Na velikosti záleží. Jak ale zvládnout banku XXL?

Banky nadbíhají movitým klientům a leckdy při tom balancují na hraně zákonů. Někdy se dostanou až za ni – jako HSBC v kauze, kterou dnes známe jako Swiss Leaks.

Ženevská větev zmíněného bankovního holdingu (HSBC Private Bank Suisse) pomáhala prominentním klientům obcházet daňové úřady. Byli mezi nimi politici, byznysmeni, celebrity ze showbyznysu i špičkoví sportovci. Celkem jim banka ušetřila stovky milionů eur.

Lumpárnu odhalil před sedmi lety zaměstnanec banky – ajťák Hervé Falciani. Z archivovaných záznamů bankovních konverzací s klienty zjistil, že bankéři nabízejí daňové úniky (v Česku daňovou optimalizaci) jako běžnou bankovní službu.

Finta skrytá za bankovním tajemstvím

Ženevská HSBC využívala díru v evropské směrnici o zdanění úrokových příjmů. Podle normy, kterou převzalo i Švýcarsko, jsou banky povinny zajistit domovským státům klientů takové informace, aby v těchto zemích mohly být jejich příjmy zdaněny. Jenže směrnice se týká pouze jednotlivců, nikoli společností. HSBC tedy převáděla peníze zahraniční klientely na účty fiktivních firem bez jakéhokoli obratu založených v daňových rájích.

Falciani si data z let 2005 až 2007, která obsahovala jména klientů, čísla jejich účtů i záznamy o komunikaci s bankou, začal ukládat. Postupně se zmocnil 60 000 souborů s údaji o 100 000 klientů a jejich účtech. Soubory obsahovaly také černá konta „vyhlášených“ klientů, jejichž jména jsou zmiňována Mezinárodním soudním dvorem OSN například v souvislosti s pašováním zbraní, organizací krvavého obchodu s diamanty v Zimbabwe nebo úplatkářstvím.

Na Falcianiho stopu se časem dostala švýcarská policie a začala ho vyslýchat pro podezření z krádeže dat. Falciani proto naložil rodinu do auta a přejel hranici do Francie, kde soubory předal tamějšímu ministerstvu financí.

Data se dostala do rukou tehdejší francouzské ministryně financí Christine Lagardové. Pozdější šéfka Mezinárodního měnového fondu spustila lavinu vyšetřování – předala justici údaje o francouzských klientech banky a poskytla dalším státům data o jejich občanech, klientech HSBC. Poté se „Falcianiho seznamy“ objevily v novinách.

Francii pomohla kradená data odhalit stovky daňových podvodů a vymoci 350 milionů uniklých eur. Ještě úspěšnější bylo Německo, které dokázalo dodatečně vybrat 650 milionů eur.

Švýcaři mezitím dali na vědomí že „pískat na píšťalku“ se v konfederaci helvétského kříže trestá. Whistleblowera Falcianiho obvinili z krádeže dat, porušení bankovního tajemství a průmyslové špionáže. Vydali na něj mezinárodní zatykač.

Pro úplnost dodávám, že švýcarská prokuratura začala vyšetřovat i činnost ženevské HSBC.

Generál netuší, co dělají vojáci

„Swiss Leaks“ patří k největším poválečným skandálům v evropském bankovnictví. Není to ale první velký skandál druhdy ctihodné finanční instituce.

HSBC, posuzováno tržní hodnotou největší banka v Evropě a měřeno kapitálem pátá největší na světě, platila už v minulých letech vysoké pokuty nebo odškodné v rámci mimosoudních vyrovnání. Byla trestána za to, že napomáhala prát špinavé peníze a manipulovala s úrokovými sazbami eura. Kromě toho čelila podezření z převodu miliard dolarů do států, na které se vztahují embarga, zejména do Íránu.

HSBC (The Hongkong and Shanghai Banking Corporation – podle prvních poboček založených před 150 lety v Hongkongu a Šanghaji) však v bankovním světě není jedna černá ovce. Pokuty za porušení zákonů a bankovních regulací platily v uplynulých letech mimo jiné UBS, Credit Suisse (obě souhlasily s pokutou za to, že pomáhaly Američanům vyhnout se daním), Deutsche Bank, Société Générale nebo JPMorgan. Tyto bankovní domy mají obdobně jako HSBC dlouhou historii a patří k největším.

Poměřováno holdingem HSBC vypadají bankovní míry XXL takto: 6100 poboček v 73 státech, čtvrt milionu zaměstnanců a 51 milionů klientů.

A to HSBC podstoupila odtučňovací kúru. Během čtyř let se zbavila šesti desítek aktivit a 41 000 zaměstnanců. Přesto je dosud gigantická.

Jenže právě v tom může být problém. „Pokud jsou [bankovní holdingy] příliš velké na to, aby padly, jsou příliš velké, aby se daly řídit. Jsou ale také příliš velké i na to, aby byly pohnány ke korporátní odpovědnosti?“ cituje agentura AP Crawforda Spencera, účetního experta z anglické Warwick Business School.

Šéf skupiny HSBC Stuart Gulliver během slyšení ve finančním výboru britské Dolní sněmovny korporátní odpovědnost odmítl. Prohlásil, že za skandál odpovídají pouze manažeři švýcarské větve, kteří o postupu podřízených věděli, ne ale londýnské ústředí holdingu.

Gulliver se přirovnal ke generálovi ve štábu, který nemůže ručit za každého vojáka v terénu. Připustil jen to, že je povinen zajistit nápravu a ujistil poslance: „Nastavili jsme takové postupy, aby se podobné případy nemohly opakovat.“

Proč ale holding HSBC takové postupy nezavedl dřív?

Měsíc růžového formuláře: Přiznáváme a platíme daně v roce 2015

My víme, že se daně mají platit. A nejen to. Víme také, jak vysoké, kdy, jak. A vy už máte hotové daňové přiznání? Žádnou paniku, s námi to zvládnete snadno. Na Peníze.cz máme čerstvé a přehledné informace:

• Daň z příjmů: Kdo se musí v roce 2015 přiznat
• Daňové přiznání a výdajové paušály: Letošní pravidla a úskalí
• Daňové úlevy a odpočty: Jak si snížit daně
• Jak podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmů v roce 2015

Máme aktuální formuláře, včetně interaktivních:

• Přiznání k dani příjmů za rok 2014
• Přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny

Naše kalkulačky počítají za vás:

• Daňová kalkulačka pro OSVČ 2015 – výpočet daně 2014
• Daňová kalkulačka 2015 - výpočet daně 2014

Kdo získá skalpy bankéřů?

HSBC je teď vyšetřována v deseti státech. Pouze francouzská justice přitom ponechává otevřenou možnost, že žaloba se bude vztahovat nejen na ženevskou dceru, ale také na její londýnskou matku.

Andrew Bailey, náměstek guvernéra Bank of England pro bankovní regulaci, při slyšení ve finančním výboru britské Dolní sněmovny prohlásil, že šéfové holdingu by za daňové machinace v ženevské HSBC měli převzít osobní odpovědnost. V článku pro deník Financial Times pak navrhuje, aby drakonickými pokutami nebyly trestány banky, ale špičkoví manažeři bank.

„Nechceme sbírat skalpy nebo vyrábět exemplární viníky, naším cílem je přimět vedení bank k odpovědnosti. Manažer deleguje úkoly a práci, nemůže ale delegovat odpovědnost za chování a pověst firmy,“ píše Bailey.

Jak nakonec aféra Swiss Leaks dopadne? Tipuji, že obdobně jako většina případů porušení evropské bankovní legislativy. Banka zaplatí pokuty, několik bankéřů přejde z jedné banky do druhé a senior manažeři z londýnského ústředí zůstanou skryti za spletitou strukturou bankovní skupiny.

Jenže kdo ví. Za jisté lze pokládat jen to, že HSBC skandál ustojí. Je přece příliš velká na to, aby padla.