Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Minimální mzda a sociální podpora McDonald’s

| 16. 2. 2015

Sociální systém na americký způsob: velcí zaměstnavatelé se dělí se státem o mzdové náklady.

Minimální mzda a sociální podpora McDonald’s

Mezi největší příjemce sociální podpory ve Spojených státech patří Wal-Mart a McDonald’s. Federální vláda jim nepřímo poskytuje překvapivě vysokou finanční pomoc – jejich zaměstnanci pobírají obrovskou spoustu potravinových poukázek, doplatků na zdravotnickou péči a dalších sociálních dávek. Díky tomu mohou oba podniky vyplácet zaměstnancům velmi nízké mzdy a udržovat velmi solidní ziskovost.

Proč se ziskové, veřejně obchodovatelné soukromé firmy těší tak štědré podpoře daňových poplatníků? Jak je možné, že z veřejných prostředků dotujeme mzdy jejich zaměstnanců? Rozhodl jsem se, že se tomu podívám trochu na zoubek. Fakta, která jsem objevil, mě skutečně překvapila. A tipl bych si, že překvapí i vás.

Začneme krátkým úvodem do problematiky minimální mzdy. Ve Spojených státech je dnes federální minimální mzda 7,25 dolaru na hodinu (když ji v roce 1938 v rámci protikrizových opatření zaváděli, bylo to 25 centů na hodinu). Jednotlivé státy mají možnost nastavit minimální mzdu i vyšší, všechny ale musejí respektovat spodní hranici. Vyší minimální mzdu má zhruba polovina amerických států, přičemž nejvyšší úroveň uzákonil Washington – 9,19 dolaru na hodinu. Pro srovnání, co se ostatních vyspělých ekonomik týče, nejvyšší minimální mzdy mají Austrálie a Lucembursko (zhruba 15,75 a 14,21 dolaru), zatímco na opačném konci škály se podle údajů OECD nachází Jižní Korea (3,90), Polsko (2,69) a Maďarsko (2,24). Spojené státy se tedy drží zhruba uprostřed.

Pod hranicí chudoby

A teď to začne být zajímavé – ve Spojených státech si zaměstnanec na plný úvazek (40 hodin týdně), který bere minimální mzdu, vydělá pouhých 15 080 dolarů ročně. Pro představu – medián individuálních mezd v USA činí 40 404 dolarů ročně a hranici chudoby představuje příjem 23 550 dolarů ročně. Zaměstnanci, kteří pracují na plný úvazek a berou minimální mzdu, vydělávají o 62,7 procent méně, než je medián individuálních příjmů, a o 36 procent méně, než činí hranice chudoby.

Kdyby zvyšování minimální mzdy od roku 1968 drželo krok s inflací, dostávali by dnes zaměstnanci minimálně 10,77 dolaru na hodinu. To by znamenalo roční příjem 22 401 dolarů, což by minimální mzdu posunulo blíže ke hranici chudoby. Kdyby držela krok s nárůstem produktivity, činila by dnes téměř dvacet dolarů na hodinu, což by znamenalo roční příjem 41 600 dolarů, tedy víc než národní medián. A nakonec pro zasmání – kdyby držela krok s nárůstem příjmů horního jednoho procenta, přesahovala by dnes 22 dolarů na hodinu, tedy zhruba 45 760 dolarů ročně.

Podíl příjemců sociální podpory mezi zaměstnanci podle odvětv. Zvětšíte klikemí

Co má tohle všechno společného s McDonaldem a Wal-Martem? Spoustu. Bloomberg Businessweek uvádí, že celému fastfoodovému průmyslu plyne z veřejné pokladny ročně nějakých sedm miliard dolarů státní podpory (budoucí náklady spojené s léčbou cukrovky a srdečních chorob v to pochopitelně nepočítaje). Jak ukazuje přiložený graf, zaměstnanci tohoto odvětví pobírají výrazně vyšší podporu od daňových poplatníků než kterýkoli jiný sektor.

Stát (na) to doplatí

Více než polovina rodin zaměstnanců fastfoodových řetězců pobírá nějakou formu sociální podpory. To je téměř dvojnásobek oproti průměru pracovní síly jako celku. Většinu, celkem čtyři miliardy, představuje program Medicaid (příspěvek nízkopříjmovým skupinám na zdravotní péči) a zdravotní pojištění dětí, zbytek je sleva na dani z příjmu, potravinové poukázky, program dočasné pomoci potřebným rodinám a další.

Ve fastfoodovém byznyse přitom ve Spojených státech pracuje celkem 3,9 milionu lidí. Nejvíc jich zaměstnává právě McDonald. Jen jeho zaměstnanci od roku 2007 pravidelně stojí daňové poplatníky zhruba 1,2 miliard dolarů ročně.

Další překvapivý fakt v souvislosti se zaměstnanci ve fastfoodu zní, že už dávno nejde převážně o náctileté. Víc než dvě třetiny z nich jsou dospělí a víc než čtvrtina živí rodinu. Nechápu, proč jsou mí přátelé libertariáni proti zvýšení minimální mzdy, ale masivní sociální podpora pro korporace jim nevadí.

Coby člověk, který fastfood nemá příliš v oblibě – na střední škole jsem nastoupil na brigádu v McDonaldu a vydržel asi týden – jsem proti tomu, aby se z mých daní podporovaly velké ziskové firmy. Zvýšení minimální mzdy na 11,33 dolaru na hodinu, tedy na úroveň hranice chudoby, by v podstatě přesunulo náklady konzumace mastných hranolků a rozvařených hamburgerů od daňových poplatníků tam, kam patří – na klienty fastfoodů.


Z anglického originálu přeložil pro Finmag Aleš Drobek

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Richard Fuld | 23. 2. 2015 12:28

Skvělý článek. Přesvědčit libertariány o tom, že sociální dávka, resp. koncept sociálního státu není nic jiného než záchrana kapitalismu v jeho poslední fázi je nadlidský úkon. Váš článek by tomu mohl napomoci. Neuvěřitelné pak je, když je státu vyčítáno, že se za účelem dotace zaměstnavatelů musí stát zadlužit. To pak titíž, co ty dotace obdrží křičí, jak je to fiskálně nezodpovědné. Přitom jediný důvod proč si stát musí na dotace kapitalistů půjčovat je ten, že kapitalisti nejsou schopni nebo ochotni řádně platit daně a stát je tak musí dotovat přílivem čerstvě vytvořených a vypůjčených peněz, které posílí kupní sílu jejich zákazníků. Určitá názorová rozpolcenost "fiskálně odpovědných" a "svobodu jednotlivce" milujících libertariánů je pak zcela zjevná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 16. 2. 2015 18:36

Existuje hafo důvodů, proč kritizovat McDonald a Walmart. Ale že si ty "svině" dovolují zaměstnávat nižší třídu a tudíž na jejich zaměstnance připadá vyšší podíl soc. dávek je asi jeden z posledních. (disclaimer: cca 1x měsíčně ve W. nakupuju, McD naštěstí v okolí nemáme, nejbližší cca 25km).

Byl bych velmi opatrný při srovnávání platů ČR vs. USA. Nechci teď absolutně hodnotit, zda je to dobře či špatně, ale nemalé procento výdajů u manuálně pracujících US zaměstnanců budou tvořit výdaje, které by v ČR neměli (zaplatil by je zaměstnavatel či stát) - státní školky, státní zdravotní péče, státní důchody, doprava. Samotné ceny potravin nebo ubytování přitom až tak rozdílné být nemusí. Rozhodně bych žil raději s platem 15kKč/měs na malém městě v ČR než 30kKč totéž v US (snad jedině MSc./Ph.D. student, kterému univerzita platí zdravotní pojistku, dotuje ubytování...)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 2. 2015 12:39
reakce na Michal Hatlapatka | 16. 2. 2015 18:36

Máte pravdu McDonald a Walmart za to nemohou. Ti se chovají tržně. Chyba je na straně státu, který by měl minimální mzdu stanovit minimálně ve výši, která představuje hranici chudoby. Pak by se stát nemusel zadlužovat kvůli výplatě soc. dávek. Jediným efektem by bylo zdražení fastfoodu a snížení ziskové marže, těchto řetězců.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 15:38

Tenhle článek je asi omyl....
Mimochodem, u těch článků přebíraných z anglicky mluvících zemí dochází k veselému paradoxu: kdyby totiž překladatelé převedli jednotky do korun, dozvěděli bychom se...:

A teď to začne být zajímavé – ve Spojených státech si zaměstnanec na plný úvazek (40 hodin týdně), který bere minimální mzdu, vydělá pouhých 19.000Kč měsíčně. (přepočteno přes PPP)

Pouhých? To je celkem slušné na evidentně nekvalifikovaného člověka...

Jinak nerozumím argumentu - je reálné si představovat, že pokud by stát těmto zaměstnancům tyto dávky neplatil, pak by nějaké netriviální procento zaměstnanců místo práce pro Walmart za minimální mzdu zůstala doma? Možná ano, pokud by to bylo ve stylu "pracuješ, přijdeš o dávky", v opačném případě nikoliv.

Tzn. ve vztahu k situaci "žádné dávky" rozdíl není a stát žádnou firmu nedotuje. V situaci "pracuješ, přijdeš o dávky" by asi nějaký rozdíl byl, ale jednak nevím, proč by toto měl být zrovna základ pro srovnání, druhak takové prostředí je ekvivalentní více než 100% meznímu zdanění chudých a placení lidí, aby nepracovali, což obecně není úplně rozumná politika a využití veřejných peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 2. 2015 16:16
reakce na Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 15:38

Já tomu argumentu rozumím tak, že existují nějaké náklady na společensky přijatelné udržování fyzické existence pracovníků fastfoodů a jejich rodin (tj. ona "hranice chudoby") a minimální mzda, vyplácená v těchto provozovnách, nedosahuje výše těchto nákladů a musí být dotována státem v podobě potravinových poukázek a jiných dávek. Upřímně, nechápu, co je na tom nepochopitelného.

Samozřejmě, je vždy otázkou, co je tou "společensky přijatelnou" mírou, jak a z čeho se počítá, atd. Přepočet PPP, kterým šermujete vy, ovšem je podobně mlhavou statistickou konstrukcí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 17:12
reakce na Martin Brezina | 16. 2. 2015 16:16

Ale vždyť to je přesně ono - jestliže se někdo snaží působit na city, že zcela nekvalifikovaný člověk vydělává "pouze" 19kKč, tak taky může narazit na to, že to je vlastně docela slušná mzda. To je poměrně akceptovatelný závěr, a ti lidé žijící v těchto zemích si to vůbec neuvědomují (doporučuji návštěvu nějakých chudších zemí, aby si pak člověk uvědomil totéž v českém kontextu). Mimochodem, když už máte pocit, že násobit kurzový přepočet 0.65 je málo, tak se můžete zamyslet nad tím, co tato agregátní statistika říká o lidech žijících v různých státech USA s různými náklady....

A nepochopitelné je toto: "Díky tomu mohou oba podniky vyplácet zaměstnancům velmi nízké mzdy a udržovat velmi solidní ziskovost." Kdyby stát zrušil sociální dávky, je nabídka práce pro walmart spíš větší než menší. Takže výše uvedené tvrzení prostě a jednoduše není pravda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 2. 2015 17:31
reakce na Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 17:12

Mimochodem, na nekvalifikovaností pracovníků McDonalds bych neohrnoval nos. Já se přiznám otevřeně, že bych tu práci (jak jsem ji viděl u nás) dělat dlouhodobě neuměl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 2. 2015 17:29
reakce na Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 17:12

"Kdyby stát zrušil sociální dávky, je nabídka práce pro walmart spíš větší než menší."

To ovšem závisí na tom, jestli ta hranice chudoby je skutečně plus minus hranicí chudoby, nebo jsou reálné náklady existence rodin někde mnohem níž. Ono by se těm mcdonaldům a walmartům mohlo stát, že jim (bez dávek, tedy bez dotace) do práce přijdou lidi fyzicky zanedbaní, bez zubů a základní hygieny (což by jim buď poškozovalo byznys nebo by se s nimi rozloučili), anebo nepřijdou vůbec. Takže by ta nabídka práce možná vyšší nebyla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 16. 2. 2015 18:13
reakce na Martin Brezina | 16. 2. 2015 17:29

Ano, normální člověk by se z práce v McDonalds "zbláznil", ale to asi není kritérium toho, zda se jedná o práci "kvalifikovanou"....

Vzhledem k tomu, že v USA tuším cca. 70% zaměstnanců pobírající minimální mzdu žije v domácnosti, která je celkem v pohodě nad hranicí chudoby (jednak spousta těch zaměstnanců jsou manželé/děti, kteří si přivydělávají, druhak dva takové příjmy v rodině už jsou poměrně dost snesitelné), tak bych řekl, že by se jim to fakt nestalo. Máte nějaký důvod si myslet, že by k něčemu takovému došlo, když příklady třeba z ČR nebo i dalších chudých zemí ukazují, že tyhle peníze plus další peníze za přesčasy fakt nestačí?

Jinak další nepochopitelné věci z článku:
"Jak ukazuje přiložený graf, zaměstnanci tohoto odvětví pobírají výrazně vyšší podporu od daňových poplatníků než kterýkoli jiný sektor."

Jak by se dalo očekávat u odvětví zaměřeného na zaměstnávání nekvalifikovaných pracovníků. Stejně tak kardiologie zaměřená na nejtěžší případy bude mít nejvyšší úmrtnost. Ale hezký příklad, jak klamat statistikou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam Čabla | 16. 2. 2015 11:09

Nějak jsem hledal, v čem ta podpora velkých firem spočívá. Žel jsem nenašel. V celém článku se píše (a prezentuje graf) jenom o tom, že zaměstnanci fast-foodovych řetězců jsou zapojeni do federálních programů typu Medicaid. To je ale, možná něco přehlížím, podpora těch pracujících.

To nejsou peníze, které jdou k McDonaldu a spol., ale přímo těm lidem. Celé provinění fast-foodových řetězců pak má spočívat jenom v tom, že platí málo a stát tak pracujícím "z vlastní vůle" proplácí některé služby a další peníze.

Z tohohle hlediska pak chápu ten nesmysl, že "libertariáni podporují dotace velkým firmám". Libertariáni podporují právo fast-foodů a dalších stanovit mzdy dobrovolně. Podpora dotací pak má vyplývat z toho, že když se mzdy dobrovolně dohodnou nízké, tak je k nim přifařena pomoc státu.

Takhle slabou argumentaci jsem dlouho nečetl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 2. 2015 12:40
reakce na Adam Čabla | 16. 2. 2015 11:09

Jak můžete o něčem prohlásit, že něco chápete a současně totéž označit za nesmysl? :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 16. 2. 2015 09:54

"Kdyby (minimální mzda) držela krok s nárůstem produktivity..."
Ale proč by měla? Jsme si jisti, že i produktivita práce lidí pobírajících min.mzdu (nekvalifikovaní, nespolehliví, trestanci propuštění na podmínku, ...) rostla stejně rychle, jako průměr?
-----
Pokud někomu nevadí masivní podpora pro korporace, tak zkrátka není libertarián, i když si to třeba i o sobě myslí.
Pokud někdo schvaluje, že stát někomu proti jeho vůli sebere plody jeho práce a dá je jinému, je socialista, nebo komunista. Z definice.
-----
Nicméně ani zvýšení min.mzdy (rozkazem z ÚV) není přece řešením kompatibilním se svobodou.
Kdyby se jen zrušily ty dotace, fastfoody by pravděpodobně zdražily, zaměstnancům přidaly a dost možná část provozoven zrušily. Co jest dotováno, toho přibývá. Zřejmě tedy v USA je "nad-přirozený" počet fastfoodů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 23. 2. 2015 12:33
reakce na Jan Altman | 16. 2. 2015 09:54

Z čeho usuzujete, že by fastfoody zdražily a svým zaměstnancům přidali na platech? Existuje k tomu nějaký rozumný důvod, kromě toho, že by zaměstnavatelé začali být samovolně socialisticky uvědomělými v tom smyslu, že pokud nebudou platit svým zaměstnancům dostatečně vysoké mzdy, nebude nikdo, kdo by si kupoval jejich produkci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 16. 2. 2015 09:00

Tento článek nestál za tu práci s překladem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 16. 2. 2015 08:33

Toto snad ani autor nemůže myslet vážně. Používat pro argumentaci na toto téma nesmyslnou hranici chudoby (doporučuji mrknout na způsob "výpočtu", Jolanda a Vlasta Plamínek hadra) nebo podobně nesmyslné parametry sociálního a daňového systému, případně sice nějaký smysl dávající mediány mezd - ovšem nikoli v kontextu boje za vyšší mzdy ve fastfoodech, to je opravdu úroveň Haló novin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!