Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Co letos čeká Rusko? A jak to ovlivní nás?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
16. 1. 2015
 16 220

Co čeká ruskou ekonomiku a co to bude znamenat pro tu naši? Co si o situaci Ruska a o jeho napjatém vztahu se Západem myslí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, politolog Petr Robejšek, ekonom Pavel Kohout, europoslanec Jan Zahradil a další osobnosti?

Očima expertů: Co letos čeká Rusko? A jak to ovlivní nás?

Slabý rubl, klesající cena ropy a k tomu ještě vyhrocené vztahy s Evropskou unií a Spojenými státy. Rusko čekají těžké časy. Co to bude znamenat pro světovou ekonomiku a co pro nás? Má být Západ spokojený s tím, že se hospodářské sankce začínají pomalu projevovat? Odborníci většinou klidní ty, kteří mají ze situace Ruska škodolibou radost, a upozorňují na to, že pokud by se země prezidenta Putina propadla do hluboké krize, bylo by to když nic jiného, tedy nevýhodné i pro zbytek světa. Přece jen se jedná o obrovský trh s velkým potenciálem pro zahraniční investory.

Ropa, plyn a co dál?

Negativní prognózy ekonomů ve středu potvrdila i Světová banka, která pro letošek počítá s propadem ruského hrubého domácího produktu o 2,9 procenta. Výrazně tak změnila svůj prosincový odhad, který původně předpokládal pokles pouze o 0,7 procenta.

Že jde do tuhého, si uvědomuje i Vladimír Putin, který ve svém prosincovém tříhodinovém projevu přiznal, že nadešel čas na strukturální reformy a postupné přeorientování ruské ekonomiky, která je v podstatě závislá na ropě a plynu. Podle Putina by se Rusko mohlo dostat z nejhoršího do dvou let. Ekonomové ale mírní jeho optimismus a připomínají, že transformace ruského hospodářství rozhodně nebude bezbolestný proces, který by se vyřešil za rok či za dva. Rusko se navíc bude muset pokusit uklidnit situaci na diplomatické půdě. Pokud bude Západ pokračovat v hospodářských sankcích, tak bude pro „ruského medvěda“ cesta z recese o to těžší.

Jaký mají názor ekonomové, politologové, podnikatelé a investoři? Co podle nich bude v letošním roce po hospodářské a politické stránce čekat Rusko? Jak by měl k této zemi přistupovat Západ a také Česká republika? A jaký vliv by v letošním roce mohla mít situace Ruska na evropskou a světovou ekonomiku?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
-
+8
+

Ekonomika Ruska stojí na ropě a s ropou také padá. Poslední částečná platební neschopnost této země nastala v roce 1998, kdy ropa byla rekordně levná. Současné Rusko má sice větší rezervy a výrazně kompetentnější vedení, ale rok 2015 bude pro ně v každém případě obtížný, neboť Saúdská Arábie se zřejmě rozhodla, že cenově zdrtí konkurenci.

Pokud jde o přístup Západu, domnívám se, že je nesmysl chtít tuto zemi zásadně změnit. Západ toleruje středověký teokratický režim ve zmíněné Saúdské Arábii. Západ toleruje a dokonce finančně dotuje teroristy vládnoucí pásmu Gazy. Západ intenzivně obchoduje s Čínou a mohutně do ní investuje, ačkoli tato země porušuje všechna lidská práva, na která si jen vzpomenete. Turecko, stát, který potlačuje kurdskou menšinu a potírá svobodu médií, je dokonce členem NATO.

Propojeno!

Na Rusko a Krym už jsme se v pravidelné anketě ptali, v březnu a září minulého roku:

Jistě, Rusko těžce porušilo mezinárodní právo anexí Krymu, ale tato akce se aspoň obešla bez obětí, na rozdíl od ukrajinského ostřelování vlastního civilního obyvatelstva na východě země.

Jiný aspekt problému: v současném světě probíhá střet civilizací, o němž psal Samuel Huntington poprvé v roce 1993. Západní liberální civilizace je konfrontována s civilizací islámskou, dále pak s Ruskem a s Čínou. Pokud Rusko ztratí na síle, nutně posílí právě Čína a islámský okruh. Byla by tato změna rovnováhy sil dobrá pro Západ? Nemyslím si to. Rusko už nikdy nepošle tanky do střední Evropy, neboť na to prostě nemá kapacity. Kdo brojí proti Rusku, je jako generál, který se připravuje na minulou válku.

Nemám žádné mimořádné sympatie vůči Rusku a už vůbec ne vůči Putinovi, ale ve srovnání se zeměmi výše uvedenými mi stále připadá jako stát, se kterým má smysl mít normální vztahy bez vzájemných sankcí a podobné zátěže.

Vývoj ceny ropy WTI

Zdroj: peníze.cz

Jan Bureš

hlavní analytik Ery

Jan Bureš
-
+8
+

Očekávám v tomto roce v Rusku relativně hlubokou recesi (minus čtyři procenta), způsobenou kombinací sankcí Západu a padajících cen ropy. Především na začátku roku může pokračovat tlak na ruský rubl – propad cen ropy bude vrcholit a jsou na programu nejvyšší splátky zahraničního dluhu. Nedá se proto vyloučit zavedení kapitálových kontrol. Přesah do střední Evropy nicméně nebude vysoký. Ruská recese může způsobit problém konkrétním firmám, ale ne celému hospodářství. Čtyřprocentní propad hospodářství by měl ukrojit z dynamiky českého růstu dvě až tři desetiny procentního bodu. Ty by na druhé straně v zásadě mohl vykompenzovat blahodárný efekt nižších cen ropy.

Petr Robejšek

politolog a ekonom

Petr Robejšek
-
+8
+

Rusko je jako dodavatel surovin zakotvené v globální ekonomice a ta spíše stagnuje. Ruská situace bude ze známých důvodů poznamenána snahami o konsolidaci a v optimálním případě prvními kroky směrem k restrukturaci ekonomiky. Dominovat bude i v příštím roce politika apelující na hodnoty, které zemi mohou stabilizovat, tedy vlastenectví a výjimečnost ruského poslání.

Západ by měl k Rusku přistupovat realisticky a podle toho s ním jednat. Bylo pro mě zdrcující sledovat, jak evropské, a tedy i naše elity naprosto mylně odhadly svoje možnosti a vůli k projekci moci, zatížitelnost vlastní ekonomiky, zralost ukrajinské společnosti pro rychlé pozápadnění a odhodlání Ruska tento plán zhatit. Buď mají špatné poradce, nebo je neposlouchají.

Vliv Ruska na světovou a evropskou ekonomiku je v současnosti (účelově) přeceňován. Krize v Rusku a její dopady mají sloužit jako zdůvodnění pro připravované zlomové rozhodnutí o pravomocích nikým nelegitimizované a nikomu se nezodpovídající ECB. Od konce ledna má Evropská centrální banka začít nakupovat dluhopisy krizových zemí eurozóny a financovat tak důsledky jejich reformní nečinnosti. 

Vývoj kurzu rublu

Zdroj: peníze.cz

Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
-
+8
+

Rusko si už začalo minulý rok uvědomovat některé chyby ve své příliš liberální (a nefunkční) hospodářské politice. Probíhající krize ho sblíží ještě víc s Čínou, která již Rusku nabídla všestrannou pomoc. Ruští představitelé o diverzifikaci a modernizaci své ekonomiky hovořili v minulosti často, obávám se nicméně, že v krizi je takový úkol ještě mnohem obtížnější než za relativně dobré situace. Na druhou stranu může krize poskytnout konečně popud zásadněji přehodnotit liberální schémata a najít vlastní cestu rozvoje. Již nyní cítíme určité pochyby o úspěchu projektu Euroasijské unie a jistě je legitimní se ptát, do jaké míry jde o řízený záměr těch, kteří si toto propojení nepřejí.

Je v evropském i našem zájmu, aby se Rusku dobře dařilo. Zcela pragmaticky je to zajímavý a velký trh, který má (a mít bude) modernizační a investiční potřeby. Geopoliticky – jen blázen si může přát, aby se destabilizovala země tak vojensky mocná, vlastnící jaderné zbraně. 

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+8
+

Rusko čekají problémy plynoucí z poklesu cen ropy na světových trzích. Nižší tržby za ropu vedly k pádu rublu a pád rublu omezil dovoz západního zboží do Ruska. S tím se budou muset srovnat i české firmy, které tam exportovaly. Levný rubl na druhé straně skýtá příležitost pro západní a české importéry a investory, protože ruské zboží a aktiva lze dnes pořídit za méně dolarů či korun. Rusko si projde recesí, jak se bude jeho ekonomika přizpůsobovat levnému rublu. Rusko ani Západ by se neměly uzavírat a neměli by zavádět nová cla a nová omezení obchodu. Měli by nechat soukromé firmy obchodovat, to je nejlepší způsob, jak se se změnami vypřádat.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
-
+8
+

Ekonomická situace Rusku není vskutku dobrá a příčiny jsou tři. První je špatná hospodářská politika ruské vlády v minulém desetiletí, která nepřinesla strukturální změny v ekonomice, snižující její závislost na vývozu ropy a plynu. Druhou je prudký pokles cen ropy a očekávání, že cena klesne ještě pod 50 dolarů za barel. A konečně třetí příčinou jsou hospodářské sankce proti Rusku, které však mají nejmenší vliv. Ruská ekonomika by se ocitla v krizi i bez politického konfliktu a bez sankcí, ty maximálně mohly některé problémy nastartovat a urychlit. V tomto roce nemůžeme očekávat nic jiného než hospodářské problémy Ruska a recesi.

Není v zájmu Západu, aby se ruská hospodářská situace zhoršovala. Sankce mají negativní hospodářský efekt a dosud nevedly (a ani nemyslím, že v blízké době povedou) k žádoucímu politickému cíli. Proto bychom měli hledat všechny cesty, jak ekonomickou situaci Ruska nezhoršovat a současně neustupovat z našich politických pozic.

Z pohledu České republiky pak dvě věci. Za prvé, bez ohledu na dílčí tvrdé dopady na jednotlivé firmy, celkově česká ekonomika ruskou krizí dosud příliš neutrpěla. Za druhé, jasně řekněme, že není naším zájmem z ruského trhu odejít.

Jan Zahradil

europoslanec

Jan Zahradil
-
+8
+

Je jasné, že v Rusku se uzavírá celá jedna epocha, kterou asi nejlépe vystihuje termín „putinomika“. Jde o ekonomiku postavenou na exportu surovin, levných penězích ze zahraničí a oligarchických skupinách. Tato „putinomika“ se nyní rozpadá, Rusko je už nyní těsně nad hranicí státního bankrotu a na obzoru je pouze zhoršení situace. OPEC se rozhodně nechystá omezit těžbu, takže cena za barel může ještě klesat, a transformace ruské ekonomiky v modernější, pružnější a otevřenější systém není otázkou jednoho roku ani tehdy, pokud by k tak zásadním změnám existovala politická vůle.

Rusy tedy v příštím roce čeká bolestný propad životní úrovně. Je otázka, jak na to zareagují a jak se zachová prezident Putin. Zda se odhodlá k reformám, nebo bude naopak dále eskalovat současnou politiku destabilizace okolních států. Druhá cesta by byla v důsledku nesmírně nákladná a dlouhodobě neudržitelná a je úkolem Západu, aby se to snažil Rusům vysvětlit. Na druhou stranu by se měl Západ varovat toho, aby Rusko upadlo do chaosu. Není to v našem zájmu ani ekonomicky, ani strategicky. Destabilizovaná obrovská země se silnou a modernizovanou armádou a imperiálními ambicemi na hranicích Evropské unie a NATO není nic, z čeho bychom se měli radovat. Každopádně je jasné, že bez narovnání vztahů se Západem se bude Rusko jen dále propadat.

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
-
+8
+

Rusko čeká velmi nelehký krok, sankce a hlavně cena ropy si vyžádají svoji daň. Jak velkou, to bude záležet na tom, na jaké cenové hladině se ropa ustálí. O to více mohou být nepříjemné sankce. Ty ale ničeho nedosáhnou, spíš naopak, politika Ruska se může radikalizovat. Sankce jako obvykle odnesou prostí občané, režim se neoslabí a ještě se zesílí pocit o nepřátelském Západu. Při včasném dialogu mohla Ukrajina přijít „jen“ o Krym. Agrese Ruska není příjemná, ale není příčinou, spíše následkem ukrajinského dění. Tlačit Rusy do kouta, případně se pokušet je „vyhladovět“ nemusí být dobrý nápad. Američané je za humny nemají. Navíc sankce poškodí už tak anemický hospodářský růst předlužené Evropské unie. Ať vyhraje na Ukrajině kdokoli, bude to Pyrrhovo vítězství, které přijde na spoustu peněz.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
-
+8
+

Kdo to vystihl nejlíp?

Nesouhlasím s názorem, že sankce související s rusko-ukrajinským konfliktem a konflikt samotný si už nyní vybírají svojí značnou daň. Když se podíváme třeba na čísla k českým vývozům do Ruska v období od ledna do listopadu roku 2014, jsou sice poněkud slabší než ve srovnatelných obdobích roků 2012 a 2013. To ovšem byla historicky dvě naprosto rekordní léta, co se našeho obchodu s Ruskem týká. I loňský rok však dopadne z hlediska našeho vývozu do Ruska mnohem lépe než třeba rok 2011 (od ledna do listopadu 2014 jsme do Ruska vyvezli bezmála o pětinu větší objem zboží než ve stejném období roku 2011). O takovém roku 2006 ani nemluvě (objem vývozu v lednu až listopadu 2014 je o téměř šedesát (!) procent vyšší než ve stejném období roku 2006). Ze středně- a dlouhodobého pohledu tedy zatím k žádnému opravdu fatálnímu propadu nedochází. I když je samozřejmě pravda, že letos lze očekávat další meziroční útlum v obchodu s Ruskem.

Na sankce se snažím hledět takto realisticky, přestože je od počátku kritizuji jako nesprávný nástroj k řešení jakéhokoli konfliktu s geopolitickým aroma. Protože geopolitické zájmy obyčejně „přebíjejí“ ty ekonomické

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

cena ropyevropská unieilona švihlíkovájan burešjaroslav šuralukáš kovandanatopavel kohoutPetr Machpetr robejšekroparublruskosankceukrajinausavladimír dlouhývladimir putin
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo