Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nepřekrmovat Brusel

Pavel Kohout
Pavel Kohout
23. 2. 2015

Federalizace Evropské unie a zavedení společných daní by byly krokem do pekla. A co peklo schvátí, víckrát nenavrátí.

Nepřekrmovat Brusel

Komentátor Jan Macháček nedávno položil několik zajímavých a provokativních otázek. Proč Evropa trápí samu sebe? Proč řeší jednoduché věci složitě? Konkrétně: „Proč se místo budování osvědčených institucí, jako je společný dluhopis či daň, vymýšlí utopický systém kontrol a pokut? Proč nevystavět jednoduchou federaci amerického či německého typu, když jde udržovat při životě nestabilní hybrid s prvky konfederace a mezivládní spolupráce?“

Na všechny tyto tři otázky (dluhopis, daň, federace) lze odpovědět zcela racionálně. Začněme s „jednoduchou federací německého typu“. Odpověď: Německo není ve skutečnosti federace. Jednotlivé země nemají pravomoci určovat vlastní daně z příjmů – klíčový poznávací znak skutečné federace. (Mimochodem, proč se říká Spolková republika Německo, když správný překlad by zněl Svazová republika Německo?)

Federace amerického typu by přicházela spíše v úvahu. Ovšem není na ní nic jednoduchého. Na světě ostatně existuje jen málo úspěšných federací. Argentina, země, která je neustále na prahu bankrotu, hyperinflace nebo deflace, je typičtějším příkladem federativního státu než USA. Jednou z příčin jsou nevyvážené pravomoci federální vlády a státních vlád, pokud jde o daně a výdaje. Stačí drobná systémová nerovnováha v zákonech – a federace nebude fungovat. Existuje mnohem víc špatných federací než dobrých: Bosna a Hercegovina, Brazílie, Etiopie, Indie, Irák, Mexiko, Nigérie, Pákistán, Rusko, Somálsko, Súdán, Venezuela. Zapomněli jsme na něco? Ach ano: Jugoslávie, Rakousko-Uhersko, Československo.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

To bude peněz na hraní!

Z federací fungují dobře USA a Švýcarsko. Spojené státy ovšem zápolí s jedním problémem: americké podniky jsou zatíženy nejvyšší sazbou podnikové daně na světě. Průměrná americká daňová sazba činí 40 procent (35 procent federální daň plus 7 až 12 procent státní daň). To je břemeno na bedrech americké ekonomiky – břemeno, které ani neplní svůj účel, neboť objem inkasa tohoto typu daně v USA je menší než třeba v Česku v poměru k velikosti ekonomiky.

A nyní si zkusme představit, jaké daně bychom asi platili, kdyby Brusel získal pravomoc uvalovat na podniky a občany vlastní daně z příjmů! Evropa je již dnes nejvíc zdaněný kontinent. Pouze konkurence v oblasti daní z příjmů udržuje zátěž na jakžtakž snesitelné úrovni. Federalizace Evropské unie a zavedení společných daní by ovšem byly krokem do pekla, které co schvátí, již nikdy nenavrátí. Daňové sazby by rychle vyskočily na válečné hodnoty 70, 80 a možná i více procent.

Peníze na hraní V úvahu by přicházel švýcarský model. Švýcarsko má ústavní strop na federální daňové sazby z příjmů firem (8,5 procenta) a jednotlivců (11,5 procenta). Zvýšit daně z příjmů je na celostátní úrovni takřka nemožné. Mezi kantony funguje daňová konkurence, která je opět garantována ústavou. Ta zakazuje koordinaci sazeb, tedy daňový kartel. Tím je ve Švýcarsku zaručeno, že stát nebude zneužívat svoji moc a zatěžovat občany nadměrnými daněmi.

V rámci Evropské unie bychom se ovšem dočkali přesně opačného jevu: mnozí bruselští činovníci se nepokrytě těší, až budou v rámci „daňové harmonizace“ stanoveny minimální daňové sazby. To bude peněz na hraní!

Jeden sociální systém? Utopie

Ve skutečnosti ale Evropská unie žádné další peníze nepotřebuje. Doposud se na nejvyšší úrovni přerozděluje jen asi jedno procento HDP Evropské unie a i to je příliš. Evropa trpí přehnaným objemem dotací, které se čerpají neefektivně. Bohaté státy dotace zatěžují, v chudých státech podporují korupci a plýtvání.

Makroekonom může argumentovat, že federální přerozdělování zmírňuje průběh recesí v postižených členských státech. Dobrá. Nejprve by ale bylo nutné založit federální evropský důchodový systém, zdravotní pojištění a systém sociální podpory, neboť toto jsou tři hlavní pilíře rozpočtového federalismu v USA na straně výdajů. Je to utopie. V prostředí tak rozmanitých sociálních systémů, které fungují v různých státech Evropské unie, je nemyslitelné sjednotit byť i jen jednu složku. Nikdo nepřesvědčí Francouze, Němce, nebo dokonce Brity, aby se v důchodech, zdravotní a sociální péči uskrovnili ve prospěch Poláků, Rumunů nebo třeba Řeků.

Ani systémové sjednocení typu „každý za své, ale podle jednotných zákonů“ nepřichází v úvahu. Vzpomeňme, jak složité bylo vyjednat volný pohyb osob, nepochybně jeden z největších přínosů EU. A to šlo o podstatně menší komplikaci, než jakou by bylo rozpočtové přerozdělování v řádech desítek procent celkového evropského HDP!

Jan Macháček má ovšem pravdu, že evropská soustava pravidel a institucí je absurdně složitá. Jednodušší by bylo nechat působit trh. Řecko je před krachem? Ať zkrachuje. Zkušenosti ukazují, že platební neschopnost státu neznamená jeho zánik. Všichni se poučí, zejména sami Řekové. Brusel by měl dohlížet jen na to nejnutnější, zejména volný pohyb osob, zboží a kapitálu. I Spojené státy americké takto kdysi začínaly.

A jestli naši potomci budou vskutku jednou žádat Spojené státy evropské, ať si je založí sami.


Psáno pro Lidové noviny

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo