Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Soukromé peníze. Kde se pečou prachy

| 9. 6. 2015 | Vstoupit do diskuze

Mají centrální banky monopol na výrobu nových peněz? Omyl! Potřebují komerční banky vaše peníze na vkladech k tomu, aby mohly poskytovat půjčky? Omyl! Dají se oba omyly vyvrátit jedním článkem? Mělo by to jít, úzce totiž souvisí. Pojďme to zkusit.

Soukromé peníze. Kde se pečou prachy

Ve své Chvále bankovních poplatků jsem psal, že banky nepotřebují vklady k tomu, aby půjčovaly peníze. A že je to téma na celý článek. Tady ho máte.

Všechno je jinak

Většina lidí, včetně mnoha i věhlasných ekonomů, si myslí, že základním principem bankovnictví je, že banky půjčují uložené peníze. Pokud se na fungování bank zeptáte někoho, kdo se o věc zajímá hlouběji, většinou v odpovědi zazní něco o bankovnictví částečných rezerv.

Jenomže banky ve skutečnosti fungují jinak.

Bankovnictví částečných rezerv neexistuje už desítky let, fungovalo-li vůbec někdy. To neznamená, že neexistují bankovní rezervy, banky je samozřejmě mají a většina světových bankovních zákonů to po nich taky vyžaduje. Všimněte si ale, že píšu o většině: kanadský, australský, britský, švédský a několik dalších bankovních systémů rezervy nevyžadují, a banky v nich stejně vesele fungují.

Příklad blíž každodennímu životu. Schválně se zeptejte člověka, který má v bance na starost půjčky, klidně i ty velké pro podniky, jestli musí kontrolovat, jestli má banka na půjčku právě dost peněz. Odpověď bude určitě ne. Banky, a to i ty, které musí mít podle zákona rezervy, totiž opravdu nepůjčují peníze, které do nich lidé vloží. Nebo lépe řečeno, půjčují je také – ale nepotřebují je. Vklady jsou vytvářeny půjčkami, ne naopak.

Kde se pečou peníze

Často se setkávám s názorem, že peníze jsou státní a že je stát o své libovůli tvoří. A že by se mu to mělo zatrhnout, protože tvorba peněz znamená příliš mnoho moci ve státních rukou. Pokud je to také váš názor, mám pro vás špatnou zprávu. Stát tak maximálně tiskne bankovky a razí mince. ale vlastní vytváření peněz nechává na jiných – na soukromých bankách.

Asi jsem vás teď předchozím odstavcem zmátl – bavili jsme se přece o vkladech a o půjčkách. Jenže ono to souvisí. Právě v procesu půjčování peněz totiž soukromé banky vytvářejí většinu peněz.

Už to slyším – soukromé banky přece nemůžou tisknout peníze, to je nelegální. Pravda, tisknout nemůžou. Vytvářet ale ano. Je to opravdu jednodušší, než si myslíte.

Řekněme, že přijdete do banky a požádáte o milionovou půjčku. Banka vás ohodnotí jako důvěryhodného potenciálního dlužníka a peníze vám půjčí. Odkud ty peníze vzala, když ne z vkladů střadatelů? V bankovní rozvaze na konce dne přece musí aktiva a pasiva souhlasit…

Není problém – banka vytvořila nejdřív půjčku milion korun českých. Vzápětí ty peníze ale vložila na váš účet. Takže banka má aktivum (vaši půjčku ve výši milionu korun) i odpovídající pasivum (váš vklad shodou okolností právě taky jeden milion). Aktivum a pasivum se vzájemně vyruší a bankovní rozvaha je, jak má být.

Uzavřený systém

Když nemáte účet u banky, kde si půjčujete, když peníze hned převedete pryč, zkrátka pokud se váš vklad dostane do jiné banky, pořád se nic neděje. Bankovní rozvaha musí být vyvážená až na konci dne (respektive konci nějaké účetní uzávěrky). Banka si může půjčit na mezibankovním trhu – ostatně, nějaké jiné bance bude teď přebývat milion (váš vklad byl k ní převeden, ale ona nemá korespondující půjčku), takže ho vaší bance ráda půjčí.

Elektronický bankovní systém je uzavřený a peníze jednou vytvořené jdou „zrušit“ jen splacením půjčky. Může se ale stát, že peníze z uzavřeného bankovního systému odejdou. Tím (jediným) způsobem, že si vklad vyberete v hotovosti a dáte pod matraci. V té chvíli opravdu v elektronickém bankovním systému schází milion. A konečně přichází chvíle centrální banky. Její rolí je scházející milion vytvořit – opět jako půjčku a vklad, tentokrát je ale půjčka určena komerční bance.

Pokud centrální banka chce rozumně fungující bankovní sektor, půjčí každé komerční bance. Ve chvíli, kdy si komerční banka nemůže půjčit od centrální, je mrtvá (viz řecké banky, které by bez Emergency Liquitidy Assistance – ELA od Evropské centrální banky krachly).

Anketa

A co když celý ten elektronický systém vzadu spadne?

Outsourcing

Proč ale tedy banky netvoří peníze, jak se jim zachce, když můžou? Ze dvou jednoduchých důvodů: Množství peněz v systému je dáno množstvím půjček, a ty jsou dány poptávkou po penězích. Poptávka je omezena podmínkami a úrokovými sazbami (a také jinými faktory, ty ale banky neovlivní).

Podmínky si – v rámci toho, co jim dovolí regulátor – stanovují samy banky a musí přitom hledět na bezpečnost či nebezpečnost půjček. Banka sice peníze může vytvořit ab nihilo, ze vzduchu, ale jen pro své zákazníky, ne pro sebe. To je, kromě platebních služeb, základní služba, kterou komerční banky v současné době v ekonomice plní. Pokud zákazníci nesplácejí, ztráty rovnou ukrajují z kapitálu. Takže kapitál bank a množství rozumně bezpečných půjček v ekonomice pořád stanovují nějaké limity. Ale jenom pokud se banky chovají uvážlivě, což jsme v poslední době moc neviděli. Ostatně, proč také, když nás (banky) zatím vždy někdo zachránil?

Druhý faktor, úrokové sazby, přímo kontroluje centrální banka. Pokud si myslí, že je poptávka po penězích malá, úrokové sazby sníží. Naopak, pokud je poptávka příliš velká, zvýší. Tolik alespoň teorie, v praxi je samozřejmě těžké říci, co je malá nebo velká poptávka po penězích. Malou ještě tak nějak rozpoznat lze (skoro určitě jste v recesi), velká se ale snadno přehlédne a považuje za „nový normál“.

Suma sumárum, centrální banka kontroluje peníze podstatně méně, než jste si mysleli. Tvorbu peněz outsourcovala soukromým bankám.

Stane se mýtus realitou?

Situace s divokým růstem peněz v ekonomice by se dala řešit tím, že by centrální banka opravdu kontrolovala peníze. Například tím, že by se opravdu stala jedinou institucí, která je může vytvářet. Nedávno o tom třeba začali mluvit na Islandu. V tom případě by se to, co je v současnosti mýtem (banky půjčují v zásadě jen peníze vkladatelů), stalo skutečností. Je ale otázka, jestli by centrální banka byla lepší v určování, kolik peněz ekonomika potřebuje. Asi těžko, když to doopravdy nikdo neví.

Na druhou stranu, je možné, že automatické pravidlo (například automatický růst o dvě procenta ročně – což, podotýkám, není to samé jako dvouprocentní inflace) by alespoň zamezilo šílenému růstu dluhů způsobenému například realitní bublinou.


Úplně malá poznámka na okraj. V článku mírně zjednodušuji některé věci, aby nebyl na deset stránek. Pokud máte o problematiku větší zájem, doporučuji tento článek z Bank of England. Možná také, pokud jste nevěřili mně, uvěříte spíš Staré paní.

Komentáře

Celkem 170 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Suchý | 18. 7. 2015 17:23

Diskuzi není možné uzavřít, protože stále jsme vydořešili hlavní bod našeho sporu a to tvorbu likvidity v komerčních bankách, na kterou se také odvoláváte v příkladu s koupí dluhopisu, který podle mě není správně.

Pojďme nejprve dořešit to, na co jsem se ptal v minulém příspěvku nebo to napasujme na ten příklad s dluhopisem, podstata je stejná.

Teď jsme v bodě, kdy prodávající banka (prodávající dluhopis) má na vkladovém účtu u kupující banky zůstatek na vkladovém účtu a chce ho převést na svůj rezervní účet u CB. Jak to udělá? To je třeba podrobně vysvětlit, protože to je klíčové pro rozsouzení našeho sporu.

(Banka to bude chtít udělat, jinak by dluhopis neprodávala. Navíc mi pořád není jasné, proč by prodávající banka měla chtít získat zůstatek na jakémci vkladovém účtu, když prodej provádí s největší pravděpodobností z důvodu nedostatku likvidity a tu potřebuje dostat na rezerv. účet u CB, ale budíž. Podle mě, by to proběhlo tak, že kupující banka by poslala likviditu na účet prodávající banky a kupující banka by získala dluhopis)

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 18. 6. 2015 12:10

Samozřejmě, hotovost v pokladně "patří" bance, protože jsou v její pokladně (v aktivech banky). Současně ale peníze na vkladovém účtu patří klientovi banky (banka o těchto penězích účtuje v pasivech).
S vkladem klientovy hotovosti do banky se nic zásadního v bankovním systému neděje. Objem peněz v systému se nemění. Důležitý je okamžik vzniku peněz, jež vznikají výhradně v bilanci obchodních bank.
V systému účetních peněz musí být nejprve založena banka a teprve potom mohou vznikat peníze. A aby mohly být peníze vyměněny za hotovost musí vzniknout i centrální banka.
Příběh tedy začíná založením banky, nikoliv vkladem hotovosti do existující banky.

-2
+
-

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK