Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na dně. Horký řecký červen

| 2. 6. 2015

Již v pátek se možná dozvíme, jak vypadá událost, o které se mluví a píše od roku 2010: řecký bankrot.

Na dně. Horký řecký červen

Řecko má pátého června zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu splátku v hodnotě 300 milionů eur. A o pět dní později, desátého června, Řecko musí refinancovat splatné pokladniční poukázky v hodnotě 1,8 miliardy eur. A jen o další dva dny později je na řadě další splátka Mezinárodnímu měnovému fondu v hodnotě 340 milionů eur.

Ví se přitom velmi dobře, že řecká vláda nemá peníze. Jedině nečekaný úvěr od někoho nečekaného by mohl odvrátit platební neschopnost. Neví se ovšem, odkud by tato záchrana měla přijít. Z Ruska, z Číny, z některé arabské země? A tak se svět připravuje na všechno možné.

Co ale může realisticky znamenat to „všechno možné“? Zhroutí se euro? Začnou krachovat banky? Rozšíří se krize do dalších států? Přestane se zeměkoule otáčet?

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Vylučování z klubu vyloučeno

Ne, nic z toho. Slunce vyjde stejně jako každý den. Pro rozšíření krize do jiných států není důvod: mnohé evropské státy na tom nejsou skvěle, ale nesplacení jedné splátky měnovému fondu neovlivní dluhovou službu jiných států. (Proč by také mělo?) Banky v Evropské unii krachovat nezačnou. Skoro žádná komerční banka již nevlastní řecké dluhopisy – na rozdíl od let 2010–2012 kdy obavy z nákazy přece jen byly zčásti opodstatněné.

A co největší obava ze všech, pověstný „grexit“ neboli odchod Řecka z eurozóny? Začne se společná měna párat jako punčocha s okem?

Ne, nezačne. V první řadě, samotný fakt platební neschopnosti nemá nic společného se stabilitou eura. Je možné, že jeho kurz mírně oslabí, ale to bude tak všechno. Eurozóna není punčocha, nýbrž velmi pevně vybudovaná institucionální struktura. V jejím právním základě chybí možnost vyloučit jakéhokoli člena. Nejde o opomenutí, nýbrž o úmysl: architekti eurozóny chápali tuto organizaci jako klub, z něhož se nevystupuje za žádných okolností. Možnost vylučovat členské státy by navíc byla politicky choulostivá. Takže i kdyby Řecko teoreticky vyhlásilo válku Německu, stále by zůstalo členskou zemí hospodářské a měnové unie neboli eurozóny!

Jak jde čas

Situaci Řecka a udržitelnosti eurozóny jsme se už několikrát věnovali v naší anketě Očima expertů. Přečtěte si, jak se názory na odchod Řecka mění v čase:

Nová měna bolí

V současné situaci existuje jen jedna páka, která by mohla donutit Řecko dobrovolně-nedobrovolně odejít z eurozóny. Řecké komerční banky (tedy i řecká ekonomika, respektive to, co z ní zbývá) jsou závislé na nouzových půjčkách z Evropské centrální banky (ELA, Emergency Liquidity Assistance). Kdyby Evropská centrální banka odepřela přístup k tomuto poslednímu záchytnému bodu, řecké banky jsou ihned na suchu, v zemi začíná bankovní krize, která záhy přerůstá v ještě horší krizi ekonomickou (ano, je to ještě možné).

V takovéto situaci se jako nejmenší zlo nabízí možnost, že Řecko vystoupí z eurozóny (což nikdy nechtělo, ani Syriza to neměla ve volebním programu) a začne zachraňovat banky a ekonomiku nově vytvořenými, ničím nekrytými penězi. Nikdo se do této varianty ovšem nehrne a Řekové k ní zřejmě přistoupí jen jako k poslední možnosti, když nepůjčí ani Moskva, ani Peking, ani Rijád.

Mimochodem, vystoupit z eurozóny nejde bez současného opuštění Evropské unie, tvrdí některé právní výklady. I to je důvod, proč tato varianta je nejposlednější z posledních.

Zde je třeba připomenout, že varianta zavedení nové řecké měny je nemyslitelná bez bankovní krize a bez těžkých ekonomických otřesů. Snadný přechod na novou měnu, jak proběhl v Česku začátkem roku 1993, se nebude konat, neboť v tehdejším Česku a Slovensku prakticky neexistoval úvěrový trh, kapitálový trh a závazky vůči třetím stranám denominované v československé koruně. Dnešní Řecko má zejména oněch závazků vůči třetím stranám až příliš.

Dejme tomu, že Řecko projde slzavým údolím bankrotu a měnové odluky. Co je čeká na konci této cesty? Mezinárodní ani domácí věřitelé zřejmě nebudou stát ve frontě, aby půjčili státu s novou měnou a dosti dobrodružnou extrémně levicovou vládou. Vláda tak bude nucena sestavit rozpočet na rok 2016 tak, aby byl vyrovnaný. Výdaje nebudou smět přesáhnout nevalné příjmy státního rozpočtu. Teprve pak se Řekové dozvědí, co to znamená „austerity“ neboli úsporná opatření.

Anketa

Vyměkne Unie?

Hlavně nevyměknout

Pokud jde o zbytek Evropy, ta se nemusí bát zániku společné měny. Řecký bankrot existenci eura ani jeho stabilitu neohrozí. Ať už Řecko odejde nebo ne, euro zůstane. Ať už se těšíte na zánik eura anebo se ho obáváte, nemáte důvod.

Možná největší hrozbou ovšem je, že Evropská unie nakonec „vyměkne“ a na poslední chvíli pošle do Atén další balík miliard. Znamenalo by to povýšení neomezeného morálního hazardu na oficiální evropskou politiku. Politiku, za kterou bychom nakonec platili my všichni.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (141 komentářů)

Michal Hatlapatka | 2. 6. 2015 19:46

Možná to některé horké hlavy překvapí, ale Řecký státní rozpočet je v přebytku tuším od 2013. Spory se vedou výhradně o to, jak vysoký ten přebytek má být (tj. že Řecko nesplácí své montrózní dluhy tak rychle jak slíbilo). A na tom se nic nezmění, ať už bude vyhlášen bankrot nebo ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 3. 6. 2015 08:28
reakce na Michal Hatlapatka | 2. 6. 2015 19:46

Řecko bylo v přebytku za minulé vlády. Za téhle šílené vlády přebytek rychle zmizí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 19:52
reakce na Michal Hatlapatka | 2. 6. 2015 19:46

Problém je, že to (bůh ví, co to vlastně bylo) Řecko slíbilo pod nátlakem. Tomu se pak neříká dohoda, ale vydírání. To byla největší chyba Řecka, že přijali onu "záchranou ruku". Kdyby se kousli tehdy, jak to udělali teď, tak bylo vše dávno vyřešené. ECB by bankovní systém padnout nenechala. I když kdo ví, čeho všeho jsou ti psychopati schopní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PS | 3. 6. 2015 14:47
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 19:52

No a vybírání daní státem, tedy není vydírání? Nebo to není pod nátlaken sankcí? :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 6. 2015 10:12
reakce na PS | 3. 6. 2015 14:47

Vybírání daní je loupež podle by definition.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:38
reakce na Josef Fraj | 5. 6. 2015 10:12

Jasně, že je to loupež. Ale pouze podle té Vaší definice. Já daním ale budu říkat dál daně a ne loupež, bez ohledu na to jak je definujete. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jánošík | 1. 7. 2015 16:11
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:38

Říkejte si jim samozřejmě jak chcete. Třeba obětina bohům, nebo desátek.
A pokud s nimi souhlasíte, tak jejich vybírání OD VÁS je samozřejmě plně legitimní.

My ostatní zkrátka považujeme odebrání majetku proti vůli vlastníka za krádež, při použití násilí (i byť jen pohrůžky) za loupež.
Vzhledem k tomu, že to je navíc bez záruky jakéhokoli protiplnění, lze tomu říkat i NEHORÁZNOST.

Že na to různé ovce jsou zvyklé (nic jiného nezažily a propaganda jim to "ospravedlňuje" od školky) a bez protestu se nechají stříhat, to je sice možné, leč irelevantní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 7. 2015 18:35
reakce na Jánošík | 1. 7. 2015 16:11

Žádné protiplnění? Proberte se. Pokud chcete stát bez daní a protiplnění, budete si muset takový založit sám. Normální lidi k tomu nepřesvědčíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 15:10
reakce na PS | 3. 6. 2015 14:47

Vybírání daní v mezích ústavního pořádku nikoho nelikviduje. Ústavní soud v tomto ohledu testuje daně, zda mají tzv. rdousící efekt. :-) U Řecka má postup Trojky zcela jednoznačný rdousící efekt.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dan | 5. 6. 2015 07:53
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 15:10

http://pravyprostor.cz/neplaceni-dani-neni-zlocinem/

Když k vám tedy každý měsíc zajdu, ale nezardousím vás, jen vám seberu třeba 60% vašeho výdělku, tak to bude OK?
Nebo si to musíme napřed v místní hospodě s klukama odhlasovat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:08
reakce na Dan | 5. 6. 2015 07:53

Napřed to musí odhlasovat zákonodárci. Hospodští povaleči nemají potřebné oprávnění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dan | 9. 6. 2015 12:49
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:08

A kdo určuje, kdo je ten vyvolený a smí to odhlasovat?
Co když ti hospodští povaleči na "své" zástupce nic nedelegovali?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:14
reakce na Dan | 9. 6. 2015 12:49

Pokud hospodští povaleči nehlasují, pak si nemohou na nic stěžovat. Mohou si maximálně najít zemi, kde žádné daně nemají a o ničem se tam moc nehlasuje (Somálsko by mohlo být blízko této specifikaci) a tam se odstěhovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 5. 6. 2015 13:12
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:08

A jak se tak někdo k tomu povolení dostane? Prohlásí se za stát? Za parlament? Za krále?

Neměl by mu ho logicky dát ten a jen ten, koho se pak to zdanění týká?
A kdo to povolení nedá, tak se ho jednoduše netýká (jak by také mohlo?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:48
reakce na xXx | 5. 6. 2015 13:12

No přece ve volbách a tedy platí, že o tom, kdo bude rozhodovat o daních rozhodují ti, kteří je budou odvádět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 9. 6. 2015 12:52
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:48

Jako třeba nezaměstnaní, státní zaměstnanci a konzumenti grantů a dotací?
Ti jsou přeci v jasném střetu zájmů - nic neplatí a chtějí rozhodovat, kolik na ně budou platit ostatní? To je amorální. Jejich zájem je jasný: ať ti druzí platí co nejméně?
A co když to dojde (nebo už došlo?) až tak daleko, že (čistých) plátců bude drtivá menšina? Stále je podle vás ok, že ti, co plody jejich práce konzumují, smějí rozhodovat o tom, kolik ti produktivní budou platit, jaký trest dostanou, když se jim to nebude líbit, atd...?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:18
reakce na xXx | 9. 6. 2015 12:52

Nezaměstnaných je zpravidla do 10% a proč by nezaměstnaní neměly hlasovat pro zvýšení daní, které by bylo určeno na zvýšení podpor v nezaměstnanosti?

Státní zaměstnanci obvykle daně platí. U konzumentů grantů a dotací je otazník.

Volební právo je občanským, nikoliv ekonomickým právem a má ho každý občan bez ohledu na to, jestli daně platí nebo spotřebovává. Pokud občané zblbnou a odhlasují si, že každý má vůči státu jen práva a žádné povinnosti, tak se jim ten stát zhroutí. To samozřejmě nelze vyloučit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

??? | 1. 7. 2015 16:13
reakce na Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:18

Jaké daně platí ten, kdo z cizích daní dostane plat 30 tisíc?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 7. 2015 18:40
reakce na ??? | 1. 7. 2015 16:13

Normální daně jako ostatní. Kdyby daň byla 20% pro všechny bez výjimek, pak by bylo jednodušší státní platy vyplácet v čisté výši. Protože je daňový systém složitý musí se každý danit individuálně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 3. 6. 2015 04:04
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 19:52

Přiznám se, že netuším. Ale ano, viděno ve zpětném zrcátku se zdá být zřejmé, že státy, které to s "austernity" přehnaly, dopadly hůře. A že příliš velký tlak na Řecko vedl k vládě populistů.

V tuhle chvíli mi ale přijde, že existuje shoda na tom, že Řecko bude pokračovat v mírně přebytkových rozpočtech. Nic jiného mu nezbude, ať už bude účtovat v eurech nebo drachmách. Proto mne překvapují - na obou stranách - silná gesta a spory o hlouposti. Až má člověk pocit, že si ti lidé přejou, aby to dopadlo špatně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 08:40
reakce na Michal Hatlapatka | 3. 6. 2015 04:04

Ten pocit mám taky. A velmi silný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 6. 2015 08:03
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 08:40

Otázka je, co je "špatně". Z čího pohledu?

Řecko do eurozóny ekonomicky nepatří (stejně jako Makedonie či Albánie), dostalo se do ní podvodem.
Jeho výkaznictví se nedá věřit, třeba i ten mírný přebytek byl trikem.
Navíc byl vykázán za umírněnější vlády. Přečtěte si program Syrizy - jeho byť jen poloviční splnění by na buben rychle přivedlo i Švýcarsko.
------------
Řecko se už na začátku krize mělo ke své situaci postavit čelem, neřešit dluh nabíráním dalších půjček (ve prospěch německých bank a neprospěch evropských daňových nevolníků), mělo defaultovat a soukromé investory do svých dluhopisů "odměnit" za jejich nezodpovědnost a riskování. Mohlo se částečně inspirovat na Islandu. V první chvíli by to asi byl šok, ale dnes už by dávno bylo na vzestupu a neplácalo by se v neustále prodlužované agónii.
------------
Řecký krach je "špatně" jen z "imperiálního pohledu" těch, kteří se obávají, že zkrachovalé Řecko se stane satelitem Ruska či Číny. Z pohledu těch, kteří EU vidí jako donekonečna rostoucí a stále těsněji integrované impérium.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:22
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 08:03

Na definicí dvojicí slov "dobře - špatně", "dobro - zlo" se v tomto a mnoha dalších případech my dva evidentně neshodneme.

Vaše arogantní tvrzení ve stalinském stylu o tom, jak Řecko a další země do eurozóny nepatří jsou irelevantní. Jsou to jenom další názory, které plynou z Vaší bezbřehé arogance a drzosti, jen tak prohlašovat soudy o celých národech.

Syriza a její program není nic jiného, než důsledkem absurdního ekonomického terorizmu Trojky proti Řecku. V této situaci je Syriza tím nejlepším co mohlo Řecko potkat.

Vaše doporučení postavit se situaci čelem by skončilo celoevropskou tragédií obrovského rozsahu. Navíc o tom, jak se ta situace bude "řešit", Řecko v podstatě nerozhodovalo. Řeckou krizi Řecko nezpůsobilo. Spouštěčem byla absurdní panika bank. ECB na místo radikální okamžité reakce, nechala celou situaci rozhořet do dalších zemí. Banky a ECB jsou jediné entity, které za celou situaci mohou a které jediné mohou danou situaci "odblokovat".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 6. 2015 13:13
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 08:22

tak to je tedy dílo, zkuste to vydat knižně
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:49
reakce na Jan Altman | 5. 6. 2015 13:13

Proti skutečnosti se špatně argumentuje, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 8. 6. 2015 10:37
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:49

Ano, proti skutečnosti, že Řecko nesplňovalo konvergenční kritéria pro vstup do eurozóny a nakonec se tam dostalo jen díky zfalšovaným výkazům, se těžko argumentuje, proto je třeba alespoň plácnout nějaký štěk o bezbřehé aroganci a stalinském stylu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 6. 2015 13:35
reakce na Robert Antonio | 8. 6. 2015 10:37

Řecko údajně za pomocí kreativního účetnictví made in Goldman Sachs zkreslilo schodek za rok 1999 tak, že o 0,4% HDP nesplnilo Maastrichtské kritérium. Miniaturní bezvýznamný podvůdek v kritériu z kterého si v průběhu existence eurozóny dělali obrovskou srandu téměř všechny země eurozóny, tady uvádíte jak smrtelný hřích, kvůli kterému se stalo bůhví co. Proti tomu, co se děje teď v rámci řecké krize je ten podvod zcela bezvýznamná marginalita. Argumentace podvodem Řecka je dobrá tak akorát pro žrouty mediální propagandy typu, že Řeci jsou líní pijáci ouza.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milton | 6. 6. 2015 23:39
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:49

Nevšiml jsem si, že by p.Altman byl arogantní, na rozdíl ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Juraj | 2. 6. 2015 12:48

Všem dostupný eurošpajz bych zavřel:
http://roklen24.cz/a/iaxCW/karpis-vsem-dostupny-eurospajz-bych-zavrel
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dan | 2. 6. 2015 12:26

"Poctivý daňový poplatník", nehrdina, to za ně rád zaplatí:

http://pravyprostor.cz/neplaceni-dani-neni-zlocinem/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

xXx | 2. 6. 2015 12:15

Samozřejmě, že EU nakonec vyměkne a peníze Řekům pošle (natiskne).
Rozhodují politici a ne ekonomové. A když ekonomové, tak ti s politiky spjatí:

http://roklen24.cz/a/i6j7H/nash-ekonomove-lidem-zastiraji-pravdu-jsou-jako-bolsevici

Máme jich i tady v diskusích dost, odmítají si připustit svou bolševickost, prý jsou dokonce zastánci kapitalismu - asi jako maoista Baroso, nebo blahé paměti Chávez, který dokázal, že dojít k hyperinflaci je tak snadné (přesto že to keynesovci odmítají vidět):

http://xpuls.cz/hyperinflacia-vo-venezuele-nabera-na-obratkach/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:46
reakce na xXx | 2. 6. 2015 12:15

Proč mají peníze Řecku tisknout zrovna v ECB, když ta samá ECB brání, aby tytéž peníze natiskly přímo řecké banky? To asi, aby měli daňoví poplatníci ostatních zemí eurozóny, co splácet? To asi aby si daňový poplatníci ostatních zemí uvědomili, že se nemají mocné Trojce vzpouzet, až přijde řada na splácení jejich dluhů. Celá ta řecká kauza je ekonomický terorismus a banksterismus namířený proti Řecku. Tedy zatím jen proti Řecku. A ovce z ostatních zemí tomu ještě tleskají.

Bolševismus je špatný úplně stejně jako fanatický neoliberalismus. Obojí jsou to velmi nebezpečné extrémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 2. 6. 2015 12:50
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:46

Já jsem fanaticky proti vraždění, nekompromisně proti kradení, dogmaticky proti znásilňování nezletilých dívek. Asi jsem fundamentalista.

Moudří muži kompromisu by zřejmě to znásilňování alespoň každou sudou středu povolili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 13:29
reakce na xXx | 2. 6. 2015 12:50

Demagogické bláboly. Pokud chcete přiléhavý příklad, pak tady je: Neoliberálním fanatik by se dožadoval absolutní svobody znásilnit kdykoliv kohokoliv a fanatický bolševik by zakázal jakýkoliv styk bez ohledu na jeho dobrovolnost. Střední cesta bez extrémů je svoboda k dobrovolnému styku doprovázená zákazem toho nedobrovolného.Tohle je přiléhavý příklad nebezpečí extrémních fanatiků. Ne ten Váš hysterický absurdní blábol.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 3. 6. 2015 21:29
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 13:29

Vaše cesta je vnutit lidem inflační peníze násilím bez ohledu na to, jestli je chtějí nebo nechtějí. To, že máte tu drzost, poučovat při tom ostatní o svobodě je jenom komunistická arogance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:01
reakce na Josef Fraj | 3. 6. 2015 21:29

Já jsem malý pán, na to abych někomu vnutil účetní měnu. :-). Vy zase máte tu drzost mluvit arogantně za všechny lidi, že tu měnu nechtějí, když toto řeší jen hrstka lidí. Komanči taky nejlíp věděli, co si všichni lidé přejí a co ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 4. 6. 2015 11:46
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:01

Vy tady obhajujete násilné zavedení účetní měny. Já narozdíl od vás nikomu nebráním, aby používal účetní měnu na základě svého dobrovolného rozhodnutí. Stačí mně, když nebudu nucen násilím používat ji také. Vy tady obhajujete násilí s nesmyslným odůvodněním, že při více paralelních měnách by nastal chaos.

Jste to vy, kdo hlásá násilí nikoliv já. To, že mne obviňujete z toho, co děláte sám, je starý trik bolševické propagandy. Co také čekat od komunisty, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:13
reakce na Josef Fraj | 4. 6. 2015 11:46

Hájím autoritativní ustanovení peněžního systému a preferuji, aby to byl peněžní systém založený na účetních penězích. Jestli ono autoritativní ustanovení musí překonávat nějaký odpor obyvatelstva to neumím spolehlivě říct. Spolehlivě to dokážu je u Vás libertariánů. A pokud vím, tak libertariání jsou jena taková velmi nepočetná sekta, která se pro mě vyznačuje tím, že při prosazování jejich myšlenek, nemá problém s tím, že by mohly způsobovat chaos a zmatek, který by mohl mít fatální destruktivní účinky. A právě jen kvůli existenci lidí, jako jste Vy tedy plně souhlasím s tím, že peněžní systém je třeba pevně ukotvit ve společnosti zákonem a neponechávat ho napospas rozličným aktivitám lidí Vašeho typu. Je to vlastně jen kvůli Vám a Vám podobným, proč musí být použita síla zákona. Normální lidé používají účetní měnu bez toho, že by pociťovali něco jako násilí státu. :-) Berou ji jako samozřejmost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 9. 6. 2015 12:55
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:13

To byste viděl, kolik lidí z mlčící většiny by opustilo účetní měnu, kdyby tomu nebyly kladeny umělé překážky...
Proč to nevyzkoušíte, srabe?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:21
reakce na xXx | 9. 6. 2015 12:55

Plané spekulace. Proč bych měl zkoušet co udělá s peněžním systémem chaos. Nejsem psychopatický asociální sociální inženýr jako Vy. Ten Váš příspěvek mi připomíná pubertální provokování na kraji skály typu, proč neskočíš, jsi srab? Vy si ani neuvědomujete jak směšný jste?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 11. 6. 2015 16:27
reakce na Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:21

Jste psychopatický sociální inženýr.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 6. 2015 10:22
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:13

Autoritativní je ve vašem slangu jenom synonymum pro násilí. Každého, kdo nesouhlasí s vaší šíleností, je třeba násilím donutit nebo zlikvidovat. Vy jste takový malý MaoCeTung, Chavez, Pol Pot, Stalin a pod. , který naštěstí nemá tu moc, aby realizoval svoje zvrhlé totalitní nápady. Je mně zle už jenom z toho, vás můžu potkat na ulici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:41
reakce na Josef Fraj | 5. 6. 2015 10:22

Autoritativní a násilný je rozdíl. Autoritě se můžete podrobit i dobrovolně nejen pod násilným tlakem. :-) Vy jste notoricky náchylný k směšování a záměnám pojmů. Daně jsou pro vás loupež. Autorita je pro Vás násilník. Neuvědomujete si jak je to primitivní a směšné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 6. 6. 2015 08:20
reakce na Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:41

Ano, autoritou a násilím je skutečně rozdíl, ostatně sám ho tam vidíte (dobrovolnost). Ovšem ve Vašem podání to je tak, že buď se "autoritě" podřídíte dobrovolně, nebo (pokud se jí dobrovolně podřídit nechcete) Vás k tomu donutí násilím. Takže přesně jak říká pan Fraj, ve Vašem slangu je "autoritativní" opravdu jen sysnonymum pro "násilný".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 6. 2015 16:15
reakce na Petr Bárta | 6. 6. 2015 08:20

Někdo může považovat zákaz vraždění vydaný autoritou - zákonodárcem, za násilí páchané na svobodě podnikání nájemného vraha, někdo jiný za nastavení pravidel, která budou prospěšná pro celou společnost. Pan Fraj inklinuje k prvnímu typu vnímání já k druhému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 6. 2015 08:15
reakce na Richard Fuld | 6. 6. 2015 16:15

Hmmm... Pořád zapomínáte (nevím jestli omylem nebo protože to tak chcete) na fakt, že ani libertariáni nejsou absolutně bez pravidel. Jedno pravidlo existuje - a to že každý je majitelem svého těla (tedy, jinak řečeno, každý má právo nakládat se svým tělem podle svého uvážení, pokud tím neporušuje stejné právo někoho jiného). Z toho vyplývá, že vrah toto (v podstatě jediné) pravidlo porušuje - narušuje právo jiného člověka manipulovat nakládat se svým tělěm podle svého uvážení...
Takže, Váš příměr s vrahem je naprosto irelevantní. Vy to samozřejmě víte a nedbáte, ale na to jsme si tu už myslím všichni zvykli...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 10:29
reakce na Petr Bárta | 7. 6. 2015 08:15

No jestli máte jako pravidlo, že tělo je majetek, pak potěš. Majetek pak může být předmětem obchodu, pronájmu, exekuce ... Bez dalších zákonných zákazů by v takovém případě bylo tělo každého ve značném permanentním ohrožení v tom ohledu, že by zákonodárci zapomněli něco důležitého zakázat. To že tělo je majetek, je asi nejnebezpečnější libertiánská myšlenka, tedy pokud to skutečně je libertiánská myšlenka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 6. 2015 13:15
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 10:29

Ok, takže (jak jsem předpokládal) nechcete rozumět... Psal jsem explicitně že "jinak řečeno, každý má právo nakládat se svým tělem podle svého uvážení, pokud tím neporušuje stejné právo někoho jiného" - ve zkratce řečeno "je majitelem svého těla". Pokud se neshodneme na tom, že každý má právo se svým tělem nakládat podle své vůle, pokud tim neporušuje stejné právo jiného člověka, a považujete to za nejnebezpečnější myšlenku, opravdu se nemáme šanci shodnout na čemkoliv...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 14:49
reakce na Petr Bárta | 7. 6. 2015 13:15

Ale já nijak nerozporuji, že každý má právo nakládat se svým tělem podle svého uvážení, pokud tím neporušuje stejné právo někoho jiného. Jen říkám, že to není totéž jako prohlásit své tělo za majetek. To jsou dvě různé věci. Tělo nemůže být považováno za majetek, přesto, že platí, že každý má právo nakládat se svým tělem podle svého uvážení, pokud tím neporušuje stejné právo někoho jiného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 6. 2015 15:11
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 14:49

Ok, fajn, berte v tom případě prosím na vědomí, že "moje tělo je můj majetek" je zkratka za "jsem osoba oprávněna nakládat se svým tělem podle libosti a vůle, pokud tímto svým právem neohrožuji stejné právo jiné osoby".
No a pokud tedy toto nerozporujete, opravdu nechápu, jak můžete prosazovat to co tady všude prosazujete - tedy násilné donucení k určitému chování, krádež nazývanou daně, a podobně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 15:20
reakce na Petr Bárta | 7. 6. 2015 15:11

Naštěstí o tom, co je považováno za majetek, nerozhodujete Vy nebo nějací otrokáři. Je to dáno zákonem. Takže beru na vědomí, že si myslíte, že Vaše tělo je Váš majetek, ale dovolte mi respektovat Vás jako osobu s jejími právy a svobodami a ne jako tělo (kus masa, kůže a kosti), které je Vaším "majetkem". Když Vám dám pěstí, nezasáhnu proti Vašemu majetku, to je přece jasné :-) Zasáhnu tím do Vašich práv a svobod, Vás jako osoby. Nebude to poškození cizího majetku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 6. 2015 16:51
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 15:20

Jistě, o tom co je majetek přece rozhodujete Vy, že? :-)

Jen tak pro zábavu jsem si našel jednu z možných definicí majeku, a podle mne splňuje přesně to co říkám já - tedy že majetek je cokoliv s čím mohu volně nakládat, tedy třeba i mé tělo:

---
Majetek (od „míti“, přechodník „maje“) je to, co člověk nebo instituce má čili vlastní. Majetek je souhrn veškerých statků, se kterými daný majitel (fyzická nebo právnická osoba) může volně nakládat a kterými také ručí za své případné závazky. Majetek tvoří fyzické (hmotné) nebo duševní (nehmotné) statky vlastněné určitou konkrétní osobou, firmou nebo institucí, s nimiž může skutečný majitel volně nakládat.
---
(http://cs.wikipedia.org/wiki/ Majetek)

Právní definici majetku jsem takto rychle nenašel, budu rád když mne odkážete na příslušné dokumenty, pokud je někde máte k dispozici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 17:14
reakce na Petr Bárta | 7. 6. 2015 16:51

Jasně že o tom, co je majetek nerozhodujete Vy ani já. O tom rozhoduje zákon.
Problém je, že Vaše tělo je součástí celku, který je způsobilý být majitelem majetku, nikoliv však majetkem samotným. Majetek sám sebe vlastnit nemůže. Je divné, že něco takového nedokážete pochopit. Kdo je majitelem majetku v podobě Vašeho těla? Vy? A součástí Vás není Vaše tělo? Existenci duševního majetku nezpochybňuji, i když by zde bylo co k zpochybňování.
Sám píšete, že majetkem jsou statky. Co pak tělo je statkem?

Myšlenka, že tělo je majetkem je tak absurdní, že zákonodárce zřejmě nepovažoval za nutné toto, explicitně v zákoně uvádět. Nicméně platí, že tělo není věc. § 493 Občanského zákoníku výslovně uvádí, že "Lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí". A jelikož vlastnictví patří mezi tzv. věcná práva a tělo není věcí, pak nemůže existovat ani vlastnické právo k tělu, jako věci. A teprve z vlastnického práva vyplývají všechna práva jako je volná dispozice s věcí apod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

F E R D A | 1. 7. 2015 16:16
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 17:14

Tělo součástí celku? Pane, vy jste MRAVENEC!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 8. 6. 2015 13:14
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 17:14

Ne, opravdu to nehodláte pochopit. "Majetek" a "věc" nejsou ani náhodou jedno a to samé. Moje tělo není věc (možná), ovšem moje tělo /spolu s myslí, schopnostmi, znalostmi, apod.) už podle mne skutečně "majetkem" je - právě v tom smyslu, že s ním mohu volně nakládat podle své vůle.

Ovšem podle Vás není "majetkem" zřejmě ani můj dům, můj pozemek, můj fyzický majetek, protože mi chcete omezovat možnost volně s ním nakládat (opět, s tou důležitou podmínkou libertariána, na kterou stále zapomínáte, že toto právo volně nakládat mám do okamžiku, kdy neporuším stejné právo někoho jiného)... Takovým omezením práva nakládat se svým majetkem je třeba povinnost odvádět daně - někdo /stát) mne nutí s částí mého majetku nakládat tak, že z něj část odevzdám jemu...

No a k tomu tělu - ano, tělo z právní definice není věc. Ovšem pokud může existovat vlastnické právo jen k věci, nemůžete tedy z této Vaší definice vlastnit své znalosti, schopnosti apod... Komu tedy podle Vás patří tyto části mé osobnosti, když ne mně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 6. 2015 13:39
reakce na Petr Bárta | 8. 6. 2015 13:14

Je to marné. Myslete si dál, že Vaše tělo vlastní sebe sama. :-) Tahle diskuze o tělu jako majetku ztratila jakýkoliv smysl.

A samozřejmě, že něco jako absolutně neomezeně volné nakládání s majetkem v podstatě neexistuje. Velmi často je zákonem omezeno a je to tak samozřejmě v pořádku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 9. 6. 2015 09:02
reakce na Richard Fuld | 8. 6. 2015 13:39

Děkuji za Vaše laskavé svolení myslet si co chci...

Ano, ztratila jakýkoliv smysl, protože i když jsem několikrát napsal, že "tělo jako majetek" je zkratka, točíte se na tom jako korouhvička bez ohledu na to co napíšu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 09:11
reakce na Petr Bárta | 9. 6. 2015 09:02

No vida. Nakonec Vam to docvaklo. Kdybyste hned napsal, ze telo nepovazujete za majetek, ale jen neco jako majetek, pak bych s Vami zadnou diskuzi na toto tema nevedl. Vy jste ale kategoricky tvrdil, ze telo majetkem je. NENI.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 9. 6. 2015 10:11
reakce na Richard Fuld | 9. 6. 2015 09:11

Ano, docvaklo mi (tedy, opět jsem si uvědomil), že s Vámi skutečně nemá smysl se bavit, protože si vždycky vyberete jen to co se Vám líbí, na argumenty nereagujete a s logikou máte problém... No nic...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 10:14
reakce na Petr Bárta | 9. 6. 2015 10:11

Vždyť si to po sobě přečtěte. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milton | 6. 6. 2015 23:47
reakce na Richard Fuld | 6. 6. 2015 16:15

Richarde Vy jste někde četl, že by libertariáni/p.Altman/p.Fraj někde psali, že zákaz vražd omezuje svobodné podnikání? Zásada je, že nesmí omezit svobodu/majetek/život někoho druhého. Pokud tedy oni neomezí totéž u někoho jiného, pak to není omezení jejich svobody, ale trest.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 6. 2015 10:41
reakce na Milton | 6. 6. 2015 23:47

Uvedl jsem pouze příklad, který dokládá absurditu přístupu ke svobodě, kterou zastává v obecné rovině pan Altman. Tato argumentace se označuje ad absurdum a jde o zcela standardní a korektní argumentaci. Domnívám se, že pan Altman (pokud s i ho v tomto nepletu s panem Frajem) často používá obdobný způsob argumentace, když například tvrdí, že pokud podporuji účetní peníze, pak současně musím podporovat i koncentrační tábory.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jirka | 1. 7. 2015 16:18
reakce na Richard Fuld | 7. 6. 2015 10:41

Jenže vy je nepodporujete, ale násilím prosazujete. To je trochu rozdíl. Ale chápu, že komunisté takové nuance neřeší a když se kácí les, létají třísky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 7. 2015 18:56
reakce na Jirka | 1. 7. 2015 16:18

Proberte se z té vaší primitivní absurdní libertariánské mánie. Jste směšný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef | 2. 6. 2015 15:37
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 13:29

"Střední cesta bez extrémů je svoboda k dobrovolnému styku doprovázená zákazem toho nedobrovolného."

Tak to jste libertarian. Ted jen tuto dobrovolnost a zakaz donuceni uznat jako obecne platny princip spolecenskeho chovani.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 15:45
reakce na Josef | 2. 6. 2015 15:37

Tak vidíte, že mezi názorem umírněného libertariána a mým názorem (radši bez škatulky) není až tak velký rozdíl :-) Nicméně názorem, že je uvedený princip aplikovat na vše bez rozdílu, se zase začínáte blížit spíše k nebezpečným extrémním libertariánům. Nejsem vyznavačem toho, že jeden princip je aplikovatelný univerzálně na všechno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef | 3. 6. 2015 08:53
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 15:45

Jasně, zatočit s kulakama po bolševicku, to je vaše:
http://zpravy.idnes.cz/rusko-mena-rubl-koliony-0s8-/zahranicni.aspx?c=A150603_065016_zahranicni_aha
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 09:54
reakce na Josef | 3. 6. 2015 08:53

Neměl vymýšlet měnu a měl používat směnky na částky v rublech. Fungovalo by to v podstatě stejně a neporušoval by tím zákony. Pokud by si každý začal tisknout své peníze nastal by chaos. Což by Vám asi nevadilo, protože takovými detaily se nezabýváte. Hlavně, že by byla ta svoboda, že? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 5. 6. 2015 08:15
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 09:54

Opravdu věříte tomu, že by každý tiskl svou měnu?

Není tu náhodou i ta druhá strana trhu? Lidi, kteří by napřed museli být ochotni tuto měnu přijímat, mít k ní nějakou elementární důvěru? Kolik měn by ji podle vás získalo? Koukněte se na kyberměny. 99% lidí ví maximálně o bitcoinu, nějakých pár o litecoinu, ostatní jsou zcela na okraji zájmu. Přestože si kdokoli může nějakou založit - a asi to i zkusí, ale pro nezájem to vzdá. Nicméně má tu možnost a pokud přijde s něčím důvěryhodným a inovativním, má šanci - na rozdíl od situace rigidního erárního monopolu, který jakékoli inovace eliminuje.

To opravdu máte tak hlubokou nedůvěru k lidem, jejich soudnosti? Jak jim pak proboha můžete svěřovat hlasovací právo?
To samé s pravými poctivými "sound money". Lidi dnes "syslí" a v minulosti dobrovolně používali zlaťáky a stříbrňáky. Pokusy různých výrobců dělat mince i z jiných kovů narážely na nezájem. I dnes kanadská královská mincovna nabízí mince z platiny i z palladia. Ale jsou zcela na okraji zájmu. Kdežto Au a Ag mincí se každý rok vyrazí těžké miliony. Je to zkrátka nepsaný a zažitý standard. Stejně jako je standardem jejich hmotnost - jedna troyská unce. Kdybyste měl pravdu, každá mincovna na svobodném anarchistickém trhu by razila mince o jiné hmotnosti (vynucený standard neexistuje). Ale není to tak a celosvětovým nepsaným standardem je jedna troyská unce. Jak je to možné, když to nikdo nikomu nenařizuje?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kuba | 3. 6. 2015 09:09
reakce na Josef | 3. 6. 2015 08:53

http://zpravy.idnes.cz/rusko-mena-rubl-koliony-0s8-/zahranicni.aspx?c=A150603_065016_zahranicni_aha

:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 09:56
reakce na Kuba | 3. 6. 2015 09:09

Zákony je třeba dodržovat. Jejich vědomé nerespektování obvykle doprovází důsledky. Měl používat směnky a docílil by téhož. Jenže on chtěl vlastní měnu. :-) Tak ji má. I s potížema.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 9. 6. 2015 13:00
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 09:56

Legislativou a jejím dodržováním argumentovali i bolševici a náckové.
Pokud legislativa legitimizuje krádež či vraždu, je v rozporu s právem a není zákonem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 13:24
reakce na xXx | 9. 6. 2015 13:00

Demagogické bláboly. Náckové zákony dodržovali úzkostlivě (ty svoje). Problém byl v tom, že je nic neomezovalo v tom, jaké zákony si přijmou! Teprve po válce vznikla Listina základních práv a svobod, která omezuje zákonodárce v tom, jaké zvěrstva mohou přijímat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kuba | 2. 6. 2015 13:18
reakce na xXx | 2. 6. 2015 12:50

No kdyby to podle nějaké keynesiánsko-socialistické analýzy bylo ve veřejném zájmu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 2. 6. 2015 08:51

Proč tolik řečí. Stačí, když ECB zruší zavedené omezení objemu řeckých dluhopisů, které mohou držet řecké banky a je po problému. To bylo keců, že Řecko musí obnovit důvěru bank a když se tak stane a řecké banky by chtěly začít nakupovat řecké dluhopisy, tak to ECB zatrhne. Celá tahle řecká krize je záměrně realizovanou absurdní fraškou. Je to ekonomický terorismus proti Řecku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 2. 6. 2015 12:16
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 08:51

Máš pravdu, soudruhu!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:48
reakce na Axl | 2. 6. 2015 12:16

Netykej mi soudruhu! Tykej si jen svým soudruhům. Já nejsem tvůj ani ničí jiný soudruh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 2. 6. 2015 12:51
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:48

Ale jsi: http://roklen24.cz/a/i6j7H/nash-ekonomove-lidem-zastiraji-pravdu-jsou-jako-bolsevici
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 13:34
reakce na Axl | 2. 6. 2015 12:51

No to je argument. :-)) Tomu opravdu nedokážu čelit. :-))))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 2. 6. 2015 15:37
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 13:34

Já vím
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef | 2. 6. 2015 12:16
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 08:51

Přesně tak! Socialismus vybudujeme, i kdyby neměl zůstat kámen na kameni!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:50
reakce na Josef | 2. 6. 2015 12:16

O čem to melete? Jaký socialismus? To co tady skomírá všude kolem je čirý kapitalismus v jeho poslední fázi, která nabírá na rychlosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef | 2. 6. 2015 12:51
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:50

Kapitalismus jsem v EU nepotkal, ani nepamatuju
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:54
reakce na Josef | 2. 6. 2015 12:51

Tak se proberte ze sna. Reálný socialismus skončil. A nic jiného, než kapitalismus na světě neexistuje (pominuli exces v podobě Severní Koreje).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 9. 6. 2015 13:01
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:54

Ale existuje - demokratický socialismus (sociální demokracie)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef | 2. 6. 2015 15:46
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:54

Ten dnešní kapitalismus neodbytně připomíná socialismus. V něčem trochu více ten národní nahnědlý, v něčem trochu více ten internacionální (panevropský) reálný.

Vlastník je vlastníkem jen formálně, reálným suverénem je stát. Ten určuje, co "vlastník" se "svým" majetkem dnes smí/musí/nesmí dělat, omezuje jej tisíci vyhláškami a regulacemi, připravuje jej o podstatnou část zisku, atd...

Vlastník je vlastníkem jen potud, pokud se to líbí úředníkovi, či jakési "většině" zcela cizích lidí, kterých s tím vlastníkem nemají nic společného, v životě ho neviděli a on je svým konáním nijak neomezuje ani neohrožuje.

Celé sektory ekonomiky (zdravotnictví, pošta, školství, dráhy, zajištění na penzi, pojištění proti nezaměstnanosti, ...) jsou socializované a ty zbylé jsou extrémně regulované. V bankovnictví je také kapitalismus jen na oko, v reálu zde existuje kartel komerčních a centrální banky, stát plánuje peněžní zásobu, úrokové míry, povinné rezervy, cíluje inflaci (=centrální plánování). Stát přerozděluje polovinu HDP. Odbory mají mnoho státem zaručených pravomocí nad cizím majetkem. Smluvní svoboda v podstatě neexistuje.

Nevím, jakou vy máte definici kapitalismu, ale já mám jinou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 9. 6. 2015 14:17
reakce na Josef | 2. 6. 2015 15:46

Pane kolego, myslím že zbytečně ztrácíte čas. To je klasická strategie socanů: demokratický socialismus se jim rozpadá pod rukama a tak v zoufalství tvrdí, že se vlastně jedná o kapitalismus. Budou ten svůj průser látat dalšími státními regulacemi, které to vše ještě dále zhorší, a oni pak budou zase vykřikovat, že ten "kapitalismus" nefunguje. Na to je lepší nereagovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 14:39
reakce na Jan Daniel | 9. 6. 2015 14:17

Kdyby tady byl socialismus, tak by přece všichni byli stejně chudí, ale protože stále rychleji rostou rozdíly mezi bohatými a chudými, tak tu máme přece evidentně kapitalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:22
reakce na Josef | 2. 6. 2015 15:46

Přesto všechno uvedené se stále jedná o kapitalismus. Že není vše ideální, čistokrevné? Co dnes je, že? Ale přesto všechno je to kapitalismus. Socialismus to rozhodně není. Já v socialismu žil, tak to musím dobře vědět :-) A to že jsou celé sektory státní i v kapitalismu, to je samozřejmě dobře. Zvláště pokud mluvíme o sociálním, důchodovém, školním a zdravotním systému. To je totiž jediný způsob, jak uvedené služby učinit dostupnými všem občanům státu, nikoliv jen těm, co na ně mají peníze. To nemá s kapitalismem ani socialismem nic společného. To je záležitost týkající se civilizovanosti společnosti. To je podle mne dělící čára mezi civilizací a cestou zpět k barbarství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 9. 6. 2015 13:04
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:22

Já bych tedy pod stát převedl i výrobu a distribuci potravin, jsou ještě důležitější, než lékařská péče. A nakonec...proč ne vše? Třeba necháme jednoho soukromého holiče, totálně ho zregulujeme a zdaníme, ale stále budeme tvrdit, že máme kapitalismus a ne socialismus.

A pokud někdo bude chtít soukromě poskytovat jídlo, vzdělání či lékařskou péči a někdo jiný je od něj bude chtít koupit, tak je oba zavřeme do Jáchymova. Socialismus si rozvracet nenecháme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 14:06
reakce na Axl | 9. 6. 2015 13:04

No vidíte, jaký jste liberál. Já bych na rozdíl od Vás trh s potravinami a holičskými službami zachoval. Můj postoj k věci mi umožňují rozlišovat, pro co je trh vhodný a pro co nikoliv. To pouze Vy svobodný libertarián jste svojí vírou omezen tak, že musíte vždy bojovat za to, aby tržní síly ovládly úplně vše. Tomu se říká fanatismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jirka | 1. 7. 2015 16:21
reakce na Richard Fuld | 9. 6. 2015 14:06

Jo VY bude rozlišovat (v komunistickém žargonu synonymum pro nařizovat), pro co je trh vhodný a pro co ne.
A ne lidi, kteří by si sami rádi rozhodli, co od koho koupí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 7. 2015 18:23
reakce na Jirka | 1. 7. 2015 16:21

Ne já. Lidi se ve volbách rozhodnou, kde bude trh a kde ne. To je demokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libri | 4. 6. 2015 12:27
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:22

když nazvete žábu orlem, bude létat jedině v zobáku čápa. a tak to máte s pravicí i s kapitalismem v naší novořeči. jedná se o dokonalé vítězství levičácké ideologie - nazve socialismus kapitalismem a označí za původce problémů tento zlý kapitalismus a davy jásají. jednoduchá definice, která kašle na ideologické nálepky zní: pokud rostou ceny, žijete v socialismu, pokud klesají, tak v kapitalismu (Kiyosaki). když se rozhlédnete kolem sebe bez zkreslujícíh brýlí, uvidíte, to, co popisuje Josef výše.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:17
reakce na Libri | 4. 6. 2015 12:27

Vaše definice kapitalismu a socialismu podle toho jestli ceny klesají nebo rostou je směšná. Podle mne o kapitalismu je třeba hovořit vždy, kdy se ekonomice uplatňují tržní principy, které způsobují zcela přirozeně tržní přerozdělování. Čím více trhu, tím více kapitalismu a tím intenzivnější tržní přerozdělování. Netvrdím, že kapitalismus je zlý. To by bylo stejně absurdní, jako vyčítat vlku, že je zlý, protože zabíjí ovce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

arpád | 7. 6. 2015 18:57
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:17

ceny stúpajú = socializmus. Pozrite si spoločnú poľnohospodársku politiku EU. Kým boli dotácie na cukor a cukrovú repu, stál kilogram cukru cca 1 euro. Už asi dva roky, čo dotácie zrušili, je na úrovni 0,6 EUR. Alebo mlieko. Doteraz ceny okolo O,7 EUR za liter, v akcii do 0,5 EURA. Teraz dotácie končia a ceny naozaj začínajú klesať. Počkajme ešte rok a uvidíme, kde je trh. Len za socializmu = rast regulácii = rastú ceny ako priamy následok zvýšených nákladov (alebo administratívnej redukcie konkurencie) na ich plnenie. Napr. nedávne výsledky kontrol v maloobchodných predajniach - 70% kontrol zistilo pochybnia a nedostatky. Človek by sa bál v obchode niečo kupovať. Nakoniec sa zistí, že z 1000 kontrol v dvoch predajniach našli výkaly hlodavcov, v 100 tovar po záruke a v 550 neumytú dlážku v sklade, otlčené obkladačky a podobné "zásadné" nedostatky. Toto je socializmus. Šíriť strach a dezinformácie a následne akože na dopyt vystrašených obyvateľov zaviesť nové regulácie. Úplna liberalizácia určite nie, ale keď si to tak spätne pozriem (napr. zbierku zákonov, potom socializmus do 89 bol neoliberálny raj. Iná vec je, že "nedostatok" na úrovni počtu regulácii nahradili rozhodnutia straníckych funkcionárov, ktorí mysleli aj za nás "tak nejak politicky".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 6. 2015 16:28
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:22

Takže Evropa až do první světové války byla barbarská?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:34
reakce na Jan Capouch | 2. 6. 2015 16:28

Jasně že jo. V měřítku současné situace k níž dospěla Evropa v poválečné době, byla předválečná Evropa v uvedených oblastech velmi pravděpodobně z dnešního pohledu barbarská. Snad jen ten důchodový systém byl Bismarckem zaveden ještě před válkou. Nejsem historik, takže nebudu přesný, ale v principu asi rozumíte, co chci říct. Ostatně za barbarský považuji např. i současný americký zdravotní systém. Tedy alespoň před zavedením ObamaCare, která snad posunula Ameriku blíže k evropské civilizaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM | 2. 6. 2015 17:29
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:34

A víte jak tento "důchodový" systém fungoval? Nebyl průběžný ale fondový v době kdy peníze a zlato znamenalo totéž takže nehrozilo znehodnocení inflací. Ale hlavně do důchodu se šlo v 70! A to průměrná délka dožití byla 55 let. Takže kdyby si místo placení důchodového pojištění, dávali ty peníze pod slamník tak by dopadli lépe a když by se 70 nedožili dostali by to aspoň děti v dědictví. A jelikož ty fondy vybrali více než vyplatili tak stát tyto peníze používal samozřejmě na jiné účely. Takže Bismarckovi se povedl husarský kousek a to zdanit víc obyvatele, kteří za to byli vděční :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 17:44
reakce na KM | 2. 6. 2015 17:29

Tak tvrdit o Bismarckově systému, že byl fondový a ne průběžný je už silná káva i na mně. To, že tehdy asi nefungoval báječně a byl zaměřen spíše na záchranu těch nejzoufalejších důchodců, kteří se v chudobě dožili 70-ti let, na věci, tedy principu průběžného systému, nic nemění.

A ano. Zavádění průběžného systému obvykle vyvolává vlny frenetického nadšení širokých mas hlavně proto, že při něm dochází zpravidla (ne však nutně vždy) k přerozdělování od bohatých k chudším. To bylo vždy populární. To, že přitom eráru zůstalo něco za nehty nebylo tak podstatné. Nicméně, abych nebyl zase nařčen, že podporuji okrádání občanů erárem, tak prohlašuji, že to neschvaluji, jen konstatuji, že se tak zřejmě stalo, když to KM tvrdí. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM | 2. 6. 2015 18:17
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 17:44

Opravdu si dohledejte. Není to tak těžké že byl fondový a jelikož byl několikrát prohospodařený. Protože se tam akorát hromadili peníze tak si je vláda brala na co se jí hodilo. Tak byl až později změněn na průběžný

A pointa jeho založení nebyla v žádném případě aby bohatí dotovali chudší, protože chudší lidé měli mnohem náročnější práci takže ti se tehdy 70. Let nedožili ani náhodou. Bohatší lidé měli větší šanci se důchodu dožít a něco z něho dostat a i když se ho dožili pobírali důchod tak 5 let... Takže ve skutečnosti chudí dotovali bohaté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 2. 6. 2015 21:43
reakce na KM | 2. 6. 2015 18:17

Především dotovali státní zaměstnanci státní zaměstnance, protože jen a pouze pro ně Bismarckovy penze byly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 18:37
reakce na KM | 2. 6. 2015 18:17

Když se mluví o Bismarckovi tak obvykle v souvislosti s tím, že zavedl průběžný systém, jak sám píšete a v této souvislosti jsem ho také zmiňoval. Pokud předtím zavedl fondový systém, z kterého peníze stát vyraboval, pak ostatně Bismarckovi nic jiného než zavést průběžný systém nezůstávalo. Alternativou bylo říct lidem, že jejich peníze ve fondu nejsou :-) A přesně zde směřuje i současný trend fondového spoření na důchod, kdy až dojde k jeho znárodnění nebo vykradení nebo zbankrotování z důvodu nějaké "nenadálé" důkladně předem naplánované a provedené krize, pak se samozřejmě objeví zachránce důchodců, který zavede opět průběžný systém. Politici v podstatě nedělají už dlouhá léta nic jiného, než že z občanů tahají peníze, které pak nechají ukrást vyvolenými. A "penzijní reforma" spočívající v přechodu na fondový systém není nic jiného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM | 2. 6. 2015 19:16
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 18:37

To že jste někdy někde slyšel že Bismarck zavedl průběžný systém, prostě neznamená že je to pravda. Průběžný systém byl zaveden v Německu až v roce 1956 to snad i při Vašich mizivých znalostech historie pochopíte že Bismarck s ním nemá absolutně vůbec nic společnýho. Jedině že by se tehdy vládnoucím politikům zjevil ve snu nebo netuším jak se komunikuje s dávno mrtvými.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 19:55
reakce na KM | 2. 6. 2015 19:16

To mě samozřejmě překvapuje. Spojení Bismarcka a průběžného systému je zcela frekventovaná záležitost. Budu se asi muset dovzdělat. :-) Díky za námět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 07:57

Děkuju za zajímavý článek, taky mi přijde, že pochopení pravého významu slova "austerity" je teprve před námi:) Nicméně mám ještě jeden dotaz (pro přítomné blogery či autora): Je možné, že ECB hadici jménem ELA z řecké žumpy vytáhne, pokud MMF označí Atény za bankrotáře. Takže asi nebude na výplaty státních zaměstnanců a důchody. Všichni předpokládají, že pokud k tomu dojde, řecká vláda vyplatí mzdy a důchody v nějakých papírcích, kterým se může říkat IOU nebo drachmy nebo jinak. Napadlo už ale někoho, že řecká vláda prostě pošle důchodcům a státním zaměstnancům peníze v eurech, která 'neexistují'? Řekové už párkrát švindlovali, tak proč by to tedy nezkusili tentokrát? Koneckonců jde o bezhotovostní operaci mezi dvěma řeckými bankami. Rozumím tomu, že v naší skvělé době bez "barbarských reliktů" jsou peníze to, na čem se spolu domluvíme, že jsou to peníze. Problém může být, pokud se takto domluví Tsipras a jeho kamarádi a jaksi to zapomenou sdělit ve Frankfurtu. Dost by mě zajímalo, jestli tohle jde udělat, případně kdo a jak by to mohl udělat a jestli, kdy a kdo by si toho v Evropě všimnul. A co by se dělo potom...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 08:56
reakce na Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 07:57

ELA slouží hlavně v souvislosti s výběry hotovosti z řeckých bank. Takž zastavení ELA by znamenalo zavedení kapitálových kontrol, které by omezovaly výběry vkladů a jejich převody do zahraničí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bimbo | 2. 6. 2015 08:46
reakce na Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 07:57

To je přesně to, čemu nerozumím. Proč řecké banky potřebují ELA, když řecká centrální banka má tlačítko na výrobu nových eur?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 09:25
reakce na Bimbo | 2. 6. 2015 08:46

Obávám se, že jediné tlačítko je právě ve Frankfurtu, proto se ptám:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 2. 6. 2015 13:45
reakce na Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 09:25

Kompetence ECB: "...vymezování a provádění měnové politiky Společenství, provádění devizových operací v souladu s článkem 111, držení a spravování oficiálních devizových rezerv členských států, podporu plynulého fungování platebních systémů..."

ECB provádí měnovou politiku, tudíž jednotlivé CB eurozony o svoje tlačítko na tisk přišly.
Navíc ECB drží a spravuje devizové rezervy. Pokud by řecká CB chtěla někam něco poslat, musela ba to mít ve svých aktivech, tedy především na onom účtu ECB. Jelikož je zřejmě prázdný a nová eura může "tisknout" pouze ECB, nemá řecká CB co posílat, i kdyby chtěla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 2. 6. 2015 12:19
reakce na Tomáš Fürst | 2. 6. 2015 09:25

Jediné tlačítko je jen ve Frankfurtu - i když pan Fuld by chtěl, aby Řekové měli svoje. Možná každá řecká banka. Nebo třeba i každá řecká domácnost. Pak by všichni měli peněz dost a nastal by blahobyt a prosperita.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:53
reakce na xXx | 2. 6. 2015 12:19

Každá banka má své tlačítko. Jen těm řeckým drží ECB ruku, aby ho nemohli použít. Nevadí, nakonec ho stejně zase stiskne ECB, ke škodě všech ostatních zemí eurozóny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 2. 6. 2015 15:51
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 12:53

Bezpochyby ho ECB stiskne, o tom nemám pochyb. Je to pro establishment nejpohodlnější "řešení" - daleko jednodušší, než řešit kapitálové kontroly v Řecku, přetahovat se o (ne)vystoupení z EZ a EU, než riskovat, že konkurenční establishment (Putinův) strčí do řeckých dveří nohu.

##########################

Na druhou stranu se nedivím, že EU (resp. Němci, Finové, Rakušáci, Belgičani) nechtějí řeckým bankám zběsile mačkat tlačítko stále dokola.
Jak by se asi líbilo Dánům, kdyby české banky měly a hojně používaly tlačítko na tisk dánských korun???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:28
reakce na xXx | 2. 6. 2015 15:51

Němci, Finové, Rakušáci, Belgičani tlačítko mají a používají ho pro "domácí" státní dluhopisy, nikoliv pro ty řecké. Zde jde o to, že ECB brání řeckým bankám, aby použili tlačítko na řecké dluhopisy. Nikdo v Řecku nechce, aby tlačítko mačkala ECB nebo cizí banky. Řeci už pochopili, jakou chybou bylo prodávat dluhopisy cizím bankám, které je pak velmi nepěkně vyšplouchly. Jenže společná tržní pravidla by asi neumožnila Řecku, aby odmítlo německé bance účast na primárním trhu s emisí řeckých dluhopisů. To by byl asi velký poprask.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 6. 2015 12:28
reakce na Richard Fuld | 2. 6. 2015 16:28

Nemají tlačítko. Jejich CB žádnou novou likviditu ,v podobě nové vytvořených EUR , nevytváří. Jjejich komerční banky pouze nakupují do svých aktiv dluhopisy. Nicméně k tomu potřebují likviditu, kterou by řecké banky neměly, kdyby jim ji ECB neposlala proti bezcenným bezrizikovým řeckým dluhopisům. Je logické, že když ECB za nová inflační EURa zbavila jejich aktiva řeckého šrotu, je nenechá nakupovat šrot další. To dá rozum.

Ve Vašem světě, kde se dá likvidita vytvářet z úvěru na úrovni komerčních bank, to pak samozřejmě nedává smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 12:54
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 12:28

Vidím, že jste si pořád nepřečetl v knize, kterou jsem Vám doporučil, tu stať o tom, jak v bankovním systému vzniká likvidita. Takže diskuze může nadále probíhat pouze v duchu: jste to Vy, kdo se mýlí.
ELA je nástroj, kterým je řeckým bankám poskytována likvidita, která bankám chybí v důsledku výběrů hotovosti z bank. Na nákup státních dluhopisů řecké banky žádný přísun čerstvé likvidity nepotřebují. Likviditu potřebují až v okamžiku, kdy Řecko peníze získané za dluhopisy převede do jiné banky. A v takovém případě si likviditu banky půjčují vzájemně mezi sebou na mezibankovním trhu. Pokud Řecko použije peníze získané prodejem nových dluhopisů na splacení dluhopisů držených ECB, pak likvidita potřebná pro převod peněz do ECB bude nadbývat právě ECB, která se ji bude snažit půjčit jiným bankám. Tato operace ale bude zcela mimo systém ELA.

Pokud ECB odmítne poskytnout svoji nadbytečnou likviditu potřebnou k převodu peněz na její účet, a pokud to odmítne i jako centrální banka, která to má v popisu práce v rámci zajištění hladkého fungování platebního styku, pak se splacení dluhopisu Řeckem neuskuteční. Nastane zajímavá situace. Řecko poslalo bance příkaz k převodu peněz k věřiteli, ale věřitel tomuto převodu aktivně zabrání. Řecko by tak svoji povinnost splnilo, ale věřitel by plnění odmítl. Na takový případ pamatuje právo. V takovém případě se věřitel nemůže dovolávat nesplacení dluhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 6. 2015 16:03
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 12:54

Co se týká tvorby likvidity, to pořešíme v tom jiném vlákně.

Za co řecké banky nakoupí dluhopisy, když ne za likviditu? Před výkupem ze strany ECB měly řecké banky v aktivech hromadu řeckých dluhopisů, které jsou na trhu neprodejné. Banky by je měly odepsat. Pak by ale měly výrazně vyšší pasiva než aktiva a celé by to zkolabovalo. Tak ECB ten šrot odkoupila, nejen od řeckých bank, a poslala nová eura, likviditu.
Kdyby k tomu nedošlo, za co by řecké banky kupovaly nové dluhopisy? A proč by je měly kupovat? Proč je nekupují ostatní investoři?
Když Řecko vydá nové dluhopisy, tak proto. aby získalo na svůj rezervní účet u ECB likviditu a mohlo provádět transakce. Tu likviditu tam musí poslat ty banky, které dluhopisy kupují.
Banky si můžou likviditu půjčovat, to jistě. Jenže když mají všechny likvidity stejně málo, protože investovali v minulosti svoji likviditu do řeckých dluhopisů, tak si toho mezi sebou moc nepůjčí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 17:39
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 16:03

Na níže uvedeném odkazu máte i stranu 139, kde celá stať začíná. Možná Vám bude stačit k pochopení přečíst jen tu jednu stránku.

www.grada.cz/finance-v-globalni-ekonomice-i-penize-a-platebni-styk_6788/kniha/katalog/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 6. 2015 22:15
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 17:39

Stejná kniha, str. 146 Dole, odrážka c), první věta :"Celkový objem likvidity se nemění s úvěrovou činností obchodních bank."

Strana 147, odstavec uprostřed:"Samotné obchodní banky nemohou celkový objem likvidity ovlivnit."

Strana 142 nahoře :Operce ovlivňující celkový objem likvidity na rezervních účtech
Jde pouze o transakce s CB, nebo o změnu složení aktiv.

Str 141, v odstavci c) "Likvidita tak nevzniká v situaci, kdy určité bance je určitá částka připsána na její účet převodem z účtu jiné banky."

Str 141 dole, a) Operace neovlivňující celkový objem likvidity :1. domácí platba mezi klienty dvou bank, 2. platba mezi dvěma obchodními bankami
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:14
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 22:15

Namísto nesouvislých citací částí textu vytržených z kontextu, mi radši odpovězte, jak a kde vzniká ta likvidita, což je jádrem našeho sporu.

Taky jsme válčili s definicí likvidity. Ta je na str. 139 zcela jasně formulovaná.

A trváte stále na tom, že likvidita vzniká pouze v centrální bance?

Vaše reakce na odkazovanou knihu je ostudná. Takto jen zcela nedůstojně kličkujete jako zajíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 6. 2015 23:52
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:14

"Pane plukovníku, budu Vás muset vytahat za ouško:)"

Zase nečtete, co jsem napsal. "Strana 142 nahoře :Operace ovlivňující celkový objem likvidity na rezervních účtech" Tak např. vzniká a zaniká likvidita.
To co stále popisujete Vy, kdy banka vytvoří vkladový účet pro jinou banku proti podpisu úvěrové smlouvy skutečně znamená, že dojde k nárůstu likvidity. Ale jen fiktivně, protože jakmile banka chce půjčenou likviditu použít, dojde k vynulování zůstatku vkladového účtu a ta předtím vzniklá likvidita zase zanikne a k vypořádání bude použita likvidita půjčující banky.

Opravdu tu nejsem proto, abych Vás učil základům bankovnictví, ty věty vytržené z kontextu si budete muset nastudovat a do kontextu zasadit už sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 08:36
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 23:52

Vidím, že to nepůjde všechno naráz, ale aspoň o jeden krůček jsme se dostali dopředu.

Konečně už máme jasno, že když banka připíše půjčenou částku na účet jiné banky, tak VZNIKNE NOVÁ LIKVIDITA. Toto jste naprosto vehementně odmítal. Stačilo nahlédnout do knihy, kterou jste údajně několikrát četl. :-)

To jestli tato nová likvidita má vliv na celkový objem a jestli v průběhu převodu peněz je úplně jiná a nová otázka.

Takže se vytahejte za ouško sám a zkuste mi odpovědět na druhou otázku. Jaká je definice likvidity. Pouze na tuto jednu otázku, ať z toho zase neuděláte bramboračku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 8. 6. 2015 21:54
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 08:36

Definice jsou různé, ale pokud použiji tu z knihy, na kterou odkazujete, pak jsou to zůstatky na mezibankovních účtech.
Přiznám se, že ten případ, který popisujete mě nenapadl a ani nevím, jestli k němu v reálném bankovnictví dochází, protože nedává smysl. Banka chce držet likvidity co nejméně, jelikož je málo nebo vůbec úročená. Drží ji z důvodu rezervních požadavků a zajištění platebního styku. Pro obojí potřebuje mít likviditu na rezerv. účtu u CB. K čemu by jí byla půjčená likvidita na účtu u jiné banky?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 12:01
reakce na Jiří Suchý | 8. 6. 2015 21:54

Takže pokud souhlasíte s definicí uvedenou v předmětné knize, šance na to že se dobereme konce je opět větší.

Případ, kdy obchodní banka vytváří likviditu, aby ji půjčila jiné bance, je pravidlem spíše než výjimkou. A toto sám potvrzujete tvrzením, že držení likvidity je v podstatě nejméně výhodné, proto banky drží likviditu pouze ve výši povinných minimálních rezerv. Pokud ale banky drží v každém okamžiku jen minimální potřebné množství likvidity, které zrovna potřebují ve formě rezerv, kde by se pak vzala nějaká likvidita, kterou by mohly poskytnout jiné bance? No jedině tak, že ji banka vytvoří nově, když žádnou zbytečně drženou v tu chvíli nemá!

Zkuste se zamyslet ještě nad tímto pohledem na převod peněz:

Klient A banky A převádí svůj vklad do banky B na účet klienta B.
Banka A si půjčí od banky B likviditu (nově bankou B vytvořenou) ve výši převáděného vkladu.
Banka A převádí likviditu z banky B na svůj rezervní účet.
Centrální banka převádí likviditu na rezervní účet banky B.
Banka B převádí částku ze svého rezervního účtu na účet klienta B.

Výsledek lze chápat tak, že banka B vytvořila nové "peníze", které přes vypořádací systém centrální banky protekly až na účet klienta B, přičemž proti těmto "penězům" stojí s jejich vznikem spojený nový dluh banky A vůči bance B. Celkový objem likvidity ani peněz tedy nevrostl, protože v bance A zaniklo pasivum v podobě vkladu klienta A a současně přibylo pasivum v podobě dluhu vůči bance B. A v bance B přibylo pasivum v podobě vkladu klienta B a aktivum v podobě dluhu banky A (toto není likvidita). Likvidity je tak v systému stále nulové množství a peněz je také stále stejné množství. Bilanční suma banky A se nezměnila (došlo k výměně jednoho pasiva za jiné) a bilanční suma banky B vzrostla (bance přibyl vklad v pasivech a dluh banky A v aktivech). Centrální banka zde měla jen roli zúčtovacího centra, nikoliv poskytovatele likvidity. A banky nedrží žádnou nadbytečnou likviditu. Na konci toho příkladu totiž žádná likvidita už ani neexistuje. Po té co banka B převedla likviditu ze svého rezervního účtu na vkladový účet klienta, změnila se tato likvidita na peníze klienta (držitelem částky je nově nebankovní subjekt).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 16:39
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 16:03

Za co řecké banky nakoupí dluhopisy, když ne za likviditu? Za peníze přece! Za peníze, které při půjčce státu vzniknou. Opakuji likvidita bude třeba, až stát ty nové půjčené peníze bude chtít převést do jiné banky.

Píšete: "Když Řecko vydá nové dluhopisy, tak proto. aby získalo na svůj rezervní účet u ECB likviditu a mohlo provádět transakce." Řecko ale prodejem dluhopisů získá peníze, které bude mít připsány na vkladový účet vedený v bance, která dluhopisy koupí. A pak Řecko tyto peníze použije velmi pravděpodobně na splacení splatných dluhopisů, tj. pošle je na bankovní účet držitelů oněch dluhopisů. Teprve v tomto okamžiku bude potřebovat banka likviditu k vypořádání onoho převodu a to jak to může dopadnout jsem podrobně popsal v předchozím příspěvku.

A na závěr Vám musím zase napsat, že banky mají málo likvidity protože, když si jejich klienti vybírají hotovost z vkladů, pak je to jedině centrální banka, která jim potřebnou hotovost může poskytnout (proti aktivům, která je centrální banka ochotna akceptovat), takže to zda uspokojí banky své výběruchtivé klienty, záleží na ochotě centrální banky poskytnout hotovost.

Pokud ale banky převádí peníze z jedné banky do jiné banky, nepotřebují k tomu likviditu od centrální banky. Půjčí si ji navzájem. NOVĚ VYTVOŘENOU LIKVIDITU.

Mám pro Vás doufám, že příjemné překvapení. :-) Na první dobrou, jsem našel odkaz na stránku, kde je ukázka z knihy profesora Jílka, kde je zrovna text ze strany 140 a následujících, kde se uvádí mimo jiné, co? No JAK VZNIKÁ A ZANIKÁ LIKVIDITA. Vyhledáte ji jednoduše, když do nejpoužívanějšího vyhledávače zadáte: "Jak vzniká likvidita". Je to odkaz nadepsaný: Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk na webové stránce books.google.cz

Takže pročtěte to a pak se můžeme k tomu vrátit. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 6. 2015 23:08
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 16:39

ad1. odstavec
Banka může něco kupovat za něco, co vlastní. Banka vlastní aktiva, pasiva jsou její závazky. Co má banka v aktivech? Peníze nebo likviditu?
Jak vzniknou nové peníze? Banka získá likviditu, buď z vkladů nebo od CB. Chce koupit státní dluhopisy. Musí tedy vzít to co vlastní, likviditu, poslat ji na účet vlády, který vede CB, a vláda jí proti tomu pošle dluhopisy. CB obdrží likviditu od kupující banky, zvednou se jí aktiva a na účet vlády připíše stejnou sumu, zvednou se jí pasiva. Vláda něco nakoupí, třeba dálnici. Dá příkaz do CB, aby CB poslala danou sumu na účet stavební firmy. CB sníží zůstatek na účtu vlády, sníží pasiva a pošle stejně velkou sumu likvidity na rezervní účet banky stavební firmy, sníží svoje aktiva.
Banka stavební firmy obdrží od CB likviditu, navýší se jí aktiva a o stejnou sumu zvedne zůstatek na účtu stavební firmy, zvýší svoje pasiva. Zůstatek na účtu stavební firmy, to už jsou ty nové peníze, které předtím nikde neexistovaly. Banka má peníze v pasivech, za ty nic kupovat NEMŮŽE!!!
ad.2 odstavec
I kdyby se řecká vláda rozhodla nesmyslně otevřít vkladový účet u kupující banky, je to jen krátkodobý, přechodný stav. Pokud bude chtít poslat peníze na účet držitelů dluhopisů, zadá příkaz do banky, kde má vkladový účet, banka sníží na účtu zůstatek a pak ze své likvidity pošle stejnou sumu na rezervní účet banky držitelů dluhopisů. Je to stené jako v prvním odstavci, jen tam přibyl mezičlánek v podobě vkladové účtu.
ad3. odstavec
Banky mají málo likvidity, když vlastní aktiva, která se na likviditu nedají snadno přeměnit, nebo když ztratila hodnotu. Např. úvěrové smlouvy nebo dluhopisy krachujících států. Klienti si vybírají jen to, co jim banky slíbily kdykoli vyplatit. Pokud chtějí hotovost, je banky povinná jim ji poskytnout. To je ale v bankovnictví částečných rezerv průšvih, pak se ukáže, že banky slibují něco, o čem vědí, že nebudou schopny splnit.
Centrální banka vymění jakékoli bance hotovost za likviditu, pokud potom stále splňuje rezervní požadavky. Nemusí být ochotna vyměnit hotovost za finanční šrot, což by asi nikoho nemělo překvapit.
Pokud má banka nějaký objem likvidity, může ho navýšit prodejem svých dalších aktiv, dluhopisů, úvěrových smluv, nemovitého majetku atd. Tuto likviditu vymění v CB za hotovost a vyplatí ji výběrůchtivým klientům. Takže má na rezervním účtu u CB málo likvidity. Když teď klient banky v tomto stavu chce poslat peníze klientovi jiné banky, musí banka, která transakci provádí sáhnout na likviditu na rezervním účtu a poslat ji na rezervní účet banky příjemce. Musí tu likviditu ale mít.
A jak píše p. prof.Ing. Josef Jílek, CSc "...mezi operace neovlivňující celkový objem likvidity :1. domácí platba mezi klienty dvou bank, 2. platba mezi dvěma obchodními bankami..."
Takže na závěr Vám musím napsat, že vytvořit novou likviditu mezibankovním převodem bez CB, umíte pouze Vy.Gratuluji.

Knihu mám doma v tištěné podobě, ty elektronické mi moc nevyhovují, četl jsem ji pozorně, všech 660 stran. Také to zkuste :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:37
reakce na Jiří Suchý | 3. 6. 2015 23:08

Napsal jste jen komplikovanou směs pravd, polopravd a úplných nesmyslů. A zase plantáte peníze a likviditu jak Vás zrovna napadne.

Banka koupí dluhopisy za nově vytvořené peníze. Tady si znovu přečtete od str. 50 jak vznikají peníze. Nákup dluhopisu je totéž jako sjednání úvěru při němž vznikají nové peníze. Vaše představa, že banka musí koupit dluhopis za nějaké její aktivu je směšná. Při nákupu dluhopisu ji naopak aktivum přibude, a to právě nakoupený dluhopis. Současně jí přibude i pasívum - vklad státu na který banka připíše půjčenou částku - cenu dluhopisu. Čtěte pozorně. Najdete tam i konkrétní příklad nákupu dluhopisu bankou, protože s chápáním psaného textu máte evidentně potíže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 4. 6. 2015 10:52
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:37

Dobry den pan Fuld.
Konecne ste sa s panom Suchym dopracovali k tomu na com to cele stoji a pada - a teda ci maju komercne banky moznost vytvarat nove peniaze prostrednictvom nakupu statnych dlhopisov.

Podla Vas je mozne, dokonca idealne, ak by mohol stat v podstate neobmedzene zvysovat svoju zadlzenost tym ze komercne banky by nakupovali statne dlhopisy za novovytvorene peniaze? Chapem to spravne?:)

Mam na Vas este jednu otazku tak trochu zdanlivo od temy: Ako by ste riesili strukturalnu neefektivnost ekonomiky? Je to podla Vas nieco co je vobec treba riesit, a ak ano, akymi prostriedkami bude stat donuteny sa tymito strukturalnymi problemami zaoberat? Alebo staci len prizmurit oci a "riesit" to len dalsim zvysovanim objemu penazi prostrednictvom dlhu?

Dakujem
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 20:03
reakce na Tomas Kaleta | 4. 6. 2015 10:52

Ano, chápete to téměř správně. Pouze bych opravil, že za ideální stav považuji, pokud stát nevydává vůbec žádné dluhopisy. A pokud je už třeba aby je vydávaly, považuji za flexibilnější, pokud se tak děje za bankami nově vytvářené peníze.

Abych Vám mohl odpovědět na Vaši druhou otázku, musím vědět, jak se podle Vás projevuje, že ekonomika je nebo není efektivní? A dále, podle čeho poznám, že je neefektivní strukturálně? Při zdejších diskuzích narážím na překážky v tom ohledu, že diskutující často mluví o stejných pojmech ale myslí tím každý úplně něco jiného. Takže než budeme pokračovat rád bych si s Vámi vyjasnil o čem se vlastně chcete bavit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 4. 6. 2015 00:08
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 23:37

Zase nevidíte ten následující krok. I když banka vytvoří vkladový účet pro vládu na straně pasiv a do aktiv jí přibudou dluhopisy, je to jenom mezikrok. Vláda ty prostředky na vkladovém účtu použije a pošle je pryč. Tím bance zmizí vklad z pasiv a z aktiv likvidita, kterou to vypořádá. Výsledek je takový, že pasiva jsou stejná, jako před nákupem a změnilo se složení aktiv. Přibyly dluhopisy ubyla likvidita. Jenom ten Váš způsob je složitější o mezičlánek v podobě vkladového účtu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 21:25
reakce na Jiří Suchý | 4. 6. 2015 00:08

Samozřejmě, že vidím i ten druhý krok. My ale diskutujeme o tom prvním kroku, tedy nákupu dluhopisu. Ten druhý krok ani nemusí nastat. Když stát prodá nový dluhopis bance, která v daném okamžiku dříve vydaný státní dluhopis, pak k žádnému převodu peněz stát do jiné banky nedojde. Stát použije peníze připsané bankou na vkladový účet.

Navíc, v ohledu toho, co se děje v druhém kroku, tedy převodu peněz do jiné banky, mezi námi nepanují v podstatě spory. Hlavní spor je o to, co se děje v prvním kroku. Vy tvrdíte, že banka nakupuje dluhopis za likviditu, kterou má v aktivech. Já tvrdím, že banka nakupuje dluhopis za nově vzniklé peníze, které banka připíše státu na jeho vkladový účet. Dokud nevyjasníme tento krok, nemá cenu bavit se o tom, co se děje v dalším kroku.

Je třeba si také uvědomit, že nákup dluhopisu a následný převod peněz státem do jiné banky jsou dvě zcela autonomní operace. Takže navrhuji postup step by step. Jakmile budeme motat dvě autonomní operace dohromady, nikdy nepochopíte, co se Vám snažím vysvětlit, resp. já nepochopím, co máte na mysli Vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 8. 6. 2015 22:07
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 21:25

Jsou to dvě operace, nicméně zpravidla jedna zapříčiní druhou.
Jednak aby mohl nákup proběhnout jak popisujete, musí s tím emitent dluhopisu souhlasit. Zpravidla se stanete majitelem dluhopisu až tehdy, co zaplatíte dohodnutou sumu na účet emitenta. Ten nemusí být v kupující bance, pak kupujete dluhopis za likviditu. Jistě ale může nastat i Vámi popisovaný případ, kdy emitent má účet u kupující banky. Pak souhlasím, banka kupuje dluhopis za peníze. Nicméně i v tom případě se dá očekávat další krok v podobě převodu části prostředků získaných z emise dluhopisů mimo banku a to už zase bez likvidity nejde. Strana aktiv se pak změní, přibude dluhopisů, ubude likvidity. Banka nakonec musí všechny závazky vyrovnat likviditou, i když v prvním kroku kupuje za peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 6. 2015 12:14
reakce na Jiří Suchý | 8. 6. 2015 22:07

Nikdy jsem nezpochybnil, že může a často i nastává situace, kdy klient půjčené (inkasované) peníze převede na účet v jiné bance. V tomto ohledu nejsme v rozporu. Jen tvrdím, že pokud se bavíme o tom, zda jsou třeba k půjčení peněz potřebné vklady jiných klientů, tak je vhodné oba kroky od sebe oddělit a posoudit samostatně, a to jen a pouze z důvodu větší transparentnosti a jednoduchosti pochopení celého celku. Současně totiž tvrdím, že vklady jiných klientů nejsou třeba ani ve druhém kroku, kdy dochází k převodu půjčených peněz do jiné banky. K tomuto je třeba pouze likvidita, která dočasně vznikne do doby, než je převod peněz zrealizován, přičemž jako "trvalý" následek převodu bude pouze nový dluh banky z které se peníze převádí vůči bance, do níž se peníze převádí, kterýžto vznikne současně se vznikem oné "vypořádací" likvidity, která se ve finále přerodí v peníze na vkladovém účtu klienta, kterému byly peníze převáděny. K tomuto viz můj předchozí příklad. Nikde, ani v kroku 1 (půjčení peněz) ani v kroku 2 (vypořádání převodu peněz) banky nepotřebují k realizaci těchto kroků peníze jiných dalších klientů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 3. 6. 2015 21:19
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 16:39

Richard,
dokážete aspoň na chvíľu uvažovať o tom, že čo bude nasledovať, keď Grécko tie dlhy nedokáže splatiť ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 6. 2015 22:55
reakce na Zavacký | 3. 6. 2015 21:19

To, že Řecko nedokáže splatit svůj dluh je jisté, stejně jako ho nesplatí 99% všech zemí. Takže se taky zamyslete, co se bude dít.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 4. 6. 2015 07:15
reakce na Richard Fuld | 3. 6. 2015 22:55

Tak prečo im (aj iným) chcete neustále dávať peniaze (podľa Vás účtovné)??? Prečo to nezastaviť hneď ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 08:22
reakce na Zavacký | 4. 6. 2015 07:15

A proč to nezastavit ve všech státech? Odpověď je stejná jako v případě Řecka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 4. 6. 2015 15:30
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 08:22

99% krajín nesplatí dlhy (aj podľa Vás) a zbankrotuje, tak prečo potom podporujete tzv.účtovné peniaze ?? Veď ich tu stále obhajujete !!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 6. 2015 19:45
reakce na Zavacký | 4. 6. 2015 15:30

Není nejmenší důvod, aby ty státy zkrachovaly. Státní dluh společně s úsporami obyvatelstva mohou dál růst přiměřeným tempem, aniž by to mělo jakékoliv negativní důsledky pro ekonomiku. Žádná absolutní horní hranice pro objem státních dluhů a úspor neexistuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 5. 6. 2015 10:39
reakce na Richard Fuld | 4. 6. 2015 19:45

Ziadna horna hranica pre objem statneho dlhu neexistuje?

Ano, ale len v tom pripade ak % vyjadrenie dlhu k prijmom statu neprekroci istu udrzatelnu hranicu. Potom nastava bankrot/tlacenie penazi bez rastu efektivnej produkcie, nafukovanie statneho aparatu, atd.

Obavam sa ze to ale nechcete vidiet, namiesto toho tuto rastucu neefektivitu obhajujete. Vedlajsim produktom je aj rast privilegovanej vrstvy napojenej na stat. Vy tuto vrstvu kritizujete, ale pravdepodobne si neuvedomujete ako vznika.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 6. 2015 14:47
reakce na Tomas Kaleta | 5. 6. 2015 10:39

Při žádném poměru státního dluhu k příjmům států nenastává bankrot státu. To je zcela mylná představa. Stejně jako není v bankrotu rodina, kde otec dluží svým dětem, tak stejně tak není v bankrotu stát, pokud jsou skutečnými věřiteli státu jeho občané (tedy v případě, kdy domácí úspory odpovídají stánímu dluhu). Skutečnými věřiteli státu jsou jeho občané, kteří mají v úsporách peníze, které si stát půjčil a po té je utratil. Banky zde mají v daném ohledu roli pouze míst, kde jsou o tom vedeny účetní záznamy. Bankrot nastává v případě, kdy dluhy převyšují majetek. Pokud dluhy jsou v relaci k úsporám, nemůže být o bankrotu řeč.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!