Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Peněžní bombardování

| 27. 1. 2015

Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Všichni upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování.

Peněžní bombardování

Pravděpodobně znáte příběh padělatelské dílny, kterou nacisté založili v koncentračním táboře Sachsenhausen. Pro osvěžení paměti: v roce 1942 již dávno padly plány na invazi do Británie. Nacisté stále nevěděli, jak se vypořádat s protivnými Brity, kteří vázali německou vojenskou sílu tolik potřebnou na východní frontě. Přišli tedy s „geniálním“ nápadem destabilizovat britskou ekonomiku. Británie měla být bombardována obrovským množstvím librových bankovek nerozeznatelných od originálů. Pod náporem inflace se britské hospodářství mělo zhroutit jako hrad z písku.

Plán byl nakonec realizován jen zčásti. Věznění tiskaři a rytci sice vyrobili perfektní kopie britských bankovek - ani samotná Bank of England nepoznala rozdíl - ale vzhledem k vývoji války chyběly bombardéry pro jejich dopravu na britské ostrovy. Němci je nakonec použili v omezeném rozsahu, pro výplatu špionů a podobně.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Masivní tvorba falešných peněz

Minula desetiletí a teorie měnové politiky se změnila od základů. Co bylo kdysi považováno za finanční zbraň hromadného ničení, se nyní stává nadějí. Politikové, ekonomové a bankéři upírají své zraky ke kvantitativnímu uvolňování. To není ničím jiným než masivní tvorbou falešných peněz, jejichž cílem je zvýšit inflaci. V současnosti převládající ekonomická teorie má za to, že hospodářský růst vyžaduje určitou minimální míru růstu cen. Jakmile ceny začnou klesat, byť i jen mírně, spotřebitelé údajně odkládají nákupy v naději, že za pár měsíců nakoupí levněji.

Nechme stranou čirou absurditu této teorie. (Kdyby byla pravdivá, nikdy byste si nekoupili nový počítač, fotoaparát, telefon a s vařením byste zřejmě čekali na levnější plyn.) Podstatné je, že jí věří bankéři. Zejména centrální bankéři.

Je tu ovšem ještě jiný aspekt. Inflace funguje jako daň z úspor a dotace dlužníkům. A kdo dnes patří mezi největší dlužníky v Evropě? Vlády. Pokud by ceny měly klesat, znamenalo by to, že státní dluhopisy budou spláceny v mírně hodnotnější měně, než jakou si státy původně půjčily. Majitelé dluhopisů - tedy v první řadě domácnosti, které vlastní penzijní fondy a podílové fondy - by mohli vydělat. Ó, jaká hrůza.

Meziroční inflace ČR (%)

V sekci Makroekonomika najdete i další důležité ukazatele české ekonomiky – data o vývoji mezd, hrubého domácího produktu, maloobchodních tržbách a další.

Jestliže například německý státní dluhopis se splatností v roce 2025 momentálně nese necelých 0,5 procenta ročně, při deflaci ve výši jednoho procenta by vynášel zhruba 1,5 procenta reálného výnosu. To by samo o sobě nemuselo být tak zlé. Německý rozpočet už platil v nedávné historii i vyšší reálnou cenu za svůj dluh a přečkal to. Ale italský desetiletý dluhopis platí ročně téměř 1,8 procenta, což pro našponovaný italský státní rozpočet již není triviální věc. Tím spíše, kdyby se měly vrátit normální poměry a výnos italských dluhopisů by vzrostl třeba na pět, šest a více procent. Pak by italské veřejné finance hodně úpěly při záporné inflaci, která zdražuje dluhy.

A pak je tu Řecko.

Řecký desetiletý státní dluhopis nese momentálně téměř 9,4 procenta nominální roční výnos do doby splatnosti. Bez inflace nelze tento dluh znehodnotit a bez jeho znehodnocení bude Řecko brzy opět nesolventní. A i když jde o malou ekonomiku, má stále velký symbolický význam pro zbytek eurozóny.

Virtuální měna

Anketa

Potřebujeme uvolnit?

Nyní ECB oznamuje, že zahájí výkup cenných papírů za nově vytvořené peníze. Naštěstí není třeba kvůli nim již nikoho věznit, dokonce ani zaměstnávat tiskaře: jde čistě o virtuální měnu. Do finančního systému eurozóny tak bude plynout 60 miliard eur měsíčně.

Je to hodně, nebo málo? Ročně tato suma odpovídá zhruba 7,6 procenta všech úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem. Případně 5,5 procenta hrubého domácího produktu eurozóny anebo ještě jinak 7,1 procenta měnové zásoby M3. Podle všech měřítek tedy půjde o nezanedbatelnou sumu, která bude mít makroekonomický dopad, tím spíše, že má trvat nejméně do září 2016.

Ale bude program fungovat? Kvantitativní uvolňování prováděné Českou národní bankou (alias měnová intervence) nefunguje. Růst objemu peněz v ekonomice (měřeno agregátem M2) zůstal v listopadu 2014 na přesně stejné úrovni jako o rok dříve: 5,46 procenta. Tempo růstu objemu úvěrů domácnostem zpomalilo ze 4,6 procent na 1,9 procenta, růst podnikových úvěrů zpomalil z 3,9 na 0,5 procenta, vše k listopadu 2014.

Ukazuje se, že „vyrobit“ peníze není problém. Problém je dostat peníze do oběhu. Ekonomická teorie zde selhává. Kdoví, možná si někdo vzpomene na nápad bombardovat Anglii bankovkami.

Psáno pro Lidové noviny.

Kurzy hubnutí podle centrálních bankéřů

O guvernérovi české centrální banky slyšeli už i čtenáři výhradně pokleslého zpravodajství a magazínů „životního stylu“. Dokázal totiž to, o čem řada těchto čtenářů jen sní. Pořádně zhubnul! Komiks serveru Peníze.cz odhalil pravý recept! Zvětšíte kliknutím.

Další komiksy na Peníze.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Michal Weinfurtner | 27. 1. 2015 21:58

Dnes Michl psal, že bychom si měli nechat korunu, protože v případě potřeby lze hýbat kurzem a nakopnout tak ekonomiku.

I zeptal jsem se ho, zda tu ekonomiku současný pohyb koruny nakopl do zadnice, do žaludku nebo rovnou do hlavy.

Odpověděl mi, že do zadnice. Tak sláva, aspoň že tak. Kopanec do zadku se dá vydržet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Šindelka | 27. 1. 2015 21:47

prosil bych ať mi nějaký studovaný ekonom vysvětlí jak vytištěná miliarda zvýší množství vypěstovaného obilí, ušije víc oblečení nebo postaví víc domů, pak můžeme začít tisknout všichni a nebude třeba pracovat :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 30. 1. 2015 04:56
reakce na Libor Šindelka | 27. 1. 2015 21:47

Jo, v tom je právě ten vtip, pokud se nic nevyrobí, tak se nic nemůže konsumovat. To přece ví každá babička a rádoby ekonomové s tím mají potíže. Pokud někdo mluví o základě ekonomiky jako o „výrobě a distribuci zboží a služeb“ odezve se prskání rádoby experta Jana Altman něco o „hlavně aby se vyrobilo X tun chleba a oceli“ a s velkým a pozitivním ohlasem komentářů, viz http://finmag.penize.cz/ekonomika/294167-astrologie-a-urokove-sazby. Mám dojem že velká část komentářů je od ekonomů, nebo studentů ekonomie a nikdo z nich doposud nenabídl objasnění na tak jednoduchou otázku.
Je zajímavé pořekadlo o historii – „pokud se chceš učit historii, vyhýbej se historikům.“ Totéž asi z velké části také platí o ekonomii a ekonomech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Koss | 27. 1. 2015 15:40

Žádná tragedie se nekoná. ECB přidává do bankéřských měšců nové peníze v naději že se tyto peníze dostanou do ekonomiky, v touze zajistit mírnou inflaci, aby se evropská ekonomika znovu rozjela. Čas ukáže že to je správné rozhodnutí, i když 60b za měsíc je poněkud málo a pozdě. Řecká tragedie se nekoná, znovu bude komedie a aténští pacholci budou znovu jásat radostí a zakládat ohňostroje. Řekové stále budou jezdit Mercedesi za půjčené peníze, které nemají v úmyslu splácet. 20 procent těch peněz je určeno jako dar ekonomicky úspěšných zemí do zkolabované země, která dala Evropě jméno a světu demokracii. Asi by bylo nejlepší, kdyby si to Řekové ponechali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 27. 1. 2015 09:20

Stát pomocí QE naplní své cíle dvěma způsoby:

1) Tak, jak napsal p.Kohout - tedy sníží reálné úrokové výnosy na státních dluhopisech a umožní tak státům žít s daleko větším dluhem, než při nějakých "přirozenějších" úrocích

2) Převede státní dluh z držení soukromých subjektů (které nemá pod kontrolou) na subjekt, který pod kontrolou má. Představte si situaci, kdy sice státní dluh je vysoký, ale celý jej za nově "natištěné" peníze skoupily záchranné eurofondy a centrální banka (nebo v případě USA, JP a GB je vykoupil FED, BoJ a BoE).
Takový držitel nebude v panice prodávat a vůbec je pro státy takový pohodlný. Dluh Japonska 240% by vlastně nevypadal tak hrozivě, kdyby jej celý držela centrální banka - ta vlastní stát ke zdi tlačit nebude. Je to vlastně vůbec dluh, když státy dluží "samy sobě"? A nemohly by si jej nakonec odpustit - jistě, pro bilanci centrální banky by to bylo velmi nepříjemné, ale stále asi lepší, než státní bankrot.

Kdo má pocit, že jej stát tímto způsobem obírá, může se podle toho zařídit. Státní "peníze" používat pouze na běžné výdaje - tedy jako "prostředek směny", alespoň do doby, kdy tuto funkci nebude schopen lépe, rychleji, levněji a bezpečněji (i před státním obíráním) schopen zastávat Bitcoin. A peníze, které po odečtení běžných výdajů zbudou, zkonvertovat do peněz, které na rozdíl od těch státních opravdu mohou fungovat jako "uchovatel hodnoty", které nejde jen tak "kvantitativně uvolňovat" - tedy například takové Krugerandy.

Co se týče naznačené možnosti opravdového shazování peněz z bombardérů, resp. vrtulníků. Státy o tom mluví (že např. každému jedinci pošlou měsíčně 100 nových USD na útratu). Ale pro stát je lepší za nové peníze vykupovat své dluhopisy. Stát je vlastně rád, že si může tisknout a inflaci to vyvolává jen relativně menší (než kdyby např. ECB těch 60 mld eur měsíčně připisovala rovnoměrně všem evropanům na účty). Ale na druhou stranu nelze vyloučit, že to někdo zkusí - že se najde populista, či sociální inženýr, který si z Keynese přečetl trochu jiný odstavec něž Draghi a Singer. Před několika málo lety bylo i QE z říše špatných scifi, takže ještě můžeme zažít několik překvapení, než se socialistickým experimentátorům podaří měny a ekonomiky zničit definitivně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacky | 27. 1. 2015 16:46
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2015 09:20

"A nemohly by si jej nakonec odpustit - jistě, pro bilanci centrální banky by to bylo velmi nepříjemné, ale stále asi lepší, než státní bankrot."
.
Toto nemáte celkom domyslené. Ak by sa to dialo, tak by muselo nakoniec dôjsť k neprirodzenému vývoju kapitálovej aj spotrebnej štruktúry. Nakoniec by to muselo skončiť krachom búrz, alebo hyperinfláciou reálnej ekonomiky. Nielen dlh zabíja ekonomiku pri inflácii. Na to treba stále myslieť.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 1. 2015 16:59
reakce na Zavacky | 27. 1. 2015 16:46

Ale vždyť se to již stalo, Řecku byla odepsaná podstatná část dluhu.
A dnes, kdyby "se chtělo", tak záchranné fondy a ECB, které drží největší část řeckého dluhu, tak ji opět odpustí a jediný závažnější důsledek bude, že na severu mírně vzrostou preference eurokritických stran.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacky | 27. 1. 2015 19:46
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2015 16:59

To je ale len dočasný dôsledok. Celý proces musí pokračovať až do úplného konca. V prípade krátkodobej a nie rozsiahlej inflácii - len ku kríze. V prípade dlhodobej a rozsiahlej inflácii aj k úplnému bankrotu. Aj Grécko môžu zachraňovať opakovane, ale nakoniec musí dôsledne zbankrotovať.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 1. 2015 10:21
reakce na Zavacky | 27. 1. 2015 19:46

No v tom se shodneme. Samozřejmě oddlužování, QE, ZIRP, atd... není řešením ničeho. Jde jen o oddalování nevyhnutelného: bankrotu demokratického socialismu.

Ze strachu o uvolnění toho prvního kamínku z hráze se budou podporovat a podpírat navzájem dokud to půjde a důsledek bude, že se to jednou nutně sesype všude naráz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 27. 1. 2015 12:13
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2015 09:20

Krugerandy mají jednu zásadní nevýhodu oproti fiat - mizerná likvidita. Téma uchování hodnoty úspor běžného ovčana by vydalo na knihu.
Státní měna influje, nákup dluhopisů podporuje státní zadlužování, z nákupu a prodeje akcií musíte platit poplatky a daně plus spousta dalších daní kolem (firemní, z dividendy, ...), zlato má špatnou likviditu, bitcoin je zatím příliš volatilní. Nevidím žádné ideální řešení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 1. 2015 14:53
reakce na Dalibor Pešek | 27. 1. 2015 12:13

No zlato má sice likviditu nižší, než papírová stokoruna, ale ne tak o moc. Stačí zajít prakticky k libovolnému prodejci investičního zlata a ti většinou Au vykupují. Takže pokud přistoupíte na jejich výkupní ceny, je likvidita téměř okamžitá. Samozřejmě pokud chcete cenu vyšší, musíte na nějaké Aukro a podobně a to již může chvíli trvat.
Ale pokud je člověk dlouhodobý kupec, tak ho nějaké procento nerozhází. Samozřejmě pokud jste včera koupil Krugerranda za 32 tisíc, tak vás to procentíčko dnes zajímá - rozhoduje, zda jste mírně v plusu či minusu. Ale pokud jste koupil před X lety za 14 tisíc, tak je vám jedno, zda dostanete spot či 3% pod či nad spot.

Plus pokud se někdy v budoucnu inflace zrychlí, státy a jejich dluhy a jejich měny začnou být problematické, vzroste likvidita zlata ještě více.

Čímž samozřejmě neříkám, že by člověk měl spoléhat výhradně na Au/Ag.

Ale i pokud považujete Au/Ag za málo likvidní - správně se ptáte, jaká je alternativa. V situaci, kdy ECB oznámila, že bude tisknout 60mld EUR/měsíc a v situaci po volbách v Řecku - která se podle mne vyvine nějak kompromisně, tedy žádný odchod a bankrot Řecka, ale nějaké více či méně maskované odpouštění dluhů (či protažení splatnosti "do nekonečna"), případně nějaký nákladý stimulační balík pro celý jih EU - opět za inflační peníze.

Mám obavy, že v delším horizontu naše papírové měny zažijí prudší sešup kupní síly, než tomu bylo v minulosti - a opakuji - rakouská stokoruna dnes stojí 320x víc, 32000% inflace za 100 let.

Plus porostou dluhy (a snahy státu sebrat prostředky kde to ještě půjde) a socializační snahy. Evidovaný majetek (akcie, nemovitost, ...) se tak lehce stane terčem nějakého lupičského ataku ze strany eráru.

Co se týče BTC, tak nejsem jeho velkým zastáncem. Ale volatilita je to nejmenší, co mi na něm vadí - aspoň lze přikupovat v okamžiku propadu. Problém spíš je, že (přestože si to mnozí nepřipouští), státy v případě pocitu ohrožení proti BTC mohou poměrně úspěšně zasáhnout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Noha | 29. 1. 2015 08:01
reakce na Jan Altman | 27. 1. 2015 14:53

Jak presne by stat mohl uspesne zasahnout proti BTC? Pokud je mi znamo tak to technicke reseni za tim je prakticky nerozbitne, jedina sance by bylo vypnout Internet (doslova). Nicmene pokud mi neco uniklo, tak se rad necham poucit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 1. 2015 10:18
reakce na Jan Noha | 29. 1. 2015 08:01

. . . . . . . . . . . ?--------?
Uniklo:
Stát zkrátka může BTC zakázat - pod záminkou "ochrany devizového hospodářství", boje proti terorismu, proti praní špinavých peněz a daňovým únikům (a plebs na to uslyší).

Že BTC zakázat nejde? Ale jistě jde - pokud dostatečný počet poslanců zvedne ruku, lze schválit i deklaraci, že Země je placatá, že se Beneš zasloužil o stát (asi mysleli Velkoněmeckou říši a CCCP) a že se vlivem člověka otepluje. Parlament již schválil krádeže, loupeže, padělání peněz, některý i vraždy.

A že to nejde vynutit? Ale jistě jde:
- Měna je měnou, jen když je rozšířená mezi běžnými lidmi. Ale běžní lidé se bojí postihu a neriskují nelegální aktivity.
- Zákaz BTC eliminuje velkou část trhu. Po zákazu už si za ně nekoupíte pizzu, nezaplatíte na eBayi, atd... Zákaz povede k tomu, že za BTC seženete jen marjánku.
- Pokud i směnárny a další bitcoinové instituce budou za hranou zákona, velká číst lidí jim nebude důvěřovat (nulová právní ochrana) a nebude jejich použití riskovat (jak mohou vědět, že z nich nějaká FBI nezíská jejich identitu?)
- Když nepůjde převést CZK či USD z a do BTC směnárny, BTC se stane nesměnitelnou měnou, užitečnost poklesne a směny z ruky do ruky to nevytrhnou
- Stát sice zatím (asi) neumí prolomit to hashování, ale určitě umí zjistit, že jste bitcoinovou síť použil (a to bude trestné). Stejně jako (možná) neví, co děláte po připojení na Tor, ale rozhodně ví, že Tor používáte.
- Takže cokoli z toho, byť jen podezření, bude stačit na zabavení počítače a mobilu a jejich kontrolu státními orgány. Pokud budete mít zašifrovaný disk, tak buď prozradíte heslo, nebo opak se bude brát rovnou jako důkaz viny
- Stát tedy zákazem BTC nezničí úplně, ale to ani nepotřebuje. Stačí, když jej vytlačí z mainstreamu zpět mezi geeky, anarchisty či prodejce trávy - jednak ho (a jeho peněžní monopol) pak již BTC nebude nijak ohrožovat a jednak ho pak půjde lehce onálepkovat jako měnu podivínů a zločinců. To bohatě stačí.

Neříkám, že to stát udělá. Resp. udělá to jen pokud by se BTC opravdu rozšířil a opravdu ohrožoval monetární monopol státu. Druhá možnost je, že ho zlegalizuje, zreguluje, zdaní a pak takto znásilněný jej nechá existovat. Ale to je méně pravděpodobné, protože i takto zregulovaný BTC posrádá pro stát to podstatné: nemůže si jej tisknout.
BTC má tedy 3 možné další směry vývoje:
1) Nestane se reálnou alternativou, bude skomírat na okraji a stát si bude moct dovolit ho ignorovat
2) BTC nabere na významu a stát proti němu zakročí a bude jej kriminalizovat
3) Stát si BTC ochočí, zdaní a zreguluje

Ta kriminalizace a mediální dehonestace (ala vlasáči za totáče) se mi jeví jako pravděpodobnější. Samozřejmě pokud stát do té doby nezhyne na něco jiného.

Naopak se zlatem se mu toto prostě nepodaří, na to je zlato příliš tradiční a již etablované a to po celém světě. Zlato maj v rezervách samy státní centrální banky. O zlatě se učí v dějepise, děti jej vidí v pohádkách a dobrodružných filmech. Kus zlata (minimálně ve špercích) má skoro každý. Zlato se lidem líbí a má nad nimi "magickou moc".
A hlavně: zlatu rozumí i běžný Novák, kdežto principu BTC naprosto nerozumí a neznámého se bojí. Nepochopitelné má tendenci bagatelizovat či přímo odsuzovat (a podporovat v tomtéž státní moc).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 29. 1. 2015 17:06
reakce na Jan Altman | 29. 1. 2015 10:18

Bitcoin a podobné měny nejsou jediná aplikace této technologie. Mohou (prý) v síti vznikat jakési ad hoc měny pro jednotlivé transakce, které nelze nijak vystopovat. Výsledek bude, že i když zakážete jakoukoliv alternativní měnu, vždy půjde udělat ověřitelnou transakci. Rovněž tak mohou vznikat entity s rozprostřeným a nevystopovatelným vlastnictvím. Myslím, že podobně jako nad samotným internetem, stát již nikdy nezíská nad blockchainovou technologií plnou kontrolu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Noha | 30. 1. 2015 06:16
reakce na pavel kratochvil | 29. 1. 2015 17:06

ano jsou to tzv. altcoins a je to zalozene na forku (derivatu) toho zakladniho zdrojoveho kodu. Co se tyka toho blockchainu, tak to jsem s Vami za jedno - s ohledem na decentralizaci te databaze, tak "podchytit" to je prakticky nemozne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Noha | 29. 1. 2015 10:55
reakce na Jan Altman | 29. 1. 2015 10:18

Zajimava myslenka - diky za rozvinuti.

Ja osobne vidim BTC zakazatelne podobne jako piratstvi - vsichni vedi ze to je neco co je proti zakonu (= je to zakazane), lze za to jit i sedet, ale v jadru to moc lidi nezajima a stejne to delaji, protoze to je pro ne pohodlne a casto ani jinou alternativu nemaji.

Pokud bude BTC legalni alespon v jedne zemi (a zda se ze to v USA legalni je a bude: http://digimeny.cz/coinbase-potvrdil-zahajeni-regulovane-bitcoin-smenarny-v-usa/ - da se najit i asi lepsi angl. psany zdroj - mimochodem coindesk to stalo 5 mesicu casu vybehat razitka na tu smenarnu), tak pokud se pripojite skrze tuto zemi, kde to legalni je (USA) a udelate transakci skrze toto uzemi, tak jste z obliga, mimochodem v sousednim nemecku to je vedeno jako privatni mena a normalne to lze zdanit. Microsoft umoznil nakupovat jeho produkty za BTC: https://commerce.microsoft.com/PaymentHub/Help/Right?helppagename=CSV_BitcoinHowTo.htm

Na BTC me prijde zajimava ta decentralizace (neexistuje problem odebrani swiftu), rychlost transakce (sekundy az minuty) v kteroukouliv hodinu ci den, snadnost prevozu (zkuste si provezt zlata za vic nez 10 tisic USD mezi zememi, zejmena pokud poletite letadlem), dokonala delitelnost (zlato ma delitelnost, ale je problematicka) a moznost popreni jeho drzeni.

Neni pochyb, ze zlato je zazite a to mu hodne pomaha, ale vzpomente na Executive order 6102: https://en.wikipedia.org/wiki/Executive_Order_6102 - a to je vec ktera se uz stala a fyzicke zlato se snadneji konfiskuje a podstatne hure schovava.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 1. 2015 13:03
reakce na Jan Noha | 29. 1. 2015 10:55

Neříkám, že BTC nemá budoucnost.
Ale státy zatím z jeho strany nejsou ohroženy a proto demonstrují benevolentnost a liberální přístup.
Ale pokud BTC vyjde z margnality a začne být hrozbou pro monopol fiat měn, opravdu myslíte, že se státy vzdají tohoto nesmírně silného nástroje obohacování a moci?

Na executive order pamatuju, ale vím, že tehdy o Au přišli v podstatě jen ti, kteří ho měli v bankovním sejfu na území USA. Kdo ho měl v zahraničí či pod jabloní, mohl být v klidu. Respektive ani ne v klidu - mohl být nadšen, každá jeho unce rychle stoupla z 35 USD na mnoho set dolarů.

BTC zatím beru jako fajn nástroj na levné a rychlé transakce. Jako hračku na spekulace. Jako symbol vzdoru. Ale na penzi bych si v něm asi nespořil. Možná ale dělám chybu :-)

Ale když už jsme u BTC - jak jej vy nakupujete? Kde je nejrychlejší, nejpohodlnější, nejlevnější (i s ohledem případné ceny konverze CZK/USD) a nejbezpečnější z pohledu korunového našince jej nakoupit? Z ruky do ruky pomocí LocalBitcoins? I peněženka Mycelium v mobilu mi nabízí nějaké "z ruky do ruky" prodejce v okolí bydliště - ale málo.
Bitstock?
Klasické Bitstamb či Coinbase?
SpectroCoin?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Noha | 30. 1. 2015 06:47
reakce na Jan Altman | 29. 1. 2015 13:03

Ano v tom s vami souhlasim - ostatne vyrok pana Babise, kdyz komentoval proc Ceska Posta nabizi prodej BTC (coz neni uplne pravda - jen kolektuje cash preo 3. subjekt) to jen dosvedcuje ze (nastesti?) netusi nic.

Ohledne toho executive order - ja mel za to, ze to ze sejfu nesbirali takze i tam to bylo "v bezpeci", ale problem byl ten, ze to zlato byla povinnost vyprodat pokud jste ho mel (tzn. neco jako "zakaz" BTC).

U BTC je potreba mit na pameti, ze to je stale experiment - sporit si v tom jako v jedinem nastroji je znacne riskantni - pokud bude v tom protokolu nalezena kriticka chyba, tak hodnota te meny muze jit klidne do nuly v horizontu par hodin. Zalezi jakou mate averzi k riziku tohoto typu, zalezi kolik je Vam let - jestli si muzete dovolit prijit o vse s vyhlidkou velkeho vynosu pokud se zadna katastrofa ktera se nepodari vcas opravou uhasit nestane. Za sebe pokud vidim pred sebou hrozbu globalniho konfliktu (anebo alespon na uzemi Evropy - ta Ukrajina a Rusko opravdu nevypada dobre) s nejakou pravdepodobnosti a nechci resit presuny fyzickeho zlata (nejsem v CR, neplanuju se vratit, a ani nevim zda-li zustane zde, kde momentalne jsem), tak to je muj osobni favorit pres vsechny nevyhody co to ma, roli hraje i to ze je mi mene nez 30 let.

Ohledne nakupu - pokud jste v CR, tak bych to asi resil pres localbitcoins nebo pres ty nove vznikle sluzby (easycoin), lze to koupit za cash a to se v pripade BTC pocita, ale pocitejte s cashovou prirazkou klidne v urovni 10 % i vic. Pokud chcete "forex" cenu a nevadi Vam vzdani se anonymity, tak lze doporucit Bitstamp, ale ta jejich verifikace je vazne opruz - pocitejte s tim, ze po Vas mimo jine budou chtit kvalitni fotku jak drzite v ruce svuj pas nebo jiny dokument a ty prevody nejsou take zrovna levne - hodi se pouze pokud uvazujete nakoupit za vetsi castku v kratkem casovem okamziku. Ty ostatni sluzby nemam vyzkousene, Coinbase pokud nemate ucet v jedne z podporovanych zemi (je tam napr. Slovensko, ale CR ne), tak nelze pouzivat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!