Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nezávislé Skotsko může překvapit

| 17. 9. 2014 | Vstoupit do diskuze

Skotsko, zvolí-li si zítra v referendu samostatnost, bude muset šetřit: snižovat daně a sociální výdaje. Nakonec ale může jeho růst překonat Anglii. Podobně jako Slovensko překonává předaněné Česko.

Nezávislé Skotsko může překvapit

Skotsko může být poprvé od roku 1707 nezávislé. Český čtenář si přitom stěží může nevzpomenout na dělení Československa. Jsou zde podobnosti, ale také řada rozdílů. Ve srovnání se Skotskem bylo rozdělení Československa hračka. Neexistovala řada problémů, které by dnes zatížily samostatnost Skotska. Tak například Češi neměli na Slovensku žádnou základnu ponorek ani jaderných zbraní. Neexistoval spor o dělení pobřežních vod. Státní dluh byl tehdy tak zanedbatelný, že jeho dělení nezpůsobilo komplikace. Dělení finančního systému bylo triviální. České a slovenské banky měly jen zanedbatelné množství mezistátních závazků a pohledávek. Celková velikost bankovního systému odpovídala stavu podkapitalizované socialistické ekonomiky: nestála za řeč.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

V roce 2008 by samostatné Skotsko složila krize

Skotsko je velmi odlišný příběh. Objem bankovních aktiv dosahuje 1250 procent velikosti skotské ekonomiky. To je mnohem víc, než kolik obnášely zhoubně přebujelé bankovní systémy Irska a Islandu těsně před svým krachem. Koneckonců, Skotsko už také zažilo pořádný bankovní krach: Royal Bank of Scotland musela být zachraňována z peněz britských daňových poplatníků v letech 2008 a 2009. Kvůli tomu je 81 procent jejích akcií ve vlastnictví UK Financial Investments, což je cosi jako britská Konsolidační banka.

Kdyby Skotsko bylo samostatné již v roce 2008, jeho státní rozpočet by se bez nejmenších pochyb zhroutil pod návalem finanční krize, podobně jako v Irsku. Nebo by se zhroutil bankovní systém jako na Islandu – v každém případě Skotsko má důvod být Británii vděčné.

Šetřiví Skoti? Sociální Skotsko!

Skotští separatisté ovšem tvrdí, že „westminsterské elity“ Skotsko dlouhodobě vykořisťují. Kdyby nebylo přerozdělování výnosů ze skotských ložisek ropy v Severním moři, Skotsko by bylo čtrnáctou nejbohatší ekonomikou na světě podle HDP na hlavu.

Skotská národní strana ovšem příliš nezdůrazňuje fakt, že poslanci jsou do westminsterské Dolní sněmovny posíláni ze všech koutů Velké Británie, včetně Skotska – a že to jsou právě skotští poslanci, kteří konzistentně hlasují velmi doleva. Skotové podpořili všechny návrhy na zvyšování daní a vyšší přerozdělování, o kterých se v neogotické budově u Temže hlasovalo. O politické orientaci Skotska hovoří tato čísla: ze současných 59 skotských poslanců je 40 za labouristy, 11 za liberální demokraty, šest za Skotskou národní stranu, jeden nezávislý (člen levicové Fabiánské společnosti) a pouze jediný konzervativec. Poměr 58 : 1 hovoří jasně.

Není tedy divu, že mezi skotskou veřejností velmi rezonují myšlenky pečovatelského sociálního státu skandinávského typu. Pamětníci si jistě vzpomenou na rozpaky slovenské veřejnosti ohledně radikální ekonomické reformy po roce 1990, stejně jako na zásadní politický předěl mezi Čechy a Slováky, který byl podstatnější než otázky etnické a jazykové. Podle tehdejších průzkumů veřejného mínění bylo zhruba 60 procent Čechů jednoznačně proti socialismu, kdežto Slováků jen asi 40 procent. Požadavek na sociální stát byl na Slovensku daleko silnější, což bylo patrné i z volebního programu vítězného HZDS. A pokud se dnes podíváme na sliby Skotské národní strany, uvidíme totéž v bleděmodrém – doslova. „Spravedlivé a pečující Skotsko pro všechny,“ hlásá jedno heslo. „Bohatá a inkluzivní společnost,“ hlásá jiné. „Skotsko si může dovolit vyšší mzdy a štědřejší sociální systém, který poskytne podporu všem potřebným,“ zní další heslo. Ale zároveň je Skotům slibováno, že nezávislé Skotsko může „snížit daně z podnikových příjmů, aby podpořilo podnikání, investice a zaměstnanost“.

Anketa

Jak to zítra dopadne?

Volič míní, život mění

Zkrátka samá pozitiva a sociální jistoty. Ale jak to nakonec může dopadnout ve skutečnosti? Podíváme-li se na slovenský sociální stát dnes, zjistíme překvapivý fakt. Navzdory slibům z roku 1992, Slovensko vynakládá na sociální ochranu 17,9 procenta HDP podle statistik OECD. „Pravicové“ a „liberální“ Česko ovšem 21,9 procenta HDP. Celková daňová zátěž na Slovensku činí něco přes 29 procent HDP, zatímco v Česku je to více než 35 procent. Podle všech objektivních měřítek, Česko je sociálnějším státem než Slovensko, ačkoli voliči si přáli přesný opak.

Může se tedy stát, že nezávislé Skotsko bude muset hodně šetřit: snižovat daně a sociální výdaje. Po 20 letech (nebo dříve) pak skotský hospodářský růst překoná Anglii. Podobně jako nyní Slovensko překonává předaněnou a přeregulovanou českou ekonomiku. Ironie dějin.

Vyšlo v Hospodářských novinách

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 24 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK