Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Knihy mají zelenou. Stejně trčí na místě

| 23. 4. 2015 | Vstoupit do diskuze

K daňovému zvýhodnění knih chybí silné argumenty. Většina prodaného zboží je brak a na rozdíl od potravin a léků náklady na knihy nezatěžují díky knihovnám nejchudší. Víc než stát škodí špatné a slabé služby.

Knihy mají zelenou. Stejně trčí na místě

Pokud jste si chtěli koupit nějakou knihu, udělejte to dnes: knihkupectví po celé zemi nabízejí 15procentní slevy. Loni akce Knihy bez DPH napomohla snížení sazby daně u papírových knih z patnácti na deset procent. Letos sice nese název Knihy mají zelenou, ale požadavek na další snížení sazby DPH se vrací ve vyjádření Martina Vopěnky nebo Jana Němce.

Český svaz knihkupců a nakladatelů usiluje o to, po čem touží většina podnikatelů: totiž aby jejich obor získal výhody oproti ostatním. A protože na rozdíl od takových výrobců jatečních pistolí můžou knihkupci a nakladatelé počítat s apriorní podporou kulturní veřejnosti, stojí za to stávajícímu i dál požadovanému zvýhodnění oponovat.

Anketa

Mají být knihy zatížené nižší DPH?

Knihy mají blíž videohrám než k lékům

Emocionálních argumentů pro daňové zvýhodnění knih jsme dostali spoustu: Karel Hvížďala kampaň podporuje tím, že když „připustíme, aby nad alfabetickou kulturou zvítězila ikonická kultura, je naše civilizace v ohrožení“ a Jiří Dědeček pěje, že „číst je jako jíst, knihy jsou potrava ducha“.

Racionálním zhodnocením ta tvrzení neprocházejí nejlíp: jen malá menšina prodaných knih je skutečně výživnou potravou ducha. Žebříčkům na Martinusu a Kosmasu vládnou detektivky, kuchařky, esoterika a osobní rozvoj. Druhý, třetí a čtvrtý žánr nejsou vítězstvím abstraktního myšlení, které Hvížďala brání před ikonickou kulturou, ale naopak dokladem jeho debaklu.

Ducha můžete stejně dobře nakrmit hudbou, filmy nebo i počítačovými hrami: všechna ta média dokázala ve svých zářných okamžicích šířit abstraktní myšlenky a i v těch méně zářných umí pořád inteligentně bavit. Audiovizuální nosiče jsou přitom stále v nejvyšší sazbě DPH. Ostatní podnikatelé totiž asi nejsou dost chucpe na to, aby si s Láďou Hruškou (nebo jeho hudebním ekvivalentem) ve výloze hráli na strážce civilizačního plamene.

Knihy mají blíž k ostatním druhům zábavy než k ostatním položkám v desetiprocentní sazbě DPH ještě jednou věcí: pro jejich zlevnění se, s výjimkou učebnic a cvičebnic, nedají použít sociální argumenty. Léky nebo potraviny jsou v nízké sazbě DPH především proto, že si je musí kupovat každý, a jejich vyšší cena by tak existenčně ohrozila miliony lidí. Čtení si ale můžete půjčit v knihovně nebo, pokud se smíříte s omezeným výběrem, koupit v antikvariátu.

Anketa

Kolik knih přečtete za rok?

Není produkt, nejsou zákazníci

Z pozice člověka, který má sledování knižní produkce v náplni práce, bych pak ještě převážné části nakladatelů vzkázal: Než začnete žádat zvýhodnění, zkuste zlepšovat svoje služby tak, jak se to dělá v restauracích nebo na železnici. Nebo je aspoň přestaňte zhoršovat. Anebo se u toho zhoršování přestaňte tvářit, že děláte službu jazyku a kultuře.

Úroveň redakční práce je rok od roku zoufalejší: co jsem v recenzích před čtyřmi lety pranýřoval jako kostrbatý překlad, je dnes standard. Beletrie vzniká divoce, bez stálého dohledu redaktora, a i u oceněných knih si tak s kamarády říkáme „neboj, těch třicet stran musíš vydržet a pak už to bude dobrý“. Vy asi budete tvrdit, že to je důsledek špatných prodejů, já ale, že je to jejich příčina. Zamyslete se nad tím v jiném kontextu: jak by vám byla sympatická restaurace, která na jídle viditelně škudlí a svádí to na všechny okolo?

Se snahou vyjít čtenářům vstříc by to taky mohlo být lepší: z patnácti knih oceněných před Vánoci Lidovkami se jich doteď dá jako e-book koupit jen osm. Já vím, papír voní. Fošny na rakev taky.

A pak tu je ten slon v místnosti, totiž že není koho číst a proč. Štefan Švec to kousavě popsal v článku Na Čechy dobrý. Pro mě je symbolem zoufalství manifest populárních mladých autorů (včetně zmíněného Jana Němce) Dvanáct odstavců o próze, který varuje před aktuálností a ideologizací beletrie. Kdyby se jím řídil Hašek, Čapek nebo Kundera, nikdy by nevznikl Švejk, Válka s mloky ani Žert, vrcholy národní literatury.

S neschopností a vlastně i nechutí zorientovat se v současném světě, klást kurážné otázky a nacházet na ně nebanální odpovědi může stát těžko pomoci. Aspoň ne přímo a ne hned. Podpořit prodeje kuchařek a sadomaso softporna může snadno a rychle. Ale zas není důvod, proč by to měl dělat.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro...

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK