Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Duel Tříska vs. Ježek: Šli by s Klausem znovu do kuponové privatizace?

Jak se hlavní aktéři dívají na čtvrtstoletí staré události? Kuponovou privatizaci vymysleli spolu. V pohledu na tehdejšího minstra financí Václava Klause se ale rozcházejí.

Letos v únoru to bylo pětadvacet let od chvíle, kdy Dušan Tříska a Tomáš Ježek přišli s nápadem odstátnit státní majetek za pomoci kuponů.

Dodnes za to sklízejí potlesk i pískot. Jedni je chválí za elegantní řešení, druzí naopak zatracují, že napomohli velkým tunelům, které poškodily českou ekonomiku. Otcové kuponové privatizace pevně stojí za tím, že i z dnešního pohledu šlo o nejlepší možné řešení, jak dostat po revoluci majetek mezi lidi a nastartovat kapitalismus.

Odlišný pohled ale mají právě na „vedlejší účinky“ privatizace. Zatímco Tomáš Ježek tvrdí, že pokud by se správně sepsal zákon o investičních společnostech a fondech, mohlo se předejít nejhoršímu rozkrádání, Dušan Tříska považuje „asset stripping“ (kulantně přeloženo jako „výprodej aktiv“) za věc, která k tak rozsáhlému procesu zkrátka patří.

A pánové se neshodnou ani na tom, jaké zásluhy a vliv na dění kolem kuponové privatizace měl tehdejší ministr financí Václav Klaus.

Tomáš Ježek

tehdejší ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci

Tomáš Ježek
+7
+
-

Nikdy v dějinách nenastala situace, že by byla celá ekonomika vlastněná a řízená státem. A tak na začátku transformace neexistoval žádný vzor, podle kterého by se dalo postupovat.

V únoru 1990 se na zámku v Kolodějích konala konference domácích a exilových ekonomů. Myšlenka kuponové privatizace napadla mě a Dušana Třísku o polední přestávce při procházce v zámeckém parku. Diskutovali jsme, jak privatizovat, když je úspor v rukou obyvatel tak žalostně málo, a prodávat se jim tudíž majetek státu. Napadlo nás ho rozdat, šlo jen o to, jakým způsobem. Z dětství jsme si pamatovali potravinové lístky. Představovali jsme si, že by lidé nějaké lístky – kupony, mohli vyměňovat za akcie.

Než se tak nakonec skutečně stalo, odehrály se ještě dvě velké a úspěšné improvizace, které způsobily, že kuponová privatizace nakonec nebyla jedinou privatizační metodou. Tou první byly restituce, tou druhou byla malá privatizace.

I z dnešního pohledu byla kuponová privatizace tou nejlepší a jedině možnou metodou. Byla to hra pro víc než osm miliónů lidí a dopadla bezchybně. Velké problémy vznikly až po jejím skončení, kdy se s akciemi začalo obchodovat a kdy se začal aplikovat velmi nepovedený zákon o investičních společnostech a fondech [připravený na federálním ministerstvu financí, vedeném Václavem Klausem, pozn. red.]. Nikdy bych už nešel do nějakého projektu, ve kterém bych neměl všechno v rukou a musel se spoléhat na spolupráci s někým, na koho není spolehnutí, jako v případě Václava Klause.

Dušan Tříska

tehdejší náměstek ministra financí

Dušan Tříska
+7
+
-

Jakkoli mohu být jen stěží považován za nezaujatého pozorovatele, kuponová privatizace byla samozřejmě i z dnešního pohledu to nejlepší řešení. Přitom jsem za ni vždy považoval všechny její součásti – od registrace prvního držitele investičních kuponů přes následný „asset stripping“ a nakonec i schopnost nové vlastnické struktury reagovat na změny okolního světa. Hlásím se tedy i ke všem společenským nákladům, se kterými mohla být kuponová privatizace spojena. Dokladem budiž snad i to, že momentálně navrhuji obdobně postupovat i v rámci transformace Severní Koreje, respektive sjednocení Korejského poloostrova.

To nás ovšem přivádí k politickým souvislostem tématu. Nutnou podmínkou realizace každého projektu uvedeného typu je totiž podpora někoho, kdo dokáže několikrát za sebou vyhrát parlamentní volby. Ponechám-li tedy stranou nesporné příspěvky Václava Klause k technickému řešení kuponové privatizace, je absurdní byť jen na vteřinu připustit, že projekt podobného významu by mohl být bez jeho politického vlivu zahájen, a co zejména – také dokončen při zachování zdraví a osobní svobody jeho hlavních aktérů.


Všechny fotografie Profimedia
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK