Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jižní Amerika:Výměnný obchod ropa za banány končí?

| 17. 2. 2015 | Vstoupit do diskuze

Obchodní dohoda Petrocaribe, skromnější venezuelská varianta sovětského projektu Rady vzájemné hospodářské pomoci, bude jednou z obětí nízkých cen ropy.

Jižní Amerika:Výměnný obchod ropa za banány končí?

Levná ropa přivedla Venezuelu na okraj propasti. Jedna z nejhůře řízených ekonomik na světě, závislá na platbách za vývoz černého zlata, se nedokáže se vypořádat s klesajícími příjmy rozpočtu, nedostatkem zboží, rostoucí inflací a rozmáhající se chudobou.

Venezuelský „socialismus 21. století“ svrhne do propasti i ropnou alianci Petrocaribe.

Obchod jako za Sovětů

Petrocaribe založil někdejší venezuelský prezident, commandante Hugo Chávez. Spolek tvoří Venezuela a sedmnáct karibských států, kterým venezuelská vláda prodává za preferenčních podmínek ropu (v Karibiku často používanou k výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách) nebo její deriváty – benzin a naftu.

Kupující stát platí při dodání jen část ceny, zbytek hradí dlouhodobými splátkami (třeba 25 let s jednoprocentním úrokem). V některých případech poskytla venezuelská vláda na platby až dvouletý odklad.

Státy Petrocaribe mohou Venezuele platit i zbožím. Za ropu se do Bolívarovské republiky dováží zejména potraviny – maso, fazole, banány, ale také třeba džíny. Ve směnném obchodu se v latinskoamerické alianci ale platí i službami. Kuba například za ropu vysílá do Venezuely lékaře a učitele.

Pochopitelně – Petrocaribe, jedno ze čtyř regionálních energetických sdružení (další jsou Petroamérica, Petroandina a Petrosur), ve kterých je zapojena Venezuela, není ryze obchodní projekt. Preferenční dodávky ropy nejsou nezištné. Karibské státy s Venezuelou spojují svou energetickou bezpečnost, potažmo hospodářskou stabilitu. Venezuela získává vliv a prestiž v oblasti a od partnerů očekává (a také dostává) politickou podporu, třeba při hlasování v OSN nebo v Organizaci amerických států.

Petrocaribe připomíná Radu vzájemné hospodářské pomoci,jejímž vrcholným dílem byl ropovod Družba. V tomto obchodním paktu dodával Sovětský svaz svým satelitům (včetně Československa) levnou ropu a plyn. Na oplátku od nich dostával nekonkurenceschopné výrobky, které by státy tábora míru a socialismu na západních trzích nikdy neprodaly. Obchody byly vedeny nejen jako barterové, ale také ve „volně směnitelných“ rublech, v čistě pomyslné měně, jejíž hodnotu nikdo neznal. Její obdobou je dnes latinskoamerický SUCRE.

Mizérie, kam dohlédneš

Venezuela, země s největšími zásobami ropy na západní polokouli, je na špici seznamu států, jejichž ekonomiky sráží nízké ceny suroviny. Vláda v Caracasu získává, či spíše získávala z ropy přes polovinu příjmů.

Ceny ropy (WTI)

Zdroj: Peníze.cz

Konzultační skupina IHS z Colorada odhaduje, že venezuelský HDP se letos sníží o 3,9 procenta (už loni se propadl o 4,9 procenta). Po únorové devalvaci bolívaru (národní měna) o 69 procent se zvýší růst inflace (loni více než 60 procent) a v zemi se prohloubí nedostatek potravin i základního zboží.

Venezuelská vláda v posledních měsících štědrost ke spojencům z Petrocaribe výrazně omezuje. Prodej ropy pro ně krátí a surovinu se snaží zpeněžit především na trzích mimo ropnou alianci, kde za ni utrží víc – a hlavně dostane okamžitě zaplaceno. Státům Petrocaribe také zpřísňuje platební podmínky. Některým už loni zvýšila úrokové míry u splátek nových dodávek z jednoho na dvě až čtyři procenta a v tomto trendu bude letos nejspíš pokračovat.

Ve starém nejvýhodnějším režimu ropných obchodů drží Venezuela Kubu. Důvod je nabíledni: kubánská revoluce je pro venezuelský režim ideologickou základnou – obdobnou, jakou byla pro sovětský blok Velká říjnová socialistická revoluce. Vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura už avizovala, že na privilegovaném partnerství s Kubou nic nezmění ani případná obnova diplomatických vztahů mezi Havanou a Washingtonem.

Venezuela přitom na rozdíl od Kuby nikdy nebyla diktaturou komunistického střihu. Zůstala na půli cesty. V zemi jsou pořádány pluralitní volby, byť podle evropských měřítek stěží snesou přívlastek férové. Systém zavedený Chávezem bývá označován za „hybridní“..

Pacient na přístrojích

Američané pochopitelně zaznamenali, že Petrocaribe je na podpůrných přístrojích a zavětřili příležitost ropný blok rozebrat. Koncem ledna svolali do Washingtonu summit o energetické bezpečnosti v Karibiku. Na něm navrhli karibským státům, aby venezuelskou ropu nahradily americkým zemním plynem. Americká vláda na schůzce slíbila, že podpoří privátní investice do exportu zkapalněného plynu.

„Dokonce Kuba hledá alternativy mimo Venezuelu,“ upozornil Eric Farnsworth, viceprezident Americké rady, jednoho z pořadatelů summitu.

Venezuela, jak jinak, obvinila americkou vládu ze spiknutí a začala partnery uklidňovat, že Petrocaribe udrží. Venezuelský prezident Nicolás Maduro pravil, že ropnou alianci „povýší“ na regionální ekonomickou zónu

„Je to starý sen našeho nezapomenutelného velitele Huga Cháveze – posílit obchodní výměnu a jednotu mezi státy Latinské Ameriky. Nevzdáme se ho,“ ujišťoval minulý víkend v dominikánské metropoli Santo Domingo venezuelský velvyslanec Alberto Castellar.

Hurikánové mraky nad Petrocaribe

Experti z IHS tvrdí, že Venezuela si nemůže dovolit dál sponzorovat ropnou alianci. Odhadují, že projekt bude „dojíždět“ ještě dva tři roky – v omezeném rozsahu, s minimálními dotacemi a větším podílem tržních pravidel.

Přirozeně záleží na vývoji cen ropy. Jenže k tomu, aby pokryla své domácí výdaje, by venezuelská vláda potřebovala dostávat nejméně 120 dolarů za barel. Ani to by jí přitom nepomohlo splácet zahraniční dluhy, natož sponzorovat Petrocaribe.

Je patrné, že nad ropnou aliancí v Karibiku se stahují těžká hurikánová mračna. 

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK