Motola. Fiat měnu zlikviduje spíš blockchain než další článek o původu hospodářského cyklu. Daňový ráj se dřív stane z lesa mezi Chorvatskem a Srbskem než z Česka.

Nakonec definují nás spíš akce než ideje.

Zdraví si za peníze koupíš

Soukromé zdravotnictví není žádná revoluční myšlenka. Dávno funguje, ale zatím jen pro ty bohatší z nás. Je pravděpodobné, že to tak ještě chvíli vydrží. Na tom není nic špatného; ne nadarmo je ale v předchozí větě důraz na slovu chvíle. Nové investice povedou k efektivnějším procesům, a jak bude docházet k zlepšování efektivity, bude soukromé zdravotnictví stále dostupnější pro všechny ostatní. Takový vývoj by nebyl ničím novým; jeden příklad za všechny – Model T od Fordu se začal prodávat roku 1909 za 825 dolarů. Za deset let (včetně válečných roků s dvoucifernou inflací) stál 500 dolarů a v roce 1925 pouhých 260 dolarů, přičemž kvalita vozu neustále rostla. Úžasné. Asi nemůžeme očekávat takový zázrak jako při zavedení pásové výroby při výrobě automobilů, ale pokud jde o zefektivňování, je volný prostor, kam až oko dohlédne.

Je tady samozřejmě ta smutná skutečnost, že za zdravotnictví – to státní – už jednou platíme. Ne zrovna málo, z průměrného platu to jsou čtyři tisíce měsíčně (tedy 50 tisíc za rok). Jenže s tím toho moc neuděláme. Můžeme sice nadávat a vyhlašovat, že přece za něco nebudeme platit dvakrát, ale nakonec je lepší zaplatit než umřít, ne? Zvlášť když na to máme.

Zdroje jsou

A my na to máme, což je podle mého ten důvod, proč začíná boom soukromého zdravotnictví. V mnoha ostatních ohledech jsme totiž – z pohledu mé sociální bubliny pražské střední třídy – dohnali Západ. Snadno můžeme jít od restaurace a dobře se najíst; můžeme si koupit tolik oblečení, kolik dokážeme unosit; cestování po světě je levnější než kdy dřív; mobilní telefony mají (i z WC) přístup k řádově většímu množství informací, než obsahovala alexandrijská knihovna; naše děti můžou chodit do dobrých škol a k nim si vybrat ze stovek kroužků, prodávají se neustále lepší a levnější auta a tak dál.

Všechno ostatní už máme, takže nám nakonec zbývají peníze i na to zdraví. Platit za něco dvakrát nakonec není nic, co bychom neznali. České dráhy dostávají z našich daní miliardy ročně, ale k rodičům stejně jedeme autem nebo s Radimem/Leošem. Podobných příkladů bychom našli řadu.

Platit!

Možná se vám dvojí placení nezdá správné. Jenže prvního placení, tedy zdravotní daně, se jen tak nezbavíte. Od toho druhého byste možná mohli někomu pomoci, případně byste ho aspoň mohli snížit – kdybyste šli do soukromého zdravotnictví dobrovolničit. Dejte ale na mě: nepomáhejte zadarmo.

Různé dobrovolnické aktivity jsou krátkodobě jistě prospěšné, ale jestli chceme vytvořit udržitelné zlepšení zdravotnictví (pro nás nebo i pro ty celosvětově nejchudší), je třeba to dělat tak jako všude jinde. Nemáme kvalitnější a dostupnější potraviny, oblečení nebo auta díky dobrovolníkům, ale díky investorům hledajícím zisk a díky vynikajícím pracovníkům, kteří si za svoji práci nechají dobře zaplatit.

Jestli chcete bohatší a svobodnější svět, buďte jedněmi z nich. Vaše zdraví je tím nejlepším důvodem, proč začít právě v tomhle oboru. A nemusíme jít všichni studovat medicínu, zdravotnictví nepotřebuje jen doktory, ale taky všechny další lidi okolo, v bílém plášti, bez bílého pláště – určitě to znáte, i když v lepším případě jen z filmů.


Místo zdravotnictví lze samozřejmě dosadit i další obory, které má v rukou převážně stát a které fungují podobně tragicky. Ale vynikající zdravotnictví nám jednak může hodně vydělat, protože za něj budou lidé ochotní platit, když konkurence je tak žalostná, jednak pomůže hodně dalším lidem a nakonec nám poskytne i dost času začít přetvářet další odvětví.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (42 komentářů)

Jiří Suchý | 1. 7. 2015 12:12

Nemyslím si, že je tak velký rozdíl mezi tím, jestli nemocnici vlastní soukromník nebo kraj, stát, když cena zákroků není předmětem konkurenčního boje a stát stejně vždycky vybere tolik, aby se účty zaplatily. Je vůbec reálné, aby v této věci fungoval konkurenční boj? Když si zlomíte nohu, budete objíždět republiku a hledat, kde vám to dají do sádry nejlevněji? Bude v regionu řádově alespoň desítka zařízení, aby jste si mohli vybrat? Asi těžko. Když potom tu nemocnici jedinou v okolí zprivatizujete, bude tento soukromý monopolista lepší než ten veřejnoprávní?

Ambulantní péče je něco jiného, tam by to možné bylo a myslím, že by bylo možné tyto služby řešit soukromým pojištěním. Cena by pak měla být dojednána mezi pojšťovnou a lékařem, bez zásahu státu.

Nemocnice řešící velké problémy by mohly být placeny z eráru, pokud by odpadla ambulantní péče, byl by odvod mnohem nižší než dnes.
Ambulantní péče by byla soukromá, ale po všech stránkách, i na straně ceny služby.
Pak by v té ambulantní sféře měla zmizet i regulace a zásahy lékařských komor. Možná by se potom ukázalo, že třeba zubař může být dobrým zubařem mnohem rychleji a levněji než v dnešním systému, a že jich tudíž nebude nedostatek a že tudíž ceny půjde dolů.

Jelikož ale v parlamentu sedí vysoké procento ambulantních lékařů , nedá se taková změna čekat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arnošt | 1. 7. 2015 13:36
reakce na Jiří Suchý | 1. 7. 2015 12:12

Do jisté míry s Vámi souhlasím. Ale proč vymýšlet takové konstrukty, jako že budeme objíždět republiku se zlomenou nohou? Podívám se na internet a najdu si, jaké jsou možnosti.

Nicméně v článku nevolám po nějaké revoluci, protože si nemyslím, že by mohla přijít. Podle mě nepřijdou rychlé privatizace nemocnic nebo něco takového. Ale vzniknou (již vznikají) soukromé alternativy - specialisté, polikliniky, ambulance atp. Takže to nebude o tom, že půjdu k (státnímu nebo soukromému) monopolistovi, ale jestli půjdu do státní (krajské) nemocnice nebo do soukromé ambulance. Samozřejmě obojí má nějaké náklady a nějaké přínosy a je na každém, jak je posoudí. Jesti radši zaplatí pár tisíc za kvalitní péči nebo jestli se bude chtít objednat na příští rok ale zadarmo.

Jak psal někdo níž, většina lidí na tom není jako pražská střední třída. Ale to nevadí, ti chudší o nic ve srovnání s dneškem nepřijdou. Jen se tady objeví alternativa, která - jak poroste zájem o její služby - bude četnější a levnější. Takovou cestu sledovalo hodně odvětví a zdravotnictví ji podle mého bude následovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 2. 7. 2015 00:03
reakce na Arnošt | 1. 7. 2015 13:36

Jestli to myslíte vážně, pokusím se o vážnou odpověď: Odstěhujte se na pár let do US, kde je zdravotní systém blíže vámi navrhovanému. Pokud vás to utvrdí, že tak je to správně, good for you a vraťte se do Čech s nabytámi zkušenostmi. Přiznám se, že mne osobně život zde přesvědčil, že v některých případech trh optimum nenalézá (a když ano, tak s externalitami, co nelze tolerovat) a rozumná regulace či státní monopol vede k lepším výsledkům (někdy i cenám). To v_některých_případech prosím tučně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Každému to jeho | 30. 7. 2015 10:14
reakce na Michal Hatlapatka | 2. 7. 2015 00:03

Tak si z daní plaťte státní systém a ostatním dovolte žít na svobodném trhu. Můžeme přeci mít zároveň státní pojišťovnu a státní nemocnice a vedle toho komerční pojišťovny a soukromé nemocnice. Pokud bude mít každý volbu, ve kterém systému bude, nebudeme si muset nic vyčítat, o nic se hádat, k ničemu se navzájem silou nutit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 30. 6. 2015 19:09

Nesouhlasil bych s autorem, že zdraví si v případě soukromého lékaře platíte dvakrát. Stejně jako nákupem zámku si neplatíte bezpečnost dvakrát.

Veřejné "pojištění" a daně platíte, aby existovali doktoři a existovala policie. Nemáte žádný právní nebo smluvní nárok na lékařskou péči nebo pomoc/ochranu policie. Neexistuje garance, že když sanitka nebo hlídka nepřijede do 15 minut, tak dostanete odškodnění. Proto platba daní nemůže být považována za protiplnění k plnění státu. Toto není libertariánská mantra, ale obecná definice daní (tzv. neekvivalence).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 1. 7. 2015 12:19
reakce na Jan Krejčí | 30. 6. 2015 19:09

Pokud přijede sanitka pozdě, tak odškodné automaticky nedostanete, ale v případě soudního sporu máte docela naději- maximální dojezdový čas je upraven zákonem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 30. 6. 2015 21:57
reakce na Jan Krejčí | 30. 6. 2015 19:09

Čímž vlastně potvrzujete jinou libertariánskou mantru – daň je krádež, nikoliv poplatek za službu :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 7. 2015 10:14
reakce na Robert Antonio | 30. 6. 2015 21:57

Přesně tak. Zaplaťte mi výpalné "za ochranu", jinak na vás pošlu ranaře. Ale žádné služby vám za tu "platbu" negarantuju.
To je zkrátka neodolatelná nabídka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:08

Psal jsem kdysi (v 90. letech) na tohle téma veřejná vs privátní zdravotní péče seminární práci, předkládám k diskusi a zamyšlení jen pár následujících fakt a argumentů, které mi uvízly v paměti:

- Statisticky většinu zdravotní péče nekonzumují lidé v produkčním věku, kteří mají momentálně nejvíc disponibilních peněz. Pokud bereme objem konzumované zdravotní péče průměrného člověka v produktivním věku jako 100%, děti a mládež konzumují něco mezi 100-200% a důchodci něco mezi 300-400% (ve finančním vyjádření). Jinými slovy, nejvíc zdravotní péče stejně proteče přes "státní pojištěnce", lidé v produktivním věku si ze systému berou poměrně málo a jsou většinou čistými přispěvateli. Tak jako tak, většina lidí v této republce není v situaci pražské střední a vyšší třídy.

- I u lidí v produktivním věku představuje největší (a nejvíc rostoucí) balík léčba těžkých chorob, běžná chemoterapie (měli jsme to v rodině) jen léky kolem 100 000 CZK měsíčně.
Jinými slovy, jako muž středního věku od zdravotního systému většinou nic nepotřebujete, dokud nedostanete infarkt nebo rakovinu - a pak jsou náklady na druhé straně extrémní a vy jste stejně vyřazen z z pracovního procesu.

- Ve srovnání jednotkových společenských nákladů na zdravotní péči u civilizačně srovnatelných zemí s různými systémy financování zdravotní péče vychází systém všeobecného zdravotního pojištění jako výrazně úspornější - konkrétně společenské náklady na průměrného pacienta jsou v USA někde mezi 2-3 násobku společenských nákladů v Kanadě nebo Velké Británii (začátkem 90. let, dnes nevím), ostatní parametry nesrovnávám (dlouhé pořadníky na neakutní operace v Kanadě údajně nutí movitější pacienty jezdit na soukromé kliniky ve Spojených státech, atd.)

I když změna systému zdravotní péče příliš nehrozí, myslím že diskuse je legitimní, ale je nutné brát argumenty z obou stran...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 30. 6. 2015 22:19
reakce na Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:08

Jsou ty 2-3× vyšší společenské náklady v USA opravdu dané neexistencí zdravotní daně? Já slyšel o dost jiných příčinách – drastická regulace zdravotnického průmyslu, která dala za vznik mono- a oligopolům, zákonem vynucené zdlouhavé povinné testy, nesmyslně vysoké částky vysouzené na doktorech, které nutí nemocnice zaměstnávat armády právníků...
Uvidíme za pár let, zdali Obamacare opravdu snížila náklady. Mám obavy, že to dopadne jak státní školy – drahé, nefunkční, ale soukromou alternativu si budou moci dovolit jen ti nejbohatší, kterým po nuceném zaplacení zdravotní daně zbydou nějaké peníze na soukromou léčbu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

andy | 30. 6. 2015 17:08
reakce na Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:08

Když už se srovnávají systémy financování, tak bývá často zmíněn Singapur, jako ukázka v zásadě dost soukromého a přesto velmi efektivního systému. Nevím, jestli to tak je, ale vzhledem k tomu, že se ty zdravotní systémy liší ve víc věcech než jen financování, tak to pří srovnání není zrovna korektní argument.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 14:31
reakce na Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:08

No přeci vám taky nikdo nenařizuje, že máte ze všeobecného zdravotního pojištění vystupovat.
Jen si dovoluji tvrdit, že zároveň nemáte právo ostatní naopak k účasti nutit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:41
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 14:31

Jenže, pokud ze současného systému dovolíte vyvázat se tém vcelku dobře vydělávajícím lidem v produktivním věku, kteří jej v podstatě financují a moc si z něj neberou, zrušíte logiku všeobecného zdravotního pojištění a ve finále ten systém financování zdravotní péče stejně bude muset tím víc dotovat stát, tedy naše daně. Nevidím v tom pro společnost žádnou výhodu.... v podstatě by se jednalo o jiný způsob socializace nákladů a privatizace zisků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 16:47
reakce na Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:41

No ale to je jako argumentovat proti pracovním lágrům tím, že by pak málo lidí makalo na stavbách vodních kanálů a v uranových dolech.
Je to sice pravda, ale primární otázka prostě je, zda máte právo ty lidi násilím do lágru nahnat.

Plus tedy logika I dobrovolného pojištění samozřejmě je, že někdo platí a nečerpá a někdo má pojistnou událost a čerpá ranec. A pokud by si lidi spořili, tedy odkládali na pozdější léta, kdy budou potřebovat vice péče, tak by to stačilo. A samozřejmě kdyby rodiče platili péči/pojistku svým dětem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:59
reakce na Jiří Dokulil | 30. 6. 2015 14:41

V podstatě říkáte, že náklady léčby budou plusminus stejné, pokud části populace neodepřeme péči. A modely se mezi sebou výsledky tak lišit nemusí.
Jinak mám pocit, možná se mýlím, ale téměř každý praktický lékař či ambulantní specialista je buď zaměstnanec řetězce nebo podniká na vlastní pěst. Současný problém u nás je politicky vnucený podíl zdravotnictví na HDP, mnoho drobných nesmyslů (preskripční omezení, penalizace za překročení průměrných nákladů na pacienta= přehazování pacienta jako horký brambor, a ne vždy optimální alokace investic).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 30. 6. 2015 13:56

Vidím zde jeden nezanedbatelný problém. A to - kterým zákazníkům bude chtít lékař raději poskytovat své služby ? Státu nebo pacientovi ? Stát je pro poskytovatele služeb podstatně lepší dodavatel (nehledí na výši úhrad, je-li nízká stačí přitlačit a politici povolí, jistota úhrady, prakticky žádná bezprostřední kontrola kvality služeb atd. atd.). Soukromý pacient přeci jen bude vždy posuzovat relaci cena/výkon a to je parametr, na který není české zdravotnictví stavěno, nehledě na jeho problematičnost ve své podstatě. Pacient je v našem systému jen rukojmí a kladivo na stát, aby platil a příliš se nedíval zač. Ostatně to je podstata sporu ministra Babiše s ministrem Němečkem. A že se vedle toho bojuje o velké peníze je vidět z toho že se občas u někoho najdou desítky milionu v různých kufrech a pod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 16:40
reakce na Luděk Zdražil | 30. 6. 2015 13:56

Sorry, nemáte tak úplně pravdu- pro charakteristiku si vypůjčím citát od nedávno zesnulého prim. Jiřího Seluckého: ceny jako by stanovoval opilý básník.
Ze státu/přerozděloven nevyrazíte nic navíc nad oficiální sazebník, který je pro celou republiku stejný. A smlouvy jsou v podstatě vnucené. Když se podíváte do diskuzí na Medical Tribune (tribune.cz), tak uvidíte hodně nadávek na pojišťovny. Sám se na tomto poli pohybuji, vlastním soukromou ambulanci specialisty- i když mě živí hlavně zkoušení léků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 1. 7. 2015 06:30
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 16:40

OK, mohl byste to prosím trošku ekonomicky rozvést. Jste patrně lékař specialista, jak vyplývá z Vašeho příspěvku a živí Vás hlavně zkoušení léků, z čehož by plynulo že Vás neživí poskytování zdravotní péče. Tedy otázka zní: to zkoušení léků je Vaše vedlejší činnost, která s léčbou Vašich pacientů nemá nic společného ? Zkoušení léků Vám proplácejí pacienti ? nebo farmafirmy ? nebo pojišťovny ? nebo kdo ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 1. 7. 2015 15:06
reakce na Luděk Zdražil | 1. 7. 2015 06:30

dovolím si dokončit. Jednak kvůli času, jednak kvůli délce.
Zdravotní péče na pojišťovnu je hrazena poněkud odlišnými způsoby podle segmentů. nejprve ty, kde nejsem doma
a/ nemocnice jsou placené paušálem, který se odvíjí od výkonů vykázaných v 90. letech, kdy se (nevím přesně do kterého roku) péče platila výkonově. Ale této problematice moc nerozumím, resp. od doby, kdy jsem se jí věnoval, se věci změnily a to tak, že do toho dnes nevidím.
b/ praktičtí lékaři: jsou hrazeni kapitační platbou, peníze dostávají za registrovaného pojištěnce, platba je odstupňovaná podle věku. jde o pár desetikorun měsíčně. Tuším 15% SI MOHOU vyúčtovat výkonově (vyšetření u nich neregistrovaných pacientů, třeba - nyní zoufale prodělečná- návštěvní služba). Jako každý segment, i praktici jsou limitováni průměrnými náklady na pacienta/rok. Na rozdíl od amb. specialistů- viz dále- jejich limit se nastavuje z průměru všech praktických lékařů. Penalizace kolísá (rok od roku se mění), nicméně může dosahovat až 40% úhrad, což je hodně. Limity jsou díky části praktiků, kteří neléčí a nevyšetřují, velmi nízko, navíc hraje roli tolik faktorů (třeba někdy se validní informace nedozvíte do léta!)
2/ Specialisté (dále AS) jsou placeni výkonově. vyšetření či instrumentální výkon má přiřazen kód s Sazebníku, k němu bodovou hodnotu a každý rok se stanovuje, kolik korun je bod /u mne 1,04/. Limity jsou nastavené podle historie ambulance, poměrně nově je referenční rok nikoliv rok minulý, ale předminulý. Pokud překročíte historické průměry bodů na pacienta/rok, tak vám zaplatí bod tzv. degresívní sazbou 0.30 Kč (což často nepokryje ani náklady některých výkonů), pokud překorčíte průměry na léky a tzv. indukovanou péči (laboratoře, zobrazovací metody), můžete být penalizován až do výše 40% plateb od pojišťoven. Limit je nastaven rok od roku jinak někdy je to 100% referenčního roku, někdy to bylo i 110%, nyní je tuším 103%. Tento model trpí hodně změnami legislativní povahy, které se u nás pravidelně neodrazí v nastavení limitů. Např. když se vyřadila závodní prevence z úhrad ze zdravotního pojištění, tak změna průměrů na léky (pravda, mám obor s drahými léky) a indukovanou péči pro mne představovala srážku tuším 180 tis., kterou jsme ale úspěšně vyreklamoval. Ještě horší byl masakr s julínkovným- rozporoval jsem srážku 460 tisíc. Ono totiž jeden rok péče klesla, aby další rok vznikl "rebound fenomén".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 1. 7. 2015 18:25
reakce na Hawkie | 1. 7. 2015 15:06

Usuzuji z Vašeho textu správně, že to co a zejména kdo Vás živí (jak píšete, tedy zkoušení léků) není hrazeno pacienty ani farmafirmami ale pojišťovnami, tedy státní zdravotní daní ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 2. 7. 2015 08:29
reakce na Luděk Zdražil | 1. 7. 2015 18:25

Ne, zkoušení léků platí farmaceutická firma (resp. přesněji farmafirmou kontrahovaná clinical research organisation=CRO, farmafirmy nesmějí vést výzkum samy), se kterou uzavírám smlouvu. Study fees jsou denominovány v různých měnách, dle zvyklostí CRO.
Z výnosu víceméně dotuji ambulanci, ale proč ne... Když vezmu vliv inflace, depreciace koruny (spotřební materiál -zejména k přístrojové technice, licence, přístroje), tak se hrubý zisk ze složky "zdravotní péče na pojišťovnu" zdrcnul z nějakých 80 tis. na necelých 40 tis., protože k zásadnějšímu pohybu došlo naposledy za Julínka, kdy z 1,05 Kč/bod ze hodnota zvýšila na 1,00 Kč/bod (ironie, mimochodem, i při započtení poplatku podrobnější vyšetření vyneslo asi o 50 Kč méně).
Kdybych nedělal jako hlavní zdroj příjmů studie, tak se mi dnes vyplatí jezdit čistě záchranku. Sice hodinová taxa není tak moc valná, ale práce je to klidná a pohodová, stress je na rozdíl od ambulance vzácný úkaz (jak moc se liší realita od laických představ...)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 1. 7. 2015 12:36
reakce na Luděk Zdražil | 1. 7. 2015 06:30

Ano, jsem lékař čeledi ambulantní specialista, rod internisti, varianta podnikatel-FO. Skutečně hlavním zdrojem mých příjmů je zkoušení nových léků, asi 1/4 dělá práce na pojišťovnu a nějaký menší bakšiš mám i od záchranky, kde beru pár služeb.
Zkoušení nových léků: zadavatelem je farmafirma, která k jednomu léku vytváří skupinu protokolů, z nichž třeba 1, výjimečně 2 (potom zpravidla se nekryjí časově) získám jako zakázku. Protokol studie musí mít poměrně dost náležitostí, složka Safety bývá jeden tlustý šanon. Studii musí odsouhlasit regulátoři ve všech zemích, ve kterých poběží (u ná SÚKL, v Evropě EMA, v USA FDA atd.). Pak se podepisují smlouvy a začíná se podle not pracovat: shánět pacienty a běží studijní vizity. To přípravné období- míněno od podání na regulátory- trvá několik měsíců a často se stává, že dojde ke zdržení, někdy je studie přepracována a nijak výjimečně se vůbec nezačne (firma zastaví projekt, důvody bývají různé). Účast pacientů je dobrovolná, podepisují příšerný právnický text zvaný informovaný souhlas. Povinností týmu je zařídit 24- hodinovou dostupnost kompetentního člena týmu (principal investigator nebo subinvestigator) na telefonu, centrum musí mít alespoň 2 lékaře, kteří splňují všechny náležitosti (licence pro výkon samostatné praxe- já disponuji 2 lékaři s primářskou licencí), zvládnout techniku v požadované kvalitě (často je pokaždé jiná).
Navzdory slušně zaplacené práci - v západních cenách- přehnaně velký zájem není. Jednak dát do kupy odpovídající personál, jednak angličtina (alespoň psaná a bazální komunikační) je nezbytnost, jednak protokol často obsahuje řadu úkonů v přesně stanoveném pořadí. Ale pro mě je třeba zajímavé i to, že si zhusta sáhnu na léčivou látku, která nemá dosud jméno, ale jen kódové označení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 30. 6. 2015 11:00

Asi to tak bude z krátkodobého pohledu. Jenže nakonec to stejne skončí na těch všeobecných zákonitostech, týkajících se vlastnictví. Stát bude chtít pořád více peněz a těch kteří budou schopni/ochotni platit, bude ubývat. Stát nakonec bude zdaňova a konfiskovat všechno, na co dosáhne. Případné prosperující zdravotnictví bude snadný cíl.

Chápu ten postoj, "nechte řečí a raději něco dělejte" , ale dlouhodobě to nebude fungovat, protože přijde výběrčí a o výhodu vás připraví, plus vám k tomu zavede povinná hlášení, certifikáty, kontroly, všechno za poplatky, plus kontrolní pokladny. Už Špidla přece vysvětloval, že je nanejvýš spravedlivé, aby všichni měli stejný levný nekvalitní kyčelní kloub, nebo cokoliv jiného.

Dalším zločinem kvalitního soukromého zdravotnictví za dostupné ceny je, že nastavuje zrcadlo tomu státnímu. Vážně si myslíte, že vám to budou soudruzi ve vetší míře tolerovat?

Představa, že si uprostřed stále rigidnějšího socialismu vytvoříte malý kapitalistický ráj, je možná lákavá, ale podle mne neudržitelná. Zejména u zdravotnictví, které může fungovat v šedé zoně o dost hůře, než jiné služby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:51
reakce na Josef Fraj | 30. 6. 2015 11:00

Za komančů šedá zóna ve zdravotnictví fungovala zvesela. A místy funguje i teď, ale naráží na bariéry stále dokonalejší evidence materiálu, tržeb atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Viktor Roman | 30. 6. 2015 11:33
reakce na Josef Fraj | 30. 6. 2015 11:00

To by nemělo smysl dělat nikdy nic, ne? :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 14:36
reakce na Viktor Roman | 30. 6. 2015 11:33

No to já tvrdím také.

Resp. smysl má dělat jen toto:
- Přibližovat tak jako tak neodvratný kolaps systému (nebo mu alespoň rozhodně nepomáhat tu s námi být déle)
- Na kolaps se chystat a zajišťovat sebe a své blízké

Protože jak píší kolegové v příspěvcích výše: nelze čekat, že by nám paralelní funkční privátní zdravotnictví erár toleroval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 30. 6. 2015 09:58

Problém je, že ty 4k/měs (50k/rok) nikdo neplatí.
Někdo neplatí nic, nebo skoro nic (prodavačka v supermarketu skoro nic, její děti a rodiče v penzi vůbec nic) a někdo platí ranec (např. zaměstnanec s platem 60k). Tzn. mu na tu soukromou péči až tak nezbude. A lidí s ještě většími přijmy u nás už zas tak moc není.
Navíc státní zdravotní a sociální systémy jsou a nutně budou v čím dál větších deficitech, takže pro ty nadprůměrně vydělávající se situace bude jen zhoršovat (v penzi časem bude pomalu každý druhý a od nikoho jiného, než od nadprůměrně vydělávajících, na to stát nakrást nemůže).

Já s článkem v podstatě sympatizuju a jistě to je jedna z cest, kterou se vydat. Ale nemůže to být cestou jedinou. Zároveň s ní se musí posilovat vědomí oprávněnosti rezistence vůči porušování vlastnických práv, protože státní chtíč po vašich penězích je principiálně nelimitovaný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 10:47
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 09:58

Léčba některých nemocí je velmi nákladná, běžné procedury stojí desítky tisíc, i v miliónech stojí třeba leukémie, desítky tisíc měsíčně stojí třeba Gaucherova choroba.
Jak byste zajistil péči pro těch dolních 9 miliónů, kteří prostě nemají dostatek prostředků?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 14:43
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 10:47

Pojištění.

Když někdo zruší auto za x milionů a ještě způsobí škodu za další miliony plus několik lidí zraní s trvalmi následky, je to take dost nákladné. A také to má řešení.

Dále: nejdražší je ta absolutně nejmorednější léčba. Ale pokud se omezím třeba na léky a technologie 10 a vice let staré, může být pojistka (nějaká "economy") podstatně nižší. A jedinej efekt je, že budete mít péči takovou, jakou byste býval měl, kdyby vás ta nemoc postihla před 10ti lety.

Plus tedy je asi dobré se ptát, proč je ta léčba, léky a přístroje tak drahé.
A podle mne pouze a jedině proto, že zdravotnictví je všude monopolizované a státní. Stát nakupuje i nábytek, počítače, stavební práce násobně dráž, než soukromý sektor. Není žádný důvod, aby lékařské přístroje nenásledovaly trend např. výpočetní techniky (neustálý růst výkonu a při tom pokles ceny) - stačí jen zavést stejnou konkurenci, jako u výrobců spotřební a výpočetní techniky i v případě lékařských přístrojů. Místo toho bohužel máme násobně předražené zkorumpované tendry státních nemocnic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:46
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 14:43

dovolím si drobnou opravu: nejdražší je specifická léčba "orphan" diagnóz- vzácných nemocí, kterých v naší populaci je třeba jen několik případů. Léčivá látka se jednak dlouho zkouší, jednak je potřeba výrobní aparát třeba řádově na stovky dávek ročně a jednak zhusta jde o technologicky náročné preparáty (často enzymy).
Farmarfirma není charita, akcionáři chtějí zisk- a to je v pořádku, jinak by lékárník ještě pořád strouhal vrbovou kůru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 1. 7. 2015 18:36
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 15:46

Otázka je, proč se léčiva těchto drahých nemocí tak nákladně zkoušejí.

Protože to tak nařídil stát!

Kdyby se stát do zdravotnictví nepletl, a volba léčiva by byla na informovaném souhlasu a dohodě obou stran, zřejmě by testování léků vypadalo úplně jinak. Bylo by výrazně závislé na vzácnosti choroby (na vzácnou chorobu má smysl nasadit málo otestovaný lék namísto žádného bezpečného) a na závažnosti choroby (na závažnou chorobu má smysl nasadit účinnější, avšak rizikovější lék namísto bezpečného málo účinného).

Setkal jsem se s názorem, že dnes již zemře více lidí při čekání na schválení na nového léku, než by pravděpodobně zemřelo na vedlejší účinky nedostatečně otestovaných nových léků.

Takový stav je sice v souladu se zákonem, ale nikoliv v souladu se zdravým rozumem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 2. 7. 2015 08:47
reakce na Stanislav Brabec | 1. 7. 2015 18:36

Asi případ od případu. Pro léky na vzácné nemoci nebo nádorová onemocnění (evt. třeba vakcína proti ebole) jsou schvalovány zkrácené protokoly.
Bohužel někdy i teoreticky nadějný lék zklame či napáchá další škody. I u hodně prozkoumaných nemocí a mechanismů zhruba 2/3 testovaných léků se zkrouhne až po III. fázi klinického zkoušení, zhusta pro nedostatečný účinek. V některých případech až postmarketingové sledování (budiž příkladem astemizol Hismanal, či glitazony nebo insulínová analoga Lantus) prokázalo nežádoucí dlouhodobé účinky.
Nicméně, jak už jsem psal, tak vývoj léků na vzácné nemoci je obtížný- ale často taky nevíme, jak daná nemoc vzniká a co jsou hlavní mechanismy progrese, budiž příkladem revmatoidní arthritida (známe částečně) či idiopatická plicní fibróza (příčina temná, přes množství testovaných léků výsledky bída s nouzí a někdy i zhoršení prognózy) či mediálně rovněž známá amyotrofická laterální skleróza (děsivá nemoc).
Navíc třeba mediálně poměrně známá cystická fibróza má na molekulární úrovni fůru variant, z nichž sice všechny vedou k poruše chloridové pumpy a následně k tvorbě vazkého hlenu. Pokud chceme neléčit symptomaticky, ale přiblížit se kauzální léčbě, musíme připravit léčivé látky pro každou skupinu molekulárních variant C.F.
Relativně lepší je situace u poměrně známých příčin, budiž modelem Gaucherova nemoc, která se léčí substitucí enzymu. Vtip je v tom, že se musí dostat do buněk...
domnívám se, že při množství nemocí není dostatek vědeckých kapacit, navíc často výsledky bádání nejsou jednoznačné a mnohdy dochází ke zpochybnění záležitostí, které byly pokládány za jasná fakta. Zářným příkladem je elektronická cigareta, od které se očekávalo, že nebude zhoršovat plicní funkce, ale zůstane zachováno zvýšené riziko cévních příhod. Opak je pravdou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:29
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 14:43

U auta je vymáháno povinné pojištění.
Jene, nejsem debil, bohužel si marně lámu hlavu, jak řešit pojištění u vysoce rizikových lidí tak, aby odpadl prvek nátlaku. A jak řešit problémy s úhradami účtů. Ono stačí potíže s pojistkami úvěrů u lidí se zdravotními riziky.
Nicméně s tím posledním odstavcem - víte, kolik stojí léky, víte, proč stojí tolik a víte, proč máme léky na běžnější nemoci v přebytku, zatímco na méně běžné nemoci máme holé. Ano, protože se léky na tyto nemoci zaplatí a to včetně nákladů, které se běžně pohybují v miliardách dolarů-je předpoklad, že preparát bude užívat mnoho lidí.Jinak přístroje si celkem běžně konkurují, ale dnes zrovna u nás je techniky celkem rozumně.
Taky sice nevím, za co mám mínus, protože jsem jen položil otázku, ale budiž. Pohybuji se ve zdravotnictví skoro 30 let a věnuji se nyní hlavně hodnocení nových léků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 1. 7. 2015 13:15
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 15:29

Ale jak vaše osobní obavy ospravedlňují násilné donucení lidí k účasti v systému, který nechtějí? Každý má nějaké obavy. Více či méně odůvodněné - ale to je jejich subjektivní pohled.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 2. 7. 2015 08:50
reakce na xXx | 1. 7. 2015 13:15

Ne, já se k tomu nevyjadřuji, jen skutečně registruji nevýhody různých systémů. Viděl jsem zvěrstva páchaná jak režimem privátního pojištění, tak zrůdnosti státně dirigistického systému jako u nás či převážně státního NHS
Kdyby byli lidé zodpovědní... ale oni nejsou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arnošt | 30. 6. 2015 10:58
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 10:47

Máte pravdu, levné to není. K tomu mám tři poznámky:

i) zdravotní pojištění není vynálezem státního sektoru. Dnes se tomu sice říká (soukromé) životní pojištění ale de facto to je i zdravotní pojištění na těžké nemoci. To že na to někdo nemá ještě nemusí být překážka, známe to z jiných segmentů.
ii) nedělám si iluze, že by státní zdravotnictví přes noc zmizelo, takže pro chudší tady (ještě chvíli - viz níže) bude to státní zdravotnictví. Nebudou se mít o nic hůř než dosud.
ii) čím větší prostor bude soukromé zdravotnictví pro sebe ukrajovat, tím levnější léčba těchto nemocí bude. Takže časem si ji budou moci dovolit čím dál tím (relativně) chudší lidé.

Podle mého přechod k odstátnění zdravotnictví tím, že bude zbytečné, nezbytně v budoucnosti dojde. Teď je jen otázka, jak rychle to proběhne. A za sebe dodávám, že čím dřív, tím líp.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:40
reakce na Arnošt | 30. 6. 2015 10:58

Jen nějak nerozumím tomu, proč zvětšení prostoru soukromého zdravotnictví by mělo vést k levnější léčbě nemocí: bohužel se reálně objevují trendy obrácené. Zdravotníci nejsou o nic morálnější než kdokoliv jiný.
Je to poněkud podobné prostředí práva či někdy pojišťovnictví, kde laikovi mnohdy nezbývá než důvěřovat expertovi
každý z modelů má svoje slabá a silná místa, podle mě je na místě vytvořit podmínky pro koexistenci různých modelů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 1. 7. 2015 18:52
reakce na Hawkie | 30. 6. 2015 15:40

Tou odpovědí je konkurence. Neefektivní poskytovatelé zdravotní péče zkrachují, a uvolní místo efektivnějším.

Reálné trendy třeba v USA jsou způsobené jinými věcmi:

- Státní regulace způsobují extrémní nárůst nákladů na vstup na trh, tedy omezují konkurenci, často až k monopolu nebo oligopolu.

- Státní regulace schvalování léčiv řádově prodražují cenu nových léků.

- Státní regulace zajišťují na 15 let absolutní monopol na výrobu nového léčiva.

- Státní regulace zatěžuje všechny soukromé zdravotnické subjekty stejnými (a stále rostoucími) vícenáklady. Nevím nakolik je pravdivá informace, že zhruba 40% nákladů na zdravotní pojištění v USA dostanou nakonec právníci, nikoliv lékaři.

- Další státní regulace ve formě intelektuálního vlastnictví znamenají další toky peněz k velkým firmám držícím rozsáhlá patentní portfolia, k blokování možnosti výroby nových léků malými firmami, a k odtoku peněz směrem k právnickým firmám tzv. patentních trollů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

hawkie | 2. 7. 2015 09:07
reakce na Stanislav Brabec | 1. 7. 2015 18:52

"Státní regulace schvalování léčiv řádově prodražují cenu nových léků."
V tomhle máte pravdu, mnohdy se potkáváme s připomínkami (=zásahy do protokolů), které pokládám za nesmysly. V krajním případě dokonce dokáže regulátor vymyslet takovou pitomost, že studii po vědecké stránce znehodnotí- stalo se mi, že v jedné studii regulátor (jen ten český) si vyhradil taková omezení, že neumožnil zařadit pacienty s potenciálně největším profitem.
Nicméně, jak to dělat jinak? Ony totiž ty léky dokáží zasáhnout nejen cílový mechanismus, ale i několik dalších- třeba astemizol sice tlumil alergickou rýmu, ale i snižoval pozornost (což je u anitistaminik běžné), jenže k tomu někdy vyvolal poruchy srdečního rytmu (torsades des pointes, což je roztomilost končící bez resuscitace do pár minut smrtí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 2. 7. 2015 08:59
reakce na Stanislav Brabec | 1. 7. 2015 18:52

Ano, teoreticky to tak je,
Jenže bohužel narážíme na to, že běžný klient nemá zdravotnické vzdělání a zrovna tak běžný úředník na zdravotní pojišťovně.
Co se týče léků, tak pokud bude moci kdokoliv obšlehnout (a vzhledem k povinnému zveřejňování dat ze studií vč. složení a bezpečnostního profilu) léčivou látku, která byla s miliardovými náklady (v USD) vyvinuta, tak se silně obávám, že se zastaví vývoj léků. Asi nikdo nebude točit filmy za miliony dolarů, aby za ně nic nestržil, že. Sorry, to je náběh na socialistické parazitování na cizí práci. Navíc stran léku nejde jen o účinnou látku, ale taky farmaceutické zpracování.
S těmi právními náklady máte asi pravdu. dokonce jsem od kolegů slyšel, že právníci oblézají pacienty (často jsou právníky i lékaři) a hledají aktivně, o co by se dalo soudit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 30. 6. 2015 15:40
reakce na Arnošt | 30. 6. 2015 10:58

Jen nějak nerozumím tomu, proč zvětšení prostoru soukromého zdravotnictví by mělo vést k levnější léčbě nemocí: bohužel se reálně objevují trendy obrácené. Zdravotníci nejsou o nic morálnější než kdokoliv jiný.
Je to poněkud podobné prostředí práva či někdy pojišťovnictví, kde laikovi mnohdy nezbývá než důvěřovat expertovi
každý z modelů má svoje slabá a silná místa, podle mě je na místě vytvořit podmínky pro koexistenci různých modelů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hawkie | 30. 6. 2015 08:55

Autor tady adoruje soukromé zdravotnictví. Proč ne, koneckonců je ambulantní sféra v Čechách téměř celá soukromá. Podle mě ale větším problémem je zákonný rámec. Zdravotní pojištění, resp. jeho úhrnná výše) je vybíráno nikoliv podle potřeby zaplatit náklady, ale politického rozhodnutí. To vede k docela těžkým distorzím systému. Reálně je k vidění personální devastace nemocnic, ale na tu se zadělalo už před takovými 20 lety.
Problémem může být zákonný rámec, pokud zdravotnické zařízení nemá smlouvu s pojišťovnami, tak u nás VEŠKERÉ laboratoře a léky předepsané v tomto režimu hradí pacient. Rizika plně soukromého pojistného systému jsou taky celkem známá: odmítnutí pojistit vysoce rizikové pojištěnce, hledání cest, jak nezaplatit účet atd. Před několika lety byla aféra, kdy se provalilo, že komerční zdravotní pojišťovny bonifikovaly zaměstnance za zamítání nároků pojištěnců.
Zdravotní péče jako taková je z pohledu investování segment, který je velmi zranitelný politickými zásahy a rovněž může trpět díky špatným zákonům. Nemoc není pohádka, vždy vše dobře nedopadne, jenže každý chce viníka- a tak se vesele trestně oznamuje, spoří. Další zdroj potíží je přebujelá ochrana lidských práv.
Pokud bych na tomto poli investoval, tak smysl mají výrobci zdravotnického materiálu, farmafirmy (ty budou o něco zranitelnější, protože na rozdíl od výrobců materiálu podléhají státním regulátorům) a pronájem prostor. Zbytek je spíše na klasické private equitis, vhodnější spíš pro znalce prostředí. Sám bych třeba měl problém zvládnout podnikání v umění, divadle či filmu.
Jako zaměstnání je zdravotnictví "u pacienta" velmi stresová záležitost, ale dá se to. Jenže hodně lidí na to nemá, hlavu, žaludek či charakter.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!