Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Patří letní čas na smetiště dějin?

V neděli jsme se s ním sice rozloučili, za pár měsíců ho ale budeme zase proklínat. Má v dnešní době letní čas ještě nějaké opodstatnění? Nebo by bylo lepší ho jednou pro vždy zrušit?

K posouvání hodinových ručiček a zavedení letního času se přistoupilo kvůli tomu, aby se ušetřila energie potřebná pro noční osvětlení. Původně byl letní čas skutečně využíván v dobách energetické nouze. Velký počet států využil „úsporu denního světla“ během první a druhé světové války, tehdy ještě jen přechodně. Po ropné krizi v sedmdesátých letech si ho ale už většina zemí ponechala. Nic se na tom nemění ani dnes, kdy už má na spotřebu energie mnohem větší vliv počasí než to, že jdou lidé spát o hodinu dřív, nebo se naopak o hodinu později hrabou z postele. Převládají tak spíš negativní důsledky, kdy svůj biorytmus musíme dvakrát ročně přizpůsobovat časovému posunu. Odpůrců letního času stále přibývá. Někteří z nich dokonce aktivně bojují za jeho zrušení. To ale není tak jednoduché, jak by se někomu mohlo zdát. Letní čas je totiž zanesený ve směrnicích Evropské unie. O změnu se sice můžou pokusit různé občanské iniciativy, aby se však jejich návrh dostal až do Evropské komise, musí iniciátoři (jejich výbor se musí skládat z občanů alespoň sedmi států EU) během jednoho roku nashromáždit milion podpisů ze čtvrtiny členských zemí.

A jak se na střídání zimního a letního času dívají oslovené osobnosti? Existují nějaké pádné důvody, například ekonomické či psychologické, které opodstatňují aktuální nastavení? A kdyby byla možnost, souhlasily by se zrušením letního času, nebo už dnes nedávají další změny smysl?

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Střídání zimního a letního času je ukázkovým příkladem toho, jak snaha člověka o „vylepšení“ přirozeného řádu vede k nezamýšleným důsledkům, které za smysluplnost takové snahy staví otazník. Na druhou stranu, kdyby bylo největším problémem, jemuž svět v současnosti čelí, žili bychom v ráji.

A jaké že jsou ony nezamýšlené důsledky? Jeden příklad za všechny. Je prokázáno (studie), že lidé v pondělí po víkendu, který byl kvůli změně času o hodinu kratší, neproduktivně brouzdají internetem častěji než během jiných pondělků. Snadněji podléhají svodům zábavných či jinak odlehčených stránek – a nepracují, jak by bylo kýžené. Což má samozřejmě na souhrnné úrovni – třeba za celou ekonomiku – nemalé finanční náklady. Po víkendu, během kterého se jim v průměru dostalo méně spánku, než nač jsou zvyklí, se totiž snáze mentálně vyčerpávají, a hůře se tak koncentrují na práci. A proto jen tak neproduktivně „překlikávají“. Vskutku, nejde o problém, z něhož by se lidstvo hroutilo. Na druhou stranu, „rozhození“ lidského organismu vlivem změny času je nepopíratelné. A má své náklady. Myslím tedy, že se lidé stejně jednou nakonec rozhodnou pro návrat k přirozenému řádu – letní a zimní čas se stanou minulostí.

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
+7
+
-

Vzhledem k tomu, že si vstávám, kdy chci a jak chci, je mi problematika letního času ukradená. A teď vážně. Kdysi měl letní čas svoje opodstatnění, třeba pro dělníky v továrnách. Dnes je spíše anachronismem. Lidé řeší podstatnější věci, než je letní čas. S jeho zrušením bych souhlasil.
Mimochodem, co mají říkat Číňané s jejich jednotným časem po celém ohromném území. V malé ČR to nevadí, navíc Moravákům přejeme, že jim sluníčko vychází o několik minut dříve…

Zdeněk Kolíbal

profesor Vysokého učení technického v Brně

Zdeněk Kolíbal
+7
+
-

„Zimní čas“ neexistuje. Ten byl u nás aplikován jen v r. 1946. „Letní čas“ (SELČ), při němž se jedná o půlroční posunutí obyvatel střední Evropy z jejich přirozeného časového pásma (SEČ) do východoevropského (VEČ), je výdobytkem první a druhé světové války. K jeho zrušení došlo v roce 1949. V sedmdesátých letech 20. století ho pak bohužel obnovili rádobyekonomové. Brzy se ale ukázalo, že žádné energetické úspory nevznikají a zůstávají pouze negativa. Lze hovořit o jakési „časové tsunami“, které zejména s dětmi násilně zacloumá. Zastánci letního času přiznávají lidem asi týdenní přizpůsobování. Za ta léta je to už téměř 1,5 roku života, kdy se lidé musí čemusi přizpůsobovat. Ve skutečnosti ale může jít o daleko delší dobu. Dále se bagatelizují vznikající zdravotní problémy. K lékařům se však nechodí s „letním časem“, ale s hypertensí, kardiovaskulárními problémy, nespavostí, depresemi a též s karcinomy, na jejichž vznik má stres evidentní podíl. Letní čas, tento neblahý válečný výdobytek, který lze zrušit škrtnutím pera,  patří na smetiště dějin.

Pavel Jégl

publicista a finanční poradce

Pavel Jégl
+7
+
-

Anketa

Jaká z odpovědí je vám nejbližší?

Letní čas je státem řízená manipulace. Člověka snižuje na úroveň slepice ve velkochovu, které je osvětlením prodlužován den. Čas spořící energii pro večerní osvětlení mohl být opodstatněný ve válkách, kdy se nedostávalo uhlí. Teď ve válce nejsme. Co víc, podíl osvětlení na spotřebě energie poklesl. Úsporné LED žárovky či kompaktní zářivky vytlačují (nebo už vytlačily) Edisonovy žárovky, které víc topily, než svítily.

Když jsem na jaře psal článek o letním čase pro Finmag, kontaktoval jsem firmy ČEZ a PRE. Potvrdily mi předpoklad, že výkyvy počasí mají na spotřebu elektřiny větší dopad než letní čas, jehož energetický benefit se blíží nule. Proto je namístě letní čas odpískat, byť to není jednoduché. Je zakotven v evropských směrnicích, takže ho může ho zrušit jen většina unijních států, v nichž žije nejméně dvaašedesát procent obyvatel unie.

Upozorňuji, že kdyby Česko nebylo zemí EU, ale státem USA, stačilo by, aby letní čas odvolala koalice zasedající ve Strakovce. Na rozdíl od (nefederalizované) Evropské unie není ve (federálních) Spojených státech letní čas (daylight saving time) pro státy povinný.

PS: Závěrem přiznávám podjatost - jsem sova, nikoli skřivan.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK