Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nikaragujci sní o Eldorádu. Doplují tam průplavem?

Do kanálu můžete peníze vyhodit. Anebo je do něj investovat jako čínský magnát Wang Ťing.

Nikaragujci, obyvatelé druhé nejchudší země západní polokoule, sní o Eldorádu. Do vysněné země blahobytu je má přivést projekt gigantického kanálu, konkurenta Panamského průplavu.

V Eldorádu podle nikaragujských měřítek žijí obyvatelé Panamy. Zásluhu na tom má právě průplav, který jim zajišťuje příjem kolem 14 miliard dolarů ročně. To je téměř polovina panamského hrubého domácího produktu.

Analýza nikaragujské vlády předpokládá, že nový Gran Canal Interoseánico (Velký mezioceánský kanál) dostane z chudoby na 400 000 obyvatel šestimilionové země ještě před tím, než bude dokončen. Hrubý domácí produkt má zvedat o deset procent ročně.

Je to reálný odhad, nebo chiméra? Neskončí projekt tak, že státní dluh vzroste za přijatelnou mez a hospodářský přínos zůstane pouhým snem?

Rychleji než tunel Blanka

Plán nikaragujského průplavu je každopádně hotov a Nikaragujci věří, že nezůstane jen na papíře. Zakázku od nich dostala společnost HKND Group (Hong Kong Nicaragua Canal Development Group) čínského telefonního magnáta Wang Ťinga.

Projekt, který má těžit z rostoucího globálního obchodu, zahrnuje kromě průplavu dva přístavy, dvě zóny volného obchodu, letiště, železnici a ropovod. Jeho náklady jsou propočteny na 40 miliard dolarů (v korunách 620 miliard). 

Suma za druhý řez Amerikou snese srovnání se 400 miliardami korun, což je odhadovaná cena 380kilometrového vodního díla, které by mělo (?) propojit Dunaj, Odru a Labe.

Výkop nikaragujského kanálu je plánován na letošní prosinec. První lodě mají kanálem proplout už pět let poté. To znamená, že Číňané chtějí vodní veledílo postavit v kratší době než Češi šestikilometrovou soustavu tunelů Blanka (staví se od roku 2007).

Vypadá to jako šibeniční termín. Vždyť Panamský průplav stavěli Američané jedenáct let (1904 až 1914). A to jen pokračovali v projektu Francouzů, který zkrachoval.

Technika však za poslední století pokročila. Harmonogram Číňanů proto nemusí být utopií.

Navíc pomůže příroda. Plavba skrz Nikaraguu bude měřit 278 kilometrů (panamský průplav měří 82 kilometrů), avšak průplav, který bude ústit v přístavu Punta Gorda na karibském pobřeží a v přístavu Brito na tichomořském pobřeží, povede přes Nikaragujské jezero (v řeči indiánů Covibolca) a využije toků řek Rama, Oyate, Las Lajas a Brito.

Stavbě nestojí v cestě žádné právní překážky. Nikaragujský parlament, kde má prezident Daniel Ortega pohodlnou většinu, ho letos schválil včetně potřebné legislativy. Situace z dálnice D11, kdy se před Hradcem čekalo osm let na výkup pozemků, nepřipadá v Nikaragui do úvahy.  

Lze předpokládat, že Ortegovi stoupenci se vypořádají také s ochránci životního prostředí. Ekologové varují zejména před zasolením jezera se sladkovodními žraloky a zničením až 400 000 hektarů deštného pralesa.

Koncese za pakatel

Nikaragujská zkratka z Atlantiku do Tichomoří a zpátky by byla třetím průplavem mezi oceány po Suezském (otevřen v roce 1869) a Panamském  (1914). Smlouva, kterou loni podepsali Ortega a Wang, dává HKND padesátiletou koncesi na správu kanálu. Po padesáti letech ji bude moci prodloužit na další půlstoletí.

Číňané, kteří budou brát miliardy z poplatků za proplutí lodí, Nikaragujcům za koncesi zaplatí pouhých deset milionů dolarů ročně. Součástí smlouvy je zásada, podle níž v jedenáctém roce provozu kanálu dostane nikaragujská vláda desetiprocentní podíl v HKND a pak každý rok další procento.

Na první pohled není smlouva pro Nikaragujce kdovíjaké terno. Jenže obyvatelé středoamerické země jsou na průplav natěšeni a nechtějí stavbu odkládat.

Na kanál vlastně čekají od sedmdesátých let 19. století, kdy ho Američané zvažovali a také vyměřovali. Nakonec byl postaven jižněji v Panamě. Mimo jiné proto, že se projektanti obávali bouří, zemětřesení a sesuvů, které hrozí na nikaragujské trase.

Nyní proplouvá kanálem přes Panamskou šíji ročně na 15 000 lodí, Převezou celkem 190 milionů tun nákladu. Mýtné závisí na tonáži, pohybuje se kolem 14 000 dolarů.

Díky kanálu je dnes Panama nejrychleji rostoucí ekonomikou Střední Ameriky. Do záporných čísel se nepropadla ani za finanční krize v roce 2008. Poměřováno HDP na hlavu, poráží Nikaraguu jednoznačně 16 500 ku 4800 dolarům.

Kanál pro dinosaury

Projekt, který může Ameriku připravit o část vlivu na jejím zadním dvorku, zatím strýčka Sama nechává v klidu. A to na bezpečnost plavby v novém kanálu mají podle dohody Ortegy s Vladimirem Putinem dohlížet Rusové! Znamená to snad, že Američané projektu nevěří a počítají s tím, že ztroskotá?

Wang, jemuž Castrův žák Ortega říká „velký bratr“, takovou možnost nepřipouští. „Nechceme, aby si z nás jednou svět dělal legraci. Nedopustíme, aby Čína selhala v Nikaragui,” ujistil magnát, známý dobrými vztahy s čínským komunistickým vedením.

Nikaragujský projekt je založen na předpokladu, že obchodních lodí na mořích přibude a kapacita Panamského průplavu bude za poptávkou zaostávat. Podle propočtu společnosti HKND se nový kanál vyplatí, pokud jim propluje aspoň 5100 velkých lodí ročně.

Wang tvrdí, že nikaragujský kanál bude spíš doplňkem než konkurentem Panamského průplavu. Mají jím plout zejména supertankery třídy TI s ponorem 25 metrů a kontejnerové lodi Triple E dlouhé 400 metrů. Tyto dinosaury mezi loděmi nepojme Panamský průplav ani po rozšíření, které má být dokončeno v příštím roce.

Anketa

Co si myslíte o novém mezioceánském průplavu?

Arktická konkurence

Konkurence pro nový kanál však může být tvrdší, než Wang předpokládá. Agentura Bloomberg upozornila, že experti už pracují na studii dalšího rozšíření Panamského průplavu. Kanál by měl podstoupit další úpravy a zvažuje se i čtvrtá sada zdymadel, aby dokázal pojmout ta největší plavidla.

Také Egypt se chystá rozšířit Suez. Už za několik let by se tam mělo plout nepřetržitě v obou směrech.

Konkurenci pro nikaragujské vodní dílo připravuje i Matka příroda. Za vydatného přispění lidí rozpouští ledovce a pozvolna otevírá další „průplav“ – Severní mořskou cestu.

Období bez ledu se tam prodlužuje. V roce 2020, kdy má být zahájen provoz v nikaragujském kanálu, odborníci předpokládají, že se arktickou trasou přepraví 50 milionů tun nákladu.

Podél severního pobřeží Ruska je přitom plavba z Číny do Evropy o víc než 9000 kilometrů kratší než přes Střední Ameriku. Co víc, arktický „průplav“ bude mít proti plavbě přes Panamu, Nikaraguu či Suez podstatnou výhodu – bude bez poplatků.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK