Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pobaltí přestane být závislé na ruském plynu. Konečně

Zní to až neuvěřitelně: Estonsku, Lotyšsku a Litvě, třem malým pobaltským státům, se na konci roku výrazně uleví. Litva otevře dvířka k energetické nezávislosti na Rusku.

Plavbu třistametrové lodě, symbolicky nazvané Independence, z Jižní Koreji do litevského přístavu Klajpeda sleduje s nadějí v těchto týdnech nejen celá Litva, ale celé Pobaltí. Independence je totiž obří plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn, který má Litvě a jejím prostřednictvím i celému Pobaltí po dvou desítkách let zajistit po politické nezávislosti i energetickou nezávislost na Rusku. „Máme nejhorší pozici v Evropě ať už v regulaci, nebo v možnosti alternativních zdrojů,“ řekl před časem pro Hospodářské noviny náměstek ministra energetiky Žygimantas Vaičiunas. „Proto chceme dosáhnout flexibility tím, že vybudujeme plovoucí terminál. A chceme to udělat tak rychle, jak jen to bude možné.“

Závislost na Rusku totiž zatím je u všech tří pobaltských států v případě zemního plynu stoprocentní. A to  je v situaci, kdy ruský prezident Vladimir Putin uvítal s otevřenou náručí  ukrajinský Krym a prohlásil se za ochránce všech ruských menšin v okolí Ruska, tedy i v Pobaltí, postavení nezáviděníhodné.

Se vstupem pobaltských zemí do Evropské unie se jejich energetická závislost na Rusku nezmenšila, ale naopak zvětšila. Brusel si totiž vynutil odstavení litevské atomové elektrárny Ignalina, která zásobovala celé Pobaltí elektřinou. V roce 2009 musela elektrárna „černobylského typu“ ukončit na základě dohod o vstupu Litvy do EU provoz. Plánuje se sice výstavba nové, ale termín spuštění kolem roku 2020 se jeví jako velice optimistický.

Nejdražší plyn v Evropě

Protože s výjimkou malého množství ropných břidlic a vodních elektráren nemá Pobaltí žádné energetické zdroje, vzrostla energetická závislost na Rusku na nejvyšší možnou úroveň. Všechny tři země, jako jediné v Evropské unii, odebíraly z Ruska sto procent své spotřeby zemního plynu, který například v Litvě tvoří přes 60 procent celkové energetické spotřeby země. Relativně nejméně je na ruském plynu závislé Estonsko.

Pobaltí dokonce nebylo ani napojeno na plynovody dalších zemí Evropské unie, plynovod do Polska či Švédska je zatím pouze na papíře. Vzhledem k dlouhodobě napjatým politickým vztahům pobaltských států s Ruskem zní pak téměř neuvěřitelně, že hlavní lotyšský podzemní zásobník plynu, který dosud hrál klíčovou roli pro celé Pobaltí, byl prodán ruskému Gazpromu.

Výsledkem této závislosti je, že pobaltské státy, přestože jsou vedle Ruska, platily za plyn nejvyšší ceny v Evropské unii. Konkrétně v případě Litvy to bylo ještě počátkem tohoto roku kolem 500 dolarů za tisíc kubíků, průměr cen pro další evropské státy byl o dvacet až třicet procent menší.

Gazprom musel zlevnit

Teď by se to konečně mělo změnit. Zakotvení plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn v Klaipedě dá nejen Litvě primát – polské Svinoústí (Świnoujście), kde se staví klasický přístavní terminál, má totiž skluz a otevření se očekává nejdřív příští rok

Pro Litvu jde ale také o historickou událost. „Nikdo už nás nebude moci trestat vysokými cenami plynu a přes energetiku mít vliv na naše hospodářství i politiku,“ uvedla prezidentka Litvy Dalia Grybauskaité.

Díky terminálu bude moci nyní Litva nakupovat plyn kdekoli na světě. Pro terminál, který Litvu přišel na 330 milionů dolarů, tedy přes 6,5 miliardy korun, má už Vilnius zajištěn plyn od Norska, a to za cenu kolem 400 dolarů za tisíc kubíků. Gazprom, který se jen tak nechce vzdát svého monopolu v Pobaltí, snížil v polovině roku cenu plynu pro Litvu o šestinu, takže se dostal pod cenu norského plynu. Litevská vláda, která má eminentní zájem na úspěchu terminálu, prohlásila, že našla způsob, aby litevští spotřebitelé nepoznali na svých účtech, že norský plyn je o něco dražší, než ruský.

Plovoucí terminál má v první fázi kapacitu 2,7 miliardy krychlových metrů ročně. Od příštího roku mohla být navýšena na čtyři miliardy krychlových metrů a Litva by tuto kapacitu mohla poskytnout Lotyšsku i Estonsku a možná i Polsku. Monopol Gazpromu v Pobaltí dostane každopádně těžkou ránu. A to je vzhledem k tomu, že je už po léta nejen dodavatelem plynu, ale i vykonavatelem politiky Kremlu, jen dobře. Nejen pro Pobaltí, ale i pro celou střední a východní Evropu.


Autor je redaktor MF DNES

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK