Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

K měnové intervenci. Lepší mít slabou korunu než ani korunu

| 25. 6. 2015

Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.

K měnové intervenci. Lepší mít slabou korunu než ani korunu

Za rok a půl od listopadu 2013, kdy Česká národní banka oznámila své měnové intervence, se o její snaze hýbat s kurzem domácí měny napsalo mnoho. Své řekl i prezident, byl toho názoru, že centrální banka měla od „experimentu“ s oslabováním koruny upustit, nejčtenější deník, tedy tabloid Blesk, neváhal v souvislosti s intervencemi mluvit o okrádání. Články, většinou kritické, vycházely i na Finmagu, názory odborníků jste tu mohli číst v anketě Očima expertů:

Mě se neptal nikdo, ale svůj názor stejně napíšu.

Co Česká národní banka svými zásahy sleduje? Oficiálně: Česká národní banka má za úkol udržovat cenovou hladinu – bojem jak s inflací, tak s deflací. Málokterá centrální banka ale bude bojovat s inflací nebo deflací za každou cenu. Pokud je inflace či deflace relativně malá, ale ekonomika nejede, centrální banka bude nejdříve věnovat pozornost ekonomice, až pak cenové hladině. Když britská ekonomika nerostla, Bank of England držela úrokové sazby nízko, přestože inflace vesele přesahovala její dvouprocentní inflační cíl.

K čemu porovnávat ceny, když nic nemůžete koupit?

Česko je exportní země. Ostatně malá země, která chce mít rozumnou životní úroveň, musí být exportérem, ať už komodit, služeb nebo zboží. Zahraniční trh je pro Čechy prostě životně důležitý. V takové situaci je slabá měna požehnáním.

Samozřejmě, na první pohled se vám to nemusí zdát. Je dražší zahraniční dovolená, elektronika, benzin a spousta dalších věcí. Jenže pokud věc vidíte jenom jako volbu mezi levnějšími a dražšími nákupy, vidíte to špatně. Ta opravdu podstatná otázka je, kolik peněz máte na utrácení, ne kolik něco zrovna stojí nebo nestojí.

Pokud jste důchodce nebo žijete z úspor nebo investic v českých korunách, pak máte opravdu smůlu.

Pokud jste ale zaměstnanec (lhostejno, jestli státní nebo v soukromé firmě) nebo žijete z investic v zahraničí, pak je pro vás slabá česká koruna spíš dobrá. Ono je totiž celkem jedno, jestli vás nová televize stojí deset, nebo jedenáct tisíc, když nemáte zaměstnání.

Tvrdé důsledky tvrdého franku

Něco podobného jako naše centrální banka dělala i centrální banka ve Švýcarsku. Dlouhou dobu držela Švýcarská národní banka kurz na 1,20 švýcarského franku za euro. V lednu ho ale neočekávaně uvolnila. Kurz vyskočil o dvacet procent nahoru a ani v době, kdy píšu tenhle článek, se k původní hodnotě zdaleka nenavrátil, je silnější zhruba o třináct procent.

Frank na steroidech: frank a euro

A teď si představte, že jste švýcarský exportér. Posílení kurzu pro vás má velice nepříjemné následky. Speciálně, pokud jste Švýcarské národní bance věřili a nehedgeovali, nejistili se proti pohybu kurzu. Jestliže nemůžete o oněch třináct procent zvýšit ceny, tak se vám právě o tolik propadly tržby ve francích. Pokud máte štěstí, velkou část svých vstupů do Švýcarska dovážíte, takže nic netratíte tam. Pořád ale – speciálně jako malá či střední firma – máte nemalé mzdové náklady, Švýcaři nedělají za české mzdy.

Pojďme to ještě rozvést. Řekněme, že jsme na konci loňského roku, ještě před uvolněním kurzu. Vaše malá exportní švýcarská firma měla roční tržby milion franků, vaše mzdové a jiné přímé náklady ve Švýcarsku tvoří dvacet procent tržeb a váš čistý zisk je deset procent tržeb, zbytek, tedy sedmdesát procent, jsou náklady na vstupy, které dovážíte, takže na ně posílení franku nebude mít dopad. Po posílení franku máte tržby jen zhruba 870 tisíc franků. Přibližně 610 tisíc franků zaplatíte za dovoz, zůstane vám 260 tisíc franků. Pokud jste před posílením měl čistý zisk sto tisíc franků, teď to bude jenom 60 tisíc. Docela rozdíl, že? Samozřejmě, můžete skrouhnout platy zaměstnancům a udržet zisk, ale to také bohatství Švýcarska nezlepší. A to vaše možná jen krátkodobě.

Pokud máte mzdové náklady vyšší a čistý zisk nižší, jste v ještě větším průšvihu. Pro srovnání, v únoru letošního roku zkrachovalo ve Švýcarsku přes 560 firem, více než kdykoli za poslední tři roky, HDP čtvrtletně klesl o 0,7 procenta (z 0,5 na -0,2) a spousta dalších ekonomických indikátorů je v červeném.

Koruně se dolů nechce: koruny a euro

Anketa

Bojíte se někdy o zaměstnání?

Zůstaneme se slabou měnou montovnou?

To co platí pro Švýcary, platí také pro firmy v Čechách. Silnější koruna znamená rozhodně menší zisky, nebo přímo ztráty. A máte jen několik málo možností, jak tomu čelit. Vlastně jen jednu, zvýšit produktivitu. Kdyby ale koruna posílila stejně prudce jako frank, je tu jen jedna možnost jak ji krátkodobě zvýšit – výpovědi.

Lidé by tedy dostali to, co chtějí a po čem volají – silnější korunu. S velkou pravděpodobností ale také něco, co nechtějí: větší nezaměstnanost. A z pracovního úřadu se na dovolenou do zahraničí nejezdí, je jedno jestli se dá koupit za dvacet, nebo za pětadvacet tisíc.

Pan Kovanda v článku publikovaném na Finmagu „nesouhlasí s Českou národní bankou“. Což o to, ona je pravda, že Česká národní banka nemá dvojí mandát, takže kroky k udržení zaměstnanosti – a to byl podle mě pravý důvod oslabení koruny – by dělat neměla.

Obávám se ale, že závěrečný argument jeho textu, totiž že se slabou korunou „zůstaneme montovnou“ je slabý. V první řadě je otázka, jestli dnešní Česko opravdu je montovna, nebo jestli je to jenom prázdná floskule bez reálného obsahu. Podniky jako Škoda Auto, Jablotron, Sellier & Bellot, Linet a podobně musí věčné omílání té fráze pěkně iritovat.

Navíc kurz měny zřejmě nehraje při určování charakteru ekonomiky takovou roli. To, jestli někdo je nebo není, zůstane nebo nezůstane montovnou, je dáno jinými faktory než současným kurzem měny. Hongkong, Singapur a Tchaj-wan mají kurz fixovaný na americký dolar už léta, a i když jako montovny často začínaly, teď bych je tak určitě neoznačil. Ostatně, hlavním plusem eura pro Německo byla a je uměle levná měna. Opravdu si někdo myslí, že kdyby existovala deutsche mark, tak by se obchodovala v podstatě za jeden dolar? Před vznikem eura mělo Německo víc než deset let obchodního deficitu, právě kvůli příliš silné marce. A cílené oslabování franku za posledních pár let ze Švýcarska taky montovnu neudělalo.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

Jiří Dokulil | 9. 7. 2015 11:46

A ještě ze zpráv ... zdejší diskutéři by měli politicky vysvětlit švýcarům, jak je pro ně silná měna vlastně výhodná, když to sami nechápou:
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/zamrzle-svycarsko-silny-frank-utlumil-ekonomiku-na-dlouho
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

olin sukup | 26. 6. 2015 13:59

Pokud měna neodráží ekonomickou výkonnost , pokud je uměle regulována několika jednotlivci a tím znehodnocována ve prospěch nadnárodních společností, tak selský rozum každému napoví, že něco není zásadně v pořádku. Nechápu, že Finmag publikuje tak trapné články.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Vorlíček | 26. 6. 2015 09:44

Na tomhle článku lze jen stěží najít rozumný argument....
Že posílení koruny poškozuje exportéry? Její oslabení zase poškozuje importéry, a ruku na srdce, je importér něco méněcenného? Není, je to zaměstnavatel a plátce daní.
Tvrzení, že je česko coby montovna prázdnou floskulí není bohužel nijak podloženo. Naopak, dvěstě miliard, které odtékají z českých montoven v dividendách do zahraničí, namísto aby se zde investovaly do vývoje hovoří pro opak.
Že jako česko potřebujeme slabou korunu, abychom mohli vyvážet? Opět hloupost, jsme identicky založená ekonomika s tou německou, a ta je schopna dovážet dokonce do ČR, té chudinky se slabou měnou...Takže jak je to ve skutečnosti?

Skutečnost je taková, že jsme měli dohánět evropskou životní úroveň, a to zejména prostřednictvím růstu efektivity, které by se nepromítlo až tak do zvyšování mezd (inflaci nechceme), ale do posílení koruny. Jinak dnes západ dohánět nemůžeme. Bohužel, panáci z ČNB, kteří mají do jednoho mzdy přes 100 tis. Kč, tedy takové, se kterými jde slušně vyžít i na západě, usoudili, že je tato úroveň již dostačující, a že nyní už můžeme přenechat inkasování marže z produkce českých firem opět západu. My budeme makat, a máme být rádi, že nám německé firmy dají práci, a neměcko si tak dokáže udržet svou produkci 40 tis USD/ hlavu.(ta naše bude klesat, díéky "výhodně" slabému kurzu koruny!)

Až se svět vrátí k prosté matematické logice, kdy bylo jasné, že je proti zájmu občanů uměle snižovat hodnotu jejich práce, budeme mít opět nějaké vyhlídky. S takovými názory v mainstreemu je to zatím bohužel bez vyhlídek, před sebou máme pouze vzájemné kurzové a sazbové (ono je to vlastně egál) bojůvky centrálních bank plných geniálních hlupáků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 25. 6. 2015 10:43

Nějak někomu uniklo, že lidé nepotřebují práci, ale potřebují produkty té práce. Souhlas se všemi. Už to tu psal i Pavel Kohout, na DVTV o tom mluvil nedávno nějaký ekonom. Měli bychom si rozmyslet, zda chceme být Čínou nebo Švýcarskem,
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 10:43

Protože pracuji už pro třetí švýcarskou firmu v pořadí, mohu informace v článku jen potvrdit - silný švýcarský frank je výhodný snad pro banky a pojišťovny, ale pro průmysl je katastrofou - nákladové ceny jsou zhruba 10-20% nad úrovní EU a podnikatelské aktivity s nižší přidanou hodnotou přestávají být konkurenceschopné (farmaceutický průmysl má takové marže, že to přežije, ale pro strojírenství je silná měna docela smrtící).
Naopak jsou slabá koruna a silný frank výhodné pro české exportéry a já osobně žiju z toho, že pro švýcary nechávám vyrábět strojírenské díly a zařízení u českých firem, čímž jsem jenom já osobně zajistil odhadem desítky pracovních míst... pokud bude kurs kolem 23 korun za euro, jak by spousta lidí chtělo, nebudou čeští dodavatelé konkurenceschoponí a zákazníci půjdou jinam, to chcete?
Takže, buďte rádi za slabou korunu, neumíte si představit, jak je pro nás výhodná...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Schlägel | 26. 6. 2015 07:14
reakce na Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 10:43

Možná by stálo za to porovnat naši produktivitu práce s tou švýcarskou, potažmo s jinou vyspělou západní ekonomikou. Silnější koruna znamená tlak na vývozce, to jistě. Nicméně tento tlak nutí podniky k vyšší produktivitě. Pokud tento proces změkčíte oslabením koruny, tlak na vyšší produktivitu klesá. A vyšší produktivitu potřebujeme, máme co dohánět. Být úspěšný ve vývozu díky slabé koruně mi přijde stejně nedostatečné, jako se chlubit exportními výsledky díky mizerným mzdám na rozvojové úrovni, které snižují náklady a exportér se chlubí, jak je "levný" v porovnání se západní konkurencí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 10:57
reakce na Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 10:43

Jak uvádím níže - skokové posílení franku je přímým důsledkem intervencí švýcarské centrální banky, ergo za aktuální potíže tamního průmyslu nemůže "silná měna", ale její minulé umělé oslabování.

Pokud by pro naši ekonomiku platit mechanismus, který popisujete, byli bychom navěky uzavřeni v kleci "prací zbohatneme - měna posílí - práce se nevyplatí - práci ztratíme - bez práce zchudneme - měna oslabí - budeme levní - díky láci přijde práce". Nevím jak Vy, ale já si pokrok představuji jinak...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 11:15
reakce na Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 10:57

Ale tak to přece je, nelžeme si do kapsy - řetězec "prací zbohatneme - měna posílí - práce se nevyplatí - práci ztratíme - bez práce zchudneme - měna oslabí - budeme levní - díky láci přijde práce" funguje a je věcí velmi uvážlivého nastavení měnových a daňových parametrů tak, abychom z možností a dané hospodářské situace vytěžili co nejvíce.
Konkrétně ve švýcarsku je diskuse na toto téma velmi bouřlivá, protože silná měna je příjemná při nákupu zboží ze zahraničí, ale pokud ohrožuje konkurenceschopnost celých průmyslových odvětví a pracovní místa, je to pro místní v úplně jiné poloze a švýcaři to velice silně vnímají.
Švýcarsko má navíc ještě tu výhodu, že je to ekonomika kde převládají odvětví s vysokou přidanou hodnotou, je silně decentralizovaná a většina daní se tvoří na kantonální úrovni po celospolečenské diskusi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 11:27
reakce na Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 11:15

Nesouhlasím. Vy hovoříte o "řetězci", já o "kleci", protože - jak Vám jistě neuniklo - mnou načrt nutý sled příčin a následků tvoří uzavřený koloběh, bez možnosti pokročit na vyšší úroveň.
Vysvětlete mi, jak byste si představoval "abychom z možností a ... situace vytěžili co nejvíce", když každý pokrok se v onom uzavřeném koloběhu vlastně v budoucnu obrátí v náš neprospěch.
Podle mne to, o čem hovoříte, je udržování pevně daného odstupu za vyspělými ekonomikami. A k tomu nemohu než jednak opakovat svou glosu, že pokrok si představuji jinak a jednak Vás vyzvat, abyste tedy nám všem zdůvodnil, proč tuto trajektorii má sledovat zrovna naše ekonomika.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 12:21
reakce na Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 11:27

Tak jinak - není to buď/anebo, je to věc míry, ale síla měny se rozhodně přímo projeví na nezaměstanosti.

Pokud se tahounem ekonomiky stanou exportní aktivity s vysokou přidanou hodnotou, jako ve Švýcarsku, měna přirozeně bude posilovat a v určitém pásmu se aktivity s nižší přidanou hodnotou přestanou vyplácet, protože zahraniční dodavatelé vás cenově převálcují. Tzn. pokud prodáváte originální technická řešení, tradiční exkluzívní značky anebo třeba finanční služby, silná měna vás neohrozí, ale pokud prodáváte "jenom" schopnost něco standardního vyrobit (což dělá většina českých firem) a velká část zákazníků je ze zahraničí, je nastavení měnového kurzu (vedle mzdových nákladů) poměrně zásadní faktor konkurenceschopnosti.

Ještě jinak řečeno - i pokud bude slabá koruna, můžeme značkový výrobek s vysokou přidanou hodnotou (třeba elektronové mikroskopy) klidně vyvážet dráž a vedle toho se uživí spousta těch, kteří vyvážejí "jenom" kvalifikovanou lidskou práci. Pokud koruna příliš zdraží, budeme schopni vyvážet jen ty výrobky s vysokou přidanou hodnotou a vyvážet jen práci už se nevyplatí, což povede k rychlé deindustrializaci a outsourcingu práce do nákladově levnějších zemí.
Posílením koruny silnému vývozci nepomůžete a slabého zlikvidujete.

Přesně to se třeba stalo ve Velké Británii za Margaret Tchacherové - dnes je objem průmyslové výroby asi v UK asi čtvrtinový oproti situaci před čtyřiceti lety a některé regiony se z této deindustrializace nikdy nevzpamatovaly.
Na silné libře (další souvislosti pomíjím) vydělal bankovní sektor v Londýně, ale řadoví zaměstnanci někde v East Midlands si, co se týče pracovních příležitostí, celkově spíš výrazně pohoršili.

A ještě něco, nejsem ekonom, který vidí svět přes čísla - pracuji v reálném světě konkrétních (švýcarských) zákazníků, pro které už jsou jejich švýcarští dodavatelé drazí a čeští dodavatelé konkurenceschopní.
Můžete skřípat zuby, že vyvážím do Švýcarska levně českou pracovní sílu a měli bychom tam vyvážet spíš něco draho s vysokou přidanou hodnotou - jestli to dokážete, prosím, budete mít můj respekt (a jsou firmy které to dokážou - Škoda nebo FEI, například). Jak podle Vás (konkrétně prosím) silná koruna pomůže české ekonomice a vývozu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek.Mann@email.cz | 25. 6. 2015 14:00
reakce na Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 12:21

srovnávat vývoj ČR a CH je nesmyslné, je poněkud rozdíl mezi apreciací a revalvací. Apreciace mi dává šanci /netvrdím, že jistotu, ale právě ta šance je důležitá/ se na měnící prostředí adaptovat, postupně. Nečekaná revalvace je zoufalalá a zoufalá doba následně žádá zoufalé činy.
Pokud by SNB umožnila apreciaci, vůbec k této šokové situaci nemuselo dojít a lidé i podniky by na tom byly lépe. Ale uměle drželi kurz franku až to neudrželi/vzdali. /Takto naivně se v minulosti chovala i BoE, nu, asi se nepoučili páni centrální bankéři. I když pravda, tam byla situaci malinko jiná, ale princip byl stejný./

A myslím si, že je třeba si klást otázku, zda devalvace realizovaná ČNB nemůže vést ke stejnému efektu v budoucnu i v ČR. Změní se osazenstvo bankovní rady, zaujme jiné stanovisko, spekulanti toho využijí a na slušný problém je zaděláno. A co na to v tu chvíli exportní firmy? Budou na tom stejně jako nyní ty švýcarské. Ups?!
Ale paradoxně to neudělá radost ani importérům, dlouhodobé smlouvy s fixním kurzem, tak budeme dovážet ještě chvíli zboží dráže, než bychom museli.
Ne, jediným výsledkem je to, že firmám kupujeme čas a prostor na to, aby nemuseli tlačit na efektivitu a růst produktuvity a vedle toho plebs okrádáme o úspory. Bohužel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 12:46
reakce na Jiří Dokulil | 25. 6. 2015 12:21

Na to všechno stačí nechat kurz měny se přirozeně vyvíjet a nedělat skokové intervence ani jedním směrem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 3. 7. 2015 06:33
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 12:46

To je pravda podle Altmana. Jako obvykle realita je poněkud jiná. Měnové trhy potřebují výkyvy, jinak nedělají peníze a ČNB reálnou nebo fiktivní intervencí od ledna 2014 stabilizuje EUR/CZK okolo 27,5 korun. Říkám reálnou nebo fiktivní intervencí – nedávno jsem viděl tabulku intervencí ČNB na měnovém trhu (ted to nemohu najít), která ukazovala poslední intervenci asi tři roky tomu. Jelikož relativní podíl české koruny na celkovém světovém měnovém trhu je malý až nepatrný, je možné že pánové z ČNB stabilitu české koruny jenom ukecali, bez jakékoliv reálné intervence. Proč stabilita EUR/CZK – jednoduše velká většina zahraničního obchodu je s EURO zeměmi. Mějte hezký den!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 14:54
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 12:46

Jistže. Detailní čísla teď nemám po ruce, ale pokud si vzpomínám, koruna dobré dva-tři roky oscilovala v pásmu 25 - 26 Kč / EUR. Pak se ale radním ČNB zbláznily matematické modely a bylo vymalováno...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 15:49
reakce na Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 14:54

Ona vůbec ČNB má zvláštní představy a originální modely a rozhodně nejde s davem:
http://euro.e15.cz/archiv/cesko-se-zbavuje-zlata-z-trezoru-cnb-rocne-mizeji-stovky-kilogramu-1197400

Maj nějakou excelovskou tabulku, tam zadaj výnos a náklady na držení a vyjde jim PRODAT. A neřešej, o jaké aktivum jde, jaké další atributy, které se jim nevejdou do tabulky, má.
Až jim to jednou dojde, budou zase po lidech chtít, aby jim nosili šperky a skládali se na státní poklad. A když se na ně lidi (logicky) vykašlou, třeba to zkusej na americký či britský způsob (znárodnění Au).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 19:04
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 15:49

A taky počítají s bezrizikovostí státních dluhopisů :-)
Když je dlužník majitelem věřitele, tak by to i mohlo dávat smysl. :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 09:55

1) ČNB je sice nezávislá, své cíle má nicméně definovány zákonem. A péče o zaměstnanost mezi nimi není. Ergo argumentovat nějakými "neoficiálními" jejími cíli je nesprávné, odůvodňovat to navíc tím, že banka díky mizivé inflaci vlastně neměla co na práci je pak přímo zcestné (autor promine). Paralela s konáním BOE kulhá na obě nohy, protože BOE ze zákona sleduje inflační cíl daný vládou.

2) Česká ekonomika není EXPORTNÍ (jak se donekonečna nepochopitelně omílá), ale OTEVŘENÁ. Čistý export, pokud se nemýlím, tvoří něco kolem čtvrtiny HDP, ergo pouze tato složka HDP může (leč nemucí) být devalvací pozitivně ovlivněna.

3) Od doby, kde je Euro pod 30 Kč periodicky zaznívají apokalyptická varování, jak sice budeme mít silnou korunu, ale ve frontě na pracovním úřadě nám to nebude nic platné. Nikdy se nenaplnila. Proč by v periodě podzim 2013 - dnes mělo být něco jinak?

4) Skokové posílení měny hrozí jako přímý důsledek měnových intervencí, ne jejich absence. Tedy veškeré argumenty odvozené od švýcarského případu ve skutečnosti zaznívají proti intervencím, nikoli v jejich prospěch.

A kvízová otázka na závěr: jak vyplývá z článku, kursovým kanálem se naše životní úroveň s vyspělým světem srovnávat nemá. Mzdovým kanálem, jak vyplývá z mnoha jiných prohlášení a textů, patrně také ne. Má se tedy ČR vůbec přibližovat vyspělým ekonomikám? A pokud ano, tak jak?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 15:48
reakce na Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 09:55

Děkuji za Vaše shrnutí celé situace. Každý z bodů je trefou hřebíku přímo do hlavičky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 12:47
reakce na Vladislav Kruták | 25. 6. 2015 09:55

Přesně
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 25. 6. 2015 09:16

Přestože patřím vlastně mezi exportéry (třičtvrtě příjmu v EUR), považuji intervence za zlo.
K čemu mi je, že za vydělaná EURa dostanu více CZK, když si za CZK koupím méně zboží?
A hlavně: zodpovědní lidé vše neutrácí. Lidé vytvářejí úspory po mnoho let. Ty úspory jsou tedy o minimálně o 3 řády vyšší, než běžný měsíční příjem. Intervence tedy způsobí znehodnocení těch úspor a lidé mají věřit, že zachování či mírné zvýšení měsíčního příjmu to ekvivalentně kompenzuje?

Lidé tak byli okradeni o celoživotní úspory podobně, jako v 90.letech. Ten, kdo si za svůj produktivní věk v komunismu na penzi našetřil např. 50 tisíc, si s nimi na konci 90.let tak leda mohl vytřít. To, že mu o něco vzrostl plat či penze, to samozřejmě nijak nevynahrazovalo.

Je zcela irelevantní, že někteří lidé snášejí "ekonomické" argumenty ve prospěch intervencí. Ekonomické argumenty jistě existovaly i pro konečné řešení židovské otázky, komunistické znárodnění a komunistickou měnovou reformu. To vše je ale irelevantní. Relevantní je pouze otázka, zda byl někdo poškozen, okraden.

Až bude ČNB zbavena svých monopolistických výsad a budeme zde mít plnou měnovou svobodu a konkurenci (freebanking), tak pak ať si různí Singerové se svými měnami dělají, co chtějí. Dokud ale lidé budou např. 1. a 3. pilíř mít násilím (zákonem) spojen s CZK, měla by se ČNB chovat o něco odpovědněji a nepodléhat kdejaké (např. exportérské) lobby či politickému tlaku (největšího dlužníka - státu - na inflační rozředění jeho gigadluhu).

Dojemná starost ČNB o zachování pracovních míst v exportérských firmách je spíš trapná. Tak jak doháníme Západ v produktivitě, měli bychom jej dohánět i v příjmu (a tedy vnitřní koupěschopnosti obyvatel). Po mnoho let bylo zdrojem tohoto dohánění spíše posilování CZK, než zvyšování platů. Teď se ČNB rozhodla, že nás vrátí o několik kroků zpět k levným rumunským námezdním silám. A ještě jí prý za to máme být vděčni.
Na druhou stranu jediným skutečným smyslem existence centrální banky jsou manipulace, skryté financování státního dluhu, přerozdělování od chudých (dělníků) k bohatým (majitelům exportních fabrik a k bankéřům). Proto centrální banky vznikly, tak se vlastně nemáme co divit, že svůj "mandát" také vykonávají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip | 28. 6. 2015 21:14
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 09:16

Tak vytrit prdel si s nimi nemuseli, mohl je hrat na srdci pocit, ze tim pomohli ceske ekonomice a taky tem, kteri byli na druhe strane barikady a meli napriklad pujcku na byt.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wert | 1. 7. 2015 17:52
reakce na Filip | 28. 6. 2015 21:14

Jo, to zahřeje
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Potok | 25. 6. 2015 07:44

Objektivita především, že? Ach jo...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 25. 6. 2015 07:11

To je pořád dokola. Pořád si někdo myslí, že bohatství vytvářené nějakou společností, je možné zvýšit, měnovými, bankovními, daňovými, účetními, statistickými nebo jinými triky. Pokud by skutečně bylo možné vytvořit nějaké bohatství pouhým znehodnocením měny, tak by to dělaly všechny země a navzájem by se ta výhoda eliminovala. Nebo by docházelo k závodům ve znehodoncování měny, což by časem zdeformovalo ekonomiky států natolik, že by došlo ke krizi.

Podobně jako u mýtu "machines destroy jobs" bych doporučil předchozí studium
Henry Hazlitt - Ekonomie v jedné lekci, kapitola Úsilí o vývoz.

Jak říkal starý JSM, celkový zisk zahraničního obchodu pro danou zemi spočívá ne ve vývozech, ale v dovozech. V tom, že si něco můžeme koupit levněji, než to sami umíme vyrobit nebo něco co vyrobit neumíme. A dovozy jsou díky slabší koruně dražší, což onu pomyslnou výhodu levnějšího exportu eliminuje.

Úředník prostě žádné bohatství vytvořit nemůže. Jediné čeho dosáhne je, že vytváření bohatství zkomplikuje a výsledkem je méně vytvořeného bohatství, v důsledku nákladů na eliminaci těch úředních komplikací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 25. 6. 2015 11:42
reakce na Josef Fraj | 25. 6. 2015 07:11

Ano. Doplním ještě jednu věc. Dochází totiž ke zkreslení signálu (třeba jako u letadla se zamrzlým senzorem) a pak může dojít k tvrdému přistání (jako s letadlem). Ten švýcarský příklad je docela ilustrativní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 25. 6. 2015 20:46
reakce na Hawkie | 25. 6. 2015 11:42

Přesně tak!

Lidé, kteří spoří, dostanou signál: „Utrácej, dokud tvé úspory ještě mají nějakou hodnotu.“

Ti, kteří nespoří, a dostanou ve výplatě bankovku navíc, budou dostanou signál: „Jsem opět bohatší“. Že si ve skutečností za svých více bankovek koupí méně (ač v televizi tvrdí opak), to už není vidět na první pohled.

A ti, kteří by se rádi zadlužili, dostanou signál: „Je výhodné se dnes zadlužit.“

Ani jednoho z těch tří však nemotivuje, aby více pracoval.

Všichni tři pak společně nakráčejí do obchodů a realitních kanceláři, a nakupují. A úředníci si libují, jak skvěle „roztočili kola ekonomiky“. Ne, jen rozevřeli nůžky mezi výrobou a spotřebou.


O pocity jde v dnešní době především. Pocitů (bezpečí, sucha, jistoty) jsou plné reklamy. Pocity vyhrávají volby.

Není důležité, že se letadlo skrze temné mraky řítí k zemi. Důležité je, že si se zamrzlým výškoměrem může pilot ještě chvíli užívat pocitu, jak vysoko letí. Tak intervenuje, aby ta ručička výškoměru ještě trochu povyskočila.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!