Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Půjde Řecko z kola ven?

| 30. 1. 2015

Řecké parlamentní volby skončily vítězstvím radikální levice. Ta chce skoncovat s přísnými úspornými opatřeními, které zemi naordinovala Evropská unie. Stane se Řecko prvním odpadlíkem eurozóny? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha a dalších lidí ze světa financí.

Očima expertů: Půjde Řecko z kola ven?

Vítězství v řeckých parlamentních volbách slaví podle očekávání levicová opoziční strana Syriza. Ta voličům slibovala radikální otočku ve směřování země. Výsledek voleb se okamžitě projevil: euro dál oslabovalo vůči dolaru. Směrem dolů šly pochopitelně i ceny řeckých akcií. Plán na záchranu Řecka (mohl-li kdy fungovat) je nyní v ohrožení a možný odchod Řecka z eurozóny se opět přiblížil. A bankrot hrozí Athénám dál.

Všechno bude záležet na tom, jaký dialog povede nový řecký premiér Alexis Tsipras s lídry Evropské unie. Ten během prvního zasedání vlády prohlásil: „Nepůjdeme do žádných destruktivních střetů, nicméně nebudeme už pokračovat v politice podřízenosti.“ Napětí po tomto prohlášení pochopitelně nezesláblo. Na druhou stranu ale Tsipras vzkázal, že Řecko své dluhy splácet bude, chce prý ale jednat se svými největšími věřiteli – Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí – o dalším postupu. Političtí a ekonomičtí analytici se tak nakonec většinou shodují na tom, že nakonec převládne zájem obou stran, aby Řecko eurozónu neopouštělo.

Sdílejí jejich názor také ekonomové, politici, investoři a finanční analytici, které jsme oslovili v pravidelné páteční anketě? Jak hodnotí výsledky řeckých parlamentních voleb? Co to budou znamenat pro evropskou ekonomiku? Může se stát, že Řecko opustí eurozónu?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+7
+
-

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, například volí extrémní strany. Za normálních okolností by se Syriza zřejmě krčila někde v koutku politického spektra. Nicméně radikální Syriza má pravdu v jedné věci: Řecko nemůže splatit všechny své dluhy v plné výši. Má-li se ekonomika v dohledné době pozvednout, země musí projít podobným oddlužením, jaké dopřála Londýnská konference v roce 1953 Německu. Tehdy věřitelé Německu prominuli asi 80 procent dluhů, čímž umožnili hospodářský zázrak. V případě Řecka může dojít i k jednostranně vyhlášené platební neschopnosti.

Na druhé straně by se Syriza měla vzdát některých svých ideologických dogmat, například zásadního zvýšení minimální mzdy. Když to dokáže, má určitou šanci na úspěch.

Pokud jde o zbytek Evropy: euro nezanikne, evropská ekonomika neutrpí žádné zásadní šrámy. Ovšem prestiž Evropské komise a Angely Merkelové bude pošramocena, zvláště pokud se za rok nebo dva ukáže, že Řekům se po opuštění „záchranného“ programu skutečně žije lépe.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+7
+
-

Politologické řeči jsou teď na nic. Rozhodne schopnost Řecka vydělávat prachy. Ať je u moci levice nebo pravice, problém zůstává stejný. Nejsou to dluhy, ale fakt, že Němci vyhrají (po právu) většinu zakázek na jižních trzích. Řešením tedy nejsou volby, ale způsob, jak Řecko navést k tomu, aby začalo vydělávat. Většina cest spočívá v tom, že jihu Evropy pomůžete a Německu zase určitým způsobem ublížíte:

  • Eurozónu opustí Německo. Drsně mu posílí měna, což ublíží jeho exportu. Nebo půjdou pryč Řecko, Portugalsko a další. Měna jim naopak oslabí. Pak by jim měl Mezinárodní měnový fond pomoci ustát tuhle transformaci, rekapitalizovat podniky a banky se závazky v cizích měnách.
  • V Německu se zvýší platy, což je odrovná v souboji s Čínou. Nebo se sníží platy v Řecku – tahle varianta se tady bláhově razila, ale nefungovalo to. Kurz vyrovnává ekonomiku snáz a rychleji než změna mezd nebo rozpočtové škrty.
  • Vznikne jakýsi Svaz evropských ekonomik, který bude řízený z Wilhelmstraße 97 [sídlo spolkového ministerstva financí, opravená pozn. red.]. Opět půjde o přerozdělování. Tak jako platí západ Německa dotace východu, bude se dotovat i Řecko.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr M
+7
+
-

Řekové odmítli ve volbách pokračování hospodářského diktátu ze zahraničí. Chtějí si výdaje a daně určovat sami. To je ale v rozporu s podmínkami půjček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Pokud Řecko další půjčky nedostane, nezbude mu než odejít z eurozóny a začít tisknout vlastní peníze na pokrytí deficitu, protože ani nově zvolení řečtí politici nedokážou vybírat více peněz na daních, a škrty ve výdajích odmítají. Odchod Řecka z eurozóny bude znamenat velký otřes pro celou Evropskou unii. Na řadě budou další předlužené země jako Španělsko a Portugalsko, případně Itálie nebo i Francie. Možný rozpad eurozóny ale neberme jako katastrofu. Znovuzavedení národních měn bude znamenat návrat do normálu.

Jan Bureš

hlavní ekonom Ery

Jan Bureš
+7
+
-

Většina řeckého dluhu jde v tuto chvíli za národními vládami a nadnárodními institucemi (Evropský fond finanční stability, Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka). A pro ty je výraznější odpouštění Řecku politicky i právně jen těžko přijatelné. Lze si ještě představit, že trojka (Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise) a členské země eurozóny kývnou na prodloužení splatnosti půjček a další snížení úrokových plateb. To může Řecku přinést úlevu maximálně okolo 15 procent HDP (v čisté současné hodnotě veřejného dluhu). Výměnou za to by ale Trojka pravděpodobně požadovala pokračování rozpočtové i reformní disciplíny.

Problém je, že představy Syrizy jsou o poznání radikálnější. Její výrazné vítězství znamená, že navrch můžou mít radikální proudy uvnitř strany a dohoda se nemusí hledat jednoduše. Řekové ji sice nepotřebují okamžitě a vzhledem k tomu, že hospodaří s primárním přebytkem rozpočtu, nejsou selháním při vyjednávání ohroženy základní sociální politiky Řecka – penze, platy policistů a státních úředníků. Ohroženy by ale byly splátky úroků a dluhu (do poloviny roku přes deset miliard eur). Bez dohody tak Řecku nakonec může hrozit ztráta přístupu k likviditě z Evropské centrální banky. V takovém případě by byl exit z eurozóny na spadnutí.

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
+7
+
-

Řecké volby dopadly skvěle. Nešlo vyloučit z eurozóny permanentně neukázněného člena, který nedodržoval dohody a fixloval s čísly? Teď je možné, že řecké levicové strany tento problém vyřeší a Řekové vystoupí sami. Syriza totiž začne s vydíráním a bude hrozit odchodem z eurozóny. Ovšem od počátku finanční krize bylo Řekům odpuštěno mnoho miliard eur, byla domluvena celá řada dlouhodobých dohod – a vždy po několika měsících bylo jasné, že Řekové úmluvy nedodrží, a domlouvaly se další a další ústupky a kompromisy. Řekům je potřeba už neustoupit ani o píď. Je třeba jasně prohlásit, že dohody platí. Řekové přepnou strunu, vystoupí a eurozóna se zbaví osiny „v zadeli“.

Navíc dluhy (nesplatitelné) se posunuly z komerčních bank (převážně německých a francouzských) o level výš. Teď je tedy ta správná doba, eurozóně to pomůže a Řekům rovněž. Musí ale vystoupit bankrotově, tedy tak, že nikomu nic nesplatí. Do deseti let mu bude odpuštěno a při vhodné konstelaci se může pokusit o návrat. Kapitálové trhy nejdřív vykážou ztráty, pak ale pochopí a vesele si poskočí.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Anketa

Kdo to trefil?

Šéf Syrizy Tsipras je sice rebel, ale není blázen. Nic jiného než politiku neumí. Pokud by Řecko vypadlo z eurozóny, je to jeho politický konec, země by se minimálně krátkodobě ocitla v hlubokém rozvratu, proti kterému je nynější krize ještě čajíček. Tsiprase by nahradili ještě větší radikálové (buď z ultralevicového křídla Syrizy, nebo z jiných radikálních partají a hnutí, třeba Zlatého úsvitu) a on by přišel o svůj jediný slušný zdroj obživy i o svoji reputaci. Tu má zatím u řecké veřejnosti – která si skoro z 80 procent přeje setrvání v eurozóně – evidentně slušnou. Co z toho všeho vychází? Že i přes ostrá slova je to právě Tsipras a spol., kterým jde o víc. Nikoli Bruselští. Pokud nejsou v Bruselu jako vyjednavači úplní žabaři a strašpytlové, budou jim vlastně nakonec stačit pouze kosmetické ústupky, aby dostali Tsiprase tam, kam potřebují.   

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!