Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie není směšná pavěda

| 15. 5. 2015

Není moudré dělat z ekonomů proroky a kazatele. Ještě hloupější je ale rozcupovat ekonomii jako takovou.

Ekonomie není směšná pavěda

Geologie je pavěda, protože nedokázala předpovědět zemětřesení v Nepálu. Stejně tak meteorologie, včera mělo pršet, a nakonec bylo hezky. Fyzika je pavěda, vždyť se fyzici ani neshodnou na superstrunách, a pavěda je i medicína, protože podle někoho se sádlo nesmí a podle jiného je zdravé.

Argumenty jsem si vypůjčil od publicisty Jiřího Hlavenky, který takto velkým stylem sestřelil „nejsměšnější pavědu“: ekonomii. Ano, ekonomům se nedaří předpovídat vývoj cen akcií a příchod krizí, ano, ekonomické statistiky jsou zanesené šumem, ano, HDP může klesat, když se lidem žije lépe, a naopak. Nejsou to ale převratné objevy, upozorňuje na to všechno ostatně i mnoho ekonomů – a především to nedokládá, že je ekonomie pavěda. Znamená to jenom tolik, že od ekonomů chceme prostřednictvím novinářů proroctví a další kejkle nad rámec toho, co umí ekonomie spolehlivě, a že v tom několik mluvících hlav – shodou okolností s diplomem z VŠE – objevilo svou díru na trhu.

Ekonomové v telce ≠ ekonomie

Všimněte si, že nekonkrétní text se zabývá především tím, co – a jak často – sdělují ekonomové v médiích: „[E]konomové! Ti se nějak rozmnožili, stal se z nich dominantní druh, jak by řekl zoolog, v televizi jim patří prominentní hlas.“ To ovšem není chyba ekonomie, ani ekonomů, dokonce ani těch, kteří přijímají nabídky vyjadřovat se ke všemu. Je to chyba médií, přesněji jejich editorů, že nekriticky milují experty („experty“), a že se neřídí talebismem „nikdy se neptej holiče, jestli už potřebuješ ostříhat“. O akciích proto mluví lidé, jejichž výdělek přímo závisí na tom, jestli se bude nakupovat, nebo prodávat, a smysluplnost investičních pobídek hodnotí potenciální konzultanti zahraničních korporací. Je to stejně duté, jako když se výživového poradce ptají, jak jsou na tom Češi se stravováním. Že někdo může na obrazovce blábolit cokoliv a nedočká se oponentury, není ale dokladem toho, že jeho obor stojí na vodě. Kateřina Cajthamlová kafrá do kdečeho, jenže ryba se zeleninou kvůli tomu nepřestává být zdravější večeří než pytlík křupek.

Nahradila „ekonomie svým způsobem boha“? Svým způsobem jistě: Douglas Rushkoff napsal smutnou knihu o tom, jak jednotlivci přestávají být občany a bližními a stávají se spíš obchodními společnostmi, investují do sebe a tak dále. Jenomže za to znovu nemůžou ekonomové ani ekonomie. Zlaté tele uctívali už za Mojžíše a Ježíš svoje učedníky varoval, že nemůžou sloužit zároveň Bohu a mamonu; pod Sinají ani v Jeruzalémě přitom neměli jediného inženýra a jedinou excelovskou tabulku. Podobně za kult fyzické zdatnosti ve fašistických státech nemohli fyzioterapeuti a za znečištěné ovzduší v průmyslových zemích nelze soudit báňské inženýry. Jsme svobodní lidé a žijeme v demokratické společnosti: sami si vybíráme priority a hranice, za které nepůjdeme, ať už jako jednotlivci, nebo jako kolektiv.

A že by mohla ekonomii ve veřejné debatě doplnit třeba sociologie? Klíďopíďo, jenom mi nad Hlavenkovým komentářem není jasné, čím je metodologicky vyspělejší. Když u ekonomie tolik vadí lpění na statistikách, nemožnost oddělit signál od šumu nebo neschopnost předpovídat černé labutě, u sociologie je tohle všechno v pořádku?

Acemoğlu ≠ Lysenko

Pokud několik málo nerdů tvrdí, že ekonomie dokáže popsat a vysvětlit všechno, pak jí fandí přespříliš. Zároveň toho ale ekonomie umí popsat a vysvětlit hodně a jako obor je o to důležitější, že jsou její zjištění často v přímém rozporu se selským rozumem. Daron Acemoğlu a James Robinson dokládají, že o bohatství národů nerozhoduje jejich údajná mentalita ani klima v jejich domovině. Angus Deaton ukazuje, jak moc se zvětšuje pomyslný koláč, o který se lidé na planetě dělí, a jak díky tomu ustupuje nejsmrtelnější podoba chudoby. Donald Shoup vypočítává obrovskou cenu bezplatného parkování. Ta zjištění nejsou posvátná, dají se zpřesňovat, teoreticky i opustit. Je za nimi ale až příliš mnoho práce a poctivého myšlení, než aby si zasloužila kobercový nálet. Tohle není lysenkismus – kvůli němuž přece taky nikdo neshodil biologii en bloc.

Říkejme ekonomii věda, nauka, kufřík s vercajkem, to je jedno, ale neoznačujme ji jako pavědu. Potřebujeme ji a potřebujeme o ní slyšet a číst, protože nic lepšího pro pochopení řady každodenních jevů nemáme. Pokud ji někdo povyšuje na náboženství, pak na toho člověka musíme ukázat prstem a říct: „Hele, pitomec.“ Kdo ale pohodlně sestřeluje ekonomii jako obor, otevírá cestu tmářství.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (35 komentářů)

Josef Fraj | 19. 5. 2015 15:45

Ekonomie vs. opravdová věda.
Problém je, že při zkoumání lidského jednání exaktní věda nefunguje. Můžete si sebrat kolik chcete historickych dat, ale nedokážete z nich vyvodit kauzalitu. Nikdy nevíte, zda se něco děje kvůli něčemu nebo navzdory tomu něčemu. Proto vznikla rakouská škola ekonomie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 5. 2015 16:50
reakce na Josef Fraj | 19. 5. 2015 15:45

A na čem je vlastně založena ta rakouská škola ekonomie, když si je také vědoma toho, že jakákoliv kauzalita bude spíše víra, než skutečnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 19. 5. 2015 22:00
reakce na Richard Fuld | 19. 5. 2015 16:50

Na logice, pane Fuldo. To se vás netýká.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 5. 2015 16:36
reakce na Josef Fraj | 19. 5. 2015 15:45

To je legrace. Vaše slova z naší nedávné diskuze k článku "když ekonomice dojde palivo" (Josef Fraj | 12. 5. 2015 18:48): " Vaše přiznání, že kauzalita a logika vás v ekonomii nezajímá vše vysvětluje" :-) Na jedné straně mi vyčítáte, že tvrdím, že prokazování kauzality v ekonomice je poněkud bláhové a pak to sám začnete tvrdit. A to bylo řečí, jak jsem nekonzistentní v názorech. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 19. 5. 2015 21:59
reakce na Richard Fuld | 19. 5. 2015 16:36

No jistě, nemáte podle čeho určit, která korelace je náhodná a která ne. Jestli přímá nebo třeba nepřímá, ukazující pravý opak. Prostě si vyberetu tu, která vám pasuje do vašich pomatených konstrukcí a vydáváte to za důkaz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miloslav Dědek | 16. 5. 2015 18:18

Ekonomie je věda založená na dogmatických premisách vycházejících z předpokladu, že lidi jsou většinově ve své podstatě bezohlední sobci, kteří se sdružují ve společenstvích, v nichž v podstatě platí zákony džungle. ¨V současném zastaralém a nefunkčním pojetí ekonomie prognózují ekonomové budoucnost podobně jako meteorologové počasí.
Je nejvyšší čas začít budoucnost lidstva systematicky, cílevědomě, plánovitě, centrálně, globálně realizovat. Jedna z možných cest řešení naznačeného problému je popsána v dopisu všem lidem na planetě, který byl zveřejněn např. na: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/01/otevreny-dopis-vsem-lidem-na-planete.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 16. 5. 2015 09:50

Dnešní ekonomie, to je Cargo Cult, záměna příčiny za následek a vzývání boha HDP.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pan Baron | 15. 5. 2015 15:43

ekonomie = greed vs. fear a silnější pes mrdá
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petr | 15. 5. 2015 11:17

Jan Kepler utnul tlachani o filozofu o phybu teles tim, ze jejich pohyb zmeril. Od te doby je veda funguje na teto bazi. Teorie jsou vyvraceny exprrimenty. A ty teorie, ktere se zatim nepodarilo vyvratit povazujeme za platne. Vse ostatni je tlachani vcetne superstrun a ekonomie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

JH | 15. 5. 2015 15:37
reakce na petr | 15. 5. 2015 11:17

Vinit ekonomii, že není jako fyzika je, s odpuštěním, zcestné. Ekonomie není a nemůže být exaktní jako fyzika nebo matematika už z povahy předmětu jejího zkoumání, neboť popisuje zákonitosti a principy jednání lidí v hmotné sféře. Ekonomie není ani experimentální věda, ani nemůže spoléhat na statistiku. Ekonomie je věda postavená na logice. Zkoumá zákonitosti v lidském jednání. Ty je užitečné zkoumat a znát.
Důležitou disciplínou ekonomie je Katalaxie - Teorie tržního hospodářství, tj. směnných poměrů a cen. Zkoumá veškeré jednání vycházející z peněžní kalkulace a sleduje vytváření cen zpět do bodu, v němž jednající člověk činí svoji volbu. Vysvětluje tržní ceny takové, jaké jsou, nikoli takové, jaké by měly být. Zákony Katalaxie nejsou › hodnotovými soudy, ale jsou přesné, objektivní a mají univerzální platnost. (zdroj: Mises)
To že mnoho lidí nemá o kvalitní ekonomické znalosti zájem, nezná je nebo nechápe, užitečnost dobré ekonomické teorie neumenšuje. Elementární znalosti ekonomie jsou užitečné pro každého člověka. Bez znalosti astronomie nebo fyziky se většina lidí v běžném životě obejde - neznalost zákonitostí trhu, peněz a financí jednoho může přijít dost draho. To že na kvalitní ekonomy a ekonomii u nás narazíte dost těžko, na její potřebě nic nemění - naopak.
Řada lidí se nechává mást takyekonomy tj. lokaji politiků, kteří se svým chlebodárcům snaží zalíbit tím, že schvalují a opatřují rádoby odbornou terminologii, každý jejich pitomý nápad na utrácení cizích peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 16. 5. 2015 09:47
reakce na JH | 15. 5. 2015 15:37

Neexaktní věda je oxymoron.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 15. 5. 2015 17:27
reakce na JH | 15. 5. 2015 15:37

Takze je ekonomie jen tlachani.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

JH | 15. 5. 2015 20:20
reakce na petr | 15. 5. 2015 17:27

Tlachání? To jste vyčetl z mého příspěvku? Ach jo. Zkuste zabrousit do historie - srovnat si období hospodářských vzestupů a pádů s ekonomickou teorií a praxí převládající v těchto obdobích. Určitě si například nemyslíte, že se lidé,v některých západní zemích v 19. století, se jednoho rána probudili a kolem řádila průmyslová revoluce a prosperita - jen tak, jaksi sama... K tomuto zlomu přispělo v první fázi ta správná verze "tlachání" a ochota lidí změnit zavedené modely myšlení a jednání. Jinak to ani nejde - prvně myšlenky (tlachání) - potom jednání, pak změny - lidé nejsou ani mravenci, ani včely...
Někteří se snažili nacpat do ekonomie vysokou matematiku, různé modelování, statistiky - neuspěli. Ta "kecací" - podle mě logická ekonomie dává nejlepší odpovědi... Že se nimi politici nechtějí řídit je smutné, ale není to chyba ekonomie. Spíše to padá na hlavu ignorantské veřejnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 15. 5. 2015 19:59
reakce na petr | 15. 5. 2015 17:27

Ne, všechny pravoúhlé trojúhelníky na světě změřeny nemám, ale můžu vám říct, že Pythagorova věta platí v ČR stejně jako v Austrálii. Tlachání?
Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku prostě nebude větší ani menší, než součet obsahů čtverců nad jeho přeponami. A to ani kdybyste se postavil na hlavu.

Kdykoliv je prosazen zákon o minimální mzdě, který vyžaduje, aby byly mzdy vyšší, než je existující tržní úroveň, dojde k vytvoření nedobrovolné nezaměstnanosti.

Toto tvrzení platí naprosto stejně nevyvratitelně jako Pythagorova věta. Můžete si klidně schválit zákon v parlamentě, že to tak není, ale to je tak asi všechno.

Eukleidovská geometrie vyvozuje své závěry podobně jako ekonomie. Z nějakého důvodu si ji žádný Neználek nedovolí označit za tlachání. Když někdo začne vykřikovat, že ekonomie je šarlatánství, věštění z koule, tlachání atd., tak je mi jasný, že si k ekonomii ani nečichl. Fajn, to není povinnost. Jen je dost nezodpovědné vytrubovat svou nevědomost do světa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 5. 2015 20:38
reakce na Tomáš Macháček | 15. 5. 2015 19:59

"Kdykoliv je prosazen zákon o minimální mzdě, který vyžaduje, aby byly mzdy vyšší, než je existující tržní úroveň, dojde k vytvoření nedobrovolné nezaměstnanosti.Toto tvrzení platí naprosto stejně nevyvratitelně jako Pythagorova věta."

No neplatí nevyvratitelně. Vyvrátit se dá pomocí dat. To je právě problém s logikou toho druhu, pokud se začne aplikovat na velké, hromadné jevy. Ano, prostou, poněkud primitivní úvahou by to tak mohlo být, akorát, že dostupná data o zavedených minimální mzdách v jednotlivých zemích nějaké statisticky významnější zvýšení nezaměstnanosti nepotvrzují. Důvod, proč ke zvýšení nezaměstanosti nedojde, může být taky jednoduchý: možná se zvýšením minimální mzdy poněkud zvýšila kupní síla lidí, a tak se oba vlivy vykrátily. Ale to je taky jen úvahová spekulace. Místo "nevyvratitelných" pseudozákonitostí dávejme přednost reálným datům a hledání optim, nikoliv naplňování apriorních pouček.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 21. 5. 2015 22:56
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 20:38

"může být taky jednoduchý: možná se zvýšením minimální mzdy poněkud zvýšila kupní síla lidí, a tak se oba vlivy vykrátily"

Zkusil jste si to někdy spočítat? Mě by to (opravdu) zajímalo, protože mi to na první pohled připadá jako matematický nesmysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 5. 2015 21:01
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 5. 2015 22:56

Na první pohled to možná vypadá jako matematický nesmysl, ale na druhý bych se zamyslel nad sklonem ke spotřebě a k úsporám u těch skupin, kterých se zvýšení minimální mzdy dotkne. Ale opakuju, je to spíš jenom taková spekulace pro srandu. Domnívat se, že podobnými úvahami jde něco podstatného zjistit o tak hromadných jevech, je podle mne pitomina. Pro mne jsou podstatná data o tom, co zavedení minimální mzdy vyvolalo a v kolika zemích, a z toho lze něco vyvozovat, ne z těchto dětinských úvah. Ty snad platily někdy za Bastiata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 5. 2015 19:23
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 20:38

Přesné. Pravidla platné pro trojúhelník platí "vždy a všude" protože jde o "jednoduché" prostředí. Už jen mluvit u pravidlech platných pro trojúhelník vždy a všude je pochybné. Naproti tomu vztahy v ekonomii jsou natolik košaté a mají tolik "stupňů volnosti", že dovodit obdobně "tvrdé" a spolehlivé, vždy a za každých okolností platné pravidlo, jaké platí pro trojúhelník, je téměř nemožné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

petr | 15. 5. 2015 21:47
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 20:38

O matematice jsem vubec nemluvil. Kdyz nejde v ekonomii provest mereni, tak nemuzete dostat zadne zavery. Logika stoji vzdy na nejakych predpokladech, ktere je opet treba trochu overit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

JH | 15. 5. 2015 20:35
reakce na Tomáš Macháček | 15. 5. 2015 19:59

Přesně tak. Dobrý příměr - ještě by se dalo říct, že Pythagorova věta platí nejen kdekoliv, ale i kdykoliv. Stejně tak je zhoubná úvěrová expanze, inflace kdekoli a kdykoliv. Je zhoubná v Americe, v Evropě, byla zhoubná i ve starém Římu, v revoluční Francii atd. To jsou stejné logické zákonitosti, jako ty fyzikální. Dobrý ekonom sice přesně neřekne, kdy to praskne, ale, že to praskne, respektive, že některé typy jednání vedou k žádoucímu výsledku a některé ne, a to rozhodně není málo...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 18. 5. 2015 12:53
reakce na JH | 15. 5. 2015 20:35

Tak jako neplatí Pythagorova věta za všech okolností též neplatí za všech okolností že úvěrová expanse vede zákonitě k inflaci. Pokud vydané peníze se budou držet v úsporách zákonitě nemusí dojít k inflaci.
Inflace je zhoubná pro někoho a výhodná pro někoho jiného. Plácaní Rakouské školy že inflace je zhoubná universálně jednoduše neplatí.
Já bych poopravil nadpis tohoto blogu na „Teorie ekonomiky Rakouské školy je směšná pavěda.“ Mějte hezký den!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 17. 5. 2015 11:13
reakce na JH | 15. 5. 2015 20:35

Pythagorova věta rozhodně neplatí kdekoliv. Platí jen v euklidovské geometrii. To je dost zásadní předpoklad. Zkuste si změřit pravoúhlý trojúhelník na zakřiveném povrchu. Pokud by s vaší naivitou měřil nějaký geograf velké trojúhelníky na povrchu zeměkoule, došel by ke špatným výsledkům.

Tady krásně vidíte, jak snadno se lze zmýlit bezmyšlenkovitým používáním jednoduchých pouček. V ekonomii to platí ještě víc než v matematice. Zamyslete se nad sebou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 5. 2015 19:25
reakce na Jon | 17. 5. 2015 11:13

Velmi trefná "výchovná" lekce. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 15. 5. 2015 11:46
reakce na petr | 15. 5. 2015 11:17

No, to je sice pěkné, ale moc to k ničemu není, co píšete.

Experimenty v ekonomii nelze dělat, protože nemáme k dispozici druhou zeměkouli, na které by mohl probíhat kontrolní pokus. Ekonomie tedy není věda, přinejmenším nikoliv ve smyslu věd exaktních.

Znamená to ovšem, že máme rezignovat na pochopení něčeho, co ovlivňuje naše životy tak zásadně, jako právě ekonomika? To by bylo neskutečné tmářství a riziko. O to pochopení musíme usilovat, ale s vědomím limitů, které poznání společenských jevů má, a velkou opatrností v závěrech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 15. 5. 2015 12:58
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 11:46

Přesně tak, ekonomie není věda exaktní (a bohuže jsou ekonomové, kteří se ji snaží tak prezentovat - vytváření ekonometrické modely a statistické prognózy, které prostě nevycházejí, protože realita má mnohem více neznámých, než je možné do modelu nacpat), je to věda společenská a tak je nutno ji brát. Výstupy z ní jsou tedy neměřitelné a velmi těžko ověřitelné. A bohužel také rozporuplné a často subjektivní...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr | 15. 5. 2015 12:49
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 11:46

Fyzici maji snad druhe Slunce nebo biologove maji druhy destny prales? Ekonomove moc tlachaji a malo delaji, proto jsou vysledky z ekonomie tak rozporuplne a nic neprokazujici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 15. 5. 2015 13:00
reakce na Petr | 15. 5. 2015 12:49

Ale slunečné záření se dá izolovat a na květinu ve vašem skleníku nepůsobí vliv květiny v rovníkové africe, kdežto v lidské společnosti ovlivňují všichni všechno a nikdo to není schopen popsat dokonale....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Gardelka | 15. 5. 2015 12:59
reakce na Petr | 15. 5. 2015 12:49

Pamatuji si první přednášku z astrofyziky co jsem měl, během prvních 10 min tam padlo mimojiné zhruba toto:

Astrofyzika sice nemá možnost sledovat vývoj hvězd a vesmírných těles ve smyslupném čase, nicméně má k dispozici téměř nekonečné množství hvězd, soustav a galaxií v různých fázích vývoje, což se ukazuje pro ověřování teorií jako zcela dostačující.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 15. 5. 2015 10:02

Ne, že by pan Kašpárek neměl kus pravdy, ale Jiří Hlavenka v lecčems vyhmátl problém.

Nejde ani tak o to, že ekonomie neumí předvídat krize. Ona ani nemá dostatečně přesvědčivá vysvětlení, proč ke krizi došlo, resp. zda a jak někdo (nebo něco) chyboval(o) a zda lze takové krizi předejít. Také zda jde zmírnit její průběh nebo je lepší nechat krizi proběhnout bez zásahu.

Vysvětlení, která jednotlivé ekonomické školy nabízejí, jsou podezřele blízká ideologické argumentaci. A kdekoliv nastupuje ideologie, končí, nebo by v zájmu pravdy měla končit, věda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lubomír Žaloudek | 17. 5. 2015 07:49
reakce na Martin Brezina | 15. 5. 2015 10:02

Že je možné ovlivňovat krize, je dávno prokázáno.
Problém je v tom, že pokud se chyby dopustí "regulátor", ovlivní ji ještě k horšímu. Příkladem je třeba Velká krize, kterou rozhodujícím způsobem ovlivnil FED nebo i naše slavná krize v 90. letech, prohloubená ČNB.
Otázka, zda je lepší krizi "ovlivňovat" nebo "nechat být", je tedy opravdu klíčová.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 5. 2015 09:39
reakce na Lubomír Žaloudek | 17. 5. 2015 07:49

Já jsem úmyslně nepsal o "ovlivňování" krizí, a to je nepochybně možné, ale o "zmírňování", což je něco podstatně jiného. Zmírňování je kladné ovlivnění (myslím záměrně, státem nebo podobnou autoritou), a to je otázka, zda je něco takového možné.

Ale jsou tady určitá srovnání. USA nebo později Německo nějak krizi ovlivňovalo, a dá se jistě přít, jestli k lepšímu nebo horšímu. Jenže třeba tehdejší ČSR se o podobnou regulaci nepokusilo a výsledkem byla krize delší, než právě v USA a Německu. To samozřejmě, s ohledem na řadu dalších faktorů ve hře (například proto, že malá čs. ekonomika byla závislá na vnějším prostředí), není rozhodující argument, ale o jednoznačné výhodě neintervenování to moc nesvědčí.

A druhá věc, právě tvrdý průběh krize v ČSR pak ovlivnil poválečnou nedůvěru populace ke kapitalismu jako takovému a ochotu podporovat znárodňování a vzestup komunistů. A to je další podstatná okolnost. Kdo nedělá nic, riskuje, že bude vyměněn za toho, kdo slibuje, že něco udělá. Vynechat lidský faktor z těchto úvah je fatální chyba. To se v historii projevilo nesčetněkrát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 15. 5. 2015 08:09

Stačilo přečíst pár diskuzí o zrušené brněnské "privatizaci" bytů, aby se ukázalo, jak málo lidí chápe základní ekonomický pojem tržní cena. Ministr průmyslu zase obhajuje 200 let vyvrácený mýtus o rozbitém okně, Malthusiánské bláboly nebo obhajoby merkantilismu se učí dokonce na vysokých školách. Pak není divu, že absolventi dokáží kreslit a vysvětlovat složité modely, ale nechápou naprosté základy ekonomie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lubomír Žaloudek | 17. 5. 2015 07:41
reakce na Jan Krejčí | 15. 5. 2015 08:09

Proč jste tak přesvědčení o tom, že ekonomie neumí vysvětlit krize?
Sice to možná moc nezdůrazňuje, ale jedno vysvětlení nabízí: Krize je "očistným" procesem, který je čas od času potřeba, aby se odstranily chyby, nashromážděné během konjunktury, samozřejmě v podmínkách svobodného trhu.
Během krize odpadnou ti neefektivní, kteří jsou "na chvostu", protože dokonalý trh působí odstředivě. Když dojde k vyrovnání všech těch různých poptávek, nabídek, rovnovážných cen a tisíců dalších, nám asi i neznámých faktorů, je nutné se zbavit důsledků chybných rozhodnutí aktérů.
A "dobrovolně" to zřejmě nejde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jon | 17. 5. 2015 11:25
reakce na Lubomír Žaloudek | 17. 5. 2015 07:41

A mor lze vysvětlit jako očistný proces vyvolaný Bohem, který je čas od času potřeba, aby se odstranily neřesti, nashromážděné v období hojnosti a obecné dekadence.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 5. 2015 09:48
reakce na Lubomír Žaloudek | 17. 5. 2015 07:41

"Sice to možná moc nezdůrazňuje, ale jedno vysvětlení nabízí: Krize je "očistným" procesem, který je čas od času potřeba, aby se odstranily chyby, nashromážděné během konjunktury, samozřejmě v podmínkách svobodného trhu."

Ano, tohle jsem přesně měl na mysli, když jsem psal o tom, že jednotlivé ekonomické školy používají místo vysvětlení ideologický příběh. Zde nabízíte pohádku o dobrém trhu, které se potřebuje očistit, ale zlý stát mu v tom svou regulací brání.

A pak někdo jiný přijde s pohádkou o nevypočítatelném a slepě se valícím trhu (něco jako Golem), kterého je třeba držet v mezích, jinak zemi rozdupe svýma chaotickýma nohama.

Nemůžu si pomoci, ale takovéhle mravoličné příběhy pro zlobivé děti mi připadají trochu primitivní pro vědu hodnou 21. století.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!