Česká národní banka a dluhopisová brzda

Možná je to jenom omyl – to, kolik mají české banky vládních dluhopisů v poměru k aktivům, totiž není příliš důležité. Je snad obecně známé, že české banky jsou z těch evropských nejlépe kapitalizovány, a můžou si tedy dovolit i větší koncentraci státního rizika. Koneckonců, podobně „mnoho“ dluhopisů mají v portfoliích slovenské či slovinské banky, které mají také kapitálu výrazně nad regulatorní hranici. 

Zhodnocení peněz

Jak dobře zhodnotit peníze?

Neuspokojují vás spořicí účty a termínové vklady? Nedivíme se. Nás také ne.

Samostatně ale investovat neumíte? Zvolte podílové fondy společnosti Conseq: Zajímavé zhodnocení, odborná správa, víc než dvacet let zkušeností.

Pro více informací volejte na bezplatnou linku 800 900 905.

Seznamte se s našimi fondy, které jsou vhodné pro jednorázové i pravidelné ukládání peněz.:

• Conseq Invest akciový nebo
• Fond fondů Active Invest

Možná se jedná o další utajený pokus o uvolnění měnové politiky, podobně jako „tichá“ intervence, kterou ČNB provedla v posledních měsících – banka nyní totiž, jak plyne z vyjádření jejích představitelů slov na posledních dvou zasedáních, už cílí na korunu slabší, než je oficiální cíl, tedy 27 korun za euro).

• ČNB: Intervence zadním vchodem

Nabízí se tu tedy vysvětlení, že centrální banka sice chce, aby se do reálné ekonomiky dostávalo víc peněz, které nyní končí ve státních dluhopisech, ovšem nechce se jí zavést měnověpoliticky čisté opatření například v podobě negativní sazby na depozitech.

Nechme na chvíli stranou fakt, že banky samy nejsou vůbec nadšené, že musí kupovat dluhopisy s bezprecedentně nízkými výnosy – malá poptávka po půjčkách a mnoho likvidity je však k tomu tlačí. Já si rozhodně nemyslím, že by případná výsledná větší angažovanost bank vůči privátnímu sektoru na úkor sektoru vládního z hlediska celkového rizika sektoru něco řešila. Pokud se někdy stane, že držba státních dluhopisů bude pro české banky skutečným problémem, budou totiž tou dobou dost pravděpodobně už několik čtvrtletí zápasit s mizernou situací privátních dlužníků.

Třetí možnost: třeba je to všechno mnohem jednodušší. Česká národní banka se prostě nemůže dívat na bezzubost vznikajících pravidel o fiskální brzdě a chce aspoň trochu ztížit zadlužování státu. Při pohledu na vývoj rozpočtu v posledních dvou letech a při vědomí blížících se voleb je to myšlenka jistě chvályhodná. Bohužel, jediným výsledkem bude marginálně vyšší neochota bank financovat stát a marginálně vyšší náklady na obsluhu dluhu.