Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Historie opravdu skončila

| 31. 3. 2015

Vymysleli jsme na Západě společenský systém, který ostatní svět přijme za svůj, protože je prostě nejlepší? Asi ne. Platí ale, že v síle ekonomiky a vědeckotechnického potenciálu nemá západní civilizace konkurenta.

Historie opravdu skončila

Zemřel Lee Kwan Yew, bývalý dlouholetý premiér státu Singapur. Autoritativní politik, který si na disciplínu potrpěl více než na demokracii. Zároveň svoji zemi pozvedl k prosperitě. Lze vyměnit svobodu za bohatství? Je tento recept univerzální?

Když padl reálný socialismus, ve světě zavládla vlna nadšení. Její součástí byla i kniha Francise Fukuyamy s názvem Konec historie a poslední člověk, z roku 1992. Centrální v ní byla hypotéza, že vývoj lidské společnosti dospěl ke svému závěru. Ideálním uspořádáním je západní společnost, založená na liberální demokracii a kapitalismu s prvky sociálního státu. Lepší způsob organizace společnosti – tvrdil Fukuyama – již nelze vymyslet.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Historie ve smyslu hledání ideálního státu tedy končí. Fukuyama upozorňuje, že konec historie neznamená konec událostí. I nadále mohou vznikat konflikty, probíhat války a hranice se mohou měnit. Nakonec se ale celé lidstvo přikloní k liberální tržní ekonomice a ke svobodným volbám. Je to jen otázka času.

V odpovědi na Fukuyamovu tezi profesor Samuel Huntington napsal esej a později knihu s názvem Střet civilizací. Huntingtonova teze je zcela odlišná. Svět je rozdělen na několik civilizačních okruhů: Západ (včetně Slovenska, Polska a Pobaltí), Rusko a východní pravoslaví (včetně Řecka), Čína, islámský svět, hinduistický svět, buddhistický svět, Japonsko, Latinská Amerika a Afrika. Tyto okruhy mají své vlastní žebříčky hodnot a systémy fungování společnosti, jež jsou navzájem neslučitelné. Mírumilovnější z těchto civilizací mohou bez problémů existovat vedle sebe i v rámci jednoho státu nebo jednoho města. Expanzivnější civilizace ovšem budou vždy zdrojem konfliktů.

Ukrajina Huntingtonovi vyšla

Existují názory, že nynější vývoj světa dává plně za pravdu Huntingtonovi a zcela vyvrací Fukuyamu. Ukrajina je zemí, kterou probíhá hranice mezi Východem a Západem. Že tento civilizační zlom je zdrojem konfliktu, není třeba zdůrazňovat. Zajímavější je, že Rusko po roce 1990 nesledovalo linii stanovenou Fukuyamou a vrátilo se (alespoň myšlenkově) do imperiálních časů. Zdá se, že v žebříčku ruských hodnot stojí impérium výše než prosperita, věrnost státu výše než demokracie a vlastenectví výše než svoboda. Pokud je tomu vskutku tak, snahy udělat z Ruska západní zemi jsou zřejmě marné. (A snahy udělat západní zemi z Řecka právě tak.)

Totéž platí i pro islám. Americká intervence v Iráku byla vedena ušlechtilou fukuyamovskou tezí „dáme-li utlačovanému národu na výběr mezi svobodou a despocií, zajisté si vybere svobodu“. Irácký lid si ovšem z velké části vybral fundamentální islám, stejně jako voliči v Íránu. Dokonce i v demokratickém Turecku zvítězil v demokratických volbách fanatický muslim Erdoğan, který ani příliš neskrývá své skutečné sympatie. Jistě, v Turecku, Iráku i v Íránu žijí lidé smýšlející západním způsobem, ovšem jsou v očividné menšině.

Profesor Huntington si nikdy nedělal iluze o islámské civilizaci. „Hranice islámu jsou krvavé,“ uvedl Huntington se sympatickou upřímností a dnes nevídanou absencí politické korektnosti. V 90. letech předpovídal ozbrojený střet islámu se Západem. Nevyhnutelný střet. Je-li tomu vskutku tak, nemají smysl žádná jednání, žádné snahy o vzájemné porozumění. Nemá smysl jednat s Íránem o jaderném programu, neboť Írán se na Západ dívá jako na úhlavního nepřítele, říši nevěřících podlidí. Nemá ani smysl nutit Izrael uzavřít mír s palestinskými Araby, neboť jejich představitelé vždy byli zabednění fanatici lišící se jen mírou krvežíznivosti. Nemá smysl snažit se vybudovat multikulturní společnost, neboť muslimové se při první příležitosti pokusí nastolit monokulturu. Smysl má jen postoj, který Ronald Reagan zaujal vůči Sovětskému svazu: nepřítel je zkrátka nepřítel, který nás chce zničit. Říše zla.

Síla svobody

Ale neměl Fukuyama nakonec kus pravdy? Celé lidstvo patrně nelze „pozápadnit“, ale jedině Západ vytvořil prosperující civilizaci založenou na vzdělání, vědě a technice. Japonsko v tomto směru úspěšně napodobilo Západ, protože Američané je k tomu donutili. Podobně i Jižní Korea a Tchaj-wan. Co do síly ekonomiky a vědeckotechnického potenciálu, západní civilizace nemá na světě rovného. Kdyby Západ chtěl, mohl by Rusko i islám zničit hrubou silou. Jenomže nechce: dobu expanzionismu a kolonialismu má již za sebou. Lee Kwan Yew vládl státu, v němž se střetávaly civilizace buddhistická, čínská, hinduistická a islámská, to vše na půdorysu vyprojektovaném britskými právníky (sám Lee byl britský právník) a koloniálními guvernéry. Tento stát byl a stále je velmi úspěšný. Objevil Lee recept na úspěch? Pravděpodobně ne. Silná role vlády byla Singapuru ku prospěchu jen díky tomu, že se tomuto malému státu podařilo potlačit korupci. Šlo o výjimku, nikoli o pravidlo. Vlády silné ruky se zpravidla nechávají podplácet. Síla Západu spočívá v tom, že demokracie je patrně nejsilnějším známým antikorupčním činitelem. Svobodu za bohatství nelze vyměnit.


Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (56 komentářů)

Martin Zugec | 2. 4. 2015 14:56

Podla mojho nazoru je idealnym usporiadanym osvietena monarchia - akurat ma jediny drobny problem, vacsinou sa z nej v priebehu jednej\dvoch generacii odstrani ta "osvietena" cast. Lee bol podobne ako napriklad Al Nahyan\Al Maktoum (UAE) vodcom na spravnom mieste a v spravnom case, otazka je co bude nasledovat neskor... Osobne za priklad takychto one man show uspechov povazujem prave Dubai a Singapore.

Inak zrovna citanie Huntingtona je az trosku strasidelne, netrafil sa len s Ukrajinou, ale aj s 9/11. Dodnes si pamatam, ako v jednej casti knihy popisoval (v tej dobe este fiktivne) scenario ako skupinka mladych arabov bude popijat kolu a pritom planovat napadnutie USA pomocou ukradnuteho lietadla.

Demokracia ma bohuzial tendencie postupom casu hnit a hlavne velmi velke tendencie podporovat populistov, ale lepsie usporiadanie zatial nemame. V tom populizme osobne vidim najvacsiu slabinu, pretoze sa jednoducho dokaze zacyklit - kto slubi viac, ten vyhra volby a viacmenej nuti aj vsetky ostatne strany, aby zacali slubovat viac nez mozu splnit (a o par desatroci je zrazu velky problem).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lukáš Kubalík | 1. 4. 2015 15:21

Zapadni zeme jsou tak uspesne zejmena proto, ze celou svou existenci drancuji druhe kultury. Kolonizatorstvim to zacalo, a pokracuje to dnes "soft" kolonizaci predevsim prostrednictvim nicim nekrytych zelenych papirku (kdyby mely USA za to, co dovazeji, platit nejakou realnou hodnotou, nemaji sanci). Jinak pred demokracii varoval uz Sokrates. Nechapu, proc se vsude objevuje spojeni "svoboda a demokracie", kdyz to rozhodne neni to same. Ja jsem pro maximalni svobodu na urovni jednotlivcu + mensiho a stredniho byznysu, ovsem do rizeni statu at keca co nejmin lidi. Lepsi, kdyz ze statniho rozpoctu krade 20 oligarchu, nez 20 tisic. Demokracie prave naopak korupci a byrokracii zpusobuje, protoze stat je "vsech" a zaroven nikoho, takze kazdy kouka, jak si pomoct. Ekonomika i spolecnost se nejvic rozvijela za cisare, protoze monarcha ma sice velkou moc, ale i odpovednost, a nemuze se chovat jako demokraticky politik, ktery vi, ze za 4 roky mu stejne skonci mandat, tak kouka, aby si co nejvic nakradl
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 4. 2015 16:11
reakce na Lukáš Kubalík | 1. 4. 2015 15:21

Za rozvoj ekonomiky a společnosti můžeme děkovat právě oněm "nekrytým" FIAT penězům. Díky tomu, že těchto peněz nikdy není nedostatek, se mohlo rozvíjet spousta oborů, na které by nebylo dost peněz, kterých by bylo vždy pouze omezené množství, pokud by byly kryté nějakou hmotnou komoditou. FIAT měna není nástrojem kolonizace. FIAT měna je ten nejlepší vynález, který lidstvo dosud vynalezlo, což dokládá zcela nebývalý rozvoj lidstva za posledních 44 let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 31. 3. 2015 16:04

"Síla Západu spočívá v tom, že demokracie je patrně nejsilnějším známým antikorupčním činitelem. Svobodu za bohatství nelze vyměnit."

Zvedám hozenou rukavici pana Breziny a jehovisticky dím:
Demokracie akcelerovala růst objemu státního přerozdělování nevídaným způsobem. To, co se monarchiím v našem civilizačním okruhu nepodařilo za 1000 let, demokracie zvládla za 100 let. Složená daňová kvóta vzrostla mezi roky 1910 a dneškem téměř pětinásobně. A samozřejmě platí, že čím více se přerozděluje cizích peněz, tím větší korupce. Takže demokracie je ve skutečnosti skvělým katalyzátorem korupce. Proč tomu tak v demokracii je, popisuje například H.H.Hoppe.
Jenže, s tímto by vás v Lidovkách vyrazili...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 31. 3. 2015 23:44
reakce na Jan Daniel | 31. 3. 2015 16:04

"A samozřejmě platí, že čím více se přerozděluje cizích peněz, tím větší korupce."

Že to zní dobře? Že jo? Má to drobnou vadu - jako většina "jehovistických" tvrzení. Když se podíváte na čísla, zjistíte, že to není pravda. Jak si ostatně může ověřit každý, kdo otevře Gapminder (či jinou databázi) a nakreslí si proti sobě nějaký index korupce na jednu osu a daně jako %GDP na druhou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 1. 4. 2015 10:47
reakce na Michal Hatlapatka | 31. 3. 2015 23:44

Indexy korupce jsou bláboly neznamenající vůbec nic. Taková TI měří "jak moc se o korupci povídá"...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 2. 4. 2015 23:49
reakce na Jan Pozner | 1. 4. 2015 10:47

Říkáte že by korupce byla nižší absolutně nebo relativně? Pokud jen absolutně, tak to není žádný argument. To bych vám rovnou řekl, ať vyděláváte míň peněz -> budete mít menší daně (při dokonale rovné sazbě). Pokud je to myšleno relativně, pak bych chtěl vědět, jak to doložíte (na míru šité fantazie o "logice" lidského chování mě nezajímají, díky).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 1. 4. 2015 10:15
reakce na Michal Hatlapatka | 31. 3. 2015 23:44

Pro hnidopichy upřesňuji "čím více se přerozděluje cizích peněz, tím větší korupce, ceteris paribus"

Jistěže korupce závisí i na dalších faktorech, jako je kultura a podobně. To nikdo nepopírá. Stále však platí, že když se bude v Německu přerozdělovat málo, bude tam nižší korupce, než když se tam přerozděluje hodně. Stejně tak když se bude přerozdělovat málo v Kosovu, bude tam nižší korupce, než když se tam bude přerozdělovat hodně. Dělat grafy napříč různými kulturami je hloupost.
Možná mi namítnete, že by se teda měla změnit ta národní kultura či dokonce by se to mělo "ošetřit legislativně", ale to už bychom se dostali na půdu sociálního inženýrství, sci-fi a fantasy, a v těchto oborech jsem, přiznám se, velmi slabý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 1. 4. 2015 07:18
reakce na Michal Hatlapatka | 31. 3. 2015 23:44

Dovolím si drobnou otázku. Pokud by se nepřerozdělovaly žádné peníze, tak by byla korupce nejvyšší?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 31. 3. 2015 23:00
reakce na Jan Daniel | 31. 3. 2015 16:04

Jistě, když máte nevolníky, kteří makají zadarmo na vašem a nemůžou nikam utéct, tak máte složenou daňovou kvótu nižší.
Systematické vyhlazování a vyvlastňování části populace se do složené daňové kvóty taky nepromítá. Ze složené daňové kvóty se dá osvobodit volbami, navíc demokraticky zvolení paraziti musí brát alespoň nějaké ohledy na to, co je zvolili. U "alternativ" to neplatí
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 2. 4. 2015 10:01
reakce na pavel kratochvil | 31. 3. 2015 23:00

„Systematické vyhlazování a vyvlastňování se do složené daňové kvóty nepromítá“

To máte naprostou pravdu: kdyby se promítalo, vyšla by z toho demokracie ještě hůře. Poslední velké systematické vyhlazování v Evropě iniciovala demokraticky zvolená NSDAP. Vyvlastňování vlastně také, o pár let dříve.
Taková menší, ale chroničtější vyvlastňování, jsou nedílnou součástí všech vyspělých demokracií. Zejména jde-li o „veřejně prospěšné stavby“, jako dálnice, přehrady, elektrická vedení a podobně. Nebo znárodnění bankovních vkladů nad 100 000 €. Znárodnění domů, o něž se majitel „nestará“. Která nedemokratická monarchie něco takového dělala?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 3. 4. 2015 00:19
reakce na Robert Antonio | 2. 4. 2015 10:01

Něco takového dělaly a dělají skoro všechny nedemokratické monarchie a nejen monarchie. Jeďte se někdy podívat do světa. Zejména doporučuju Afriku a Asii. Vláda NSDAP se možná dostala k moci demokraticky, ale s demokracií rychle skončila, tak nemaťte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 4. 2015 08:42
reakce na pavel kratochvil | 3. 4. 2015 00:19

To je zase jen další nesmyslné srovnávání napříč civilizacemi.
To, že NSDAP následně demokracii zrušila, není pro demokracii omluva. Umožnila nástup NSDAP k moci a umožnila přijetí norimberských zákonů demokraticky zvoleným parlamentem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 13:39
reakce na Jan Daniel | 3. 4. 2015 08:42

Tak, tak. Pouhá demokracie nestačí. Je třeba ještě funkční právní stát a respektovaná Listina základních práv a svobod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 3. 4. 2015 18:37
reakce na Jan Daniel | 3. 4. 2015 08:42

Nějak nechápu, co se snažíte sdělit. Téměř všechny země, kde se žije dobře jsou dnes demokratické. Téměř všechny, kde se žije špatně jsou nedemokratické. To je skutečnost, ať už je pravá příčina jakákoliv. Extrémní příklady na tom nic nemění
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 5. 4. 2015 12:20
reakce na pavel kratochvil | 3. 4. 2015 18:37

Citace - pavel kratochvil / 03.04.2015 18:37

Nějak nechápu, co se snažíte sdělit. Téměř všechny země, kde se žije dobře jsou dnes demokratické. Téměř všechny, kde se žije špatně jsou nedemokratické. To je skutečnost, ať už je pravá příčina jakákoliv. Extrémní příklady na tom nic nemění


Pokud ovšem nezaměňujete příčnu za následek - Váš příspěvek čtu jako "pokud je země demokratická, žije se tam dobře". Co když je to ale naopak "pokud se v zemi žije dobře (pokud ekonomicky prosperuje), může si dovolit ten luxus být demokratická"? Případně, co když tam vůbec není kauzalita, ale jen náhodná korelace? (Něco jako "velký prodej zmrzliny způsobuje lesní požáry" - zmrzlina se prodává hodně v létě, kdy je většinou sucho a teplo, a tudíž je větší pravděpodobnost lesních požárů?)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 1. 4. 2015 10:16
reakce na pavel kratochvil | 31. 3. 2015 23:00

Demokratické hlasování jako kontrola vlády – ano to byl kdysi původní záměr, ale jako vždy se to zvrhlo. (Stejně tak vládnutí krále „z Boží vůle“ bylo původně míněno jako omezující koncept – král měl mít na mysli, že i když je postaven nad lidmi, je nad ním Bůh a jeho vláda bude legitimní, dokud bude v mezích Božího zákona.)
Později se však obojí obrátilo proti ovládaným. Formule z „Boží vůle“ se interpretovala tak, že král má od Boha razítko k čemukoliv. A stejně tak demokratické volby se interpretují tak, že vláda má od „lidu“ razítko k čemukoliv. Toto razítko od lidu je také hlavní tezí propagandy, kterou nás krmí intelektuálové placení vládci.
Demokracie má však na rozdíl od monarchie dost podstatné nevýhody.
Prvním je ten, že dává lidem iluzi, že vládu jaksi spoluvlastní. Že když s nimi vláda bude vyjebávat, tak zvolí jinou, která bude lepší. Nebo že zítra mohou být vládou oni sami. Ve skutečnosti je ale vlastníkem vždy pouze ten, kdo přímo ovládá mocenské nástroje a kontroluje penězovody. Tato iluze spolupodílu na vládě vede ovládané k tomu, že jsou k růstu moci vlády méně ostražití a nestaví se k ní tak odmítavě, jako k růstu moci krále. Naopak v monarchii je každému jasné, že vládu nespoluvlastní, a nikdy sami vládnout nebudou. Proto jsou v tvrdé opozici k jakémukoliv růstu její moci. Proto zdanění v monarchiích rostlo násobně pomaleji.
Druhým důležitým momentem je, že dědičný monarcha vládu vlastní a chová se k ní jako vlastník. Uvažuje dlouhodobě, zvyšuje její long-term value, nikoliv krátkodobé cash-flow. Jednou ji chce předat potomkovi lepší a silnější. Optimální daně potom pro něho nejsou ty nejvyšší. Naopak, demokratický politik se k vládě chová jako dočasný správce. Jeho motivací je co nejrychleji vyplundrovat co se dá. Optimální daně jsou pro něj ty nejvyšší. Republikáni nebo demokrati, je to úplně jedno. Different assholes, same shit. Velká vláda jim nevadí, dokud oni sami vládnou. Pokud ČSSD zvýší daně, ODS to nevadí, protože v příštím nebo přespříštím volebním období budou u lizu oni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 31. 3. 2015 15:52

Tenhle rozjásaný text, ve smyslu vtipu o chlápkovi padajícím z mrakodrapu, je předčasný aprílový žert?

Autorovi zjevně uniklo, že Západní civilizační hodnoty, ty které Západ vybudovaly, již prohrály.... na Západě. Čím chceme dnes zbytek světa oslovit? Růstem státní moci, byrokracie a omezováním svobod? Daňovou genocidou střední třídy? Rozšiřováním neproduktivních parazitních tříd? Státní regulací a přerozdělováním ve prospěch oligarchie? Posíláním peněz vojensko-průmyslovému komplexu? Uměním odposlouchávat telefony a sledovat e-maily? Bombardováním cizích zemí a vyvoláváním státních převratů?

K tomu trefný postřeh profesora Zeleného ze sešlosti v Davosu: "Zatímco západní elity bezradně vzhlížejí k tomu, co udělá Yellen a Draghi, případně se chlubí, komu sankcemi zničili ekonomiku, tak čínský premiér mluví o redukci byrokracie a o masové podnikatelské ekonomice." Z hlediska dějin, Pavle Kohoute, není totiž ani tak důležité kde jsme, ale kam směřujeme.

Ale nejlepší vtip na závěr: "Kdyby Západ chtěl, mohl by Rusko i islám zničit hrubou silou." Ano, to by byl skutečný konec dějin, ale nikoliv dle Fukuyamy, ale podle knihy zjevení sv.Jana. A nový začátek... paleolitu.

Po přečtení nadpisu jsem se domníval, že půjde o nějaký text na téma "NIRP - konec historie fiat money." Toto bych nečekal ani ve snu. I když... "Psáno pro Lidové noviny" - tím se vysvětluje leccos.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 3. 2015 16:01
reakce na Jan Daniel | 31. 3. 2015 15:52

"NIRP - konec historie fiat money."? To je jako byste očekával konec historie podvojného účetnictví :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 31. 3. 2015 16:06
reakce na Richard Fuld | 31. 3. 2015 16:01

No, můžu se mýlit. Třeba opravdu budeme inkasovat úroky z půjčky na auto, platit bance úroky ze svého depozita, a bude to fungovat perfektně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 3. 2015 16:19
reakce na Jan Daniel | 31. 3. 2015 16:06

A Řecko pak bude s Japonskem rozpočtově nejodpovědnější zemí :-) Záporné úrokové sazby kopírující deflaci by mohla být cesta. Jediné co bychom museli oželet je hotovost (všude na Zemi). Faktem ale je, že na začátku bychom se nevyhnuli různým překážkám a globální zrušení hotovosti taky nebude úplně snadná záležitost. Proto si myslím, že je třeba pokračovat dál v nastoleném směru, který netrpí nějakými fatálními problémy. Pominuli tedy ty problémy, které jsme si schopni přivodit sami ignorováním základního pravidla peněžního systému v podobě účetní měny, kterým je nezpochybnitelnost úvěrové bezrizikovosti státních dluhopisů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ota Nik | 3. 4. 2015 01:39
reakce na Richard Fuld | 31. 3. 2015 16:19

Švýcarské banky nemohou platit důchody v hotovosti, a to platí i pro ostatní země.
"Strach vládců z runu na banky je skvělý!" "Peníze v hotovosti zmizí, aby nemohlo dojít k runu na banky." říká hlavní analytik Baader bank.
A bankéři jsou v klidu ať se děje co se děje. Super, ne? :-)
http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/04/01/schuldenkrise-baader-bank-erwartet-abschaffung-des-bargelds-in-europa/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 13:43
reakce na Ota Nik | 3. 4. 2015 01:39

Výběr hotovosti není jediný způsob, jak provést run na banku. Stačí, když lidé převedou své účty hromadně z jedné banky do jiných bank a daná postižená banka padne, pokud ji s likviditou nepomůže centrální banka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

1. 4. 2015 09:19
reakce na Richard Fuld | 31. 3. 2015 16:19

co se týče mě, tak až bude ČR dlužit 5 biliónů a na úrocích platit 300 miliard, tak se budu bát koupit si její dluhopis nebo investovat do fondu, kterej je má v portfoliu. Ale chápu, že můžou existovat lidé, kteří budou chtít svoje životní úspory takto bezrizikově investovat, ikdyž nečekám že na tom, vzhledem k úrokům a inflaci, bude možný vydělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:59
reakce na | 1. 4. 2015 09:19

Splacení státního dluhu představuje v podstatě pouze zdanění občanů (firem), a to zcela zbytečné a samoúčelné zdanění. Představte si stát s jedním občanem. Ten půjčí státu 100 Kč. Aby mu stát mohl dluh splatit bude muset z občana vyrazit na daních 100 Kč. Odpověď na otázku, zda půjčovat státu, se tedy zdá být jasně odpovězenou. Tím, že státu půjčím, postavím ho do situace, že mě bude muset zdanit, aby mi mohl vrátit mé peníze. Značně nesmyslná akce. Člověk si raději peníze ponechá a tím si zajistí, že ho stát nebude danit proto, že mu půjčil.

V situaci, kdy se budou občané dělit na ty, co státu půjčili a na ty, co státu nepůjčili, dojde k tomu, že všichni odvedou daně na to, aby tyto peníze byly následně převedeny na účet těch, co předtím půjčili státu. Ti co půjčili 100 dostanou zpět 100 ale část z toho si zaplatí sami sobě díky odvedené dani. Ti co státu nepůjčili nic pouze zaplatí daně. Mě přijde, že ani v tomto případě splácení státního dluhu jednoduše nedává smysl.

Smysl nedává ani případ, kdy stát prodá své dluhopisy bance, která je nakoupí za nově vytvořené peníze. V takovém případě jsou občané v případě splácení státního dluhu zdaněni, aniž mohli předchozí zadlužení státu jakkoliv ovlivnit tím, že by státu nepůjčili. Výsledkem splacení dluhu bance je pak zánik dluhu i peněz vybraných na daních za účelem splacení dluhu. Opět nikdo splacením dluhu nic nezískal.

Ze všech uvedených případů je zřejmé, že splacení státního dluhu nikomu nikdy nic pozitivního nepřineslo. Vždy došlo jen ke zdanění.

Nesmyslnost splácení státního dluhu spočívá v jednoduchém faktu, že v souhrnu občané státu dluží v podstatě sami sobě. Sami sebe pak musí zdanit, aby sami sobě mohli splatit státní dluh.

Uvedené bude platit pro 1 bilion státního dluhu, stejně jako pro 5 bilionů. Váš pohled jednotlivce (investora do státních dluhopisů) na celou situaci je tak zavádějící, protože přehlíží uvedenou podstatu státního dluhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Lazecky | 3. 4. 2015 14:52
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:59

Bohužel jste se do toho zamotal tím, že jste v tomto popisu zapoměl na význam slova "půjčka". Je to prosté - pokud občan půjčí státu dobrovolně peníze s tím, že tuto "půjčku" nebude chtít zpět aby nebyl daněn, tak to již není půjčka, ale nenávratný dar. Jelikož definice daně je, že daň je nedobrovolná, tak v tomto případě by se jednalo o dobrovolné zdanění sama sebe - půjčka v takovém případě není půjčkou, ale dobrovolným darem.

Stát si půjčuje proto, že plní svým občanům přání nad rámec vybrané daně. Nikdo nekupuje státní dluhopis s cílem, že ho nebude chtít proplatit. Jak by asi dopadla vláda, která bý řekla, že dluhopisy s desetiletou splatností, které vydal p. Fisher nebo Kalousek nebudou vyplaceny?

Dluhy států se platí nikoliv daněmi, ale poklesem životní úrovně, konfiskací majetku a úsporami . Těmi úsporami jsou i ty dluhopisy, které nebudou v případě bankrotu vyplaceny. Japonci spořící tím, že své úspory ukládají do státních dluhopisů by tak nedostali nic, o všechny úspory by přišly a určitě by nebyli rádi, že místo těch úspor mají lepší dálnici - v tom lepším případě. Daně na dluhy států nestačí ze své podstaty - dluhy by neexistovaly, kdyby stát pokrýval svou spotřebu pouze daněmi. Proto stát musí brát jinde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:08
reakce na Petr Lazecky | 3. 4. 2015 14:52

Váš příspěvek je sice pravdivý, ale týká se jen zlomku státních dluhů. Většina státních dluhů vzniká tak, že si stát půjčí od banky zbrusu nové peníze, nikoliv již existující peníze občanů.

Co se týče situace, kdy státu půjčí peníze přímo občan. Dejme tomu, že máme stát s dluhem 100 miliard a jedním milionem občanů, který zde vyrostl postupně za 10 let. Během těchto 10-ti let předpokládejme stabilní HDP ve výši 100 miliard ročně a dále předpokládejme cenovou stabilitu. Během oněch 10-ti let se veškeré dluhopisy hromadí pouze u 10 % nejbohatších občanů. Zbývajících 90% občanů nemá žádné úspory ani dluhy. Během těch 10-ti let si půjčil stát každý rok 10 miliard od oněch 10% občanů, kteří měli možnost tyto peníze uspořit a půjčit je tak státu. Dále předpokládejme, že státní dluh tedy po 10-ti letech dosáhl 100% HDP a že oněch 10% bohatých občanů se rozhodlo, že už dál nebude nakupovat státní dluhopisy, protože stát je už moc zadlužený a státu z téhož důvodu nepůjčí ani banky. V takové situaci stát přestane utrácet 10 miliard korun ročně a současně bude muset každý rok vybrat na daních o 10 miliard ročně více, aby mohl každý rok splatit jednu tranši dluhopisů. V každém z následujících let bude v ekonomice chybět kupní síla poptávky ve výši 20 miliard korun, tedy 20% původní výše HDP. To povede zcela zákonitě k dramatickému kolapsu ekonomiky, takže státní dluhy nebude možné splatit a stát zbankrotuje. Ale předpokládejme, že by se podařilo s mezinárodní pomocí prodloužit splácení státního dluhu z 10-ti na 40 let a pokles ekonomiky by tak byl "pouze" 5% ročně. Nastala by čtyřicetiletá recese, během níž by ani oněch 10% bohatých nemělo žádné zisky, pokud by z velké části rovnou nezbankrotovali. To vše jen proto, aby bohatí přeměnili své dluhopisy na hotovost. Nikdo by nic nezískal. Všichni by pouze ztratili.

Pokud máte nějakou optimističtější variantu, jak splatit státní dluh, který drží část jeho občanů, aniž byste zlikvidoval celou ekonomiku, tak sem s ním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 2. 4. 2015 07:40
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:59

Také si dovolím diskusi narušit. :) Ten kolotoč začíná v momentě, kdy stát nesplácí dluhy. Vaše úvahy se vůbec nedotýkají státu, který ty dluhy nesplácí. Berete to jednoduše tak, že stát je nedotknutelný a má snad právo dluhy nesplácet. Vůbec se nezabýváte tím, že nesplácení dluhů je samo o sobě špatné. Zkuste se podívat na situaci takto: "Splacením dluhu dostojí stát svým závazkům. Věřitel získá to, na co má právo. Navíc se dlužník učí základnímu principu, že dluhy se mají splácet. Dodržet vyřčené slovo je odměnou samo o sobě." Ve výsledku je tedy splácení dluhů spojeno s řadou pozitiv. Tato pozitiva nejste schopen vidět.

Tady je na místě říct, že Baťa se svým pohledem na ekonomickou krizi má naprostou pravdu. Jde o krizi morální především. Základní morální teze padají a s tím se dostavuje ekonomická krize. Dluhy se nesplácejí v prostředí, kde panuje nejistota ve vztazích, korupce, pomýlené vnímání ohledně základních lidských hodnot. Evropská civilizace se musí vrátit ke svým křesťanským základům. "Čiň druhému tak, jak chceš, aby ten druhý činil tobě." To je biblická zásada a bible je základním dokumentem evropské kultury. Chceš-li, aby ti někdo byl ochoten půjčit, nauč se sám půjčovat. Chceš-li, aby ti ten druhý dluh splácel, nauč se dluhy splácet. Pokud se těmto principům budeme znovu učit, pak i naším politikům přijde normální dluhy splácet. Nesplácení dluhů je důsledkem morálního úpadku jednotlivců a projevuje se ekonomickou krizí společnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:39
reakce na Michal Mrozek | 2. 4. 2015 07:40

Ten kolotoč nezačíná v okamžiku, kdy stát nesplácí své dluhy. Ten kolotoč začíná v okamžiku, kdy banka přestane refinancovat státní dluh, teprve pak se může stát, že stát nesplácí své dluhy. Zapomněl jste na ten nejdůležitější okamžik, kdy banka přestane respektovat úvěrovou bezrizikovost státu, a to je jediný problém.

Věřitel nedostane při placení stáního dluhu bance vůbec nic. Ty peníze v bance zaniknou společně s tím dluhem, takže banka nemá žádný prospěch z toho, že stát splatí svůj dluh. Má pouze velký problém, když přestane státní dluh refinancovat, což učiní ze státních dluhopisů v její bilanci velký problém, který pak musí zaplatit daňoví poplatníci. Vaše pozitiva splácení dluhů nerozporuji. Jsem proto, aby stát splácel své dluhopisy včas a současně nemám žádný problém s tím, že je bude splácet výnosem z nové emise. Je to ta nejběžnější věc na světě.

Vaše mravokárné řeči o tom, jak se musí splácet dluhy platí ale jen co se týče soukromých dluhů. Státní dluhy, které narostly do současných rozměrů, se splácet nejen objektivně nemohou ale dokonce ani nesmí, protože by to byl pouze akt čiré sebedestrukce, z kterého by neměl vůbec nikdo žádný prospěch. Ani ten dobrý pocit z toho, že dluhy se přece jen splácí, by nezavládl. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 2. 4. 2015 17:06
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:39

Je to samozřejmě očividná kravina, že dluhy na úrovni státu se nesplácí a že je to nebezpečné. Tímto rčením jen odůvodňujete zvyšování daní. Věřitel si najde cestu, jak své peníze získat, pokud není hloupý. Také to může skončit třeba válkou. Z toho vyplývá mimo jiné, že jste se zloději jedna ruka, protože hájíte stát, který se zavázal splácet v předem stanoveném splátkovém kalendáři a dopředu říká, že jistinu platit nebude. Hájíte zlodějské praktiky.

Tragicky se mýlíte, spíše ale úmyslně šíříte tuto demagogii. Peněžní zásoba není bezedná, nemůžeme si dovolit vše, co chceme. Hezky to vylíčil v debatě Sulík, když se ptal, koho ještě se rozhodne Evropská unie kromě Řeků zachránit. Albánii? Somálsko? Celý svět? Poslední, kdo se o to pokusil, byl Bruce Willis. Pokud by to šlo, máme rázem ráj na zemi. Proč tady tedy ještě není, když je to tak prosté?

Vy říkáte, že státní dluhy se neplatí. To je lež jako věž. Platí to obyčejní lidé. Buď to platí v daních, anebo to platí ve zhoršujícím se životním standardu. Přinejhorším to mohou zaplatit válkou. K tomu spějeme, pokud neopustíme tuto bláznivou tezi: Dluhy se neplatí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 15:14
reakce na Michal Mrozek | 2. 4. 2015 17:06

Podle Vás: "Je to samozřejmě očividná kravina, že dluhy na úrovni státu se nesplácí a že je to nebezpečné. Tímto rčením jen odůvodňujete zvyšování daní." Lepší protimluv bych si dovedl jen těžko přestavit. :-) Naopak splácení státních dluhů vede nevyhnutelně k růstu daní, kterými budou dluhy spláceny.

Proč by mělo skončit válkou nesplácení státních dluhů, které budou donekonečna refinancovány? Není nejmenší důvod.

Nikde nepíšu, že stát nebude platit jistinu. V rámci refinancování státního dluhu samozřejmě dochází ke splácení aktuálních dluhopisů penězi získanými prodejem nových dluhopisů.

Peněžní zásoba je bezedná, stejně jako je neomezena výše úspor a produkce. Otázka, co si můžeme dovolit s tím nesouvisí. Každý jednotlivec si může dovolit jen to na co má. A stát si musí při zadlužování počínat odpovědně, aby nedocházelo k narušení stability ekonomiky.

EU, resp. Trojka nikoho nezachraňuje. Trojka Řecko likviduje. Pouze snad Somálsku by Trojka nemohla nijak uškodit, protože horší už to tam asi být nemůže.

Státní dluhy se neplatí. Občané si daněmi zaplatí sotva 90% výdajů státu. Proto taky mají drtivá většina států každoroční rozpočtové schodky a jejich dluhy permanentně rostou.

Jak asi platí státní dluhy zhoršujícím se životním standardem? Ty úroky, co stát platí jdou těm občanům, co drží úspory. Těm se nic nezhoršuje.

A zhoršování životní úrovně těch ostatních? Za to nemohou státní dluhy. Ty naopak jejich životní úroveň uměle vylepšují. Za zhoršování životní úrovně lidu obecného může téměř výhradně tzv. "tržní přerozdělování".

K obecnému rozvratu současné civilizace vede naopak umíněná a nesmyslná snaha splácet státní dluhy. V reálu to můžeme vidět právě v Řecku. A pokud se tato móda rozšíří, pak nás čeká další Velká krize, která samozřejmě neskončí jinak než krvavou revolucí nebo světovou válkou, spíše však vlnou hladomorů, které vyhladí celé národy rezignovaného obyvatelstva.

Pane je to přesně naopak, než to tady líčíte. Doteď se státní dluhy nesplácely a utěšeně rostly i s úsporami a byl klid a prosperita. Teprve poté, co se Američani vyvolali zcela neuvěřitelnou hypotéční krizi, zachráněné panikářské banky vyvolali zcela absurdní "dluhovou krizi" v EU, kterou ani na rozdíl od Američanů, EU neumí nebo spíš nechce řešit.

Jediná záchrana západního světa spočívá v obnovení respektu základnímu pravidlu současného finančního systému, tedy že vládní závazky jsou zcela bezrizikové. Ignorování pravidel vede vždy k závažným problémům, jejichž řešení nespočívá v ničem jiném, než v návratu k opuštěnému pravidlu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:39
reakce na Michal Mrozek | 2. 4. 2015 07:40

Ten kolotoč nezačíná v okamžiku, kdy stát nesplácí své dluhy. Ten kolotoč začíná v okamžiku, kdy banka přestane refinancovat státní dluh, teprve pak se může stát, že stát nesplácí své dluhy. Zapomněl jste na ten nejdůležitější okamžik, kdy banka přestane respektovat úvěrovou bezrizikovost státu, a to je jediný problém.

Věřitel nedostane při placení stáního dluhu bance vůbec nic. Ty peníze v bance zaniknou společně s tím dluhem, takže banka nemá žádný prospěch z toho, že stát splatí svůj dluh. Má pouze velký problém, když přestane státní dluh refinancovat, což učiní ze státních dluhopisů v její bilanci velký problém, který pak musí zaplatit daňoví poplatníci. Vaše pozitiva splácení dluhů nerozporuji. Jsem proto, aby stát splácel své dluhopisy včas a současně nemám žádný problém s tím, že je bude splácet výnosem z nové emise. Je to ta nejběžnější věc na světě.

Vaše mravokárné řeči o tom, jak se musí splácet dluhy platí ale jen co se týče soukromých dluhů. Státní dluhy, které narostly do současných rozměrů, se splácet nejen objektivně nemohou ale dokonce ani nesmí, protože by to byl pouze akt čiré sebedestrukce, z kterého by neměl vůbec nikdo žádný prospěch. Ani ten dobrý pocit z toho, že dluhy se přece jen splácí, by nezavládl. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:40
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:39

Omlouvám se o dublování příspěvku. Nějak jsem se překlikl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:56
reakce na | 1. 4. 2015 09:19

Splacení státního dluhu představuje v podstatě pouze zdanění občanů (firem), a to zcela zbytečné a samoúčelné zdanění. Představte si stát s jedním občanem. Ten půjčí státu 100 Kč. Aby mu stát mohl dluh splatit bude muset z občana vyrazit na daních 100 Kč. Odpověď na otázku, zda půjčovat státu, se tedy zdá být jasně odpovězenou. Tím, že státu půjčím, postavím ho do situace, že mě bude muset zdanit, aby mi mohl vrátit mé peníze. Značně nesmyslná akce. Člověk si raději peníze ponechá a tím si zajistí, že ho stát nebude danit proto, že mu půjčil.

V situaci, kdy se budou občané dělit na ty, co státu půjčili a na ty, co státu nepůjčili, dojde k tomu, že všichni odvedou daně na to, aby tyto peníze byly následně převedeny na účet těch, co předtím půjčili státu. Ti co půjčili 100 dostanou zpět 100 ale část z toho si zaplatí sami sobě díky odvedené dani. Ti co státu nepůjčili nic pouze zaplatí daně. Mě přijde, že ani v tomto případě splácení státního dluhu jednoduše nedává smysl.

Smysl nedává ani případ, kdy stát prodá své dluhopisy bance, která je nakoupí za nově vytvořené peníze. V takovém případě jsou občané v případě splácení státního dluhu zdaněni, aniž mohli předchozí zadlužení státu jakkoliv ovlivnit tím, že by státu nepůjčili. Výsledkem splacení dluhu bance je pak zánik dluhu i peněz vybraných na daních za účelem splacení dluhu. Opět nikdo splacením dluhu nic nezískal.

Ze všech uvedených případů je zřejmé, že splacení státního dluhu nikomu nikdy nic pozitivního nepřineslo. Vždy došlo jen ke zdanění.

Nesmyslnost splácení státního dluhu spočívá v jednoduchém faktu, že v souhrnu občané státu dluží v podstatě sami sobě. Sami sebe pak musí zdanit, aby sami sobě mohli splatit státní dluh.

Uvedené bude platit pro 1 bilion státního dluhu, stejně jako pro 5 bilionů. Váš pohled jednotlivce (investora do státních dluhopisů) na celou situaci je tak zavádějící, protože přehlíží uvedenou podstatu státního dluhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ota Nik | 3. 4. 2015 02:36
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:56

Mluvíte mi z duše pane Fulde. Myslím, že Japonci ten systém pochopili dokonale. 95% dluhu japonské vlády drží Japonci a japonské subjekty. Nemají problém s jeho spácením. Nikdo to nechce, protože by to sám musel zaplatit.
Podobně fungují i USA, kde FED drží dobrých 40% vládního dluhu a dalších řekněme 30% americké nebo spřátelené subjekty.
Nejedná se o nic jiného než o tok peněz v hospodářství. Když sílí, tak mají hospodářské subjekty kladná očekávání a je boom. Když slábne, tak přichází krize. Je třeba ho nějak udržovat mírně zesilující, a to dělá vláda skrze své investice. Dodává do proudu peněz v hospodářství vytvářejícího pracovní místa to co se tam ztrácí vlivem úroku a toho co pak z hospodářství vytvářejícího pracovní místa "mizí" v kruhu tržních investic do cenných papírů.
Tricke-down economy funguje jen do jisté míry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:28
reakce na Ota Nik | 3. 4. 2015 02:36

Dobrý den pane Niku. Jsem rád, že se tady objevil, někdo, kdo je schopen ocenit mé názory.

Koncept prosakování bohatství dolů je až směšně naivní. Naopak zde můžeme spíše hovořit o konceptu vzlínání bohatství nahoru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 09:36
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:56

Dobry den pan Fuld

Myslim ze zabudate na uroky zo statneho dlhu. Je jasne ze staty svoje dlhy nesplacaju (spravne slovo by bolo neznizuju), ale refinancuju (splacaju novymi dlhmi). Jedine realne naklady statu su uroky zo statneho dlhu. Na tie vezme stat peniaze kde?

- Bud zdanenim obcanov/firiem, cize plati cim vyssi statny dlh, tym vyssie splatky urokov a vyssie dane
- Dalsim pozicanim si, cize zvysenim statneho dlhu, pricom dlh rastie exponencialne

Dalsi sposob je nakup statnych dlhopisov centralnymi bankami za netrhove uroky (blizke 0), cim staty ziskaju sposob ako sa zadlzovat takmer bez obmedzenia a nasledne zvysovat objem penazi cez statne vydaje.

Neviem ako Vam, ale mne ziadna z horeuvedenych moznosti nepripada ako dlhodobo udrzatelna... aj preto ze staty si nepoziciavaju len na investicie, ale najma na spotrebu/kupovanie volicov.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:48
reakce na Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 09:36

Na úroky si "nevydělá" žádný stát, který má schodkové hospodaření. Platí tedy, že drtivá většina států si "nevydělá" ani na úroky. To je skutečnost, o které jsem si myslel, že je naprosto zřejmá a že není třeba toto vůbec řešit. Jediným problémem jsou pak zase banky, jejichž nerespektování bezrizikovosti státních dluhopisů se projevuje rizikovou prémií u výnosu státních dluhopisů. Budou-li banky respektovat úvěrovou bezrizikovost státních dluhopisů, nebudou ani problémy s výší výnosů státních dluhopisů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 2. 4. 2015 15:14
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:48

Citace - Richard Fuld / 02.04.2015 11:48

Na úroky si "nevydělá" žádný stát, který má schodkové hospodaření. Platí tedy, že drtivá většina států si "nevydělá" ani na úroky. To je skutečnost, o které jsem si myslel, že je naprosto zřejmá a že není třeba toto vůbec řešit. Jediným problémem jsou pak zase banky, jejichž nerespektování bezrizikovosti státních dluhopisů se projevuje rizikovou prémií u výnosu státních dluhopisů. Budou-li banky respektovat úvěrovou bezrizikovost státních dluhopisů, nebudou ani problémy s výší výnosů státních dluhopisů.


Pokud si to tedy překládám správně, banky se podle Vás chovají špatně, protože odmítají refinancovat dluhy států, přičemž neberou v úvahu, že stát nemůže zkrachovat, tudíž jsou státní dluhy naprosto bez rizika, je to tak?

Pokud je tohle ten základní kámen Vaší teorie (nebo teorie pana Patty, opravdu nevím kdo s tímhle přišel jako první), je to podle mne ten nesmysl, na kterém se celá ta teoretická stavba boří. To že stát nemůže zkrachovat je nesmysl ověřený empiricky mnohokrát. No a pokud stát může zkrachovat, ale banky mají podle Vás brát státní dluhopisy za bezrizikové, je to (s odkazem na předchozí větu) nesmysl taky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:46
reakce na Petr Bárta | 2. 4. 2015 15:14

Ano základním kamenem peněžního systému je úvěrová bezrizikovost vládních závazků, včetně státních dluhopisů.

Co se týče Vašeho tvrzení, že státní dluhopisy nelze považovat za bezrizikové, protože už v minulosti došlo k selhání jejich emitentů. Je to naopak. Empiricky je pouze prokázáno, že když banky nerespektovaly úvěrovou bezrizikovost státních dluhopisů, pak právě z tohoto důvodu došlo k selhání emitentů.

Nikde netvrdím, že stát nemůže reálně zkrachovat. Pouze tvrdím, že pokud je respektována bezrizikovost vládních závazků, nemůže dojít k selhání státu, protože stát si může bez problému vždy půjčit na to, aby své splatné závazky splatil, resp. aby je refinancoval.

Podstata je v tom, že stát je vlastně prostředí, v němž je dán obsah slova krach. Pokud by měl zkrachovat i samotný stát, pak termín krach ztrácí obsah a význam. To souvisí právě s paradoxem, že v případě státního dluhu jsou věřiteli a zároveň i dlužníky (kteří musí dluh uhradit svými daněmi) občané daného státu. Je to stejné, jako by mělo dojít k tomu, že firma se ocitne v insolvenci v okamžiku, kdy dluží příliš mnoho peněz svému majiteli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 13. 4. 2015 09:52
reakce na Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:46

Citace - Richard Fuld / 08.04.2015 14:46

Ano základním kamenem peněžního systému je úvěrová bezrizikovost vládních závazků, včetně státních dluhopisů.

Co se týče Vašeho tvrzení, že státní dluhopisy nelze považovat za bezrizikové, protože už v minulosti došlo k selhání jejich emitentů. Je to naopak. Empiricky je pouze prokázáno, že když banky nerespektovaly úvěrovou bezrizikovost státních dluhopisů, pak právě z tohoto důvodu došlo k selhání emitentů.


Tohle můžete prohlásit o jakémkoliv dlužníkovi, nejen o státu - tedy "Franta Novák nezkrachoval protože neměl peníze na hrazení svých dluhů, on zkrachoval proto že banky nerespektovaly bezrizikovost Frantova dluhu, protože Franta si přece kdykoliv mohl půjčit v jiné bance na splacení svých dosavadních dluhů..." No a jestli tomuhle opravdu věříte, je asi opravdu jakákoliv další diskuse zbytečná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 4. 2015 10:44
reakce na Petr Bárta | 13. 4. 2015 09:52

Franta nemá své občany, kteří drží úspory v objemu jeho dluhu. Naproti tomu stát je těmito občany. Je to zadlužený stát, který utratil půjčené peníze a tyto peníze skončily na účtech jeho občanů. Zde není bankrotová situace. Franta, co nic nemá jenom dluhy, je úplně jiná situace. Proto státu taky pořád banky půjčovali. Frantovi bez majetku, který by dal do zástavy nepůjčí žádná banka ani korunu.

Stát po splacení svých dluhů je stejně bohatý, jako před jejich splacení. Jediná změna spočívá v tom, že před splacením státního dluhu zde byl zadlužený stát a bohatí občané, po splacení státního dluhu zde bude oddlužený stát a chudí občané. Před splacením dluhu zde byli bohatí i chudí občané. Po splacení státního dluhu zde budou jen chudí občané. Splácení státního dluhu je nesmysl, který nemá žádné pozitivum a má jen negativa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 13. 4. 2015 20:17
reakce na Richard Fuld | 13. 4. 2015 10:44

Promiňte, ale stát není (pouze) souhrn občanů, a už vůbec nejsou občané majetkem státu, se kterým si "stát" může disponovat podle libosti, a tudíž může libovolně zdaňovat peníze, které mají občané na svých účtech.
Tedy, alespoň já se za majetek státu rozhodně nepovažuji, a můj majetek (v libovolné formě, tedy ani v té podobě fiat money) není majetkem státu. Pokud mi ho politici, kteří ten stát vedou, chtějí pod libovolnou záminkou vzít, považuji to za krádež, protože ten majetek, který mám, jsem získal na základě dobrovolné výměny své práce a svých schopností s jinými lidmi, kteří mou práci a mé schopnosti ocenili tak, že jsme se domluvili na výměně (jejich majetek za moji práci). Neobchoduji se státem, státu odevzdávám jen to co mi násilím odebere (například výhružkami vězením v případě, že se nenechám okrást - pardon, zdanit). Některé služby od státu odebírám, protože je považuji za výhodné, ale raději bych byl, kdyby mi tytéž (a pravděpodobně lepší) služby mohl nabídnout někdo jiný na základě oboustranné dohody - jenže to není možné, protože "stát" takové služby neumožňuje provádět nikomu jinému než "sobě". No a tohle je typický znak mafie... Z mého pohledu je tedy stát jen a pouze mafie, a nic na tom nemění, že některé z jeho služeb mohou být užitečné. Je to pouze analogie toho, kdy Vám jedna odnož mafie (která je "vládcem" na svém území) nabízí "ochranu" před jinou mafií...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 12:54
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:48

cize presadzujete moznost cislo 2: splacanie urokov novymi dlhmi a nasledny exponencialny rast statneho dlhu. Alebo mi nieco uniklo?:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:23
reakce na Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 12:54

Refinacování státního dluhu a jeho navyšování o nový schodek rozpočtu, který obsahuje i úroky, není neudržitelný koncept. O úroky totiž rostou rovněž úspory, kterými je onen státní dluh kryt.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 1. 4. 2015 16:30
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 14:56

Zase to tu idete zamorit vasimi teoriami o nekrytych peniazoch?

Nie ste nahodou profi-troll, plateny CNB alebo FED-om?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 4. 2015 19:29
reakce na Martin Risik | 1. 4. 2015 16:30

Člověče, diskutuji zde s jiným přispěvatelem. A na rozdíl od Vašeho příspěvku, píšu k věci, kterou ten přispěvatel zmínil. Podle definice jste trollem právě Vy, jestli jste si toho nevšiml. Narušujete věcnou diskuzi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 1. 4. 2015 22:58
reakce na Richard Fuld | 1. 4. 2015 19:29

Pan Fuld, mohol by som si od Vas pozicat? Takych 10 milionov ceskych inflacnych by mi stacilo...

Nebojte sa, urcite Vam to splatim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:27
reakce na Martin Risik | 1. 4. 2015 22:58

Tak pokud si těch 10 milionů, co Vám půjčím uložíte u mě v trezoru, tak Vám je půjčím. Když si půjčí stát a ty peníze pak leží na účtech občanů toho státu, pak jde o obdobnou situaci. Stát = jeho občané.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 14:42
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:27

:) lenze stat si nepoziciava na to aby nechal peniaze lezat v bankach, stat si peniaze poziciava predovsetkym na to aby ich mohol rozflakat.

Stat=obcania statu plati len pokial ide o platenie dani, inak stat=oligarchovia.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 14:49
reakce na Tomas Kaleta | 2. 4. 2015 14:42

To ano. Ale platí, že stát = občané státu, u nichž ty utracené peníze skončí a které může onen stát kdykoliv zdanit, pokud si o tom občané demokraticky rozhodnou a nebude tomu bránit Ústava, či jiné principy. To, že stát v praxi ovládají oligarchové na uvedeném nic nemění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 2. 4. 2015 14:30
reakce na Richard Fuld | 2. 4. 2015 11:27

To je divna paralela.

Ak by aj platilo, co ste napisali, ze stat=jeho obcania, tak tym padom obcania su "trezorom" statu, co si myslim, ze je daleko od pravdy, pretoze obcania mozu svoje peniaze minut.

Ked by som si ja pozical od vas a ulozil tie peniaze do vasho trezoru,t.j. nemal by som nad nimi kontrolu, aky by to malo zmysel? Leda tak pre vas, keby ste mi vyrubili percenta na tu "pozicku".

To, co tu vo vasich prispevkoch obhajujete, mozno dava zmysel v nejakom divnom virtualnom svete ale v realnom svete si proste nemozte pozicat, nech ste akykolvek subjek (stat) a potom dlh jednoducho vymazat, lebo je ten dlh v nejake "uctovnej" mene. A este sa pritom rozculovat, ze uz vam nechcu pozicat.

Tento experiment s nekrytymi a neobmedzenymi peniazmi neskonci dobre, bez ohladu kolko ucenych knih na temu uctovnych penazi vyjde. Je to proste do neba volajuce klamstvo a ked si ludia uvedomia pravdu, tak to cele skolabuje. A to bude jazda...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 4. 2015 15:36
reakce na Martin Risik | 2. 4. 2015 14:30

Občané mohou své peníze utratit a pak se ale pouze přesunou k jiným občanům. V objemu peněz vlastněných občany se to neprojeví. Ostatně vždy tvrdím, že státní dluh by měl být v relaci s úsporami domácností.

No kdybyste si půjčil ode mě s tím, že peníze zůstanou v mém "státu" Vám nedává smysl, protože zde chybí onen aspekt občané = stát.

To co v mém příspěvku ilustruji je princip, který je obsažen i v reálném světě. Státní dluh i úspory občanů jsou zcela reálné.

Nikde nepíšu o tom, že by stát měl mazat své dluhy. Naopak jsem zásadní odpůrce mazání, či odpouštění státních dluhů, protože s těmi dluhy by musely zaniknout i peníze, těmi dluhy kryté. Každá koruna dluhu je také koruna, kterou někdo jiný vlastní. Odpouštět státu by tak mohli pouze vlastníci oněch peněz.

Banky při respektování pravidla, že státní závazky jsou bezrizikové nemají důvod odmítat refinancování státního dluhu, protože je to pro ně zcela bezrizikový a ziskový obchod.

Účetní peníze není nějaký experiment. Účetní peníze už jsou zde velmi dlouhou dobu a jediné problémy s tímto systémem způsobovalo lhaní bank, že jsou ty peníze zcela nebo částečně kryty nějakou komoditou. Od té doby, co je zřejmé, že účetní peníze jsou kryty pouze aktivy bank, jsou krize vyvolané snahou směnit bankovky za kov dávnou minulostí.

Množství účetních peněz není problém, protože velká část z nich leží v úsporách nebo obíhá v kasínu zvaném kapitálový trh. Účetní peníze jsou ideální prostředek směny a špatný uchovatel hodnoty. Pokud lidé hromadí velké objemy účetních peněz v domnění, že tím hromadí majetek, pak vystřízlivění z tohoto omylu může mít ničivé ale i prospěšné účinky. Záleží na intenzitě a náhlosti takového zjištění. To ale není problém účetních peněz, ale těch kteří je používají v rozporu s jejich imanentními vlastnostmi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 31. 3. 2015 15:45

"Ideálním uspořádáním je západní společnost, založená na liberální demokracii a kapitalismu s prvky sociálního státu. Lepší způsob organizace společnosti – tvrdil Fukuyama – již nelze vymyslet." Pod toto tvrzení bych se klidně podepsal. V tomto má samozřejmě Fukuyama pravdu. Pravdu má ale také Huntington, že Fukuyamovu pravdu ostatní nebudou přijímat s lehkostí a že se nás budou zřejmě snažit přesvědčit o té jejich pravdě.

A my jim to navíc usnadníme tím, že se Fukuyamovy pravdy nebudeme držet a že z liberální demokracie vytvoříme parodii na demokracii a kapitalismus "osvobodíme" od jakýchkoli prvků sociálního státu. Sami si ten nejlepší způsob organizace společnosti zlikvidujeme při jeho "vylepšování" a ostatním se pak nebudeme moci divit, že ten náš způsob organizace společnosti nejenže nepřijmou ale budou se nás dokonce snažit přesvědčit o jeho špatnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 31. 3. 2015 06:44

"....zdá se, že v žebříčku ruských hodnot stojí impérium výše než prosperita..."

Inu, o relativně liberální společnost se Rusko pokoušelo v 90. letech. S výrazným neúspěchem, propad životní úrovně byl dost drastický i na ruské poměry. Pokud za posledních 15 let vzrostly průměrné příjmy v Rusku 8x (!), tak celkem chápu, že dávají přednost autoritativnímu Putinovi. Souvisí to zřejmě i s tím, že tam prostě demokracie nefunguje. Ale taky to ukazuje na to, že demokracie je závislá na určité míře prosperity. Ostatně ekonomické potíže jsou i za maďarským ústupem od liberální demokracie v posledních letech.

"Japonsko v tomto směru úspěšně napodobilo Západ, protože Američané je k tomu donutili. Podobně i Jižní Korea a Tchaj-wan."

Z osobní zkušenosti bych namítnul, že tyto země sice mají hospodářské a politické uspořádání podobné Západu, ale mentalitu lidí naprosto odlišnou. A jak z dějin víme (např. v případě Německa) politický systém lze rychle odhodit, pokud se podmínky změní. Opět bych upozornil na to, že bez prosperity demokracie rychle hyne.

"Síla Západu spočívá v tom, že demokracie je patrně nejsilnějším známým antikorupčním činitelem. Svobodu za bohatství nelze vyměnit."

Jak vám místní jehovisté sdělí, tak nejlepší recept na odstranění korupce je zrušení státu. Tak to určitě ano. A kromě toho i na odstranění civilizace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 31. 3. 2015 09:38
reakce na Martin Brezina | 31. 3. 2015 06:44

Jo tak, on autoritativní Puťka byl takový frajer, že dokázal zvýšit tržní cenu ropy na pětinásobek a tím získal pro Rusko peníze za jedinou ruskou komoditu, o kterou je v zahraničí ještě zájem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!