Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Imigrace není penzijní reforma

| 18. 2. 2015

Demografická data hovoří jasně. Nerodíme se. A neumíráme. Stárneme. A protože se nezdá, že by se to samo od sebe nějak změnilo, nabízí se jednoduché řešení: my si ty mladé, kteří budou pracovat na důchodce, přece můžeme přivézt. Odněkud, kde je hůř. Jak prosté, vyhrávají všichni.

Imigrace není penzijní reforma

Řekněme, že zatím necháme stranou strach o ztrátu bezpečnosti, kterou by s sebou mohla přinést mohutnější imigrace ze zemí, se kterými jsou spojeni pachatelé teroristických útoků v Evropě. Česká republika zatím nepatří mezi země, o kterých sní potenciální imigranti z Afriky a Asie; jsou u nás statisíce imigrantů z východní Evropy, případně Vietnamu a podobně. Velmi často se potkáme s názorem, že imigranti jsou nenahraditelným řešením naší populační krize a „nedostatku pracovní síly“, takže – s trochou nadsázky – „můžeme být rádi, že už jdou“.

Stát není pojišťovna. Nebo nemá být

Problém natality a stárnutí existuje, někde má začátek, vývoj a příčiny. Vyřídíme-li jej bez hlubší úvahy pozvánkou pro další statisíce cizinců, tedy vlastně jen zvýšením průtoku plátců v nefunkčním průběžném systému, nebude nás rok od roku ubývat, ale zařídíme si problémy úplně jiného charakteru. Nestojí mobilizace za pokus? A nejde vlastně o zbytečné spekulování? Minimálně pokud sdílíme konzervativní pohled, který by měl stát – atentáty neatentáty, demografie nedemografie – na jednom stanovisku, a tím je, že stáří je věc soukromí, a tedy i stejně pojaté odpovědnosti za něj.

Za malou porodnost kontrastující s vyšším průměrným dožitím může soubor faktorů politických, náboženských i medicinských. Jediným naším vlastním řešením je posílení instinktů, které mají lidi k tomu, že komfort svého stáří spojují s počtem svých dětí nebo výší majetku. To se dá – bohužel bez záruky – udělat jedině skrze poměrně radikální snížení sociálního pojistného a příslib toliko malého rovného důchodu, tedy rezignací státu na roli „pojišťovny“. Na druhé straně je zapotřebí ekonomicky výrazně více než dnes zvýhodnit život v rodině s dětmi. Ostatní, řekněme hodnotové faktory (sňatečnost, rozpad rodiny, vývoj medicíny, antikoncepce, interrupce a jiné) jsou spíše mimo dosah moci úředního rozhodnutí.

Ne nové lidi, ale radši reformy

Obecně platí, že kvalifikované cizince potřebuje ekonomika, která roste a produkuje vyšší počet pracovních míst, než na který stačí stávající populace. A i potom je lepší hovořit o pozvání pracovat, ne zůstat. Koloniální „dluh“ přece nemáme. Je snad v Česku nebo větší části západní Evropy nějaký stavební či průmyslový boom, který by se podobal tomu, který západní Evropa zažila v 50. a 60. letech? A pokud ne, naznačuje něco, že se situace v Evropě bude měnit? O tuhle logiku tu ale vlastně nejde.

V Česku je v současnosti podle Českého statistického úřadu legálně kolem 300 tisíc „ekonomicky aktivních“ cizinců, nezaměstnanost máme kolem osmi procent. Za poslední čtvrtstoletí se zvýšil razantně počet osob s maturitou a vysokoškolskými tituly v humanitních oborech. I Češi víceméně vyklidili pozice v některých „podřadných“ profesích, nechtějí dělat o víkendech a přesčasy a za relativně malé mzdy, stěhovat se. Zdálo by se, že v takovém Ústeckém kraji nebo na severní Moravě se bere jako práce všechno, ale v obou regionech představuje počet legálně zaměstnaných cizinců přibližně 30 procent všech uchazečů o zaměstnání v dělnických profesích.

Co potřebujeme

Jestli Česko něco potřebuje, pak to nejsou cizinci, ale reformy, hlavně školství a sociálního systému, které zaprvé začnou vzdělávat ve vazbě na reálný trh práce a zadruhé v nezaměstnanosti podpoří jen ty, kteří opravdu pracovat nemohou. Vést debatu o imigraci jako o ekonomické nevyhnutelnosti a prodávat lidem, že využít sil přistěhovalců je vlastně hrozně mazané, je v dané chvíli pro nás lichá varianta.

Pak na imigraci zbývá hlavně pohled humanitární a regionálně politický. Jenže vytahovat z milionů několik šťastlivců, jako to dělá vláda se Syřany, smysl nemá. Ale to už je zase jiné téma. 


Psáno pro Pravý břeh

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 23. 2. 2015 14:42

Problém poklesu porodnosti je třeba řešit na straně nároku na důchod z průběžného systému, a to tak že bezdětným bude tento nárok krácen např. o 80%. Současně by měla být pro bezdětné zavedena povinná účast v kapitálovém pilíři, v němž by si bezdětní společně spořili na své důchody, které by podléhaly obdobné příjmové solidaritě, jako je zavedena v průběžném pilíři. V takovém případě bude vliv vymírání populace kompenzován a nebude třeba zbytečně importovat imigranty, pro něž stejně nebude práce a kteří budou pouze odčerpávat prostředky ze sociálního systému a současně jejich aktivita bude možná chybět právě v jejich vlasti.

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Richard Fuld | 23. 2. 2015 14:42

Problém poklesu porodnosti je třeba řešit na straně nároku na důchod z průběžného systému, a to tak že bezdětným bude tento nárok krácen např. o 80%. Současně by měla být pro bezdětné zavedena povinná účast v kapitálovém pilíři, v němž by si bezdětní společně spořili na své důchody, které by podléhaly obdobné příjmové solidaritě, jako je zavedena v průběžném pilíři. V takovém případě bude vliv vymírání populace kompenzován a nebude třeba zbytečně importovat imigranty, pro něž stejně nebude práce a kteří budou pouze odčerpávat prostředky ze sociálního systému a současně jejich aktivita bude možná chybět právě v jejich vlasti.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 19. 2. 2015 23:43

V článku jeden sociální inženýr kritizuje jiné sociální inženýry. Problém jsou ovšem právě sociální inženýři. Všichni. Je úplně jedno, co vymyslí a prosadí. Vždycky to bude horší, než to k čemu dojde na základě přirozené poptávky a nabídky. Sociální inženýři vždycky řeší problémy, které by nenastaly, kdyby nebylo sociálních inženýrů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivo Patta | 20. 2. 2015 23:52
reakce na Josef Fraj | 19. 2. 2015 23:43

Pane Fraj, právem mluvíte o sociálních inženýrech. Problém je jen v tom, že ti co nejvíc nadávají na sociální inženýry, jimi nezřídka jsou. Poprvé jsem to slyšel od pana presidenta V. Klause. Dovolte, abych prohlásil a dokázal, že právě V. Klaus je sociální inženýr v tom nejhorším smyslu slova.
Ekonom prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c., jako ministr financí prosadil a následně jako předseda vlády podepsal zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Prokazatelného poklesu porodnosti v přímé souvislosti s uvedeným zákonem si povšiml M. Hiršl, cituji: Změny ... ukazují, trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik …. Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30. tis. ročně, tj. o čtvrtinu, a dosáhl mimořádně nízké úrovně, KTERÁ SE OD TÉ DOBY TRVALE UDRŽUJE. Stát ušetřil na dětech (s přihlédnutím k aktuální cenové hladině), celkem 1 064 000 000 000,- Kč. Důsledek nadměrného zdanění rodin s dětmi: nenarození 600 000 dětí. To není číslo konečné, protože se zvyšuje denně o 82 dětí nenarozených jen a pouze z důvodu působení zákona č. 586/1992 Sb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 21. 2. 2015 21:25
reakce na Ivo Patta | 20. 2. 2015 23:52

Nějak vám nerozumím. Polemizujete se mnou? Potom nechápu v čem. Já jsem Klause vůbec nezmínil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 21. 2. 2015 21:23
reakce na Ivo Patta | 20. 2. 2015 23:52

Nějak vám nerozumím. Polemizujete se mnou? Potom nechápu v čem. Já jsem Klause vůbec nezmínil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Cecvárek | 18. 2. 2015 11:44

Odhlédneme-li od bezpečnostních otázek jako autor, není správným závěrem, že pracující cizince v ČR nepotřebujeme. O tom, kdo koho potřebuje, či nepotřebuje, nerozhoduje autor za jiné, ale každá firma o sobě (ještě stále). Nelze uvažovat autorovou logikou - kdy náme nějaký počet cizinců a nezaměstnaných, což by šlo vzájemně nahradit. V regionech s vysokou nezaměstnaností se jedná o dlouhodobý strukturální problém, poptávka po práci neodpovídá nabídce. Lidé ze zahraničí poptávce domácích firem odpovídají a díky za ně. Příliv ekonomicky aktivních cizinců může výrazně pomoci ufinancovat průběžný státní důchodový pilíř, nehledě na přínosy s dělby práce. Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR je věcí reforem, ale s úvahami o cizincích to nesouvisí. Až se podaří snížit strukturální nezaměstnanost, budou pracovat jak domácí, tak zahraniční pracovníci, což bude proti nepříznivé demografii působit o poznání účinněji.

PS: pokud by někdo trval na zažitém mýtu, že cizí pracovníci (či stroje), berou domácím lidem práci, musel by chtít zrušit také zahraniční obchod, protože ten by dle jeho logiky působil na domácí zaměstnanost stejně (lidé koupí výrobek ze zahraničí - domácí výrobci ztratí práci).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 20. 2. 2015 12:07
reakce na František Cecvárek | 18. 2. 2015 11:44

Víte, tohle o strukturálních problémech sice vypadá napsané hezky, ale v praxi to jsou prázdná slova. Třeba nemalá část nezaměstnaných na Mostecku či Ostravsku by nesporně práci, kterou tu typicky dělají Ukrajinci zvládla schopnostmi snadno, jen z řady důvodů nechtějí. Upozorňuji, že nehodlám nezaměstnané z těchto regionů jednostranně odsuzovat, některé důvody váhu mají, počínaje často opravdu extrémně malými platy pro "ukrajince", které opravdu motivovat nemohou a konče objektivními problémy s přesunem za prací atd. (omezená nabídka levnějšího bydlení, často problémy s dopravou atd.). Tohle nijak nezlehčuji, nemůžete ale prostě tvrdit, že zahraniční pracovníci dělají věci, které by naši nezaměstnaní dělat nemohli! Oni by mohli a minimálně do jisté míry jim situaci komplikuje právě alternativa zahraničních pracovníků - pokud by tu nebyla, tak by firmy měly větší motivaci k nabídkám zahrnujícím třeba i něco z dopravy, ubytování atd.
Není to prostě černobílé...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Cecvárek | 21. 2. 2015 10:12
reakce na Tomas Hruby | 20. 2. 2015 12:07

Problematika imigrace rozhodně černobílá není a já v tom odstavci nechtěl, ani nemohl vystihnout vše. Reagoval jsem hlavně na článek, který právě předkládá, že substituce je snadná a imigrace nic nevyřeší. Ona zásadně pomůže ufinancovat průběžný důchodový systém zabráněním propadu ekonomicky aktivní populace. Podívejte se na pět milionů Turků v Německu.

K vaší námitce. Představte si, že zde strukturální nezaměstnanost není a vyrábí se množství zboží xy. Potom se ekonomika otevře a může se zapojit do mezinárodní dělby práce, což se projeví tím, že českým firmám začnou konkurovat ty zahraniční, nebo přílivem práce a kapitálu do české ekonomiky. Ekonomika se v důsledku toho začne měnit (viz útlum dolů v 90. letech na Moravě) a část českých pracovníků se stane strukturálně nezaměstnanými. To jsou náklady zapojení do globalizované světové ekonomiky. Nicméně nejde o neřešitelný problém. Ti čeští dělníci už nejsou konkurenceschopní vzhledem k některým zahraničním pracovníkům, proto je jedinou cestou reakce na vývoj na trhu práce a rekvalifikace.

Jsou ekonomiky velmi liberální, které zvládají absorbovat obrovské množství pracujících imigrantů a těží z toho všichni při stále nízké nezaměstnanosti (USA, Hong Kong, Singapur, ale i VB aj.). To je to o čem hovořím, že v delším období je to otázkou reforem (liberálních) a ve výsledku tak budou pracovat jak imigranti, tak Češi a vyrobí vzroste také produktivita práce na osobu díky zvýšení efektivnosti ve výrobě (komparativní výhody).

Bohužel vy na to nahlížíte černobíle, kdy implicitně tvrdíte, že skončíme jako ekonomiky typu Francie, Itálie, které svou rigiditou na strukturální změny reagovat neumí a tím pádem vezmou cizinci tuzemským pracovníkům trvale práci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 18. 2. 2015 06:47

"Stát není pojišťovna. Nebo nemá být."
To, prosím, máte odkud, že stát něco má nebo nemá být? Já jsem byl až dosud přesvědčen, že o tom, jaký stát má nebo nemá být, rozhodují jeho občané. Zjevně, podle autora příspěvku, je nějaká vyšší racionalita (zřejmě "konzervativní"), která ví lépe, než občané, jaký má být stát.

A mimochodem, konzervatismů je celá řada a v mnohých by tvrzení, že stáří je výlučně soukromá záležitost, rozhodně neobstálo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!