Jak bojovníci za islám k bohatství přišli

| 3. 9. 2014

Islámský stát je dobře promazaný stroj na svatou válku, do kterého denně proudí miliony dolarů.

Jak bojovníci za islám k bohatství přišli

Donedávna to byla okrajová skupina radikálních vyznavačů sunnitského islámu. Dnes je Islámský stát, šířící víru kalašnikovy, nejmocnější a také nejbohatší mezi teroristickými či spíše povstaleckými organizacemi na světě.

Jeho vůdci shromáždili na 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). To je víc, než kolik dává Česko na obranu (41,99 miliardy korun).

Jak Islámský stát zbohatl a z čeho pocházejí jeho příjmy?

Jak obejít bankovní dohled

Američané a jejich spojenci začali po 11. září 2001 potírat terorismus a extremismus přerušováním finančních toků a mražením bankovních kont organizací a jednotlivců napojených na teroristy.

Do dne, kdy islámští atentátníci zničili věže newyorských Dvojčat, si Amerika nedala práci ani s tím, aby se pokusila vystopovat majetek Usámy bin Ládina v USA. Jen několik dnů po útocích ale byl na světě nový úřad FinCen pověřený sběrem a analýzou informací o finančních transakcích. Západní spojenci zaváděli Anti-Money Laundering normy, tedy předpisy proti praní špinavých peněz, tlačili na banky, aby uplatňovaly princip „poznej svého klienta“.

Financování teroristických buněk se tím ztížilo. Buňky byly většinou odkázány samy na sebe nebo na systém nazývaný hawala. Je to vlastně převod peněz bez jejich pohybu. Tvoří ho síť hawaladarů, kteří na pokyn ústředí vyplácejí peníze ze svých fondů v cílové zemi. Peníze od organizace pak hawaladarové dostanou později, klasickým bankovním převodem nebo protislužbou.

Al Káidu a její odnože se pronásledováním jejich vůdců i agentů, bankovním dohledem a sankcemi podařilo oslabit. Avšak vstali noví bojovníci. Z irácké větve al Káidy se vyčlenila skupina, která chtěla nejen zabíjet „bezvěrce“ (Američany a jejich spojence), ale také bojovat za islámský stát – chalífát. Tento cíl si dala do svého názvu.

S pomocí kuvajtských bankéřů

Islámský stát (dříve Islámský stát v Iráku a Levantě) nebyl odkázán na hawaladary, o finance se mu postarali bankéři z Kuvajtu. Banky z malého emirátu se procedurami AML nezatěžovaly. Pro sunnitské džihádisty shromažďovaly peníze od sponzorů a nadací jak v Kuvajtu, tak v dalších státech z oblasti Perského zálivu, které jsou řazeny k americkým spojencům – v Saúdské Arábii a Kataru.

„Každý věděl, že peníze pocházejí z Perského zálivu a že procházejí přes kuvajtské banky,“ cituje The Daily Beast analytika Andrewa Tablera z think tanku Washington Institute for Near East Policy. „Bankovní systém Kuvajtu a jeho směnárníků je už dlouho velký problém. Je to důležitý kanál pro peníze, které jdou extremistickým skupinám v Sýrii a v Iráku.“

Je ironií, že právě Kuvajťané postavili Islámský stát na nohy. Vždyť v jeho jednotkách od počátku působí důstojníci armády bývalého iráckého vůdce Saddáma Husajna, která Kuvajt v roce 1990 obsadila a později vyplenila.

Dvě desítky let poté, co Američané vyprostili Kuvajt ze Saddámových spárů, pomohli Kuvajťané následníkům někdejších nájezdníků. Islámský stát přitom s existencí samostatného Kuvajtu nepočítá, obdobně jako s ní nepočítal irácký vůdce. Zatímco Saddám se z něj chystal vytvořit iráckou provincii, džihádisté ho chtějí začlenit do svého chalífátu, tedy pod pravomoc chalífy abú Bakra Bagdádího, vůdce Islámského státu.

Finanční bonanza v Iráku

Do doby, než Islámský stát začal dobývat Irák, odhadovaly západní tajné služby hotovost a aktiva organizace na 800 až 900 milionů dolarů. Pocházely od sponzorů, z prodeje ropy, z výkupného i krádeží v Sýrii, kde džihádisté bojují proti režimu Bašára Asada. V rozvrácené zemi bojovníci Islámského státu ukořistili syrské armádě velké množství zbraní ruského původu.

Nejmenovaný představitel americké rozvědky řekl deníku The Guardian, že nejméně 36 milionů dolarů získal Islámský stát prodejem historických památek uloupených v Sýrii. Některé artefakty pocházejí z doby před sedmi až osmi tisíci lety.

Finanční bonanzou však bylo pro Islámský stát teprve úspěšné tažení na irácký Mosul. V kasárnách na předměstí dvoumilionového města, ze kterých uprchla celá druhá divize irácké armády, jeho hrdlořezové ukořistili americkou výzbroj za téměř miliardu dolarů. Ve městě potom ovládli pobočku centrální banky. V jejích trezorech bylo 500 miliard iráckých dinárů, v přepočtu 425 milionů dolarů.

To znamená, že po dobytí Mosulu získal Islámský stát další až 1,4 miliardy dolarů.

Ropa za akční ceny

Dnes už džihádisté z Islámského státu nejsou závislí na sponzorech. „Při financování svých aktivit nespoléhají na dárce, ale na vlastní zdroje. Peníze od dárců jsou jen zlomkem příjmů organizace,“ sdělil nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí deníku The Wall Street Journal.

Islámský stát proto není zranitelný sankcemi vůči sponzorům nebo bankovními regulacemi a zákony proti praní špinavých peněz.

Nyní džihádisté ovládají oblast od syrského Aleppa po iráckou provincii Dijála, oblast blížící se rozlohou Německu, kterou obývá více než osm milionů lidí. Vybírají daně, přesněji výpalné, a mají příjmy z prodeje ropy – kontrolují sedm ropných polí v Iráku a šest v Sýrii. Jejich kapacita je 80 000 barelů denně. Islámský stát ji využívá z poloviny.

Ropu prodává za „akční ceny“ 25 až 60 dolarů za barel (ropa Brent je obchodována za více než 100 dolarů za barel). Platit se však musí hotovostí. The Guardian píše, že mezi zákazníky povstalců jsou obchodníci, kteří surovinu prodávají syrské vládě.

Experti odhadují celkové příjmy Islámského státu na dva až tři miliony dolarů denně. O tom se může vůdcům al-Káidy, Tálibánu nebo Hamásu jen zdát.

Chalífát historický a budoucí (?)

Obrázek historických hranic chalífátu pochází z knihy Michaela Framptona Life Sciences in Late Antiquity and the Early Middle Ages. Přesný původ druhého obrázku se nám už nepodařilo dohledat – je na internetu prostě příliš rozšířený. Oba obrázky zvětšíte klikem.

Chalífát u Mikulova a v šumavských lesích?

Vůdce Islámského státu Bagdádí chce vytvořit říši sahající od Pyrenejského poloostrova na západě přes severní Afriku, Arabský poloostrov a Perský záliv až po Indický subkontinent na východě. Na mapě džihádistů je v chalífátu černě zakreslena Orobpa (Úruba – Evropa), která končí na jižní hranici Česka a mimo jiné zahrnuje Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko i Ruskem zabraný Krym.

Jsou to velikášské až fantasmagorické plány, které nelze brát vážně. Američané s pomocí Kurdů a jednotek irácké vlády by džihádisty měli vybombardovat. Jenže, co bude následovat po Bagdádího porážce? Svržený chalífa se může mstít a rozšířit teror do Evropy nebo Ameriky. Na to si pár milionů dolarů nepochybně ušetří.

Teroristické útoky přitom můžete pořídit za pakatel. Připomínám, že al-Káida vystačila na 11. září s rozpočtem milion dolarů.


Úvodní obrázek: Ar raya, „černá vlajka džihádu“. Zástava, kterou za svou přijala před Islámským státem i řada jiných extrémních islamistických organizací. Na černém podkladu je muslimské bíle vyvedeno islámské vyznání víry šadáha: Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jiří Suchý | 11. 9. 2014 09:13

Tak Obama dnes řekl, že ISIL ohrožijí Ameriku, tudíž USA mají právo proti nim zasáhnout a to jak na území Iráku, tak Syrie. Současně oficiálně potvrdil, že bude podporovat, vyzbrojovat a cvičit " umírněné rebely" v boji proti ISIL a Asadovi. Takže do regionu potečou další peníze, zbraně, přijedou další armádní poradci a instruktoři a stát se může cokoli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 5. 9. 2014 15:20

Po ukončení WWII se na západě rozjela mediální histerie proti SSSR. V mnoha ohledech by mohla být oprávněná, ale západní vůdci strašili svět především tím, že SSSR vojensky ovládne celý svět. Problém byl v tom, že během 30 poválečných let SSSR nevedl prakticky žádný válečný konflikt mimo ""svoje"" území, zatímco USA měli za sebou válku v Korei, Vietnamu a desítky intervencí ve Střední a Jižní Americe a to začínalo bít do očí. Proto tehdejší vůdci USA usoudili, že je potřeba aby i SSSR měl svůj Vietnam a k tomu se hodil Afghanistán. To vše už dnes není konspirační teorie, ale doložený fakt. V tradičním Afg. komunistické myšlenky způsobily mírně řečeno průvan a přinesly střety mezi koministy a ortodoxními islamisty. A tady náš příběh začíná. USA vláda podporovala mudžáhidy proti komunistům, cvičila je, vyzbrojila, financovala. Vyhlášená svatá válka sem přivedla tu největší verbež z celého islámského světa ( to svaté války umí, i ty křesťanské), postupně pomohly i okolní země Pakistán, Irán, Saudská Arábie a stvořili bojovníky za islám. Tito lidé už celá desetiletí nedělají nic jiného, než že válčí. Přesouvají se po arabském světě podle toho kdo kde zaplatí. Zabíjet je pro ně stejně přirozené jako dýchat a už poznali tu moc, jakou jim dávají zbraně. Můžou si brát, co chtějí. Těch organizací jsou desítky, neustále vznikají nové a nikdo nezasvěcený netuší, kdo je v pozadí, kdo platí, kdo dává příkazy. Na začátku to byly USA, u zrodu ISIL byly taktéž. Jestli je současný stav cílený nebo ne, nemůžeme tušit. Irák je prakticky bez vlády, Syrie značnou část uzemí neovládá a navíc to může být skvělý důvod pro "humanitární bombardování". Otázkou zůstává, jestli se opravdu ISIL vymknul kontrole nebo je to jen další fáze nekonečných intervencí, další strašák, aby lidi souhlasili z dalším navýšením vojenských rozpočtů atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 4. 9. 2014 06:08

Nebude nakonec ten zatracovaný Putin, pro Evropu, či i USA, nejlepší kamarád, který ví, jak zatočit s islamisty?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 3. 9. 2014 10:03

Kdo že to začal boj proti Asadovi a odstranil i další sekulární režimy a vůdce (Kaddáfí, Husajn, Mubarak, ...)?
Bylo to z katastrofální hlouposti, nebo to byl záměr? Čí a jaký?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 4. 9. 2014 15:25
reakce na Jan Altman | 3. 9. 2014 10:03

Tou otázkou podsouváte tvrzení, že za pády vámi zmiňovaných režimů může jeden a ten samý někdo. Proč by musel?
Zajímavé také je, co se stalo na místech, kde fakticky přestal existovat stát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!