Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

V Evropské unii přibývá protekcionismu. Navzdory úředně nařízené rovnosti

| 8. 1. 2015

V dějinách můžeme sledovat střídání období otevírání se mezinárodnímu obchodu a časů, kdy vládne protekcionismus. Od okamžiku, kdy doprava umožnila intenzivní mezinárodní obchod a ekonomickou globalizaci, lze pozorovat cyklus: otevírání se světu – růst prosperity – růst regulací – stagnace růstu prosperity – protekcionismus – propad prosperity – mezinárodní konflikt.

V Evropské unii přibývá protekcionismu. Navzdory úředně nařízené rovnosti

Od druhé světové války zažíváme v Evropě mimořádné období lidských dějin. Dlouhé desítky let otevírání se mezinárodnímu obchodu, a to dokonce mezi státy, které si za druhé světové války velmi ublížily. Úžasný růst prosperity následoval. Pád železné opony a propojení dalších trhů tento boom prodloužilo o další roky. Zároveň s tím zažíváme bohužel i nárůst regulací, který se v poslední dekádě přelil do hospodářské stagnace. Čeká nás nyní období protekcionismu? Pravidla Evropské unie protekcionismus států v rámci vnitřního trhu zakazuje, dokážou ale tato pravidla nástupu protekcionismu zabránit? Nebude jen fungovat skrytě a sofistikovaněji?

Při pohledu na žebříček průměrných cen nafty v Evropě nás praští do očí cena u italských čerpacích stanic. I přes mimořádně levnou cenu ropy na světových trzích tam za litr nafty dopravci a motoristé zaplatí v průměru 44 korun, což je skoro o deset korun víc než u nás, nebo dokonce o 15 korun více než v Lucembursku. Itálie si takovou strategii může dovolit, protože je to mimořádně dlouhá země, kterou z obou stran omývá moře, a dopravci tedy nemají kam před vysokými cenami utéct tankovat jinde. To ale není jediný důvod vysokých cen pohonných hmot. Ve skutečnosti jde hlavně o nástroj protekcionismu.

Itálie dopravcům vrací šest korun spotřební daně z každého litru. To pravidla Evropské unie povolují, pokud je taková vratka umožněna všem dopravcům z Unie. Umožněna je, ale lhůty pro dodání všech podkladů jsou nastavené tak, aby je stihli jen italští dopravci. To vytváří dramatický rozdíl v přístupu na italský trh v oblasti dopravy.

Německá minimální mzda: Maskovaná ochrana pracovního trhu

Od začátku roku 2015 zavádí Německo minimální mzdu 8,5 eura za hodinu, tedy zhruba 230 korun. To znamená měsíčně okolo 40 tisíc korun. Německo dosud, stejně jako třeba sousední Rakousko nebo skandinávské země, minimální mzdu nemělo. Navzdory vžité představě o efektu minimální mzdy jde přitom o země, kde je příjmová nerovnost velmi nízká a práce za almužnu prakticky nevídanou věcí. Přestože německé ministerstvo sociálních věcí zavedení minimální mzdy obhajuje právě sociálními ohledy, je zcela zřejmé, že to ten skutečný důvod není.

V mnohých zemích včetně České republiky plní minimální mzda úlohu fiskální, tedy jakési základní částky, z níž se vypočítávají odvody a příjmové daně v oblastech, v nichž je tendence platit zaměstnance na ruku (pohostinství, reklama,…). Jelikož jsou Němci poměrně loajální ke svému státu, pokud jde o výběr daní, nebude ani fiskální úloha tou nejvýznamnější. Podezření tak padá na ochranu pracovního trhu.

Pokud dnes německý podnikatel zvažuje zaměstnání nekvalifikovaného zaměstnance a nabízí se mu Němec za čtyřicet tisíc měsíčně a Čech za dvacet pět tisíc, vybere si Čecha. Když bude po Novém roce muset dát i Čechovi čtyřicet tisíc, vezme raději toho Němce.

To ale není všechno. Minimální mzda se nebude týkat jen osob v Německu zaměstnaných, ale podle výkladu německého ministerstva práce i lidí vykonávajících své zaměstnání v Německu, tedy třeba řidičů kamionů, kteří jezdí napříč celou Evropou. Německá minimální mzda je tak z protekcionismu usvědčena. Dopravci z České republiky to budou mít od Nového roku skutečně těžké.

Svobodně obchoduj, posílíš mír

Pro příklady ale nemusíme chodit za hranice. Stačí sledovat politiku našeho ministerstva zemědělství. Kromě neustálých výzev spotřebitelům, aby kupovali domácí produkci, reklamních kampaní a soutěže o auto, před nedávnem spustilo povinnost prodejců masa hlásit dovoz ze zahraničí. Povinnost nutí řezníky, aby 48 hodin dopředu nahlásili detailní výčetku objednaného zboží. Operativně prodávat tak tedy můžou pouze domácí produkci, bez ohledu na cenu a kvalitu. Původně ministr sliboval dočasnou účinnost, dnes už ale ministerstvo přiznává, že jde o opatření trvalé. V září se dokonce ministr vyjádřil v tom smyslu, že dovoz některých komodit (masa, mléka a ovoce) zakáže úplně s odkazem na podnákladové ceny. To proto, aby bylo možné obejít pravidla Evropské unie o volném obchodu.

Protekcionismus je ale mylná doktrína. Nikdy nemůže ekonomice pomoci. Ekonomice České republiky nepomůže zákaz dovozu masa z Polska ani ovoce z Itálie. Stejně tak by Praze nepomohlo, kdyby přestala dovážet potraviny ze Středočeského kraje. Jistě, všichni dva pražští zemědělci by slavili, ale otázka je, jestli by to za ten hladomor stálo…

Čeští řezníci moc dobře vědí, co proč a kdy koupit z Polska. Německé i italské firmy moc dobře vědí, proč a na co si objednat české dopravce. Princip komparativních výhod funguje vždy a za všech okolností k blahu obou stran.

Odmítněme proto protekcionismus. Ne proto, že odporuje nějakým pravidlům vnitřního trhu, ale prostě proto, že je vždy nevýhodný. Kromě toho jej odmítněme i proto, co v dějinách obvykle po protekcionismu následovalo. Mezinárodní obchod totiž umí krásnou věc, kterou ani politika nikdy nesvede. Totiž vytvářet přátele z národů, které si v minulosti působily hluboké křivdy. Intenzivní směna je nejúčinnější zárukou míru. Budeme-li směně klást překážky, budeme je klást i dobrým vztahům. Pokud chceme řešit problém stagnace, odstraňme její skutečnou příčinu – přebujelou regulaci.


Autor je místopředseda Strany svobodných občanů. Článek vyšel na jejím webu

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Vesměs sohlasím, ale v případě potravin bych si nebyl tak jistý. Myslím, že udržet zemědělskou produkci přibližně na úrovni spotřeby v ČR je naprosto v pořádku i za cenu pokřivení trhu a dražších potravin. Být závislý na dovozu potravin z Itálie nebo Španělska vyžaduje důvěru v tom smyslu, že volný obchod tu bude mezi těmito státy tu bude na věky. Historie naznačuje, že to tak být nemusí.
Zjednodušeno, být závislý na dovozu životně důležité komodity není dobré. U zemního plynu toho moc nenaděláme, ale zajistit dostatek potravin v těchto podmínkách můžeme.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

Jiří Suchý | 9. 1. 2015 16:17

Co se týká toho našeho ministerstva zemědělství, tak to myslím dobře ukazuje současný stav EU. Ministerstvo může hrát oblíbenou hru pánů z Bruselu, Zadotuj svého zemědělce, nebo neprodá, nebo hledat způsoby, jak to obejít.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Vesměs sohlasím, ale v případě potravin bych si nebyl tak jistý. Myslím, že udržet zemědělskou produkci přibližně na úrovni spotřeby v ČR je naprosto v pořádku i za cenu pokřivení trhu a dražších potravin. Být závislý na dovozu potravin z Itálie nebo Španělska vyžaduje důvěru v tom smyslu, že volný obchod tu bude mezi těmito státy tu bude na věky. Historie naznačuje, že to tak být nemusí.
Zjednodušeno, být závislý na dovozu životně důležité komodity není dobré. U zemního plynu toho moc nenaděláme, ale zajistit dostatek potravin v těchto podmínkách můžeme.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 10:05
reakce na Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Možná byste mohl nejdřív zkusit popsat situaci, ve které by soběstačnost na zemědělské produkci cokoliv vyřešila. Připadá mi, že pokud už by došlo k takovému průšvihu, že bychom z toho zahraničí žádné jídlo nekoupili, tak by velikost místní zemědělské produkce fakt asi nebylo něco, co by nás z takové situace vytrhlo (počínaje tím, že bychom pravděpodobně stejně nic nebyli schopni sklidit).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 9. 1. 2015 10:02
reakce na Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Blokáda dovozu zahraničních potravin byla příčina Irského hladomoru, který zabil více než milion lidí, viz
http://mises.org/library/what-caused-irish-potato-famine
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 1. 2015 08:04
reakce na Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

A proč nebýt soběstačný v produkci velmi strategických mikroprocesorů? V těžbě ropy? Ve výrobě elektrické energie (což mnoho zemí EU rozhodně není)?

Pokud se domníváte, že hrozí, že dovážet některou z těch věcí v blízké budoucnosti nebude možné, tak investujte do jejich výroby zde v ČR. A až k tomu omezení dojde, stane se z vás boháč.

Ale někoho násilím nutit něco platit jen proto, že máte nějaký názor, nějakou obavu a "v případě potravin si nejste tak jistý", to je už podle mne přesahuje rámec toho, na co by člověk měl mít právo. Bohužel tomu tak není a dnešní systém vám tuto možnost dává: toto se mi nelíbí, tohoto se obávám, toto bych rád aby bylo zajištěno: hlasuji pro to, aby ostatním bylo pod hrozbou vězení nařízeno mi to zaplatit. Proto si myslím, že tento systém je morálně neospravedlnitelný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 8. 1. 2015 22:28
reakce na Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Vaše úvaha má logiku, ale nějak pro ni nenacházím oporu v historii. Skutečně někde někdy existoval hlad vyvolaný "blokádou" nějaké země sousedními zeměmi? Myslím, že ve válce se najde vždy dost vydřiduchů nebo pašeráků, kteří zajistí cokoli, co je potřeba (nehledě na to, že naše země za posledních 400 let v podstatě neválčila, ale vždycky se vzdala, a v případě války se všemi okolními státy (aby blokáda měla smysl), by padla v řádu hodin).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 9. 1. 2015 10:27
reakce na Jan Krejčí | 8. 1. 2015 22:28

Nemusí být hladomor, asi by stačila dvojnásobná cena potravin, aby začali problémy, protože možná třetinu lidí by to poslalo do existenčních problémů. Situaci bychom zjistili možná brzo potom, co bychom všechny dotace zrušili.

Důvody proč si to myslím, že dotace do zemědělství a s tím spojená "nadvýroba" mají smysl:
1) Výroba má roční cyklus. Pokud v jednom roce získáte o 40 procent ménší výnos, tak ji nahradíte až za rok.
2) Produkce nelze snadno zvýšit např. počtem pracovníků nebo počtem strojů, protože je závislá na velikosti zemědělské půdy.
3) Je to klíčová komodita.
4) Výkyvy v produkci jsou běžně v desítkách procent.


ad Jan Altman. Pokud nebudete mít strategické mikroprocesory, tak nebudete chcípat hlady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 16:10
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 10:27

Trhy jsou propojeny, pokud by celosvětově vzrostly ceny potravin, vzrostou i u nás. Čemu konkrétně pomůže domácí dotace?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 9. 1. 2015 18:29
reakce na Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 16:10

Trhy jsou propojené teď, když je nadbytek potravin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 22:20
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 18:29

Mimochodem, pokud ceny potravin vzrostou "jen" 2x, nebylo by místo těch drastických opatření na hranicích, zákazy prodeje do zahraničí, neefektivních mohaletých dotací místním zemědělcům... prostě těm chudším lidem v takovém zřejmě dost výjimečném případě prostě přispět?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 22:07
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 18:29

Jasně, takže si to shrňme:
- Ve světě začne hladomor (jinak není důvod, aby cena potravin drasticky vzrostla)
- ČR uzavře své zahraniční trhy (poruší tím veškeré dohody EU, WHO apod.), postaví na hranice vojáky a neprodyšně je uzavře, protože jinak by hrozil nelegální a velmi ziskový export potravin
- celé se to odehraje v pozdním jaru, takže akorát tady budeme mít spoustu úrody, kterou pod policejním dozorem stát sklidí a rozdistribuuje.

Takže tohle je zhruba ta situace, kterou si představujete?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 10. 1. 2015 17:33
reakce na Ondřej Palkovský | 9. 1. 2015 22:07

Modelový příklad. Máte oblasti přibližně stejně velké A a B. A je průmyslový, technologicky vyspělý stát, který zajišťuje technologii pro A a B. B je zemědělský který zajišťuje potraviny pro A i B. Skvěle spolupracují. Jeden rok se sníží výnosnost na 30 procent. B nemá potraviny ani pro sebe, A je v postatě bez poravin.

Co budou v takovém případě znamenat smlouvy nebo peníze si domyslete sami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 10. 1. 2015 18:04
reakce na Petr Novák | 10. 1. 2015 17:33

Jenže my v tomto modelu nežijeme a to ani náznakem. Proč bychom měli zavádět opatření, která v realitě smysl nedávají, jen kvůli tomu, že dávají jakýs takýs smysl v nějakém modelu, který se té realitě ani omylem nepodobá?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 1. 2015 15:17
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 10:27

Samozřejmě ti, kteří sdílejí obavu, že by naráz všichni naši zahraniční obchodní partneři přestali toužit po našich penězích a přestali by nám prodávat potraviny, tak ti se mohou sdružit a založit si potravinové banky.
Pokud takovému scénáři věří opravdu hodně, mohou v tom svém skladu nemít jen potraviny pro svou potřebu, ale i potraviny na spekulaci - a až se jejich scénář naplní, mohou na tom obrovsky vydělat.
Já zatím všude vidím jen opačné příklady: sankce typu "když budete zlobit, nebudeme od vás KUPOVAT" (a ne že vám nebudeme prodávat)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 1. 2015 15:12
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 10:27

Jestli si ZA SVÉ chcete udělat zásobu trvanlivých potravin na 2 roky, pak je vše v pořádku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 9. 1. 2015 18:35
reakce na Jan Altman | 9. 1. 2015 15:12

Jistě všechno co používáte máte za své, vystudoval jste za své a platíte si svoji sobní armádu, policii a lékaře. Celá vaše představa vychází z práva na majetek. Co je nefunkční koncept. Funkční koncept je právo silnějšího. Můžete si tu psát tisíce komentářů, ale prostě nežijete na Zemi sám a bohužel musíte s ostatními vyjít, protože jich je mnohem víc. Můžeme tu tlachat o morálce a podobně, ale ve skutečnosti se nic nezmění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 1. 2015 23:33
reakce na Petr Novák | 9. 1. 2015 18:35

Já mírově spolupracuji s miliony lidí, kteří se podílejí na službách a výrobcích, které považuji za užitečné (a dobrovolně jim za ně platím) - a naopak v důsledku statisíce lidí dobrovolně využívají a platí moje služby (prostřednictvím mých korporátních klientů), protože je také považují za užitečné. Opravdu nejsem na planetě sám a jsem schopen na základě dobrovolnosti mírově spolupracovat se statisíci lidí.
A pak jsou tu tací jako vy, kteří mají svou představu o dobru a chtějí ji ostatním nutit násilím.
Pokud zde hájíte koncept práva silnějšího, tak je alespoň vidět, na čem je váš (a ostatních socialistů a etatistů) morální systém založen.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 1. 2015 23:51
reakce na Jan Altman | 9. 1. 2015 23:33

Navíc právo silnějšího není efektivnější a a ani technicky nadřazenější právu přirozenému.
V prakticky bezstátní společnosti divokého západu (navzdory představám Hollywoodu) či středověkého Islandu právo silnějšího nepanovalo a gangsteři neměli navrch. Počet vražd v přepočtu na osobu byl citelně nižší, než v dnešních USA se všemi těmi FBI, CIA, NSA, DEA, KFC... ale většinová poklidná spolupráce tehdejší doby samozřejmě není pro Holywoodské příběhy dostatečně atraktivní (plus je Holywood prolezý levičáky, pro které je ozbrojené, soběstačné a nezávislé obyvatelstvo noční můrou a nebudou to propagovat).
Běžní "slabí" lidé si ze svého středu dobrovolně vybrali šerify, gangstery úspěšně pronásledovali jak dobrovolníci, tak komerční pinkertoni. Zločin se nevyplácel a slabí a poctiví nebyli zas tak slabí, protože jich bylo hodně, ve vlastním zájmu se podporovali a zajišťovali přirozená práva druhých, protože příště se pomoc mohla hodit jim. Ve vyspělejší společnosti 21.století by se k tomu pravděpodobně přidaly profesionální agentury chytačů zločinců a hlavně pojišťovny, v jejichž zájmu by předně bylo zločinu (a škodám na pojištěném majetku, zdraví a životě) předcházet a v druhé řadě zločince dopadnout a donutit oběť odškodnit, aby to nemusely dělat samy pojišťovny - na rozdíl od dnešního stavu, kdy státu vůbec nezáleží ani na dopadení zločince, ani na tom, aby oběť odškodnil - ta je naopak násilím nucena pachatele živit ve fešáckém kriminále.
Každý by si měl zodpovědět otázku, zda se cítí bezpečněji v obchodním centru se soukromou ochrankou, nebo ve státním parku po setmění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Dvořák | 10. 1. 2015 11:49
reakce na Jan Altman | 9. 1. 2015 23:51

V bezstátní společnosti divokého západu právo silnějšího nepanovalo a gangsteři neměli navrch.

Můžete to doložit nějakou statistikou, či nějakou prací historika, nebo je tento výrok pouze přáním vašich myšlenek.Já totiž při studiu dějepisu našel vždy jen opak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 1. 2015 18:01
reakce na Stanislav Dvořák | 10. 1. 2015 11:49

http://nb.vse.cz/~svobodam/Archiv_textu/Anarchokapitalismus/tl_10_2003.pdf

Ale i levicovi odpurci zbrani (Bellesiles v knize Vyzbrojení Ameriky aneb původ naší kultury zbraní) konstatuji:

"Snad tu tvrdou pravdu snesete: na Divokém západě se moc nestřílelo.
Ve filmových westernech zahynulo mnohem víc lidí než za celou historii Divokého západu.
V roce 1878 bylo v nejzvlčilejším městě západu Dodge City zastřeleno jen pět lidí a za celé desetiletí patnáct. V arizonském Tombstone bylo zabito za celý rok 1881, v němž tam došlo k dodnes oslavované největší přestřelce Divokého západu, celkem pět mužů."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 10. 1. 2015 22:17
reakce na Jan Altman | 10. 1. 2015 18:01

To není zrovna přesvědčivý zdroj. Trochu se zapomíná zmínit o tom, že největší problém se zločinností byl mimo města (banditismus) a taky o tom, jak se ctila majetková práva původních obyvatel. Odhady historiků jsou okolo 20000 mrtvých v přestřelkách mezi roky 1866 a 1900. Jak vypadal výklad a výkon práva je kapitola sama pro sebe. Středověký Island taky nebyl žádný ostrůvek klidu a bezpečí a otroci, které tam měli si možná svobodu představovali jinak.

Právo silnějšího nelze od "přirozeného" práva oddělovat. Jsme skupinoví tvorové s přirozenou tendencí poslouchat ty silnější a chytřejší (bylo a možná stále je to evolučně výhodné) a je mezi námi vždycky dost těch kteří to dovedou využít ve svůj prospěch na úkor druhých.
Je jaksi součást naší přirozenosti, že nadřazené postavení některých respektujeme a necháme se jimi manipulovat, zrovna tak jako dobrovolná spolupráce, kterou tady neúnavně propagujete.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 12. 1. 2015 10:11
reakce na pavel kratochvil | 10. 1. 2015 22:17

Já sice s panem Altmanem obvykle spíš nesouhlasím, ale zrovna s tím Divokým Západem má do značné míry pravdu.
Bylo by to na delší rozbor, obecně ale byla tamní situace v převážné většině případů poměrně stabilní. Roli hrálo to, že ozbrojeni byli skoro všichni a navíc po občanské válce u hodně lidí nešlo o nějakou "teoretickou schopnost obrany", ale opravdu o lidi, kteří prošli bojem a tak je hned tak něco nezastrašilo. Mimochodem dopady války Severu proti Jihu byly obrovské s přesahem daleko mimo USA a přitom je to jedno z témat historie, o kterém u nás ví něco jen minimum lidí (neuvažuji teď zkreslené představy z různých filmů a idealistické literatury staršího data)...

V praxi se proto většina osadníků dost respektovala, navíc si ti slušní obvykle neváhali přispět na pomoc (také zásadní rozdíl proti dnešní společnosti) a většina kriminálních živlů nedopadla dobře v celkem krátké době. On se ve westernu moc hezky vyjímá "superpistolník", před kterým se klepalo celé město, ale v realitě by skončil velmi rychle.
Ve westernech se kromě toho často popisují i události v podstatě reálné a pravdivé, ale ne zas tak časté. Asi největší dusno bylo kolem několika případů takzvaných "rančerských válek", kdy si někteří jedinci zkoušeli rozšířit majetek extrémním způsobem, až další v pořadí byly případy, kdy vznikla silná lupičská banda, ale skutečně toho nebylo tolik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Drápal | 8. 1. 2015 18:05
reakce na Petr Novák | 8. 1. 2015 14:48

Přesně tohle jsou důvody, proč EU plýtvalo na zemědělskou politiku v jeden čas polovinu svého rozpočtu. Evropské dotace a protekcionismus totálně pokřivily evropský trh s potravinami, můj bratranec, který zemědělství vystudoval a dnes v něm podniká, po stáži v Rakousku prohlásil, že tam žádné zemědělce nemají, jelikož zemědělec, který si sám neumí vydělat na chleba, aniž by bral dotace, u něj není zemědělec.
A kouzelná perlička, jíž mě fakt před lety pobavil zkoušející na vysoké při zkoušce z mezinárodního obchodu. Evropská unie pomáhá rozvojovým zemím vytvořením vzájemné bezcelní zóny volného obchodu (Free Trade Agreements - FTA). Takže africké státy k nám mohou bez omezení vyvážet všechny své výrobky. Až na strategicky důležité suroviny. Kterými jsou zejména potraviny a textil. Takže ocelové nosníky, které v Africe vyrobit nedovedou k nám mohou afričani bez omezení importovat, ale rajčata a trička, která v pohodě vyrobí, k nám vozit nemohou.
Vždycky budeme na nějaké dovážené strategické surovině závislí (plyn, ropa, elektronika...). A komu se to nelíbí, může si na zahradě udělat vlastní strategický sklad surovin (btw. cukr, rýže a těstoviny vydrží dobře uskladněny až deset let :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Radim SmetkaRadim Smetka
Studuje obor národní hospodářství a veřejná správa na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2009 tři roky vedl ekonomický časopis Laissez Faire. Ve...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!