Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Tvrdě, trochu, nebo vůbec? Sankce vůči Rusku

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
5. 9. 2014
 12 062

Nedokážeme se shodnout, co se na Ukrajině děje, natož abychom se dokázali shodnout, co s tím můžeme dělat. Politikové se ale nějak rozhodnout musí. Můžou se ale jako my zeptat odborníků – na ekonomiku, politiku, na Rusko. Jak tvrdé by měly být sankce proti Rusku? A měly by vůbec být?

Očima expertů: Tvrdě, trochu, nebo vůbec? Sankce vůči Rusku

Evropská unie chce přitvrzovat sankce proti Rusku. A česká vláda dává premiérovi mandát, aby z případných sankcí vyjednával výjimky. S ohledem na českou ekonomiku. Konkrétně by mělo jít o výjimku pro dodávky zboží dvojího určení, tedy takového, které může sloužit výrobě pro vojenské i civilní účely. Motivace? Dopady na české firmy.

Dlužno dodat, že vláda nebyla na jednání o českém postoji k sankcím jednotná. Lidovečtí ministři se zasazovali o tvrdší, principiální postoj.

Nejen Česko, ale celá Evropská unie váhavě přešlapuje na místě. Někdo je pro co nejtvrdší hospodářská opatření, jiný říká, že sankce jsou bez efektu, další má obavu z dopadu sankcí na exportéry a z odvetných hospodářských opatření Ruska.

Co si o tom myslí odborníci na ekonomiku, reprezentanti českých firem, politologové a odborníci na Rusko? V pravidelné anketě Očima expertů se ptáme:

Jaký je váš postoj k hospodářským sankcím vůči Rusku? Objevují se odhady, které vyčíslují, o kolik peněz kvůli nim přijde česká ekonomika – nenastala ale doba, kdy je potřeba dbát spíš na zásady než na peníze? Měla by se Česká republika připojit ke státům, které chtějí volit tvrdší postup?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-
+10
+

Rusko vychází z toho, že nikdo nebude riskovat válku, proto bude trvale provokovat, vědomo si toho, že tuto bitvu nemůže prohrát. Naopak, slabé je v ekonomické oblasti a USA i Evropská unie tahají doposud za kratší konec právě proto, že nedokázaly bitvu převést do čísel a naopak se přizpůsobují geopolitické rétorice. Nesourodost v postojích Evropské unie a americké nepochopení problematiky ale nedávají větší naději, že se to změní. Jedná se o naprosté selhání všech mocností, které hrají o vítězství, výsledkem čehož je zdevastovaná část Ukrajiny. Ačkoli státy Evropské unie společně s USA generují vůči Rusku téměř dvacetinásobný hrubý domácí produkt, je koordinovaný postup založený na ekonomickém tlaku zatím ve hvězdách. A dokud se nebude postupovat zcela jednotně, jsou veškeré hospodářské sankce k ničemu.

Petr Mach

politik, ekonom

Petr Mach
-
+10
+

Jsem proti obchodním sankcím. Jednotlivci a firmy na obou stranách nemůžou za války politiků. Obchodní sankce nevedou k řešení, naopak prohlubují rozpory. Znamenají jen přilévání oleje do ohně. Pokud přitvrdíme sankce proti Rusku, pak Rusko přitvrdí sankce vůči nám a roztočí se nekončící spirála. Tato obchodní válka poškodí všechny – nás, Rusko, i Ukrajinu. Nikdo neumí takové sankce vyčíslit, jasné je, že zpomalí hospodářský růst a můžou celou Evropu vrátit zpět do recese. To celou Evropu dále oslabí.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+10
+

Hospodářské sankce jsou nesmyslné nejen vůči Rusku. Trestáme jimi sami sebe, s uspokojením, že nám sice chcípne koza, ale sousedovi chcípnou dvě. Koho vlastně sankcemi chceme potrestat, prostého ruského člověka na kterého přeneseně dopadnou? V Evropě je dlouhodobý mír právě díky ekonomickým zájmům zúčastněných, sankce naopak budou rozdmýchávat další vášně.

S Rusem je potřeba urychleně jednat diplomatickou cestou. Čím déle bude ukrajinský konflikt za nečinnosti Západu trvat, tím větší územní zisky budou Rusové mít. Východ Ukrajiny skončí jakousi autonomií, něco na způsob Gruzie nebo Moldávie.

Tvrdý postup si můžou dovolit ty největší země Západu, za Česko bych volil spíš umírněný postoj, z našeho regionu nesmiřitelnou rétoriku zastanou Poláci. Ještě bych chtěl podotknout, že světové velmoci provádí agresivní výboje od nepaměti, jinak to být nemůže, četné případy netřeba jmenovat. A o to víc, když mají pocit ohrožení konkurencí, která jim leze do teritoria. Čína, až ještě více ekonomicky zesílí, se co nevidět přidá.  

Martin C. Putna

literární historik, rusista

Martin Cyril Putna
-
+10
+

Co nejtvrdší hospodářské sankce jsou minimum toho, co je třeba učinit v situaci, kdy se na Evropu začíná sápat agresivní a prolhaný diktátor, který využívá těch nejhorších tradic ruského imperialismu. Řadu let jsem ruskou kulturu přednášel; ty tradice jsou opravdu hluboké a děsivé. Jistě, Rusko má i jiné, lepší tradice. Co nejtvrdší postup proti Putinovi má smysl nejen kvůli Ukrajině, ale i kvůli nám, i kvůli tomu lepšímu, co je v Rusku. A politik, který nadřazuje zájmy několika továren, vyvážejících do Ruska, nad zájmy celého národa a celého kontinentu, by neměl být dál ve veřejných funkcích.

Jaroslav Šonka

publicista a pedagog

Jaroslav Šonka
-
+8
+

Putin testuje mezinárodní situaci. Západ je zaskočen – v okamžiku únavy z válečných intervencí v Iráku a Sýrii, v Gaze. Jak vyvinout politický tlak a neriskovat ozbrojený konflikt? Jak vyvinout politický tlak a nerozházet si to s vlastním hospodářstvím? Dvě otázky bez společné odpovědi.

Putin agresivně testuje, kam až může zajít. Je tedy nutné ukázat, kde jsou hranice. Rusko reaguje posměchem, ale jeho hospodářství založené na exportu surovin s malou nadhodnotou, není stavěno na dlouhodobé konflikty. Naši Putinovci hovoří o riziku přesunu hospodářských vztahů Ruska směrem na východ. Ovšem hospodářské vztahy s demokratickými partnery a s totalitními říšemi typu Číny nejsou totéž. Vymahatelnost práva a trvalá udržitelnost na jedné straně a rizikovost na straně druhé ukazují na rozdíl. Rusko je sankcemi ovlivnitelné. Musí se obracet do méně stabilních koutů světa. Usměvavý venezuelský prezident Maduro na návštěvě v Moskvě je toho důkazem. 

Pavel Kohout

ekonom Partners

Pavel Kohout
-
+10
+

Platí poněkud cynické, ale užitečné pravidlo: má smysl vstupovat jen do takových konfliktů, ve kterých je vysoká pravděpodobnost úspěchu nebo které jsou absolutně nevyhnutelné. Druhá světová válka byla příkladem nevyhnutelného konfliktu, ale dnes je jiná situace. Putin není Hitler a Ukrajina není Československo.

Ukrajina navíc nemá spojeneckou smlouvu ani s NATO, ani se kteroukoli jednotlivou západní zemí. Západ nemá žádnou povinnost podporovat Ukrajinu, ani právní, ani morální. Zároveň také nemá šanci „porazit“ Rusko v tom smyslu, že by Putin vrátil Krym a přestal se angažovat v Donbasu. Západ prostě nemá nástroje, aby změnil chování Ruska. Přímý konflikt je děsivá představa. Sankce a podobné kroky mohou způsobit ekonomické škody Rusku. ale nepomohou dosažení žádného strategického cíle. Sankce poškodí Západ a koneckonců i Ukrajinu, ale ničeho nedosáhnou. A má smysl dělat něco, o čem předem víme, že nepovede k výsledku, když navíc chybí důvod?

Západ bude potřebovat své omezené zdroje na potlačení mnohem nebezpečnějšího nepřítele, jímž je Islámský stát a islámský terorismus obecně. Tříštit síly na Rusko by byla chyba strategického významu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24

Lukáš Kovanda
-
+10
+

Ke komu se kloníte?

Sankce tak závažný konflikt podle všeho nevyřeší. Když totiž jde o opravdu bytostné zájmy – o něž Putinovi jde –, jakékoli sankce jsou druhořadé. To je fakt, který lze podpořit tvrdými daty. Studie Economic Sanctions Reconsidered, kterou vydal Petersonův institut, analyzuje přibližně dvě stovky případů ekonomických sankcí od první světové války do roku 2000. Alespoň částečný úspěch zaznamenaly ve zhruba třetině případů. Nejpřínosnější byly, když měly pomoci splnit poměrně nenáročný cíl, například propuštění určitého politického vězně. V takových případech uspívá zhruba polovina z nich. Když jde o mnohem více, mají úspěch jen asi v jednom případu z pěti. Autokratické režimy jsou navíc výrazně odolnější vůči ekonomickému tlaku než ty demokratické.

Odhad škod, které utrpí Česko, je podle mě nemožný. Obdivuji ty, kteří už vědí, kolik to tuzemské firmy bude stát. Abychom škody mohli odhadnout, musíme nejprve odhadnout délku, rozsah a hloubku konfliktu v nadcházející době a vzájemné reakce klíčových stran konfliktu na krok či opatření protistrany. To jsou proměnné, které nikdo nezná ani přibližně, dokonce ani Putin nebo Obama ne. Umím si představit, že lobbistické organizace typu Svazu průmyslu a dopravy budou odhadované ztráty nadsazovat, aby zvýšily svoji naději, že vláda dotčené firmy a podniky zasanuje z veřejných peněz, kdežto vláda bude ze stejného důvodu škody podhodnocovat. Každopádně k žádné sanaci by dojít nemělo. Jde o normální politické riziko, o normální podnikatelské riziko.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (29)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

evropská unieexportjaroslav šonkajaroslav šurakarel havlíčeklukáš kovandamartin c. putnapavel kohoutPetr Machruskosankceukrajinavladimir putin
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo