Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kovaná ekonomie. IT: Maso je snězené, zbývá omáčka?

| 1. 7. 2014

Když se řekne DPH, naježí se vám vzrušením chloupky na zátylku? Mezi námi, to asi málokomu. A přece může být ekonomie vzrušující dobrodružství skoro pro každého. Každý týden nás o tom v novém seriálu bude přesvědčovat Lukáš Kovanda, ekonom a popularizátor ekonomie.

Kovaná ekonomie. IT: Maso je snězené, zbývá omáčka?

Nástup počítačového věku je vidět všude možně, jen ne ve statistikách produktivity. Psal se červenec 1987, když takhle Robert Solow (ještě toho roku získá Nobelovu cenu za ekonomii) krotil osmdesátkové nadšení z výpočetních technologií, které právě začínaly vystrkovat růžky. Nesměle sice, ale přece se značným příslibem. Z Číny tou dobou odeslali první e-mail a společnost Cisco si jako jedna z prvních nechala registrovat svoji doménu – www.cisco.com. V československých Tuzexech se ovšem tou dobou prodávaly zastaralé počítače typu ZX Spectrum, v přepočtu za násobky tehdejšího průměrného platu.

Ekonomův postřeh, že přestože počítačů stále přibývá, na růstu produktivity se to nijak neprojevuje, dostal pojmenování Solowův počítačový paradox. Pozorujete ho ještě? ptal jsem ho o skoro čtvrtstoletí později. „Paradox časem vymizel. Postupně se začalo ukazovat, že produktivita roste rychleji právě v souvislosti s nástupem výpočetní techniky v masovém měřítku,“ konstatoval Solow. „Ale myslím, že i když počítač dnes přispívá k růstu produktivity mnohem větším dílem, pořád nesnese srovnání s procesem elektrifikace nebo vynálezem zážehového motoru, který lidstvo obohatil letadly, automobily, železnicí,“ doplnil, možná trochu staromilecky.

Není ovšem vyloučeno, že ekonomický přínos počítačů, internetu a informačních technologií skutečně poněkud přeceňujeme. Podívejme se na data.

Jezte, spěte, sportujte

Co je produktivita

Chlapík jménem Chris Bailey nedělal dvanáct měsíců nic jiného, než že se snažil přijít na kloub tomu, jak zvýšit osobní produktivitu. Přečetl tuny různých knih a odborných článků na dané téma, ale nakonec dospěl k tomu, že osobní produktivitu zvyšuje

  • dobré, výživné jídlo,
  • dostatek spánku a
  • pravidelné sportování.

Takže nic extra objevného. Chcete-li tedy udělat co nejrychleji všechno, co udělat musíte, řiďte se jeho radami. Čím vyšší totiž produktivita je, tím větší hodnotu (tedy vlastně bohatství) za daný časový úsek vyprodukujeme.

Už dlouhá staletí, ba tisíciletí nám ale pomáhají stroje a zařízení, od pluhu po nejnovější iPhone nebo počítač. V takovém případě nehovoříme o osobní produktivitě nebo produktivitě práce, ale o produktivitě kapitálu. Takzvaná souhrnná produktivita faktorů je vlastně celková produktivita, například celé konkrétní továrny nebo i země (i když v takovém případě hovoříme spíše o konkurenceschopnosti), která vzniká, když se dají dohromady produktivita práce a produktivita kapitálu.   

Roklen 24

Finanční skupina Roklen, za kterou stojí řada bývalých vrcholných manažerů společnosti Patria, je vznikající unikátní platformou produktů a služeb investičního bankovnictví. Ty budou vyvíjeny přesně podle individuálních potřeb klientů a nabízeny v lepší kvalitě a rychleji než u konkurence. Součástí skupiny je i fundamentální ekonomický portál Roklen24.cz.

Vyčerpaný růst

Začněme Spojenými státy, Solowovou domovinou a nejsilnější ekonomikou světa. Ekonomikou, ve které ale růst produktivity (konkrétně produktivity práce a souhrnné produktivity faktorů) před několika lety zpomalil. To zpomalení přitom nelze svést na finanční krizi, projevilo se totiž už zhruba čtyři roky před jejím propuknutím. Předtím, od poloviny 90. let až do prvních let nového milénia, Amerika zažívala neobvykle vysoké tempo růstu produktivity. Zasloužil se o ně rozmach informačních technologií – počítačů, mobilů, softwaru a pochopitelně internetu. Osmdesátkové nadšení pro svět nul a jedniček se od půle devadesátek začalo naplno přetavovat do vyšší produktivity firem a celé ekonomiky vůbec. Na plný výkon ale tavicí pece jely jen necelých deset let. Pak se „vybuzený“ přínos informačních technologií vyčerpal a růst celkové produktivity americké ekonomiky klesl na úroveň typickou pro období od počátku sedmdesátých let právě do poloviny devadesátek. I když Solow tvrdil, že „jeho“ paradox vymizel, zdá se, že svým způsobem je zase zpátky.

Pokles růstu produktivity na někdejší úroveň měl příčiny přímé i nepřímé. Například maloobchodní sféra postupně plně začlenila možnost rychlejšího zpracovávání informací do svých procesů řízení prodeje či zásob – to je příklad nepřímé příčiny. V polovině 90. let ovšem také došlo k přechodnému zrychlení technologického rozmachu v oblasti polovodičových součástek typu tranzistorů, které jsou základem integrovaných obvodů, například počítačových procesorů nebo pamětí. Po roce 2000 se tohle vzepětí utlumilo. To je příčina přímá.

Zkrátka a dobře, zdá se, že maso počítačového věku bylo zkonzumováno – a globální ekonomika je díky tomu dnes svalnatější. A zdá se taky, že už zbyla převážně jenom pramálo výživná omáčka.

Neproduktivní klikání

Hodnotou pro spotřebitele je pochopitelně třeba možnost objednat si několika kliknutími knihu kdekoli na světě, využívat systém GPS, sledovat zábavná videa na YouTube nebo švitořit na Twitteru. Vyčíslení souhrnné hodnoty těchto volně dostupných internetových služeb je krajně obtížné. Jeden z asi nejpřesnějších odhadů dospěl k číslu tři sta miliard dolarů ročně. To jsou ale jen dvě procenta amerického hrubého domácího produktu. Nejde tedy zdaleka o fenomén, který by byl z hlediska produktivity a jejího růstu v čase nějak zásadní; i kdybychom předpokládali, že všechny zmíněné a další volně dostupné internetové služby – ona dvě procenta HDP – se rozvíjejí jen v posledních deseti letech, značí to průměrný roční příspěvek k současnému HDP ve výši 0,2 procentního bodu. Prostě – omáčka.

Anketa

Pomohla vám výpočetní technika zvýšit vaši produktivitu?

IT bublina 2.0?

V souvislosti s tím vším stojí za zmínku ještě dvě věci.

Zaprvé, přeneseme se nyní do České republiky, analýza, kterou minulý týden zveřejnil Český statistický úřad, hovoří o tom, že produktivita práce v tuzemsku v letech 2009 až 2013 stagnovala. V letech 1996 až 2008 rostla produktivita práce průměrným reálným tempem 3,6 procenta ročně, v uplynulých čtyřech letech pak jen rychlostí 0,2 procenta. Produktivita práce je vlastně podíl hrubého domácího produktu a celkového počtu odpracovaných hodin v ekonomice v daném období. Je zřejmé, že během ekonomického útlumu a recese výkon ekonomiky poklesl. Pokles počtu odpracovaných hodin pak nebyl dostačený na to, aby produktivita práce vykázala předkrizovou úroveň.

Otázka je, jestli Česko se zpožděním několika let prostě nekopíruje vývoj ve Spojených státech a jestli je teď růst produktivity práce tak velmi nízký kvůli ekonomické recesi, nebo spíš proto, že se postupně vyčerpal „vybuzený“ přínos informačních technologií. Zajímavé v tomto ohledu je, že v USA s nástupem ekonomické krize k poklesu tempa růstu produktivity nedošlo. Ten, jak jsme si řekli, nastal už několik let před začátkem krize. Je tedy patrné, že krize jako taková příčinou zpomalení růstu produktivity nutně být nemusí.

Zadruhé, jestliže e-shopy, videoportály, GPS nebo sociální sítě přispívají k HDP i růstu produktivity celé ekonomiky tak zanedbatelným způsobem, jsou opodstatněné ceny akcií a firem z IT sféry? Je třeba cena 19 miliard dolarů, kterou před pár měsíci zaplatil Facebook za WhatsApp, přiměřená, nebo jde o projev bubliny? Neplatí investoři do IT titulů cenu masa za pouhou omáčku?   

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Ivo Patta | 3. 7. 2014 00:24

Osmdesátkové nadšení pro svět nul a jedniček nepostihlo jen ekonomii. Daleko hůře postihlo sociologii. R. Putnam chápe sociální kapitál jako četnost neformálních kontaktů fungujících na základě reciprocity a důvěry na makrosociální úrovni. Právě R. Putnam se zasloužil o obecné rozšíření pojmu sociálního kapitálu jako četnosti kontaktů. Přitom právě R. Putnam si všiml úbytku sociálního kapitálu u mladší generace. Správné vysvětlení pro to nemá on (Putnam 2000), ani jeho oponenti (Hrstka 2011). Sociologie tak zcela pochybnou definicí sociálního kapitálu znehybnila sama sebe.
Normální lidský kontakt, vyprávění, čtení pohádek nelze ničím nahradit. Zní to jako klišé, ale nejspíš to je ten vůbec nejhlubší návod, jak se vyhnout digitální demenci. Problémy vysokých škol, s klesající úrovní studentů, začínají již v mateřské školce (V. Cílek).
Já k tomu mohu jen dodat, že sociální kapitál se vytváří prostřednictvím výchovy dětí v ekonomicky aktivní rodině. Více na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/socialni-kapital-doplneno.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 1. 7. 2014 23:10

Žádná technologie sama o sobě nezvyšuje produktivitu ani životní úroveň ani nepřináší žádné jiné zlepšení. Musí se najít podnikatel, který vezme technologii a udělá z ní smysluplný produkt, který někomu pomáhá. Když ubývá podnikatelů, technologie přestává být přínosem.

A podnikatelů ubývá, protože nejlepší lidé dávají svou energii na vytváření směrnic, legální rozkrádání dotací a intrikování v korporacích.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 2. 7. 2014 11:19
reakce na Petr Hampl | 1. 7. 2014 23:10

Ale ta doba jednou přijde :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 2. 7. 2014 09:22
reakce na Petr Hampl | 1. 7. 2014 23:10

Nejlepší lidé? Řekněme, že tento termín bych použil na lidi, kteří podnikají i tak. Tyhle bych nazval "lidé, kteří by za normálních okolností podnikali".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vojtěch Smejkal | 1. 7. 2014 20:43

Informační technologie zvýšily produktivitu. Důvod, proč to tak na první pohled nevypadá, je ten, že dnes máme díky počítačům daleko více možností a děláme tak věci, které jsme dřív nedělali. Pár příkladů:

1) Dřív jste na fotografický film nafotili dovolenou, nechali ho vyvolat a fotky vložili do alba. Protože jste měli jen omezený počet snímků, fotili jste pouze to, co mělo smysl. Dnes se dá na digitálním kompaktu nasekat stovky fotek, které je poté třeba přetřídit. Pokud chcete, aby dobře vypadaly, strávíte úpravou ve Photoshopu několik dalších hodin nebo dnů. Pak je samozřejmě chcete ukázat přátelům, tak je nahrajete na Facebook, případně na nějaké úložiště.

2) Nebo jak dnes vybíráte dovolenou. Dříve většina zašla do cestovní kanceláře a tam si na místě něco zvolila. Případně si vybrala z katalogu doma a odeslala papírovou příhlášku. Dnes máme spoustu portálů a webů s nabídkami stovek hotelů a destinací. Člověk může vybírat podle různých parametrů, cen, pročítat recenze, prohlížet fotky z místa, atd. To trvá zřejmě mnohem déle.

3) Poslední příklad je z úřadu. Vše se digitalizovalo, takže je mnohem jednodušší pracovat s daty a dělat různé analýzy. Na druhou stranu, personál často neumí software dokonale ovládat, případně není proškolen na nové verze. Tam, kde by úřednice dříve vyplnili papírový formulář, se dnes musejí potýkat s technickými výzvami a problémy. Tohle je případ zejména ČR a odbytých IT zakázek.

Podle mě to tedy není tím, že by IT snižovalo produktivitu. Spíše děláme daleko více úkonů než v minulosti. Ať už kvůli byrokracii nebo kvůli tomu, že máme tyto možnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 1. 7. 2014 09:34

Páni, to je ale gulášek, žádné maso.

Pane autore, slyšel jste někdy něco o výrobě ? Co třeba plně automatizované provozy výroby automobilů ? To je možné právě díky IT technologiím.

Člověk který vidí přínos IT v YouTube a Twitteru nebo e-shopech by se asi neměl pouštět do tak odvážných témat.

Já vám dám příklad ze života - před časem jsem instaloval nějaké počítače na sále kardiochirurgie. Tamní lékaři si přes internet našli a nainstalovali software a zařízení na sledování a modelování srdeční činnosti a jejích vad. Tomu říkám přínos IT technologií a zlepšení produktivity práce.

Otázka je, jestli se to objeví v těch Vašich statistikách a omezených modelech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Joch | 1. 7. 2014 13:57
reakce na Michal Weinfurtner | 1. 7. 2014 09:34

Citace - Michal Weinfurtner / 01.07.2014 09:34


Pane autore, slyšel jste někdy něco o výrobě ? Co třeba plně automatizované provozy výroby automobilů ? To je možné právě díky IT technologiím.
Já vám dám příklad ze života - před časem jsem instaloval nějaké počítače na sále kardiochirurgie. Tamní lékaři si přes internet našli a nainstalovali software a zařízení na sledování a modelování srdeční činnosti a jejích vad. Tomu říkám přínos IT technologií a zlepšení produktivity práce.
Otázka je, jestli se to objeví v těch Vašich statistikách a omezených modelech.

Pane Michale, vy jste ve Vaší reakci sklouznul k tomu samému, co kritizujete u autora. Uvádíte příklady a generalizujete, ale HDP není jen výroba automobilů a špičková chirurgie. Je to spousta odvětví, kde IT technologie zas tak velký přínos produktivity neznamenají - zemědělství, stavebnictví, těžký průmysl. Ano, všude tam mají hromady počítačů, mobilů a GPS, ale opravdu to přispívá ke zvýšení produktivity práce?
O tom totiž je ten článek, spousta lidí se dnes živý ťukáním do klávesnice, jsou zahlceni emaily, SMS, prezentacemi a informacemi vůbec. Roste dále jejich produktivita práce, nebo stagnuje?
Když jsem končil elektrofakultu v roce 1994, kolega z katedry počítačů prohlašoval, že do 10 let bude většina bohatsví v ekonomice tvořena softwareově. Nechtěl jsem mu to rozmlouvat, budoucnost ukázala, že jsem měl pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 2. 7. 2014 22:24
reakce na Pavel Joch | 1. 7. 2014 13:57

Loni jsem dělal soft pro embedded zařízení, která snímají teplotu a vlhkost na polích a na základě toho server reguluje zavlažování. To jen k tomu, jak zemědělci nepotřebují IT :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 1. 7. 2014 16:38
reakce na Pavel Joch | 1. 7. 2014 13:57

V zemědělství např. počítačem řízené stroje rozhodně zvyšují produktivitu práce.
V posledních letech nastupuje trend, využívat tzv. drony k ošetřování polí, vinic a pod.

Nelze též pominout ten fakt, že rozvoj počítačů přímo umožnil i rozvoj genetiky a tím i GMO plodiny.

Ale potíž je v tom, že pan autor vidí v IT hlavně ten facebook a počítače v kancelářích. Ale např. počítačové řízený kardiostimulátor holt tak moc vidět není, takže ho do jen málokdo zařadí.

Přitom počítače samy umožnili miniaturizaci a robotku díky které jsme schopni vyrábět stále menší a rychlejší výpočetní techniku ( ne opravdu nemluvím o PC co máte na stole ).

Mě tihle ekonomové připadají jako dost odtržení od reality.

Není to tak dávno, co mi další ekonom Michl tvrdil, že kdyby tady u nás Tesla postavila fabriku, že by to nebyla pro nás jen další montovna, protože je to prý ultramoderní plně automatická továrna, který by nám zvedla HDP. Další člověk který mluví do něčeho, o čem toho moc neví a čerpá z YouTube videí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!