Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Znovu chvála bankovních poplatků

| 19. 5. 2015 | Vstoupit do diskuze

Čekali jsme, že Chvála bankovních poplatků od Vlada Endera bude text, který nezmizí v propadlištích internetu bez reakce. Však by si to taky nezasloužil. Polemicky se do něj pustil Patrik Nacher, známý poplatkobijec. Proč byly jeho argumenty liché?

Znovu chvála bankovních poplatků

Nepřekvapuje mě, že se k mému původnímu článku Chvála bankovních poplatků vyjadřuje na Peníze.cz Patrik Nacher, jejich zarytý odpůrce.

Chtěl bych předeslat, že je jen dobře, že se pan Nacher před lety postavil nesmyslným poplatkům – dosáhl opravdového zlepšení bankovního trhu. Nic by se ale nemělo dovádět do extrému. V komunismu také mělo být všechno zadarmo. A jak to nic nestálo, tak to za moc nestálo.

Musím ovšem reagovat, když pan Nacher říká, že svoje argumenty nepodkládám fakty.

Na okraj

Velkou část své reakce věnuje Patrik Nacher věcem, které jsou v článku okrajové. 

Připomíná například správně, že bankovní vklady jsou pojištěné „jen“ do výše sta tisíc eur. Argument, že člověk na sebe založením účtu v bance bere velké riziko, protože o peníze nad sto tisíc eur může při krachu banky přijít, je ale slabý. Kdyby měl průměrný Čech naspořeno víc než sto tisíc eur, tak jsme někde jinde. Podle veřejně dostupných údajů má průměrný český občan naspořeno cca dvě stě padesát tisíc – ovšem korun, nikoliv eur. Pokud má někdo milion eur, je (pominu-li jiné možnosti) celkem triviální rozdělit je mezi několik bankovních ústavů. Chytrý wealth management to dokonce udělá za vás.

Píšu také o tom, že banky, které nebudou mít jistý příjem z poplatků, se pravděpodobně budou chtít zahojit zvýšením úroků půjček nebo snížením úroků u vkladů. Patrik Nacher zdlouha vypočítává, že úroky půjček (konkrétně hypoték) klesají, i když zároveň mizí poplatky. Jenže jak známo jedna věc je kauzalita a docela jiná věc je korelace. Sazby klesají dlouhodobě z mnoha různých důvodů. Jestli by byly bez poplatku vyšší nebo nižší, je otázka. Běžná praxe ve světě je, že hypotéku (u té samé instituce) dostanete buď s poplatkem a nižším úrokem, nebo bez poplatků a vyšším úrokem. Potom už je na vás spočítat si, co je výhodnější.

Navíc, jak si dovolím připomenout, já konkrétně o bankách v Česku psal, že „je pro ně logické spíš nejdřív snižovat úroky vkladů než zvyšovat úroky půjček“. A to se na českém trhu dlouhodobě děje.

K čemu potřebujeme banky

Idea mého článku je jednoduchá, ale stejně ji ještě jednou zopakuju. Poskytování bankovních služeb není charita. Jde o to vydělat. Buď s rizikem – jehož případný dopad, jak pan Nacher sám píše – odskáčeme všichni, nebo relativně bez rizika (ale s vysokými náklady na provoz a údržbu systému).

Poplatky samozřejmě bankám nezabrání - jak píše nejen pan Nacher, ale i já ve svém původním textu –, aby na sebe braly rizika. Pokud ale poplatky nemají, tak jim nic jiného než nějaké to riziko na sebe vzít nezbývá. Jak to může dopadnout, jsme viděli.

Stabilita bankovního systém je v zájmu nás všech. Proč?

Banky dělají dvě věci, které spolu doopravdy vůbec nesouvisejí, i když to tak často vypadá. Jednu nutně potřebujeme, druhou už méně.

Ta první jsou služby, bez kterých se v dnešní společnosti v podstatě nemůžeme obejít. Platby, běžná správa elektronických peněz a dalších. Tyto služby jsou absolutně nezbytné pro fungování naší společnosti tak, jak ji známe, ale také totálně nevýnosné. Protože za ně nikdo už teď nechce a často nemusí platit.

Tou druhou věcí je poskytování úvěrů, investování a podobně. Banky vklady na půjčování nepotřebují, to je mýtus, jehož vyvrácení by vydalo na samostatný článek. (A že i půjčování jde dělat mimo banky a platební infrastruktury, ukazuje například rozmach peer to peer půjček.) Tyto služby jsou podstatně rizikovější, kvůli nim banky krachují. Zachraňují se ale kvůli těm prvním.

Pomineme-li ideální, ale minimálně krátkodobě nemožné řešení – úplně oddělit platební infrastrukturu od poskytování úvěrů a zprostředkování investic, je pro nás všechny lepší stabilní bankovní systém, který je nastavený tak, aby banky na sebe braly co nejmenší rizika, která by mohla celý systém potopit. Stabilní zdroj příjmů tomu pomáhá. Nemyslím si, že by bylo náhodou, že nejlépe bankovní krizi přežily bankovní systémy, kde poplatky existují, jsou relativně stabilní a příjmy z nich v porovnání s jinými příjmy jsou nezanedbatelné.

Anketa

Myslíte, že když bude mít banka své jisté z poplatků, bude míň vyhledávat dobrodružství na finančních trzích?

Zaplatit přímo, nebo zadotovat?

Srovnejme s britskými, bezpoplatkovými bankami, které si za krize vedly podstatně hůř než třeba ty české. Tady mi to nedá nezmínit se o ziskovosti bank bez poplatku. Samozřejmě jí mohou dosáhnout. Ale podívejme se, jak a proč. Například výsledovka Air Bank (ta je velice transparentní) za rok 2014 nám řekne, že čtyři pětiny objemu poskytnutých úvěrů šly firmám ze skupiny PPF (kam patří i banka samotná). Úvěry v Česku tvoří ani ne deset procent aktiv banky. Jinými slovy: Air Bank je v současné době levný způsob financování PPF, respektive HomeCreditu. Což není problém. Ale to levné financování jistí čeští daňoví poplatníci, protože PPF nebo HomeCredit by si nikdy na trzích nepůjčili tak levně, jako si můžou půjčit u zajištěných střadatelů. Takže všichni neseme riziko, že pokud v Rusku nebo Číně stoupne počet nesplácených úvěrů a Air Bank najednou nebude mít na vklady (pravděpodobnost opravdu velice malá, ale ne nulová), za její současnou politiku nulových poplatků zaplatíme ze svých daní, až se banka bude sanovat. Bez ohledu na to, jestli jsme v ní měli účet.

Shrnuto: Pokud chceme platební infrastrukturu – bez které se podle mě v současně době neobejdeme –, tak ji někdo musí zaplatit. Přímo nebo nepřímo. Pokud ji někdo nezaplatí přímo, bude ji někdo dotovat.

Jestli pan Nacher preferuje dotace, je to jeho věc. Já preferuju vědět, za co platím a jak. Potom se dá například velice snadno zjistit nákladovost a výnosnost a také to, jestli je zisk přiměřený nebo nikoliv.

Je samozřejmě možné, že také většina ostatních klientů bude preferovat infrastrukturu dotovanou z rizikového podnikání. Je to jistě jedna z voleb – a jak padlo v komentářích k mému článku, volba celkem racionální. Respektuju ji, i když si myslím, že z dlouhodobého hlediska není nejlepší – podle mě je to obdoba toho, čemu Nassim Taleb říká sbírání desetníků před parním válcem. Počítejte v takovém případě také s bankovní krizi každé desetiletí a se zachraňováním bank ze státního (rozumějte: z našeho), aby platební systém nepadl.

Peklo bezpoplatkového ráje

Na závěr ještě dovolte malou exkurzi do bezpoplatkového ráje, Velké Británie.

Docela běžná situace: Poplatky za vedení účtu nula, zato nemalé penále za přečerpání účtu. Chcete si účet nastavit, aby se přečerpat nedalo? Nelze. A pak banka seřadí příchozí a odchozí platby tak, aby k přečerpání docházelo, například nejdřív všechny výběry, až poté vklady. Máte to přece ve smlouvě jasně napsané tříbodovým písmem, na dvaapadesáté stránce (z dvou set padesáti), tak na co si stěžujete?

Podobných „vychytávek“, které dostihnou dřív nebo později každého, je spousta. Nejvíc dopadají na ty, kteří si je můžou dovolit nejmíň, na rodiny s napjatým rozpočtem.

Naštěstí se trh pomalu mění, je to ovšem spojené – s příchodem zpoplatněných účtů. Inu, banky si opravdu chtějí své zisky udržet.

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK