Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Polská lekce: Jak se kroutí krkem penzijním fondům

| 30. 6. 2014 | Vstoupit do diskuze

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

Polská lekce: Jak se kroutí krkem penzijním fondům

Vláda Donalda Tuska byla vždy považovaná za pravicovou. Těžko se pro ni ale dá takové označení používat po její reformě důchodového systému. Základem reformy bylo převedení významné části prostředků ze soukromých penzijních fondů (otevřené penzijní fondy – otwarte fundusze emerytalne, OFE) do státního důchodového fondu. Důvodem nebyla péče o budoucnost Poláků, ale péče o budoucnost vlády. Zestátnění části majetku fondů mělo totiž snížit státní dluh přibližně o osm procent hrubého domácího produktu, což bylo pro vládu mimořádně důležité.

Polsko si totiž zákonem zakázalo vyšší státní dluh než šedesát procent HDP. A rychlým tempem se šedesáti procentům blížilo, prakticky už téměř dosahovalo pásma, kdy se podle zákona musí přistoupit k úsporným opatřením. A protože obdobným tempem se blížily také parlamentní volby, úsporná opatření byla pro vládu krajně nežádoucí.

Částka, kterou stát na začátku roku z penzijních fondů vytáhl do státního průběžného systému (Správa sociálního zabezpečení – Zakład Ubezpieczeń Społecznych, ZUS), je obrovská, jde o 153 miliard zlotých, tedy přes bilion korun.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

De facto zabití

Fondy sice nebyly znárodněny celé, jako to svého času provedla Orbánova vláda v Maďarsku, přesto se ale zdá, že se systém penzijních fondů zcela zhroutí. Zásah polské vlády totiž zřejmě zásadně podkopal důvěru Poláků v jejich budoucnost. A navíc z nich příkazem napříště neinvestovat do státních dluhopisů a tři čtvrtiny peněz investovat do akcií udělal poměrně rizikový investiční nástroj.

Čtrnáct milionů Poláků, kteří si platí odvody na investice v penzijních fondech a mají do důchodu víc než deset let, dostalo čtyři měsíce na rozhodnutí, jestli ve fondech částečně zůstanou, nebo přejdou plně do náruče Správy sociálního zabezpečení. Po třech měsících jsou čísla pro fondy katastrofální. List Gazeta Wyborcza tvrdí, že jen dvě procenta dosavadních klientů penzijních fondů se zatím rozhodla, že u nich zůstanou. Pokud se nestane něco zásadního, bude to znamenat pro druhý pilíř polského penzijního systému katastrofu. „V otevřených penzijních fondech zůstanou pouze tři až čtyři procenta účastníků spoření ve fondech,“ citoval deník ekonoma Ryszarda Petru z varšavské pobočky PwC. „Nevím, jestli to vláda zamýšlela, ale de facto jde o zabití druhého pilíře.“

Naděje, že by se uprostřed prázdnin najednou velké množství Poláků rozhodlo na poslední chvíli poslat prohlášení, že chtějí ve fondech zůstat, je velmi malá. Tuskova vláda sama nedělá prakticky nic pro to, aby alespoň část Poláků přesvědčila o tom, že mají ve fondech zůstat. Naopak zakázala fondům reklamu…

„Poláci prostě pochopili, že na výšku jejich penzí má vliv to, jak dlouho budou pracovat a jak velkou částku odvedou na sociálním pojištění, a ne to, jestli se nějaká část těchto odvodů převede nebo nepřevede do otevřených penzijních fondů,“ řekla poněkud přezíravě zástupkyně ministra financí Izabela Leszyna.

Propojeno!

„Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů.“ Když se k reformě reformy teprve schylovalo, psali jsme o tom:  

Anketa

Co jste si na stáří pořídili vy? Tedy to hlavní...

Rána i pro Varšavskou burzu

Od Tuskovy vlády, která má obecně pověst reformního a liberálního kabinetu, by se takové jednání neočekávalo. Jenže finanční náročnost přechodu ze státního průběžného systému, nízká výkonnost soukromých penzijních fondů, doznívání finanční a ekonomické krize, kterou Polsko překonalo také díky vysokému deficitu rozpočtu, to vše vytvořilo pro penzijní fondy smrtící koktejl.

Pro polskou ekonomiku ale může mít likvidace druhého pilíře velmi vážné důsledky i mimo „penzijní sféru“. Otevřené fondy, které před „reformou“ disponovaly prostředky v hodnotě dvou bilionů eur, hrály totiž zásadní roli ve fungování varšavské burzy. Ta byla i díky nim nesrovnatelně živějším trhem, než je burza pražská.

Polské penzijní fondy navíc velmi brzy budou potřebovat značnou hotovost. Dalším reformním rozhodnutím také je, že deset let před dosažením penzijního věku klienta bude muset penzijní fond postupně začít přelívat klientovy peníze do státního fondu. V okamžiku dosažení penzijního věku má být na jeho kontě u penzijního fondu nula. Proto také lidé, kterým do penze zbývá deset let a méně, nedostali možnost volby: jejich peníze by se měly ještě letos začít přesouvat do prvního pilíře, odkud jim také budou vypláceny. „Rozhodnutí vlády odebírat soukromým fondům aktiva klientů, kterým zbývá do penze méně než deset let, bude znamenat, že fondy budou čistými prodejci akcií už v roce 2014,“ uvádí například Grzegorz Chłopek, šéf fondu ING PTE.

Naděje, kterou si Varšava dávala – totiž že se Varšavské burze podaří ovládnout burzu vídeňskou, případně i pražskou a stát se jednoznačným lídrem střední Evropy –, tedy berou zřejmě zasvé. Se všemi negativní důsledky, které to bude pro Polsko, polskou ekonomiku i význam Varšavy jako regionálního finančního centra mít.

Minulý týden se v Polsku hlasovalo o důvěře vládě. Kvůli uniklým odposlechům telefonátů, ve kterých se polští politici nelichotivě vyjadřovali mimo jiné o polských spojencích. Paradox politiky je, že o existenci či neexistenci vlády rozhoduje právě tohle. Přitom skutečné negativní důsledky bude pro Polsko mít likvidace fungujícího druhého pilíře penzijního systému. Ať už byla tato penzijní reforma promyšlená, nebo nedomyšlená, je to právě ona, kvůli čemu si Tuskova Občanská platforma příliš nezaslouží, aby po příštích volbách dál vládla Polsku


Autor je redaktor MF DNES

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK