Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Němci prokázali, že Tsipras není Batman, ale obyčejný netopýr

| 2. 3. 2015 | Vstoupit do diskuze

Řek, Portugalec a Španěl si v baru objednají drink. Kdo zaplatí účet? No přece Němec. Tady ale legrace končí, protože Němec chce mít účet pod kontrolou, a tak rozhoduje, co se v baru bude pít.

Němci prokázali, že Tsipras není Batman, ale obyčejný netopýr

Šéf americké diplomacie Henry Kissinger si v sedmdesátých letech posteskl, že neví, komu zatelefonovat, když chce mluvit s Evropou. Není to jasné ani po čtyřech desítkách let. A to má Unie svého prezidenta (předsedu Evropské rady) a šéfdiplomatku (vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) – Poláka Donalda Tuska a Italku Federiku Mogheriniovou.

Pokud ale chcete mluvit s eurozónou, nemusíte tápat. V takovém případě stačí zatelefonovat německému ministru financí Wolfgangu Schäublemu.

Socialismus na vlastní náklady

Bylo to patrné i pro nezasvěcené pozorovatele: Spor o prodloužení úvěrové pomoci Řecku se nevedl mezi řeckým kabinetem a „zbytkem“ eurozóny, ale mezi dvěma vládami – řeckou a německou. Ostatní, včetně formálního předsedy euroskupiny Nizozemce Jeroena Dijsselbloema, vystupovali jako komparzisté.

Americká televize CNBC popsala konflikt jako boj „Batmana“ (řeckého premiéra Alexise Tsiprase) a „Robina“ (řeckého ministra financí Janise Varufakise). Pokud by v obsazování rolí netopýří story televize pokračovala, patrně by za ledového Mr. Freeze prohlásila Schäubleho a úloha jedovaté Poison Ivy by připadla kancléřce Angele Merklové.

Všichni čekali na verdikt německého ministra, německé vlády a nakonec Spolkového sněmu. Němečtí poslanci v pátek poskytli Řekům další čtyři měsíce na to, aby se vyhnuli bankrotu. Usnesení o prodloužení úvěrové pomoci schválili jasnou většinou. Řekům ale vyslali jednoznačný vzkaz, který formuloval mluvčí vládní SPD pro rozpočtovou politiku Carsten Schneider: „Pomoc musí sloužit výhradně tomu, aby Řecko udrželo finanční stabilitu. Pokud bude chtít řecká vláda z peněz daňových poplatníků jiných států financovat volební sliby, je to nepřijatelné. Jsme pro sociální spravedlnost, Řecko si ji ale musí hradit ze svých peněz.“

Hände hoch, pravil Schäuble

Ledový Schäuble zmrazil Řeky hned zkraje. Jejich požadavek, aby věřitelé rozvolnili rozpočtová pravidla předepsaná Řekům, smetl ze stolu a dal jim na vybranou: bezpodmínečná kapitulace, nebo odchod zadním vchodem.

Křesťanský demokrat z Bádenska se postavil do čela severních zemí euroskupiny, které trvaly na tom, že úvěrová pomoc bude pokračovat pouze za dříve dohodnutých podmínek. Přiměl marxisty vedený kabinet z Athén, aby slíbil, že nezruší závazky bývalých řeckých vlád a nebude vést politiku, která by mohla zmařit dohodnuté rozpočtové cíle.

V “rezignačním“ prohlášení, které Tsiprasova vláda přiložila k žádosti o prodloužení pomoci, tak nebyly klíčové body programu radikální levice Syriza jako zvyšování minimálních mezd (z 580 eur na 751      eur), „vánoční“ bonusy důchodcům, přijetí propuštěných státních úředníků zpět do práce a konec privatizací. Zato v něm řecká vláda ujišťuje, žev privatizačních projektech bude pokračovat a v sociální části dokumentu pouze obecně prohlašuje, že bude snižovat nezaměstnanost a chudobu.

Tsipras s Varufakisem prostě kapitulovali. A bezpodmínečně. Ukázalo se, že řecký premiér není žádný Batman, ale obyčejný netopýr.

Euro jsem já

Novinář Clive Crook z agentury Bloomberg si povšiml výroku, kterým se Schäuble mimoděk pasoval na ředitele eurozóny, „Jsem připraven pomoci, pokud ale moji pomoc nechcete, tak dobře,“ pravil křesťanský demokrat z Bádenska. Je přitom nasnadě, že slovy „jsem připraven“ měl německý politik na mysli „jsme připraveni“ (my – euroskupina).

Pokud však za vámi stojí politická a ekonomická síla nejpevnějšího článku skupiny, který se na jejím výkonu podílí 29 procenty, nepotřebujete k takovému výroku kdovíjakou asertivitu.

Němci si v „řecké záchraně“ nedají vzít hlavní slovo a budou tvrdí už proto, že do ní nejvíc investovali. Mnichovský institut Ifo vypočítal, že v případě platební neschopnosti Helénské republiky by Německo mohlo odepsat až 76 miliard eur. V částce jsou zahrnuty zejména podíly na záchranných balíčcích, část odpisů řeckých vládních dluhopisů, které drží Evropská centrální banka a dluh řecké centrální banky vůči německé bundesbance.

Kdo ví, co se dělo za zavřenými dveřmi, za kterými jednal Schäuble s řeckým ministrem financí Varufakisem. Něco o tom ale napověděl šéf maltské státní pokladny Edward Scicluna. „Myslím, že se (Němci) dostali do bodu, kdy řeknou Řekům: ‚Pokud opravdu chcete odejít, tak si jděte,’“ citoval ministra deník Malta Today.

Někteří evropští analytici dospěli k závěru, že Tsipras s Varufakisem podkopali důvěru eurozóny k Řekům. Němci však víru v řeckou korektnost ztratili mnohem dřív.

Kdo z kola ven?

Opakující se krize a roztržky v eurozóně podkopávají v sousední zemi důvěru v euro. Současně přiživují sentiment k marce, kterou kancléř Helmut Kohl vyměnil za evropskou měnu, aby získal souhlas Francouzů se sjednocením Německa. Němci dodnes doma syslí miliardy „mařen“ a jejich nostalgii po národní měně, posiluje i Evropská centrální banka, která oslabuje euro tiskem nových peněz, aby podnítila hospodářský růst.

Průzkumy ukazují, že Němci závidí Švýcarům jejich tvrdý frank a odmítají ze svých daní pomáhat méně úspěšným státům eurozóny. Podle sondy před pátečním hlasováním bundestagu jen 21 procent Němců souhlasí s prodloužením pomoci Řecku.

Přes výhrady k jednotné měně sdílené se státy s mizivou rozpočtovou odpovědností, si ale většina Němců návrat k marce nepřeje. Euro pomáhá jejich ekonomice, která je zaměřena na vývoz. Kdyby si Němci marku ponechali, její kurz by pod tlakem přebytků obchodní bilance stoupal. A to by vývozy brzdilo.

S tím, že Němci dají euru auf wiedersehen, protože mají příliš dobrou ekonomiku, nelze počítat. To by byl konec této měny. Pokud z euroklubu někdo odejde, bude to jeho černá ovce – Řecko, země s příliš špatnou ekonomikou.

Jistě, řecký odchod by byl drahý, zejména pro Němce. Jenže udržovat Řecko v eurozóně může vyjít ještě dráž. Jedním z těch, kteří před tímto scénářem varují, je prezident institutu Ifo Hans-Werner Sinn. „Pokud Řecko v eurozóně zůstane, bude potřebovat nové a nové půjčky. Bude bezednou jámou, do které budeme pořád sypat peníze,“ řekl deníku Bild 

Řekové euroklub opustit nechtějí, byť jeho tempu nestačí. Třeba čekají na to, kolik jim eurozóna za grexit zaplatí. Přesněji, kolik jim odpustí ze stomiliardových úvěrů, které beztak neuhradí.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval...

Komentáře

Celkem 61 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Robokalypsa 4.0

Robokalypsa 4.0

Když přišla na konci 18. století první průmyslová revoluce, vyrazili luddité pod rouškou noci rozbíjet pletací stoje. O necelých...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK