Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Oběti (nové) studené války

Antos Bulba
Antos Bulba
22. 1. 2015
 5 233

Počátkem ledna okupovaly stránky českých deníků senzační zprávy o tom, že česká koruna je dosud nejslabší letošní měnou světa. Novináři ovšem přehlédli slona v obýváku – běloruský rubl se během prvních dvou letošních týdnů propadl o třicet procent.

Oběti (nové) studené války

Novodobá studená válka se příliš neliší od té původní. Vyměnili se aktéři, našly se nové důvody, proč mají lidé na západní části planety nenávidět ty východní, a – jako v každé válce – to odnášejí zejména ti, kteří si to mohou nejméně dovolit.

Jak již bylo řečeno před loňským hokejovým mistrovstvím, Bělorusové jsou těžce zkoušený národ. Po desetiletích živoření v Sovětském svazu se jim dostalo druhého chodu tyranie v podobě „posledního diktátora Evropy“ (ačkoli při pohledu do Bruselu vyvstává otázka, zda toto označení není unáhlené).

Kurz: Běloruský rubl k dolaru

Jak se devalvuje na východě, aneb čeští soudruzi se ještě mají co učit.
Zdroj: xe.com. Zvětšíte klikem

Ani v tradičním svátečním období na přelomu roku nebyl v zemi brambor a vodky klid. V prosinci zavedla vláda třicetiprocentní daň na nákup zahraničních měn, kterou po pár týdnech opět zrušila a centrální banka následně uvolnila kurz běloruského rublu, který vůči dolaru vystřelil o (původně daní zakrytých) třicet procent.

Pohnuté bratrství

Bělorusko je zemí, která má s Českou republikou společné minimálně jedno – pro některé je příliš na východě, pro jiné zase příliš na západě. Ačkoli je politicky, ekonomicky a kulturně bližší Rusku, lze v posledních dvou dekádách pozorovat i snahu o spolupráci se zeměmi na západní straně hranice.

Mezi Evropskou unií a Ruskem ovšem panuje značná žárlivost a krajiny mezi těmito velmocemi jsou průběžně fackovány z obou stran pro přílišnou náklonnost k druhé straně (vzpomeňme na Ukrajinu, která je pro samou lásku obou velmocí doslova k roztrhání).

Ruští politici s oblibou využívají rozličné finanční a obchodní páky k prosazení vlastních zájmů v zemích, které plní tranzitní funkci při obchodu s plynem a ropou. Před deseti lety tak například přerušil státní Gazprom na šest měsíců dodávky plynu do Běloruska (a zároveň i dále do Evropy); důvodem byl spor o kupní cenu poloviny běloruské energetické infrastruktury. V roce 2009 zakázaly ruské úřady dovoz běloruských mléčných výrobků, které údajně nesplňovaly nová regulatorní kritéria; ve stejné době byl ovšem na návštěvě premiér Putin, jenž usiloval o prodej místních mlékáren ruským firmám. Zákaz dovozu tak byl dost možná odplatou za to, že běloruská vláda nešla té ruské na ruku (obdobně byl v minulosti na čas zakázán i dovoz potravin z Polska, Moldávie, Lotyšska či Gruzie).

Ve stejném rytmu pokračuje příběh pohnutého bratrství i nadále – ruští kontroloři na podzim zakázali dovoz běloruského vepřového, údajně po objevu africkým morem u místních prasat. Jako na potvoru přišel zákaz zrovna v době, kdy ruští představitelé vyčítali těm běloruským, že Bělorusko přijalo příliš vlažný postoj k sankcím vůči západním zemím. Vlaštovky na běloruských drátech si také štěbetají, že země sloužila jako neutrální země pro umožnění obchodu firmám ze západu i východu, které na velmocenské hrátky nemají čas.

Politika masochismu

Politické překážky obchodu ve formě sankcí jsou pozoruhodným druhem ekonomického masochismu. Ačkoli v populárních představách škodí sankce především zemi, na kterou jsou uvrženy, ve skutečnosti škodí oběma zemím. Pro Bělorusko jsou sankce na dovoz do Ruska obrovský problém, protože ruský trh činí polovinu objemu běloruského exportu. V Rusku lze pro změnu pozorovat masivní nárůst cen – po vlastním zákazu dovozu potravin z Evropské unie a Běloruska vyrostly ruské ceny masa a ryb o padesát procent.

Absurdita sankcí se projevuje například zprávami o tom, že státní složky zasáhly proti gangu pašeráků masa. Co je za určitých okolností naprosto běžné a nutné pro přežití většího počtu lidí žijících na jednom místě – obchod s potravinami – je za jiných okolností náhle kriminálním aktem. Trpí především normální lidé v roli výrobců, obchodníků a spotřebitelů, které si politici berou jako rukojmí při geopolitickém přeměřování pindíků.

A v tom je zřejmě jádro celého problému. Přes veškeré řeči o nutnosti odříznout různé režimy od zbytku světa a tím pádem i podrytí důvěry občanů ve „svého“ vůdce, dopadají sankce nejtvrdší měrou na občany – a to bez rozdílu.

Otázka pro podporovatele mezinárodních sankcí: opravdu si myslíte, že všech sto čtyřicet milionů Rusů, potažmo deset milionů Bělorusů, plně podporuje politiku svých vládců? Pravděpodobně nikoli; sankce si však, obdobně jako atomové pumy v Hirošimě a Nagasaki své oběti nevybírají podle politického přesvědčení. Vašimi oběťmi jsou všichni ti, jejichž vinou je pouze nucená příslušnost k danému státu. Sankce kromě morálního hlediska navíc nesplňují ani hledisko funkčnosti – země podrobené umělým obchodním překážkám vykazují pozoruhodnou mocenskou stabilitu (vzpomeňme Severní Koreu, Zimbabwe či Írán).

Západní sankce vůči Rusku společně s tradiční protekcionistickou politikou Evropské unie (zejména v oblasti obchodu s potravinami) tak nejspíše povedou k dalšímu vzájemnému oddálení a utvrzení v názoru, že druhá strana je ztělesněním zla. Východní země se patrně na éru novodobé studené války začínají připravovat, mimo jiné formou intenzivnější spolupráce. Nehledě na zmíněné sankce totiž podepsalo Rusko a Bělorusko minulý rok smlouvu o Euroasijské ekonomické unii. Vstoupila v platnost prvního ledna.

Podrobnosti ohledně této organizace, která pravděpodobně vytvoří protipól Evropské unii (v dobrém i špatném smyslu), prozkoumáme příště. 

Když dva dělají totéž...

Česká koruna padá, běloruský rubl padá – ale zatímco koruna si spíš tak kecla na píkovišti na zadek, s bělruským rublem se utrhnul výtah...
Zdroj: peníze.cz

Kurzy světových měn hledejte na Peníze.cz, máme ovšem i běloruský rubl a další měny exotičtější

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Antos Bulba

Antos Bulba

Související témata

běloruskoBěloruský rubleuroasijská ekonomická unieevropská uniegazpromkurzy měnruskosankcestudená válkaukrajinavladimir putinzemní plyn
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo