Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když ekonomice dojde palivo

| 11. 5. 2015

Západ ani Čína už nemají další prostor pro zadlužování.

Když ekonomice dojde palivo

Zná to asi každý ekonom: otázky typu „kdy už to konečně praskne“, případně méně radikální „kdy bude další krize“. Kladou je tety z Kašperských Hor i novináři z Prahy. A každý rozumný ekonom by měl vědět, že existuje jen jedna poctivá odpověď: Nevím.

Nelze to vědět z podstaty věci. Světové hospodářství je natolik složitý a vrtkavý mechanismus, že snese srovnání s dubnovým počasím ve střední Evropě. Výkyv v jedné části světa se projeví v zahraničním obchodu s jiným světadílem. Impulz pokračuje kolem světa a násobí se místními faktory. Výsledek je nepředvídatelný a nevypočitatelný. Ekonomové neradi přiznávají, že nejmodernější modely fatálně selhávají, ale bohužel je to tak.

Abychom byli konkrétnější. Australská společnost Deloitte Access Economics varovala před prohloubením deficitu státního rozpočtu ve fiskálním roce 2015–2016. Rozpočtový výhled vypadá, jako kdyby jej napsal Stephen King a namaloval Edvard Munch, uvádí Deloitte v nezvykle umělecké metafoře. Proč Austrálii trápí rozpočet a proč to může mít význam i pro střední Evropu?

Protože australská ekonomika je z velké části založena na těžebním průmyslu. Austrálie se v posledních dvou desetiletích stala významným dodavatelem surovin do Číny, což bylo jedním z důvodů výborných výsledků této ekonomiky. Australský veřejný dluh dosahuje pouhých 27 procent hrubého domácího produktu. Famózní číslo. Čistý dluh (po odečtení hodnoty vládního majetku) dokonce představuje jen necelých dvanáct procent HDP.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Velká čínská dluhová expanze

O Austrálii se tedy starat nemusíme. Nicméně hospodářské zpomalení Číny, které je příčinou očekávaného zhoršení australské ekonomiky, postihne i Evropu. Pamatujete na zázračné zotavení automobilového průmyslu postiženého krizí v letech 2008–2009? Tolik se tehdy napsalo o šrotovném, ale ve skutečnosti Mladou Boleslav (respektive Volkswagen a další evropské automobilky) zachránila Čína.

Přesně řečeno největší stimulační impulz na světě, který „vyrobila“ čínská vláda a čínské banky. Koncem roku 2008 činil objem úvěrů nefinančním podnikům 31,2 bilionu jüanů. O rok později to bylo již 42,4 bilionu. Během jediného roku objem úvěrů vzrostl více než o třetinu! Koncem roku 2014 čínské podniky dlužily bankám již 96,5 bilionu jüanů. To představuje roční růst o téměř 18 procent během pěti let: dluhová expanze, která nemůže zůstat bez následků.

Dřív nebo později se růst zadlužení musí přinejmenším zpomalit. Podle posledních údajů z března 2015 rostl objem čínských podnikových úvěrů o 14 procent meziročně. Stále jde o dvojciferné číslo, ale je znát ochabnutí růstového trendu. V Číně se méně investuje a méně staví. Žádný strom neroste do nebes. Je to zřejmé i na hodnotě dovozu zboží do Číny. Tato statistika vrcholila ve třetím čtvrtletí 2014 a nyní zřetelně klesá.

Konec (jednoho) světa

Vývoj čínského importu může mít souvislost se zpomalením hospodářského růstu ve Spojených státech a Velké Británii. Americká ekonomika rostla podle předběžných odhadů jen o 0,2 procenta během prvního čtvrtletí 2015 – velké zklamání pro většinu analytiků. Britská ekonomika v tomtéž období zpomalila na 0,3 procenta. Rovněž pod očekávání ekonomů.

Takže – kdy to konečně praskne? Nastává už poslední fáze krize kapitalismu, které se mnozí bojí a někteří v ni doufají? Padne dolar nebo aspoň euro?

Odpovědi na tyto otázky budou nudnější, než tazatelé čekají. Nepraskne, nenastává, nepadne ani euro nepadne. Světové ekonomice dochází pára v kotli proto, že došlo palivo. Tímto palivem je prostor pro další zadlužování, státní i soukromé. Banky na Západě i v Číně už nemají dost kvalitních klientů, kterým by mohly půjčovat. Centrální bankéři mohou vymýšlet záporné úrokové sazby a další skopičiny, ale nové úvěrové obchody tím nepřičarují. A když váznou úvěry, váznou investice a zaměstnanost. Jediné, co lze podniknout, je přizpůsobit se nové situaci. Svět, jaký jsme znali před rokem 2008, se již nevrátí.

Aby se to hezky počítalo

Je otázka, zdali se přizpůsobí i ekonomická teorie. Ta většinou pracuje s Cobbovou a Douglasovou produkční funkcí, která popisuje velmi idealizovaný růst ekonomiky bez vysvětlení, proč by ekonomika měla vlastně růst. Byla zavedena čistě proto, že má „příjemné“ matematické vlastnosti a dobře se s ní pracuje při modelování!

Příčiny stagnace odhaluje pouhý pohled na statistiky. Medián hodnoty celkového dluhu domácností, podniků a státu činil v roce 1980 pro vyspělé země OECD 160 procent HDP. V roce 1990 to bylo 192 procent, v roce 2000 již 251 procent a v roce 2010 neuvěřitelných 321 procent. Nejrychleji zadlužení rostlo během těchto třiceti let v Řecku: z 93 na 273 procent HDP. A pak už nebylo kam růst.

Kapitalismus se nezhroutí, dolar ani euro nepadnou, ale světová ekonomika poroste pomalejším tempem, než jakým rostla posledních dvacet nebo třicet let. Hranice růstu dluhu byly dosaženy, zbývá pouze mnohem pomalejší růst produktivity.


Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (45 komentářů)

Josef Fraj | 12. 5. 2015 14:59

Fuld: "Opakuji, že zastávám názor, že si s penězi může každý dělat co chce. Když je bude držet na účtě se zápornou reálnou úrokovou sazbou, je to jeho věc."

Svoboda nakládat se svými penězi podle vlastního uvážení přece spočívá, ve "svobodě" nechat si pravidelně ukrást jejich část. To dá rozum.

Fuld: "Na investice skutečně nepotřebuji reálné statky (tabákové listy, zrní ...). Stačí mi peníze. Za peníze si koupím existující statky, nebo statky, které bude někdo ochoten za peníze sehnat, vyrobit ..."

Nevíte někdo, od koho si koupí "existující statky"? Vždyť přece na investice do existujících statků nejsou potřeba existující statky. Stačí peníze.

Fuld: "Váš názor, že peníze mají být prostředkem soutěže o ty nejefektivnější investice mi přijde zbytečně omezující. Proč by měly být dobré projekty odmítnuty jenom proto, že je omezené množství peněz nebo reálných statků, které jsou potřebné k její realizaci? To nedává žádný smysl hned na první pohled."

Každý přece musí mít svobodu realizovat svůj projekt. O tom jestli je dobrý rozhodne pan Fuld. Není to náhodou příliš omezující? Každý by měl přece mít svobodu realizovat svůj projekt, když ho sám považuje z dobrý. Taková drobnost jako omezené reálné zdroje přece nemůže být překážkou. Peníze jsou přeci zdrojem všeho a čím víc si jich půjčíme, tím více budeme mít zdrojů pro naše projekty.

Fuld: "Za příživníky mám pouze a výhradně ty zloděje, co drancují veřejné statky. "

Ti, co drancují soukromé statky zřejmě těm drancovaným přinášejí užítek.

Fuld: "Chce to ještě najít nějaké lepší řešení. A neunavujte se s nějakým blábolením o potřebě deregulace, reforem, nižších daní a podobných nesmyslů. Tudy cesta nevede."

Etatista se nezapře. Jediná pro něj přijatelná cesta, jak hledat lepší řešení, je prohlubovat ta horší řešení. Nevíte někdo, co by se ještě dalo zregulovat? Že je to drahé? Nesmysl, půjčíme si víc, zvýšíme daně a prostě to vyřešíme.

Fuld: " Ekonomika tu není od toho aby umožňovala odkládání spotřeby. Ekonomika je zde od toho aby uspokojovala aktuální potřeby, tedy od toho, aby se to co se vyrobí i spotřebovalo."

To je nějaké zvíře ta ekonomika? Nebo je to nějaká známá pana Fulda, která dohlíží, abychom spotřebovali všechno, co vyrobíme? A běda nám, když něco zbyde :-) Možná bude z nějaké pohádky.

Fuld: "Dokazování kauzality je v ekonomice vůbec značně ošemetná záležitost. S logikou to v daném případě nemá co dělat. :-) "

Potom samozřejmě může platit, že jediný kdo musí pracovat, jsou údržbáři bankovních počítačů, aby si všichni ostatní mohli půjčovat a mít se dobře.

Jo, a hlavně NESPOŘIT!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 15:50
reakce na Josef Fraj | 12. 5. 2015 14:59

Samozřejmě, že je Vaše soukromá věc, pokud držíte peníze na účtu a jen pasivně pozorujete, jak ztrácí kupní sílu. Nikdo Vás nenutí držet majetek v penězích, které nemají vnitřní hodnotu a každý ví, že mohou podléhat inflačnímu znehodnocení, které nemusí být vždy plně kompenzováno získanými úroky. Proč by Vám měl někdo ručit za to, že kupní síla nebude kolísat?

Samozřejmě, že investice si koupíte za peníze. Nebudete přece měnit jeden stroj za jiný. :-) A je úplně jedno, jestli jste si ty peníze půjčil nebo naspořil. A samozřejmě, že vím od koho si za peníze koupím potřebné statky, které už někdo má, nebo je ochoten je za peníze vyrobit a prodat za peníze. Vaše otázka je směšná.

O tom, kdo bude realizovat na úvěr svůj projekt nebude rozhodovat Fuld ale banka. To je jasné každému, jen panu Frajovi ne. :-) Samozřejmě, že si každý může realizovat vše co uzná za vhodné, ale musí si to financovat sám. Pokud chce na to půjčit peníze musí s realizací souhlasit i banky. Vždyť je to prosté. Řeč byla o dostupnosti peněz na financování investic. Tady jste úplně minul moji argumentaci, jak je Vaším špatným zvykem. A Vaše rádoby sarkastické reakce na tom nic nezmění. :-)

Něco jako omezené reálné zdroje neexistuje (zde nemám na mysli fyzické omezení množství zdrojů). Omezené je jen množství zlata, které považujete za peníze, kterými by byly financovaný nové projekty. Takže celou dobu tady píšu o situacích, kdy jediným důvodem nerealizace dobré investice je ve "zlatých" dobách nedostatek zlata jako peněz, nikoliv nedostatek pozemků, cihle, nafty, pracovních sil, či něčeho jiného nezbytného. FIAT měna nedostatek peněz jednoduše nezná. Zlatý standard je v tomto ohledu úplně v háji.

Peníze nejsou zdrojem všeho. Účetní peníze jsou jen odrazem všeho, co se v ekonomice děje. Zlato nejsou peníze. Zlato je komodita a proto nemůže nikdy fungovat jako plnohodnotný prostředek směny ve formě peněz.

Čím víc peněz si půjčíme, tím víc jich budeme mít na naše projekty. Ano správně. Jenže není to jen o tom mít dost peněz na projekty. Je to také o tom, že když ty projekty nevyjdou, tak Vás to jako dlužníka bude bolet. Vy jste nikdy neslyšel o riziku?

Další Vaše bláboly o tom, jak ekonomika je zvíře, jak drancovaní soukromých peněz není škodlivé, jak etatisti prohlubují problémy, a jak jediní koho potřebujeme jsou obsluha bankovních počítačů, mi nestojí za reakci. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 12. 5. 2015 18:48
reakce na Richard Fuld | 12. 5. 2015 15:50

Bylo to myšleno spíš jako legrace, protože vážně už s vámi mluvit nedokážu. To, že považujete názory oponentů za bláboly (nejsem zdaleka první) svědčí zejména o tom, že je nechápete. Vaše svatá víra v regulaci, vám to prostě nedovolí. Vaše přiznání, ža kauzalita a logika vás v ekonomii nezajímá vše vysvětluje. Potom nechápete, že moje poznámka o drancování, je logický závěr, plynoucí z vašeho tvrzení, na které reaguji. Potom si snadno personifikujete pojem ekonomie a nechápete, jaký je to nesmysl. Nechápete, že skutečné zdroje jsou ty reálné zdroje a jejich množství nijak nesouvisí s tím, kolik peněz vyrobíte nebo půjčite. Nechápete, že to, že někdo krade peníze z mého účtu, je násilí, protože jsem s tím nesouhlasil a v případě, že bude zrušena hotovost, nebudu mít možnost se tomu vyhnout. Nechápete, že ekonomická svoboda spočívá v tom, že lidé mohou dobrovolně uzavírat smlouvy, které jsou pro všechny účastníky výhodné. V svobodou nazýváte násilí, tedy pravý opak. Člověče vy jste úplně mimo nejen ekonomiku, ale i normální lidskou řeč.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libri | 12. 5. 2015 11:35

Když římští císaři ředili zlaté mince, lidé je po překročení limitního znehodnocení odmítali používat, následoval trest smrti a propadnutí majetku za používání zlata. co funguje dál, vidíme. dtto bylo ve francii. zatím jsme ve fázi ředění peněz, a k limitnímu stavu se rychle přibližujeme. ještě nás čeká pár trestů smrti a konfiskace majetku "šmelinářů" kteří budou dávat přednost nezkaženým penězům a pak bude zase vše v normě. je však pravděpodobné, že hroutící se establishment bude mít na svědomí mnoho lidských životů a utrpení. ale tak to bylo vždy. nemysleme si že tentokrát je to něco jiného. když se lež stává normou pro obhajobu dosavadní šlamastiky aby mohla dál pokračovat, nečekejme sluníčkový příběh. a bohužel zatím je dost lidí, kteří tu lež odmítají vidět a slouží jako užiteční idioti stávající pokleslé morálce, troufají si dokonce tyto lži šířit dál a vydávat je za pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zavacký | 12. 5. 2015 08:17

Článok smeroval k tomu, či ukončenie zadlžovania bude znamenať stagnáciu, alebo úpadok. Typická keynesiánska úvaha - úplne zbytočná.
Plánovať udržanie stagnácie pomocou zvyšovania produktivity je nielen nízky cieľ, ale aj nezmyselný. Prečo rovno neplánovať zvyšovanie produktivity už teraz - počas zvyšovania dlhu ??? Lebo sú to protichodné procesy. Ak to nie je zreteľné, tak len preto, lebo od rýchlosti rastu dlhu (inflácie) záleží aj rýchlosť dosiahnutia stagnácie a úpadku. Vo vyspelom svete súčasnosti to boli desiatky rokov. Sme na konci. Po stagnácii príde nevyhnutný úpadok.
Dosahovanie vyššej produktivity je nevyhnutne spojené s rastom efektívnosti - t.j. znižovaním nákladov - aj mzdových. To znamená pokles dopytu. Ako sa potom dá udržať HDP ??? HDP sa nafúklo ako funkcia dlhu. Teraz musia oba spadnúť.
Keynes je väčší nezmysel ako Marx. Dobrovoľná komunistická komúna môže pretrvávať dlho. Keynesova a žiaľ aj Friedmanova ekonomika len od krízy do krízy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 11. 5. 2015 17:31

Poptávka je saturována. Člověk, který má počítač, si nekoupí druhý počítač. Ale koupí si tablet. A možná i čtečku. Člověk, který má mobil, si nekoupí druhý mobil. Ale koupí si smartphone. Člověk, který má pračku, si nekoupí druhou pračku. Ale koupí si sušičku, nebo pračku se sušičkou.
Nemá smysl rozhazovat mezi lidi peníze a čekat, že začnou nakupovat staré věci a tím rozhýbou ekonomiku. Jedinou cestou je nechat podnikatele přicházet s novými výrobky, novými řešeními a ty nabídnout zákazníkům. Jak řekl Henry Ford: "Kdybych se řídil přáním zákazníků, prodával bych rychlejší koně."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 17:48
reakce na foxy | 11. 5. 2015 17:31

Tahle Vaše myšlenka vychází z předpokladu, že příjmy obyvatelstva jsou dostatečné na to, aby si koupily 2 pračky, dva mobily, ... adt. Pak by vaše teorie o nedostatečné inovativní nabídce byla opodstatněná. Obávám se ale, že si o kupní síle obyvatelstva činíte zcela nereálné iluze a v tom případě můžete inovovat, jak chcete a lidé si Vaše nové výrobky kupovat nebudou. Jednoduše protože na ně nebudou mít peníze (musí už splácet/platit hypotéku/nájem, nákup předchozí pračky, mobilu, televize atd). Z nových investic se pak stanou pouze zmařené investice. Každá produkce i ta zcela dokonalá, nová, bezchybná, skvělá se nebude prodávat, pokud na ni ti, co po ní touží, nebudou mít peníze. Tento zákon nijak nepřekonáte. Nabídka je jen jedna polovina. Tou druhou je poptávka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 11. 5. 2015 19:02
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 17:48

Pan Fuld, Vy aj citate, co pisete?
Lebo mne sa to moc nezda. Inak by ste nenapisali, ze ludia vela setria a v dalsom prispevku, ze nebudu mat peniaze, lebo uz splacaju pozicky.

Vam to dava zmysel?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:29
reakce na Martin Risik | 11. 5. 2015 19:02

Tam není rozpor. Lidé se dělí na ty co peníze mají a ti co je dluží. To se vzájemně nevylučuje. A když mluvím o těch, co vyvádí peníze z reálné ekonomiky, samozřejmě tím nemám na mysli ty, co si peníze musí půjčovat. Peníze z reálné ekonomiky vyvádějí ti, co je mají ladem ležící na účtech, nebo ve finančních aktivech, pořízených na sekundárním kapitálovém trhu. Ti co se zadlužují se naopak v daném úhlu pohledu chovají "odpovědně", protože tím jak si půjčují a tyto peníze utrácí, tak do reálné ekonomiky doplňují peníze, které z ní byli těmi bohatšími vyvedeny. Nejde tedy o rozpor mých tvrzení. Jde jen o to nenahlížet na ně obecně.

Samozřejmě, že pokud si někdo půjčí, tak posílí svou momentální kupní sílu na úkor jeho kupní síly v budoucnu, takže jeho "pozitivní" příspěvek k objemu peněz v reálné ekonomice bude jen krátkodobý a následně kompenzovaný tím, že v budoucnu bude utrácet méně svých příjmů z důvodu splácení předchozího úvěru. Ani tady nevidím žádný rozpor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 19:02
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 17:48

Inovace mimo jiné znamená, že LED televize stojí podstatně méně, než svého času ani ne tak velká širokoúhlá CRT.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 11. 5. 2015 10:33

Tak jsem včera zažil další utažení šroubů.
Byl jsem si vybrat v bankomatu hotovost a zjistil jsem, že moje milovaná banka snížila na polovinu částku, kterou lze v rámci jednoho výběru vybrat.
Dříve jsem musel požadovanou částku vybírat na X-krát, od nynějška na 2X-krát.

Ihned jsem si vzpomenul na aktuální vývoj v Řecku, kde se vláda ve spolupráci s bankami také snaží odradit lidi od výběru vkladů pomocí extra poplatků.

Všude na světě etatisté přemýšlejí, jak překonat hranici 0% úročení a jediná cesta je lidi odradit od používání hotovosti (pokud by jen tak někdo zavedl minus 5% úrok na vklady, všichni peníze vyberou a nacpou do matrací).
"Nejpokrokovější" plánovači světlých zítřků uvažují o úplném zrušení hotovosti.
Ti praktičtější z nich si vystačí s jednodušším plánem: mzdy a faktury všem již tak jako tak chodí povinně na účty. Takže pokud snížíme max. vybíranou částku třeba na 2000 Kč a zdarma budou jen 2 výběry do měsíce (přeci každý, kdo potřebuje více hotovosti, je určitě zločinec) a každý další bude stát třeba 40 Kč, je úrok minus 5% na světě.

I doleva zahnutí místní diskutéři zaplesají.

Protože světlé zítřky přeci nekazí jen ten, kdo pro někoho jiného něco užitečného udělá aniž se při tom nechá erárem okrást o 50%. Sabotérem světlých zítřků (dle reprezentantů režimu i dle jejich "užitečných idiotů" v hospodách a diskusních fórech) je totiž i ten, kdo veškeré příjmy ihned neutrácí, ale dovolí si spořit. Takový člověk přeci nepřispívá k "roztočení ekonomiky" a to je potřeba trestat.

Stát takovýmto omezováním hotovosti nebojuje zdaleka jen proti šedé a černé ekonomice. Intenzivně se tím snaží komplikovat život i těm, kteří své poctivě vydělané a již zdaněné peníze chtějí investovat do statků, které jim zajišťují anonymitu vlastnictví (bitcoin koupený z ruky do ruky na localbitcoins.com, Au a Ag mince koupené za hotové, obraz či šperk, ...).
Tito lidé vědí, co dělají. Proletariátu, i přes jeho jistou duševní nedostatečnost, jednou dojde, že činností eráru jsou nejvíce poškozeni právě oni. Pokud proletář má nějaké úspory, mívá je většinou jen v bance na běžném či spořícím účtu - a proto se ho negativní úroky dotknou nejvíce.
Neproletáři (městská vyšší střední třída) naproti tomu v hotovosti má spíše dluhy (hypotéky) a své peníze investuje - do akcií, do nemovitostí. A proto se jich negativní úroky tolik nedotknou (spíše na nich vydělají - hypo zlevní a akcie půjdou nahoru).
Dříve či později tedy proletáři po svých politicích začnou požadovat, aby spravedlivě obrali i neproletáře (vždyť pohleďte, jak se nůžky rozevírají). V ten okamžik se evidovaný majetek stane horkým bramborem, velmi vítaným cílem nájezdu loupeživých držitelů státní moci.
Omezování hotovosti tedy není jen bojem proti šedé ekonomice, ale je i bojem eráru o to, aby i zcela legálně nabytý majetek byl v největší možné míře evidovaný a tím i k dispozici pro jejich drancování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 5. 2015 13:19
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 10:33

Zkuste si místo psaní sáhodlouhých nesmyslů raději změnit limit pro výběr z bankomatu. Anebo rovnou změnit banku. Není problém najít banku s denním limitem 50 000 Kč, což pro většinu příležitostí stačí. U větších částek stejně narazíte na limit bankomatu, který nevydá libovolné množství bankovek, aby zbyla hotovst i pro další zájemce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 13:49
reakce na Petr Síla | 11. 5. 2015 13:19

Ach jo, zkuste si vždy před osobním atakem napočítat v duchu do 10ti.
Týdenní limit na výběr z bankomatu mám 200k. To ale NIKDY nešlo vybrat najednou. Šlo maximálně 80k a teď to kleslo na 40k. Takže znovu: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10

"což pro většinu příležitostí stačí" = vydávání vlastního názoru za celospolečenskou normu

Je to přesně to, co jsem psal. Lidi jako vy nakonec budou tvrdit, že výběr 2000Kč/měsíc většině normálních lidí stačí, protože větší nákupy přeci lze (má se?) platit kartou. A budou tleskat každému, kdo ty "nenormální" lidi zkrouhne. Podobné výběrové limity už vám zavedli na Kypru, zavádějí je v Řecku, v podstatě i ve Francii (hotovostně se smí platit max 1000 EUR) a za chvíli všude. Peníze v bance a peníze v kapse začnou mít rozdílnou hodnotu (ty hotové budou vzácnější, bude to něco stát se k nim dostat), vybrat si třeba 400k vůbec nepůjde a v bance budete mít negativní úrok.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 5. 2015 15:10
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 13:49

Myslím, že trochu přeháníte. Dřív jste pro hotovost musel do banky do pokladny, pak se objevil zázrak techniky - bankomat. Troufnu si říct, že toto zařízení je určeno pro běžné výběry v řádu tisíců korun, prostě už z toho důvodu, že není bezedný. Není to tiskárna na peníze (zatím :). Takže když přijdete pro svých 200k k bankomatu, tak ho můžete vybílit, přijdou další, kteří už nedostanou nic. Nicméně stále máte onu možnost zajít si na pokladnu banky, kde asi limit nemáte. Řekněme, že se snažíte použít standartní prostředek na řešení nestandartního požadavku. Stále ale máte jiné možnosti, jak se k hotovosti dostat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 16:04
reakce na Jiří Suchý | 11. 5. 2015 15:10

Na přepážku (zatím) jít mohu, ale je to docela drahé (vlastně negativní úrok v praxi).
Každopádně kupní síla peněz v čase klesá a limit na jeden výběr místo aby adekvátně rostl, tak klesá.
A na Kypru, v Řecku a pravděpodobně i ve Francii omezování hotovosti dále pokračuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 5. 2015 21:57
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 16:04

Bankomat je ale pořád jenom jedna z možností, jak se k hotovosti dostat. Navíc, pokud tedy nehledáte anonymitu, tak si hotovostí proti elektronickým penězům nepomůžete. Válet větší majetek v podobě peněz v bance je nesmyslné už dnes, to nemusíte čekat na záporný úrok. Konec konců, stejně jako držet hotovost ve strožoku.
Lidé k elektronickým penězům přechází dobrovolně, z praktických důvodů, stejně jako přešli od zlata k papíru. Vždy naivně věří, že vše zůstane stejné, jen ta praktičnost se zlepší. Bohužel nic není dál pravdě. Nicméně si myslím, že Váš příklad ještě není oním utahováním šroubů, spíše bych v tom hledal technické důvody. Ještě pořád na tom nejsme dost špatně. To neznamená, že k tomu nedojde, je jasné, že naši vládci chtějí kontrolu nad vším a všemi a snaha dostat všechno pod kontrolu na účty je zřejmá.
Kypr i Řecko omezují výběry hotovosti, protože potřebují udržet likviditu v bankách a lidé už bankám nevěří, takže je vysoká pravděpodobnost, že by se snažili vybrat co jde. K tomu můžu jen dodat, že nechápu, proč tam ty peníze naposílali.
Francie při své obchodní bilanci, výši daní a socialistických manýrách, může mít run na banky brzy na krku, tak asi proto.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

jenicek | 11. 5. 2015 21:46
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 16:04

... i v Itálii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 11. 5. 2015 19:55
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 16:04

Změňte banku. Já za výběr na přepážce neplatím žádný poplatek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 20:00
reakce na Dalibor Pešek | 11. 5. 2015 19:55

Asi budu muset.
Nicméně stále budu muset výběr hlásit předem.
A dříve či později pravděpodobně dojde k legislativnímu omezení výběrů a plateb hotově - viz změny např. ve Francii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 11. 5. 2015 20:59
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 20:00

Výběr je třeba hlásit předem pouze u větších částek (naposledy jsem vybíral 150 tis. aniž bych měl výběr nahlášený).
Omezení plateb hotově (včetně darů a půjček) je u nás uzákoněno již dnes. Limit je 270 tis.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 12:28
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 10:33

Snůška zbytečných řečí ve stylu třídní nenávisti. :-) Dříve nenáviděli proletáři bohaté kapitalisty. Dnes je nová doba a rádoby bohatí nenávidí dnešní "proletariát" (nově označovaný jako socky).

Přejdu ale k meritu mého příspěvku. V čem jsou záporné nominální úrokové sazby špatné? Pokud bychom mohli na úvěrovou kontrakcí (či stagnací) vyvolaný pokles cenové hladiny reagovat poklesem nominálních úrokových sazeb, nemuseli bychom se dnes uchylovat k nekonvenčním zbytečným a v prostředí adorace "fiskální odpovědnosti" zcela neúčinným QE. Nechali bychom jednoduše klesat ceny a s nimi i úrokové sazby. Reálné úrokové sazby by pak mohly být stále nulové. Pokud budou klesat ceny a nominální úrokové sazby budou v poklesu omezeny nulovou hranicí, pak reálné úrokové sazby porostou, což rozhodně ekonomice nepomůže a krizovou situaci pouze zakonzervuje a prohloubí.

Po té co se všichni vyblázní s QE budeme několik let stagnovat, dokud nebude přehodnoceno paradigma absurdní fiskální odpovědnosti (státní dluhy se musí splácet), nebo dokud nebude prosazeno právě zrušení hotovosti, které umožní zavedení záporných úrokových sazeb.

Dopad zrušení hotovosti by v ohledu ztráty soukromí by mohlo řešit zavedení anonymních bankovních účtů (vzpomeňme spořitelní knížky na doručitele). V tom případě by ale odpadly výhody zrušení hotovosti v tom ohledu, že by bylo ztíženo fungování šedé ekonomiky a kriminálních transakcí.

A k tomu spoření. Ano lidé mohou spořit, ale musí počítat s tím, že ekonomika začne prosperovat až s tím přestanou. Ekonomika tu není od toho aby umožňovala odkládání spotřeby. Ekonomika je zde od toho aby uspokojovala aktuální potřeby, tedy od toho, aby se to co se vyrobí i spotřebovalo. Rozhodně neprospěje ekonomice, že někdo odloží spotřebu něčeho, co už se v době, kdy si to bude chtít konečně koupit, už ani nebude vyrábět, protože v průběhu doby producent onoho zboží zkrachoval z důvodu nedostatečné poptávky v době kdy produkoval. Odkládání spotřeby je jednoduše nesmyslný asketismus, který ničemu nepomůže. Zde samozřejmě nemluvím o spoření na něco, na co si jednoduše naspořit musím. Mluvím o vlivu "spoření" peněz, které má člověk "navíc", které i při úplné spokojenosti s životním standardem jednoduše neutratí. Nejsem zastáncem toho, aby takový člověk začal nesmyslně utrácet. Na druhé straně nejsem zastáncem toho, aby tyto peníze pouze navyšovali ceny kapitálových aktiv, bez toho, aby k tomu byl důvod v reálné ekonomice.

Každý ať si se svými penězi dělá co chce. Jen by se měl každý zdržet moralizování o neudržitelnosti veřejného dluhu, když ho svým "spořením" způsobil. Nebýt vyvádění peněz z reálné ekonomiky, nebylo by ani třeba zadlužování státu, který vyvedené peníze v ekonomice nahrazuje penězi, které si půjčuje, protože na daních je vybrat nemůže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 5. 2015 23:22
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 12:28

Ten druhý odstavec zase nepopisuje počátek problému. Pokud by Vámi hájená FIAT měna a částečné rezervy nezpůsobily úvěrovou expanzi, nemusli by jsme řešit úvěrovou kontrakci, které nevyhnutelně přijde hned vzápětí a vymýšlet všechny ty veletoče, které popisujete, které navíc neřeší příčinu, ale snaží se lepit následek.

Poptávka je tou silou, která má moc zajistit růst ekonomiky. Aby byla poptávka, musí mít široké vrstvy společnosti příjmy. Tím, že lidem umožníte úvěry, jim příjmy nezvýšíte ( možná dočasně ano, dokud bude platit efekt vyšší spotřeby díky úvěrům), naopak. Po vyčerpání úvěrových možností, už další spotřeba není možná, navíc odchází do bank úroky, což jsou peníze, které by jinak lidé použili na spotřebu, o to se sníží poptávka. Pokud úvěr negeneruje vyšší zisk, aby se z vyšších výnosů úvěr zaplatil, nemůže takový úvěr vést k vyšší výkonnosti ekonomiky. Způsobí pouze vlnu a následný propad a škody.

Pokud někdo odkládá prostředky bokem, nemusí to znamenat, že odkládá spotřebu, to je zase jen takový opakovaný blábol. Pokud si chci např. za 10 let koupit auto, můžu buď 10 let žít od výplaty k výplatě, všechno utratit a pak auto koupit na úvěr, nebo 10 let investovat a potom auto koupit za vytvořený kapitál. To není odkládání spotřeby. Navíc, ať už budu investovat do čehokoli, moje vložené peníze se nakonec stejně dostanou zpět do ekonomiky. Je smutnou pravdou, že je pár procent populace, které ovládají většinu majetku a na jejichž účty ty peníze odtečou, ale to se stane ať už utrácím nebo investuji.
Příčinou je výchova k bezpečí ne ke svobodě, seberealizaci, nezávislosti, FIAT měna v rukou soukromého bankovního sektoru fungujícího na principu částečných rezerv, kolaborace státní moci s vrchními pár procenty, vytváření korporací,...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 14:58
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 12:28

V čem jsou záporné nominální úrokové sazby špatné?
No v tom, že úrok odráží "cenu peněz", časové preference subjektů na trhu. Je to poplatek za to, že se vzdám okamžité spotřeby ve prospěch té odložené. Záporné úrokové sazby vlastně svědčí o "backwardaci" v uspokojování potřeb, což je proti lidské přirozenosti. Nikdo nechce např. bydlet raději později, než dříve.

Ale záporné úroky samy o sobě by nebyly špatné, pokud by k nim dospěl svobodný trh v prostředí (měnové) konkurence a tržního (a ne centrálně plánovaného) určování úrokových měr.

Vaše slova o "absurdní fiskální odpovědnosti" jsou velmi směšná. Která vláda je fiskálně odpovědná? Já vidím pouze růst dluhů!

"Ano lidé mohou spořit, ale musí počítat s tím, že ekonomika začne prosperovat až s tím přestanou."
Další keynesiánský blud. Pokud chcete reálné investice/inovace (a bez nich růst nejde), musíte mít napřed reálné úspory. Tisíce let lidi chápali, že napřed musí něco uspořit a teprve pak to mohou investovat. Dnes politici podlehli pokušení si tisknout peníze a dodatečně si k tomu vymysleli "ospravedlňující" ideologii a teorii.
Zkuste si představit nějakou ohraničenou ekonomiku. Město, vesnici, ostrov. 1000 lidí žijících na úrovni 19 století. A najednou tam přijde nějaký koumes s tím, že když mu svěřej monopol na tisk peněz a on když natiskne bilion, že se najednou začnou mít líp, najednou budou mít na lepší zemědělské stroje (najednou je někdo začne vyrábět?) a do 5ti let se z 19. přesunou do 21. století. Fakt by to fungovalo? A proč to tedy ti hlupáci v 19.století neudělali? Každý mohl mít svoje auto, každý mohl 2x ročně létat na dovolenou už tehdy. Nebo ne?

Každopádně i kdybych po nějaké lobotomii uvěřil tomu, že k udržitelné prosperitě se dá proutrácet, stejně bych protestoval proti tomu, že někdo má právo mne za spoření trestat. I kdyby spoření bylo hloupé, je to jen moje věc.

Vy píšete, které spoření je správné a které je nesmyslné. Ale to je přeci jen váš názor, vaše preference a někdo jiný zcela legitimně může mít úplně jiné. Poměrně velká část společnosti například má pocit, že si musí naspořit na 20 let života v penzi. A já myslím, že mají pravdu - za podmínky, že budou spořit v instrumentech, které jim stát nebude moci sebrat (protože podle mne chtít bude). I kdybych věřil na to, že zde průběžný systém bude ještě za 30 let a že zdravotnictví bude stále zdarma (jako že nevěřím), stejně mi ten systém ani při dnešních (dle mne neudržitelných) podmínkách nenabízí udržení mého životního standardu. I kdybych do penze odešel dnes, můj příjem výrazně poklesne. Přeci i etatističtí politici nám říkají, že si na penzi musíme spořit. A zároveň nás za to chtějí trestat negativním úrokem?

A ceny kapitálových aktiv rozhodně neovlivňuje "nadměrné" spoření zdaleka tak, jak je ovlivňuje QE či ZIRP.

Tvrdit, že zadlužení státu způsobili spořiví lidé, to je pro mne opravdu nepochopitelný myšlenkový pochod. Lidé dříve nespořili (v dobách, kdy se stát zadlužil tak max během války)? Někdo snad stát nutí půjčovat si na Blanky, Pandury, OpenCardy, na uplácení voličů dávkami a uplácení zájmových skupin dotacemi? Někdo snad stát nutí provozovat Výzkumný ústav okresního zahradnictví a další desítky a stovky "služeb" a agend, které nemají žádnou reálnou koupěschopnou poptávku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:26
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 14:58

Cena peněz může být kladná a růst s délkou splatnosti i v případě záporných nominálních úrokových sazeb. Cena peněz se měří reálnou úrokovou mírou, nikoli nominální úrokovou mírou. 1M sazba může být -5% p.a. 10Y sazba může být -2%p.a. a při deflaci -7% p.a. máte kladnou cenu peněz, respektující lidské preference.

Svobodný trh? Snad jo. Snad by svobodný trh dokázal při deflaci - 5% p.a. "zařídit", že krátkodobá nominální sazba by se nedržela na 0% p.a. ale šla např. na -2% p.a.

Dnes je fiskálně "odpovědná" pouze řecká vláda, která k tomu byla jaksi donucena. A vážné problémy dnes přináší už jen nesmělé pokusy o "fiskální odpovědnost". Stačí když státní dluhy začnou "fiskálně odpovědně" stagnovat a máme tu krizi jako z 30-tých let vystřiženou.

K investicím úspory nepotřebujete a Vy to dobře víte. Dnes je úspor nadbytek, stejně jako je zde ochota bank půjčovat a investice ne a ne přijít. Pročpak to? No protože je slabá kupní síla poptávky a u těch, co tento problém nemají chybí spotřební apetit.

Tisíce let lidé považovali zlato za peníze, proto tisíce let žili v bludu, že nejprve musí asketicky živořit, než si mohou dovolit investovat. Dnešních peněz je dost. Na každou investici, která má šanci uspět, se peníze najdou. Není třeba, aby někdo omezil (odložil) spotřebu, aby bylo možné investovat. FIAT měna nás k tomu nenutí. A i kdyby platilo, že by bylo třeba nejprve peníze uspořit, pak ty úspory na investice existují, jen nejsou do investic investovány protože leží ladem na účtech, nebo obíhají v kasínu zvaném kapitálový trh, kde případné nové investice "zdražují".

Nikdo neříká, že když se natiskne bilion, všichni se budou mít skvěle. Jediný rozdíl oproti penězům ve formě zlata je ten, že když někdo přijde ve "zlatém" věku do banky se skvělým investičním plánem, tak mu řeknou: Milánku máš smůlu, všechno zlato je už rozpůjčované, přijď tak za 10 let, to už by se nám mělo nějaké vrátit zpět." Zatímco v době FIAT měny mu řeknou: skvělý projekt, kolik na něj potřebujete půjčit?

K to mu Vašemu trestání za spoření. Záporné nominální úrokové sazby mají úplně stejný potenciál trestat za spoření jako ty kladné. Rozhodující je výše reálné úrokové sazby. Opakuji, že zastávám názor, že si s penězi může každý dělat co chce. Když je bude držet na účtě se zápornou reálnou úrokovou sazbou, je to jeho věc. Samozřejmě, že můj názor na spoření je můj názor. :-) To samo o sobě ale nevylučuje, že je objektivně správný. Nejde jen o preference. Jde o to, jakým způsobem se dané chování projeví v kondici celé ekonomiky. Samozřejmě, že je legitimní, když se podle mého názoru nebude chovat. Jen jsem si dovolil uvést názor v tom smyslu, jaké to může mít následky. Zřejmě nepopřete správnost extrémního názoru, že pokud všichni ze dne na den přestanou spotřebovávat a všechny peníze "uspoří", tak velmi brzy přijdou o práci, protože nebude, kdo by plody jejich práce kupoval a ekonomika v takovém prostředí velmi rychle zkolabuje. Škodlivost tohoto principu v jeho extrémní podobě je zřejmá a lze tedy odhadnout, že tento princip bude škodlivý i v od určité mnohem menší úrovně "spořivosti", než je ta "absolutní".

Nikomu neberu představu, že když si naspoří na 20 let života, tak jedná racionálně. Opět, kdyby se tak rozhodli učinit všichni, ekonomika zkolabuje, protože drtivá většina lidí by neměla co utrácet v současném životě, pokud by si chtěla začít odkládat relevantní částku na posledních 20 let života. Takový pokles kupní síly by ekonomiku spolehlivě poslal do kytek a úspory na oněch 20 let života by nakonec skončily tam kde ta ekonomika. Spořit můžete jen to, co máte nad rámec aktuálních potřeb. Naopak zastávám názor, že spoření na stáří v situaci, kdy je zde zaveden průběžná systém, je pro ekonomiku velmi škodlivé a pro drtivou část populace také zhola nemožné. Proto také dostal druhý pilíř onu nálepku pilíře pro bohaté.

Moc nerozumím tomu Vašemu požadavku na udržení životního standardu. Buď si snížíte současný standard, abyste si uspořil na vyšší standard v neaktivním věku, nebo žijete teď "naplno" s tím, že si uvědomujete, že třeba v důchodovém věku, se spokojíte s nižším životním standardem. Osobní volba každého člověka. Za samozřejmé ale považuji, že nejde chtít po státním systému, aby každému zajistil v důchodovém věku stejný životní standard, jaký měl za aktivního života.

Co Vám říkají politici je vždy pokřiveno tím, proč Vám to říkají. Když říkají spořte si na důchod, protože státní důchody nebudou, říkají to výhradně proto, aby vyšli vstříc svým alternativním (často hlavním) chlebodárcům, jako jsou lobbisté lobbující za zájmy finanční lobby. Nicméně proti přiměřenému šetření na stáří osobně nic nemám, pokud to člověku příjmy dovolují. Motivovat lidi, aby spořili na stáří a ještě k tomu utrácet státní peníze už ale považuji za fiskální neodpovědnost a především za neskrývaný projev nikoli nezištné náklonnosti k finanční lobby. Zde musím zopakovat, že negativní nominální úrok neznamená a priori poškozování střádalů.

Ceny kapitálových aktiv nafukují peníze, které někdo získal v reálné ekonomice, ale utratil je za kapitálové statky a nikoli za statky vytvořené v reálné ekonomice. Ceny kapitálových aktiv dále nafukují banky, kterým nic nebrání aby za peníze vytvořené z ničeho nakupovaly kapitálové statky na sekundárních trzích (osobně jsem zastáncem zákazu bankám, užívat této možnosti). Nevím, který vliv převažuje. Oba jsou pro reálnou ekonomiku škodlivé. Naproti tomu QE působí na růst cen kapitálových aktiv zprostředkovaně a opakovaně píši, že jsem odpůrcem QE, jež není doprovázeno i současnou fiskální expanzí. Nicméně i fiskální expanzí doprovázené QE by nebylo prosto rizika, že banky budou toto chápat jako skvělou příležitost k nákupu kapitálových aktiv. Tomu by zabránil pouze výše uvedený zákaz.

Netvrdím, že za zadlužení státu mohou spořiví občané. Jen tvrdím, že tržní přerozdělování zcela přirozeně naděluje někomu vyšší jinému nižší kupní sílu, což má za následek, že část kupní síly je těmi bohatšími uspořena a není tedy použita ke spotřebě vyprodukovaného zboží a nabízených služeb. Netvrdím, že je to něčí neodpovědné jednání, které může za to, že stát pak tuto kupní sílu nahrazuje nebo ji vytváří přerozdělováním vybraných daní a pokud to nestačí pak i půjčenými penězi. Jen tvrdím, že státu pak teoreticky nic jiného, než zadlužování nezbývá a považuji to za stejně přirozené, jako to, že bohatí lidé neutrácí všechny vydělané peníze na okamžitou spotřebu. Oba tyto jevy považuji v kapitalistické společnosti za přirozené. Jistě že pokud se budeme bavit o konkrétně třeba naší zemi, pak lze dojít k závěru, že zadlužení státu není způsobeno vyváděním peněz z reálné ekonomiky díky spořivým občanům. Konkrétně zadlužení naší země jde podle mého názoru plně na vrub drancování této země estébáckými vládními a zákulisními strukturami. Nebýt tohoto, pak by ČR hospodařila s přebytkovými rozpočty a státní dluh by byl pojem zcela neznámý.

V ohledu Vašeho tvrzení, že nechápete, jak mohly nevinné ladem ležící úspory způsobit realizaci předražených veřejných zakázek musím konstatovat, že takto utracené peníze považuje za zločin, který ekonomice nejen že nepomáhá, ale spíše jí škodí. Můj originální obecný názor je ten, že peníze vyvedené z reálné ekonomiky (do úspor a na kapitálové trhy) je třeba nahrazovat způsobem, který výpadek takto vyvedené kupní síly nahradí. A toho zřejmě nelze dosáhnout předraženými veřejnými zakázkami, kde často větší podíl takto utracených veřejných peněz jde přímo do "úspor" zlodějů a dál pravděpodobně na kapitálové trhy a do daňových rájů. Takže v tomto ohledu se shodneme. Myšlenkový pochod, z něhož by předražené veřejné zakázky vyšly jako užitečná věc, je obhajitelný velmi obtížně, pokud vůbec. Já jsem zastáncem vynakládání veřejných peněz na efektivní posilování kupní síly poptávky, tedy prostřednictvím zvyšováním důchodů, minimální mzdy, nejnižších platových tarifů státních zaměstnanců, sociálních dávek apod. Takto vynaložené prostředky se promítnou do kupní síly poptávky téměř ze 100%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 17:48
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:26

Jistě, rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou je každému zřejmý.
Ale pokud by se nějak (přirozenou cestou jak?) i jen ta nominální dostala do záporu, tak jaký důvod by někdo měl ty peníze do banky odnést??

Ano, souhlasím, že i jen zpomalení tempa zadlužování je pro současný režim problém. Systém je závislý v podstatě na exponeniálním růstu zadlužení, na jednotku růstu HDP je potřeba stále větší mezní růst dluhu. V tom s vámi souhlasím. Rozdíl mezi námi je, že vy tento režim považujete za správný (a tím si ospravedlníte i ten růst zadlužení) a já jej považuji za perverzní a amorální a diskusi o nějakých konsekvencích považuji víceméně za bezpředmětnou.
Je to jako kdybychom diskutovali o stalinském režimu. Vy byste hájil nárůst otroků v gulazích, protože bez něj by hrozily vážné hospodářské potíže. Já bych nijak nezpochybňoval, že stalinská ekonomika je na gulazích závislá, jen bych stále, jako fundamentalista a zabedněnec tvrdil, že gulagy jsou z principu špatné a že růst sovětského HDP je v jejich kontextu zcela irelevantním tématem.

Co se týče těch investic: je irelevantní, zda se platí zlatem, tabákovými listy, nebo virtuálními hausnumery. Na reálné investice potřebujete reálné statky. Pokud třeba potřebujete pro vaši novou fabriku hektar půdy, tisíc zaměstnanců určité kvalifikace a robotickou linku, tak tím, že vám peníze na úvěr banka natiskne, nic z toho nevznikne. Vždy budete soupeřit o omezené zdroje. Peníze a ceny tu jsou od toho, aby tyto omezené zdroje bylo možné využít na tu nejefektivnější investici, která tyto omezené zdroje umí nejlépe využít a zhodnotit. Natištěním peněz nevznikne nový hektar půdy, ani kvalifikovaný dělník, ani tuna titanu. Peníze jsou tu jen od toho, aby pomocí cen ukazovaly relativní vzácnost jedlitlivých statků a umožňovaly tak jejich nejefektivnější alokaci. Tím, že se peníze na úvěry vytvářejí z ničeho, žádné nové zdroje nevznikají a jen se potlačují tržní signály a následně dochází k neefektivním investicím:

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2015/5/8/rtr-investice-po-cinsku-krasne-letiste-ale-kde-jsou-letadla/

Jednoho dne tato realita vyplave na povrch. Říká se tomu deprese, či krize. A je to zákonitý důsledek předešlé umělé úverové expanze a mylných investic vzníklých díky manipulaci s "informačním systémem ekonomiky" - cenami.

Váš příklad s tím, kdyby všichni jen spořili, nemá s realitou nic společného:
1) Mnoho nákladů prostě je nezbytných a např. u nás většina populace žije od výplaty k výplatě. Takže k tomu zkrátka ani vzdáleně nedojde.
2) Vemte si opačný extrém: všichni vše utratí a ještě se k tomu začnou zadlužovat. To ekonomicky udržitelné je? Není.
3) Ve svobodném trhu existuje tržní (rovnovážný) úrok, při kterém se nabídka (úspory) a poptávka po penězích (úvěry) vyrovnají. Vždy existuje nějaký úrok, při kterém se ve stejné míře jedněm vyplatí spořit a druhým si vzít úvěr. Trh vždy směřuje k rovnovážné ceně statků, tedy i peněz.
Kdyby dle vašeho příkladu všichni chtěli spořit a nikdo s půjčovat, logicky vznikne převis nabídky peněz, úrok klesne a část spořivců to odradí.

A že ekonomika zkolabuje, pokud si každý bude spořit na 20 let života v penzi?
1) Pokud tak neučiní, ekonomku čeká jiný problém: polovina populace za 20 let bude muset vystačit s nuzným státním důchodem. Bude to problém jejich, ale i problém výrobců a poskytovatelů služeb, majitelů nájemních bytů, atd...
2) Jak je možné, že dříve to šlo? Pravda, 20 let v penzi se nebývalo, ale stejně každý v době před existencí průběžné penzijní pyramidy věděl, že musí spořit (a taky spořil!), že musí mít odloženo pro "strýčka příhodu", kdyby se zranil, nebo dožil vyššího věku. Tehdy si šlo půjčovat jen něčí úspory a přitom např. za doby renesance Evropa boomovala.

Pokud vy chcete na 1.pilíř spoléhat (a ignorovat jak demografický vývoj, tak vývoj státního dluhu), tak je to samozřejmě jen vaše věc.


"Já jsem zastáncem vynakládání veřejných peněz na efektivní posilování kupní síly poptávky, tedy prostřednictvím zvyšováním důchodů, minimální mzdy, nejnižších platových tarifů státních zaměstnanců, sociálních dávek apod."

Pokud byste na tyto "bohulibé" účely dával své peníze (a v tom vám přeci nikdo nebrání), pak je to OK. Pokud ale vy a vaši souvěrci pošlou např. na mne nějakou ozbrojenou bandu, která mne okrady a ty peníze použije na učely dle vašich a ne dle mých představ, pak jednoduše stojíme na opačných barikádách "třídního boje".

Nejjednodušším nástrojem na zvýšení kupní síly obyčejných (pracujících) lidí by bylo drasitcké omezení DPH, spotřebních daní, přímých daní a odvodů na takzvaná pojištění. Ale to by stát nesměl živit statisíce příživníků (dle definice jím ten, kdo žije z cizích peněz, aniž mu je dotyčný dává dobrovolně) a dotovat "podnikání" kamarádů politiků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:21
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 17:48

Právě proto, že pokud by nominální úrokové sazby šly do záporu, je jediným způsobem, jak předejít převodu vkladů na hotovost právě zrušení hotovosti. Tady moc alternativ nevidím. Dovedu si představit nějaký systém kolkování hotovosti, ale to by bylo značně nákladné a nepraktické.

Co se týče toho, že považuji růst dluhů za správný. Musím Vás popravit. Nepovažuji ho za správný. Za správné považují, pokud většina peněz obíhá v ekonomice a v takovém případě není důvod k růstu dluhů. Pokud už dluhy rostou nepovažuji to za správné. Považuji to za zcela přirozené. To je rozdíl.

Vaše srovnání dluhů s gulagy je mírně řečeno demagogické. Dluhy jsou přirozeným protějškem peněz. Je-li více peněz je automaticky více dluhů. Dluh je doprovodným jevem existence peněz, které někdo vlastní, které někdo získal (většinou za poskytnutí nějaké protihodnoty, kterou vytvořil nebo se jí vzdal). Velikost dluhu je parametr, který o něčem vypovídá. To je jako byste tvrdil, že více 100 bilionů tun obilí je čiré zlo, protože je toho obilí už moc. Dluh není zlý ani dobrý, na rozdíl od gulagů, které lze z dobrých důvodů označit za zlo, bez dalšího.

Na investice skutečně nepotřebuji reálné statky (tabákové listy, zrní ...). Stačí mi peníze. Za peníze si koupím existující statky, nebo statky, které bude někdo ochoten za peníze sehnat, vyrobit ... Jestli je těmi penězi zlato, nebo potištěný papír je skutečně jedno. A ty prostředky, které za peníze budu kupovat nemusí vznikat tak, že je někdo nespotřebuje, že je někdo napřed uspoří. Pro mě nemá žádnou hodnotu, jestli si to co mi prodá utrhne právě od úst, nebo to vytvoří zbrusu nové.

V tomto jednoduše nemáte pravdu, jak dobře ilustruje příklad s rybářem, který si údajně musí nejprve nachytat dost ryb na udici, aby si mohl koupit produktivnější prostředek - síť na ryby. Samozřejmě, že nemusí čekat, než si nachytá dost ryb. Může si peníze (i ty papírové) půjčit a za ně si koupit síť okamžitě. "Poctivé" nachytáni potřebného počtu ryb na udici a odmítnutí úvěru na pořízení sítě je v daném případě zcela zjevně iracionálním a neefektivním jednáním. Tento Váš názor je možné brát snad jako jakési "morální pravidlo", jehož dodržování ale v daném případě nepřináší nikomu nic dobrého, jen všechny "zdrží" ve využívání "modernější" rybářské technologie.

Váš názor, že peníze mají být prostředkem soutěže o ty nejefektivnější investice mi přijde zbytečně omezující. Proč by měly být dobré projekty odmítnuty jenom proto, že je omezené množství peněz nebo reálných statků, které jsou potřebné k její realizaci? To nedává žádný smysl hned na první pohled. Když mi banka natiskne peníze a budu chtít koupit pozemek pro moji továrnu, tak přece není nutné, abych před tím vytvořil reálné hodnoty, které budou odpovídat ceně mé investice. To je nesmysl. Prostě si peníze (je jedno jaké) půjčím, bance pozemek zastavím a svůj podnikatelský plán zrealizuji. Je to tak prosté. Proč si to komplikovat nějakým vytvářením statků v minulosti.

Tím, že se peníze na úvěry vytvářejí z ničeho, žádné nové zdroje nevznikají. To je pravda. Ale za ty peníze je spousta lidí, co zrovna nemají do čeho píchnout ochotně tyto mnou poptávané zdroje vyrobit, sehnat, zajistit, vytvořit.... Bez těch peněz a mé vůle je utratit za konkrétní statky, by tyto statky nikdy nevznikly. A to je škoda, né? Spousta dobrých věcí by nebyla nikdy realizována. Stejně tak by nebyla realizována spousta špatných investic (nikdy se nepovede vše i za ideálních podmínek), ale to považuji za relativně přijatelnou cenu.

Vemte si opačný extrém: všichni vše utratí a ještě se k tomu začnou zadlužovat. To ekonomicky udržitelné je? Samozřejmě, že není a proto taky volám po vyvažovaní tohoto systému, kdy výkyvy na obě strany jsou destabilizující a více či méně škodlivé.

Vaše představa o tržním usměrňování úrokové sazby mi přijde nesmyslná. Když banka půjčuje nově vytvořené peníze, pak k tomu nepotřebuje peníze střádalů. V okamžiku, kdy banka půjčí peníze získá současně i vkladatele s jeho penězi. Dlužník tak prakticky bance půjčuje peníze, které banka půjčí jemu. Podmínky za nichž banka půjčí dlužníkovi se tvoří při uzavírání smlouvy o půjčce a zároveň o vkladu, kde je stanoven zároveň úrok, který bude dlužník platit bance a v obchodních podmínkách je současně úrok, který bude banka platit dlužníkovi z jeho vkladu. Otázka výše debetní úrokové sazby je do značné míry irelevantní do té doby dokud neklesne k nule nebo pod ní. Pak v vstupuje na scénu riziko výběrů vkladů a proto je třeba zrušení hotovosti, aby bylo možné nechat debetní úrokovou sazbu klesnout i pod nulu. Hotovost je prvek, který vnáší do systému asymetrii, kterou je třeba odstranit. Pak může úroková sazba plně podléhat nabídce a poptávce, kdy banky nebudou mít problém půjčovat při deflaci 5% za -2% a nebude problém, aby depozitní sazby byly - 4%. Bylo by to úplně stejné jako v oblasti kladných nominálních sazeb.

Stran spoření na důchod. Opakuji, že každý by měl mít možnost rozložit si své příjmy i tak, aby měl nějaké rezervy na přilepšení k důchodu z průběžného pilíře. Nicméně takto to u nás není. Velká část populace sotva vyjde se svými příjmy tak, aby se nemusela zadlužit, natož aby si ještě spořila. Těmto lidem a není jich málo, nic jiného než spoléhat na průběžný pilíř nezbývá a ta šťastnější část populace, která je schopná si takové rezervy vytvářet, by se neměla snažit prosazovat zrušení nebo sabotáž té jediné šance, kterou má většina obyvatelstva v podobě průběžného systému. Těmito sabotážemi jsou veškeré státní podpory všem, kteří to nepotřebují (třetí a druhý pilíř, stavební spoření, podpora hypoték, životních pojistek, příspěvky politickým stranám ...)

Co se týče mých bohulibých úmyslů a jejich financování. Já na tyto účely daně odvádím dobrovolně a bez nějakého sebezapření, jen mě samozřejmě dost vadí, že se dost velká část daní rozkrade a vyhodí z okna. Tady ale asi povedete dál Váš třídní a marný boj. :-)

Samozřejmě, že pokud by politici nedrancovali tento stát, tak by byl prostor pro snižování všech daní a odvodů a poplatků, aniž by ti kteří jsou existenčně závislí na podpoře státu utrpěli újmu. Za příživníky mám pouze a výhradně ty zloděje, co drancují veřejné statky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 11. 5. 2015 12:15
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 10:33

V tomto mne hodně zklamal Ondřej Neff. Nechápu, jak na jedné straně brojí proti utahování šroubů, a na druhé straně fandí zrušení hotovosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

thr | 11. 5. 2015 12:56
reakce na Jan Capouch | 11. 5. 2015 12:15

Podle mě to až tak moc v rozporu není, o míře "utažení šroubů" rozhoduje celková situace ve státě (či EU), styl platby je až druhotný. Pokud dojde k extrémnímu "utažení" ve smyslu posílení pravomocí finanční policie atd., tak je hodně naivní si myslet, že tomu člověk unikne preferováním hotovosti, i když obecně zrušena nebude, za jisté shody okolností to může být i naopak.
Naopak pokud se stát začne liberalizovat a všemožné překážky odbourávat, tak tomu klidně může výrazné odbourání hotovostních plateb naopak prospět a tempo uvolnění urychlit.

Osobně sice zastáncem úplného zrušení hotovostních plateb nejsem, právě naopak, ale důvody pro zachování hotovosti vidím primárně trochu jiné, než otázku "svobody"...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 14:05
reakce na thr | 11. 5. 2015 12:56

Pokud někdo něco natvrdo zakáže (např. hotovost), je to podle mne vždy utažení šroubů. A pokud zakáže jednu z forem "krve ekonomiky", je to podle mne utažení velmi zásadní.
Každopádně poptávka po likvidním anonymním prostředku pro bezprostřední vyrovnání transakcí nezmizí, zůstane stejná, nebo se díky tomu utahování šroubů dále zvedne.
Pokud CZK v papírové podobě přestane existovat, či její použití bude maximálně ztrpčováno (povoleny jen malé výběry, jejich zpoplatnění), lidé přejdou na alternativy: CHF, USD, BTC, stříbrné investiční mince, stříbrné prvorepublikové oběhové mince, peníze Latinské měnové unie, ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 15:14
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 14:05

Zrušení hotovosti musí proběhnout jednorázově v celém civilizovaném světě, protože jinak by se občané uchylovali k cizí hotovosti. To dá rozum.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 5. 2015 15:49
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 15:14

Všechno, co stojí za ........., se musí nařídit naráz a všude, aby se ovce neměly kam uchylovat. To dá rozum. Jenomže vám protektorům, se to pořád ne a nedaří, vždycky se to na něčem zvrhne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:35
reakce na Jiří Suchý | 11. 5. 2015 15:49

Tady jde ale o blaho ovcí, pro které je zrušení hotovosti a záporné nominální (!) sazby tím nejmenším zlem (jde v podstatě jen o přizpůsobení se přirozeně se vyskytnuvším deflačním tlakům). Alternativou jsou desítky let ekonomické stagnace, či krize, peněžní reformy, zdanění vkladů za účelem splacení státního dluhu tak, aby se bankám jevil udržitelným a další "výborné" věci. V poslední době jsou lidé často stavěni před volby, kde mají k dispozici pouze špatná řešení a vybírají si to nejmenší zlo. Takže nadávat umíte dobře. Ale to nestačí. Chce to ještě najít nějaké lepší řešení. A neunavujte se s nějakým blábolením o potřebě deregulace, reforem, nižších daní a podobných nesmyslů. Tudy cesta nevede.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 11. 5. 2015 22:27
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:35

Tak teď jste trefil hřebíček na hlavičku, ono jde o blaho ovcí :)))
Představte si, že zajdete do hospůdky na jedno, ono Vám to zachutná tak tam dáte další a přivodíte si řádnou kocovinu. Pak je Vám zle a máte dva rádce. Jeden říká, čím jsi se zkazil, tím se naprav, udržuj si hladinku, jinak ti bude zle, budeš mít výčitky, budeš se stydět a budeš muset zaplatit škodu.
Druhý říká, nu což, stalo se, dobrá životní zkušenost, i cesty co nikam nevedou je třeba prozkoumat. Teď musíš protrpět kocovinu a napravit všechny škody. Bude to bolet, bude to nepříjemné, ale jednou to skončí.

Já bych poslechnul toho druhého, Vy, který hájíte zájmy ovcí, toho prvního. Nic proti tomu, já Vám vaši volbu neberu. Ale nechtějte po mě, abych Vám potom platil odvykačku nebo funus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 17:58
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:35

Jediné použitelné řešení označíte apriori jako blábol a zaštítíte se blahem ovcí, jako každý propagátor tyranie před vámi.

Zkuste si své recepty aplikovat jen na lidi, kteří s nimi souhlasí, prosím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:22
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 17:58

Ti co s nimi souhlasí bohužel nemají tu moc je prosadit. Musím se snažit přesvědčit ty, co nesouhlasí. :-) Uznávám, že u Vás to bude asi marné :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 20:02
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:22

No bohužel nikoho přesvědčovat nemáte zapotřebí, jste zastáncem mainstreamového keynesiánství, frakčního bankovnictví a vládního intervencionismu a vaši souvěrci u koryt se se mnou o ničem nedohadují a rovnou nařizují a donucují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 16:10
reakce na Jiří Suchý | 11. 5. 2015 15:49

Opravdu naráz na celém světě se to povést jednoduše nemůže.
Ale může se to povést v EU a v rámci dohod s USA ("volný" obchod, boj s terorismem, drogami, daňovými ráji, větrnými mlýny a lidskou přirozeností) i transatlanticky. A použití měny pocházející ze zemí vně tohoto prostoru může být postaveno mimo zákon (na který lidi v rámci sebezáchrany budou kašlat).
Švýcarsko asi zvládnou přitlačit ke zdi stejně jako s bankovním tajemstvím. Ale Čínu již těžko - třeba nakonec skončíme u Juanů a třeba to nakonec bude právě společná akce EU+USA proti cashi, která podpoří nástup RMB do role světové měny. Kdo ví.
Dále zde samozřejmě je BTC a jeho klony a také staré dobré Au a Ag. Lidská svoboda si zatím vždy našla cestu a tyranie dříve či později vždy padla. Doufejme, že to vyjde i tentokrát a novodobí centrální plánovači odehnijou jako ti minulí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:48
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 16:10

Čínský juan jako hotovost, k níž by se vyspělý svět uchýlil mi přijde hodně nereálné. Dovedu si to představit snad jen u těch kriminálních transakcí, a to jen stěží. Hromadný přechod na placení zlatem nebo stříbrem je taky sci-fi. Spíše bych se obával toho, že by došlo k velmi rychlé konverzi hotovosti do jiných aktiv, což by vyhnalo ceny těchto aktiv do nebe, což by se neobešlo bez následků. Na druhé straně, pokud by lidé viděli, že záporné nominální úrokové sazby nepředstavují výrazné ohrožení jejich úspor, pak nepředpokládám, že by se lidé těch peněz začali nějak dramaticky zbavovat. Ale nějaké vlny by nastat mohly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 19:19
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 16:48

Záporné úrokové míry představují vždy ohrožení úspor - minimálně ve srovnání s neúročenou hotovostí.

Navíc sice ledaskdo trousí zvěsti o deflaci, reálně ale pro běžné lidi ceny jejich skutečného spotřebního koše neklesají. Ostatně to je také záměrem eráru: vykazovat nižší inflaci (občas si kvůli tomu i upravit metodiku, když to přestane vycházet dle přání vrcholných držitelů moci), nemuset valorizovat, chlubit se opticky vyšším HDP, platit malé výnosy z vlastních dluhů, atd...

http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

Nevím, kde berete jistotu, že by při zrušení hotových EUR, USD, GBP či CHF lidé nezačali držet třeba ty juany. Já před vyměknutím SNB držel hotové franky a nyní držím hotové Dánské koruny a dolary. Jednak proto, že moje důvěra v bankovní sektor není neomezená, jednak proto, že i když mám s bankou dealingovou smlouvu, tak s arabským směnárníkem se při rozumném objemu dostanu na ještě lepší kurz (odtud plynou i ty moje stesky nad omezováním výběrů z bankomatů).
Dovedu si lehce představit, že pokud by došlo ke zrušení hotovosti, použiji např. ty hotové dánské koruny na zaplacení řemeslníkovi na ruku (se slevou). A jsem si naprosto jistý, že i pro toho řemeslníka bude hotová dánská koruna (a v případě jejího zrušení i stříbrňák či juan) podstatně příjemnější, než bezhotovostní koruna, kterou mu s prvním kole stát brutálně zdaní a v druhém kole mu na ní v bance nasadí záporný úrok. Lidé budou bezhotovostní a negativně úročené CZK ochotni přijímat jen do výše jejich okamžitých nejnutnějších výdajů/nákladů.

A o tom, jak nekvalitní "kazící se" měna podporuje rozšiřování bitcoinu se můžete zajet podívat třeba do dnešní Argentiny.

A nakonec pro ilustraci preference zlata třeba do Indie, Číny, Vietnamu. Nebo do Německa, kde lidi dříve zvyklé na relativně silnou marku, žene slabé euro k prodejcům Au a Ag mincí, kterých je pak v německých městech snad víc, jak cukráren. Díky tomu, že jsou mezi lidmi takto rozšířené, nevidím důvod, aby v případě potřeby nemohly převzít roli (paralelního) oběživa - a mezi lidmi jich bude dost, protože ta kvanta prodejců se jejich prodejem solidně živí již dlouhou dobu. Může to dopadnout jako v některých asijských zemích - kazící se oficiální měna se používá na drobné transakce, běžné výdaje, atd... ale hodnotnou věc (dům, pole) vám jsou lidé ochotni prodat pouze za zlato.
Preference nekazivé anonymní měny je zkrátka věčná, navzdory přáním etatistů, keynesiánců a plánovačů lepších zítřků za cizí peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:49
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 19:19

Když bude deflace 5% a úroková míra - 4% pak v případě hotovosti můžeme hovořit o ohrožení kladné reálné úrokové míry ve výši 5% nikoli o ohrožení úspor samotných, které v dané situaci budou zhodnoceny o 1% p.a.

Vaše námitka, že úřadem vykazovaná inflace neodpovídá skutečnému znehodnocení měny je platná. Pro každého bude jedna a ta samá situace znamenat odlišné znehodnocení jím držených peněz, protože každý má svůj individuální spotřební koš. Proto považuji za rozumné, pokud bude cílem stabilní cenová hladina, nikoliv jakýsi inflační cíl (2%). Inflační cíl však může mít opodstatnění právě v případě, že nominální úrokové sazby nemohou v případě deflace přejít volně do záporných hodnot.

Držení cizí měny v hotovosti (jakékoliv) bude spojeno s významným kurzovním rizikem, které nakonec může značně překonat ztráty plynoucí ze záporné úrokové sazby. Pokud byste se chtěl zajisti forwardem, pak byste tu zápornou úrokovou sazbu zaplatil ve forwardovém kurzu, který by byl posunut o CELÝ úrokový diferenciál. Získal byste tak sice hotovost, ale ztrátě z úrokového diferenciálu byste se nevyhnul. V podstatě byste v takovém případě tratil jak z titulu záporné úrokové sazby, tak z titulu držení neúročené hotovosti v cizí měně a přičtěte transakční náklady na cizoměnné operace a náklady na bezpečné uložení hotovosti. Ve větších objemech by to byly velké peníze, které by Vás nebavilo platit jen za to, že máte peníze v hotovosti.

Vaše představa řemeslníka, co si nechá zaplatit dánskými korunami mi přijde docela kosmická a založená pouze na tom, že okradete společně stát o daně :-)

A nakonec nelze vyloučit i administrativní zákaz dovozu cizí měny, pod pokutou propadnutí dané částky, pokud by ta cizí hotovost měla mít nějaké vážné projevy.

Preference nekazivé měny je v pořádku. Takovou měnou může být právě bezhotovostní koruna s kladnou reálnou úrokovou mírou bez ohledu na to jestli je nominální úroková míra záporná. Nicméně vždy doporučuji nehromadit jakoukoliv měnu. Nejistější jsou reálné statky a navíc to má pozitivní vedlejší efekt ve vyšší poptávce v reálné ekonomice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 11. 5. 2015 22:02
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:49

Představa řemeslníka, co si nechá zaplatit dánskými korunamí vám připadá směšná, protože je zatím k dispozici dostatek českých hotovostních korun. Až budou zakázány, tak se nějaká paralelní měna vytvoří. Stejně jako se na začátku 90. let v téměř celé východní Evropě platilo USD a DM.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 5. 2015 20:13
reakce na Richard Fuld | 11. 5. 2015 19:49

"okradete společně stát"
Wow. Takže ten, kdo si peníze vydělá poctivou instalatéřinou je zloděj a ten, kdo mu podstatnou část výdělku chce pod pohrůžkou násilí uloupit je oběť? Koukám, že státní propaganda nese ovoce a je schopná morálku otočit zcela naruby.

Stát se ovšem chová tak nezodpovědně a rozhazovačně, že tuto propagandu stále více lidí prokoukává a důsledkem je narůstající emigrace do daňových rájů, posilující podíl šedé ekonomiky a v důsledku nižší výběr výpalného i v období růstu ekonomiky. Ve svém okolí jasně za posledních 10 let vidím, jak se názory na stát mění. Jednou toto povědomí překoná kritickou masu, jako ji překonalo v 1989.

Co se týče držení hotovosti a kurzového rizika, tak zde se myslím ukazuje, proč tolik lidí preferuje zlato:
1) Na zlaťák "zakopaný pod jabloní" se nemůže vztahovat záporný úrok, znárodnění vkladů, ani měnová reforma
2) Podzemní zásoby Au a Ag v kombinaci s technologiemi těžby nikdy neumožní tak rychlý nárůst měnové zásoby, jakého jsou schopny monetární politiky - papírové měny mohou samozřejmě v krátkém období ke kovovým penězům posílit, v delším horizontu to je nepravděpodobné
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 5. 2015 08:22
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 20:13

Drženi zlata je stejně rizikové a nákladné jako držení cizí hotovosti, takže toto daný problém neřeší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Feudal | 11. 5. 2015 20:24
reakce na Jan Altman | 11. 5. 2015 20:13

Lidem driv taky nejakou dobu trvalo, nez jim doslo, ze desatky, robota ci pravo prvni noci jsou svinstvo...
Ale tehdejsi Fuldove moudre pokyvovali hlavou a tvrdili, ze je to tak spravne a ze kdyby to tak nebylo, spolecnost by se propadla do chaosu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 11. 5. 2015 13:46
reakce na thr | 11. 5. 2015 12:56

Za francouzské revoluce byl trest smrti za to, když chtěl někdo platbu ve zlatě a ne v asignátech. I tak se obchodovalo. Za protektorátu hrozilo za prase načerno hezkých pár let kriminálu a i tak bylo nepřihlášených pašíků spousta. Tomuhle státu nevěřím a čekám od něj jen to nejhorší. Každopádně nechci, aby někdo další věděl, kolik jsem si koupil zlata, stříbra nebo nábojů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!