Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kalifornie: Vyprahlý socialismus

| 21. 4. 2015

Stav ohrožení! Kalifornie čelí zdrcujícímu suchu. Extrémní sucho by pro místní nemělo být ničím nezvyklým, v minulém století jich prožili několik, často trvala několik let. Přesto byli schopni vylívat miliony kubíků cenné tekutiny na zavlažování rýžových polí. Proč? Neměla pro ně cenu: neexistuje trh, který by ji ocenil.

Kalifornie: Vyprahlý socialismus

Není to tak dávno, co jsem psal o tragédii obecního vodovodu ve Venezuele. Socialistická vláda v zemi nedokáže obyvatelům zajistit ani tu nejzákladnější surovinu. Odstávky pitné vody jsou nejen v Caracasu běžné a někdy neteče voda i několik dnů v týdnu. Nízkou kvalitu života místních obyvatel si asi ani nedokážeme představit. To všechno se navíc děje v tropech, kde minimálně polovinu roku prší každý druhý den. Jestliže vodní socialismus ostudně selhává zde, jak se mu může dařit ve výrazně sušších oblastech?

Ne zrovna dobře. Ačkoliv jsou Spojené státy v očích (nejen) fanoušků Michaela Moora ztělesněním dickensovského kapitalismu, pravda je někde jinde. Vodní socialismus tam funguje stejně, jako fungoval u nás před revolucí a jako funguje ve Venezuele dodnes. A se stejnými výsledky. Podívejme se do Kalifornie.

Voda je tu absurdně levná a asi chápete, že to nebude dílem soukromníka. Municipality stanovují „ceny“, jejichž cílem je především pokrýt fixní náklady vodní infrastruktury, které nejsou zrovna nízké, protože voda musí téct často stovky mil, než se dostane ze zdroje ke spotřebiteli, a cenu vody samotné vůbec neberou v úvahu. Ostatně ta prší z nebe zadarmo, tak co. Každý čtenář s ekonomickým vzděláním nebo jen trochou zdravého rozumu musí na tomto místě protočit panenky.

Rudá: Socialismus i sucho

Mapka současného kalifornského sucha, říjen 2014. Zvětšíte ji klikem.National Drought Monitor map archive. Od Michaela Brewera, NCDC/NOAA [Public domain].; via Wikimedia Commons

Prý že rýže

Je zřejmé, že Kalifornie si svojí cenovou politikou zadělala na katastrofu. Stačí pár let neobvyklého sucha, a je na světě. A kam konkrétně voda mizí? Do zemědělství. To zde spotřebovává 80 procent celkové spotřeby vody, ačkoliv představuje pouhá dvě procenta ekonomické aktivity. Zemědělství bude v takové statistice na prvním místě asi vždycky, jenže tam, kde je voda příliš levná, existuje jen malá motivace k efektivnějším formám zavlažování a dalším možným opatřením, která by spotřebu vody omezily.

Kdyby v Kalifornii nebyla cena vody stanovená tak hluboko pod tržní cenou, která by reflektovala její skutečnou vzácnost, těžko by místní farmáři lili galony vody na rýžová pole nebo mandloňové sady. To bohužel není nadsázka. Víte, jaké potraviny potřebují k pěstování hodně vody? Rýže, ořechy a ovocné stromy. A teď zkuste hádat, kterými rostlinami je osázená Kalifornie. Prim naštěstí zaujímá na vodu nenáročná vinná réva, ale hned za ní najdeme mandloně, ořešáky, pistácie, rajčata, citrusy a nakonec i tu rýži.

Kalifornie. A plodina, které hoví zdejší podnebí – réva.

Vietnam. A plodina, které hoví zdejší podnebí – rýže.

V Kalifornii, která má podobné podnebí jako Španělsko, jsou tisíce hektarů osázeny plodinami, které sem vůbec nepatří. K této chybné alokaci kapitálu by v takovém množství nikdy nemohlo dojít, kdyby cenu vody neurčovali státní úředníci, ale skutečná nabídka a poptávka. Zemědělcům to také nemůžeme mít za zlé, ti se jen snaží vydělat stejně jako všichni ostatní.

Zákonitosti ekonomie totiž nakonec vždycky zvítězí nad představami centrálních plánovačů. Dokud bude voda příliš levná, budou ji lidé spotřebovávat mnohem více než kolik by odpovídalo její skutečné vzácnosti.  A dokud bude Washington posílat Kalifornii peníze na boj se suchem, budou vznikat další opatření, která jen prodlužují agónii umělých cen. Buďme rádi za každou komoditu, kterou můžeme pořídit za tržní cenu a nemusíme čekat, až nám spadne z nebe, protože jinak se k ní pomalu už ani nedostaneme.

Úvodní foto:Lake Shasta, největší rezervoár vody v Kalifornii v srpnu loňského roku. Denně tu hladina poklesla o 12,5 cm.
David Greitzer / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

mike | 12. 11. 2015 04:20

jo clanek je bezva ...akorat autor zapomel zminit jednu vec a tou je extremni letosni sucho a zadna zima. nicmene v califu a ute uz snezi ted , zima bude zrejme co se srazek tyce vydatna, na jare se rezervoary naplni a vse zas bude ok.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Juggernaut | 27. 4. 2015 08:56

Jsem sice odpůrce socialismu a nesmyslných regulací, ale s tímhle článkem moc nesouhlasím. Ta cena vody není dotovaná. Je to reálná cena za použití rozvodných sítí, včetně sice regulovaného, ale přeci jen zisku pro provozovatele. Stejným způsobem je placena voda i u nás.

Problémem je, že takto stanovená cena (která není protitržní -- regulace musí být kvůli lokálním monopolům na rozvodné sítě) je příliš nízká. Zdá se mi, že autor propaguje umělé zvýšení ceny vody v zájmu jejího ušetření, tedy cosi jako daň z luxusu. Ano, to by v dané situaci bylo možné řešení -- ale to by teprve byl ten pravý socialistický přístup.

A nebo je tomu možné ponechat volný, tržní průběh. Historickým srovnáním může být vývoj cen ropy. Nejdřív bude voda levná, až skoro dojde. Až bude aktuální vyčerpání levných zdrojů, cena prudce stoupne (pravděpodobně šokově), což jednak donutí lidi šetřit, druhak cenově zpřístupní další zdroje, jejichž využití bylo doposud ekonomicky nemožné (např. hloubkové vrty, stavba dalších přehrad v horách atd.). Bohužel zprovoznění nových zdrojů si vyžádá čas (za jak dlouho vyprojektujete a postavíte přehradu s mnoha sty kilometry dálkového vodovodu?), a po tu dobu bude situace dost náročná...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 21. 4. 2015 14:54

Dobrý den, prosím, mohl by mi někdo vysvětlit, jak se správně stanoví cena vody? V naší obci je obecní vodovod, vystavěný našimi dědy (protože to mělo smysl udělat si vodovod, pronajatý po r. 1989 jedné společnosti. Pro mne je voda z hlediska dodavatele monopolem - nemůžu uzavřít smlouvu s jinou firmou, když budu-jsem s dodavatelem nespokojený. Můžu si jedině tak vykopat studnu - ale dle článku bude i tak nepřípustné, aby pro mne byla voda zadarmo (i když nevím, komu a proč bych pak platil - "Pánobohu"?). Rozumím, že "socialismus" ve vodním hospodářství nefunguje, ale nějak nevidím v článku řešení? Děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 21. 4. 2015 21:03
reakce na Jan Kopecký | 21. 4. 2015 14:54

Správná cena vody ve vašem případě je takové cena, kterou jste ochoten zaplatit a ještě se vám nevyplatí najít jiný zdroj ( dovážet vodu v cisterně, vykopat studnu, sbírat a čistit dešťovku, kupovat vodu balenou, udělat si v rámci obce dohodu se sousedy a vyvrtat si sdílenou studnu a postavit vlastní vodovod a další možné alternativy ). To je tržní cena vody v případě, že ve vodovodu máte jediného dodavatele.

Konkrétně, pokud vám dodavatel řekne, že odteď budete platit 100 Kč za litr, nebo vám vodu vypne, vyplatí se Vám kupovat balenou vodu v supermarketu za 10 Kč 1,5 litru a váš dodavatel neprodá ani litr, přestože je monopolním dodavatelem ve vašem vodovodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 21. 4. 2015 19:04
reakce na Jan Kopecký | 21. 4. 2015 14:54

Dobrý den,

vše potřebné najdete ve "vodním zákoně". Třeba zde: www.mvcr.cz/soubor/sbirka-zakonu-dokumenty-sb101-10-pdf.aspx

Cena vody je, dle mého, individuální záležitostí každé obce, která vlastní zdroj pitné vody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

21. 4. 2015 20:49
reakce na František Marek | 21. 4. 2015 19:04

Obec je ale také stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 21. 4. 2015 21:17
reakce na | 21. 4. 2015 20:49

Zjednodušeně - obec je samospráva a stát je státní správa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

22. 4. 2015 13:01
reakce na František Marek | 21. 4. 2015 21:17

Zjednodušeně jsem to řekl původně já. Vy spíš zamlžujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 21. 4. 2015 22:25
reakce na František Marek | 21. 4. 2015 21:17

To je ukázka účelového zmatení občanů. Přímo mimikry státní správy. Obec se vymlouvá na stát a stát na obce, jako že spolu nemají nic společného. Známe to všichni, kdo jsme měli někdo co do činění s místními úřady.

Je to velmi negativní a pro úředníky nezbytné aby zabránili nejhorším nepokojům. Čím komplikovanější struktura, tím větší jistotu mají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petrj | 21. 4. 2015 08:36

http://www.econtalk.org/archives/2015/03/david_zetland_o.html podcast na stejne tema pro zajemce
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jakub SkalaJakub Skala
Jakub Skala je neustále fascinován tím, co se na světě děje. O něčem z toho píše.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!