Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mračna nad Evropou: Majetkové daně

| 26. 6. 2014

Pět let hospodářských propadů a rekordní nezaměstnanosti vkládá evropským politikům do rukou argument pro zavádění výjimečných opatření. Mlžení ohledně skutečného stavu ekonomik a zvyšování daní však není podle některých dostatečně radikální. Přichází do Evropy éra, kdy si nebudeme moci být jisti ani stavem svého účtu a nárokem na vlastní majetek?

Mračna nad Evropou: Majetkové daně

V souladu s populárním názorem, že za finanční krizi a následnou hospodářskou stagnaci může majetnější menšina populace, se v Evropské unii chystá daň z majetku. Nejedná se přitom o žádnou konspirační teorii, jednorázovou majetkovou daň pro země stojící před bankrotem navrhuje například Bundesbank. Jakou konkrétní podobu bude mít a kdy bude zavedena, je zatím ve hvězdách; jisté ovšem je, že zavedení majetkové daně znamená zabití poslední naděje na evropskou prosperitu.

Kronika Pikettyho klubu

Intelektuální podhoubí pro zavedení majetkových daní je už připraveno. Bestseller francouzského ekonoma Thomase Pikettyho Kapitál v 21. století ostře kritizuje majetkovou nerovnost v západních zemích a jako lék navrhuje silně progresivní zdanění příjmů a zdanění aktiv. Ačkoli je Piketty hojně kritizován pro kreativní výběr statistických dat a další technické přešlapy, za závažnější je třeba považovat hlavní myšlenkovou linii Kapitálu. Ta je zcela v souladu s trendem posledních let, kdy se jedním z hlavních témat veřejné debaty zdá být příjmová či majetková nerovnost a snaha o politické napravení této údajné nespravedlnosti.

Je na místě zdůraznit, jakého uspořádání se Piketty a jeho myšlenkoví bratři dovolávají – raději než růst, při kterém majetek jedněch roste rychleji než majetek druhých, by viděli stagnaci, při které mají všichni zhruba stejně. Jinými slovy Pikettyho klubu záleží víc na relativním porovnání majetku mezi lidmi, nikoli absolutním porovnání životní úrovně jedince v čase. Nechtějí, aby Franta měl kozu, ale aby Honzovi chcípla ta jeho.

Další čtení

Fabiánský socialismus na rozdíl od komunismu nesází na revoluční zvrat. Své ideje prosazuje postupně. O to ale účinněji. Velkou Británii, zemi se silným respektem k právu, svobodě a vlastnictví, například přetváří od druhé světové války ve stát, který se rychle blíží naplnění většiny bodů Komunistického manifestu. A to i tehdy, když socialisté vůbec nejsou u moci.

A další články Josefa Tětka na Finmagu

Extrémní doba si žádá extrémní opatření

V souvislosti se zdaněním majetku, až (nikoli pokud – z dluhové pasti už není rozumného návratu) na něj dojde, uslyšíme pořád dokola, že se jedná o jednorázovou akci. V politickém světě je každé opatření nejprve jednorázové a omezené – aby se po chvíli stalo věčným a univerzálním. Urychlené zavádění „dočasných“ opatření v krizových situacích je osvědčenou fabiánskou taktikou, jak dosáhnout prosazení dříve nemyslitelných programů.

Že je zavedení majetkových daní nemyslitelné a bezprecedentní? Ano, stejně jako ve své době bylo i šrotovné, negativní úrokové sazby či konfiskace bankovních vkladů. Neexistuje politické opatření, které by bylo už příliš radikální – míra přijatelnosti se odvíjí pouze od hloubky aktuální krize. 

Je tedy pravděpodobné, že zavedení této „jednorázové“ daně bude předcházet krizová situace, která se bude denně omílat v médiích, a „ekonomičtí experti“ budou v debatách volat po rozhodné politické akci a pronášet při tom slogany jako z mezititulku výš. Takovou rozbuškou může být bankrot Itálie či Španělska, případně i náhlý propad Francie či Německa do recese.

Jakou konkrétní podobu by mohla konfiskace majetku dostat? Kromě očividného a v Evropě už vyzkoušeného znárodňování penzijních fondů lze očekávat bail-in kyperského stylu (doporučovaný předsedou Euroskupiny), zkracování termínů pro konfiskaci „neaktivních“ účtů (k inspiraci může posloužit nedávné zabavení australských účtů ve výši 360 milionů dolarů) nebo prosté nařízení daňové povinnosti z úhrnu drženého majetku ve formě akcií, dluhopisů, nemovitostí, drahých kovů a jiných aktiv.

Dvě příčiny nerovnosti

Pomineme-li vrozené předpoklady jako jsou talent, inteligence či místo narození, existují dvě příčiny majetkové nerovnosti, vycházející ze společenského uspořádání. První z nich – tržní příčina – vychází ze skutečnosti, že ve složitém a neustále se měnícím světě dosahují investice (času, práce, kapitálu) rozdílných výnosů, ať z důvodu lepšího odhadu investora, či prosté náhody. Druhá z nich – politická příčina – plyne z takového uspořádání, které má za cíl tržní příčiny potlačit a majetek jedné skupině lidí odebrat a druhé přidělit. 

Evropistán

Majetkové daně představují poslední hřebík do rakve evropských nadějí na prosperitu. Zaprvé přinesou dramatický pokles důvěry v tradiční ekosystém majetkových záznamů – bankovní a investorské účty, katastry a obchodní registry budou stále víc vnímané jako krmítka nenasytných vlád. Evropa se tak může povážlivě přiblížit situaci třetího světa, kde hlavní příčinou pro nulový rozvoj je nejistota, pokud jde o vlastnictví soukromého kapitálu. Dalším následkem bude likvidace oponentů v byznysu i politice. Pro dobře napojené se vždy najde nějaká výjimka, jelikož vysocí politici a úředníci žijí s představiteli korporací ve vzájemné symbióze (dary na politické kampaně a přidělování veřejných zakázek, psaní zákonů na míru a držení teplých míst v dozorčích radách po konci politické kariéry a tak dál). Zatímco politické příčiny nerovnosti tak budou zachovány, poslouží majetkové daně k utlučení posledních podnikatelů hodných tohoto označení.

Obdobně jako tomu bylo při kyperské konfiskaci vkladů, dobře napojení tak dostanou předem echo, svůj majetek včas zabezpečí a na buben přijdou ti, kteří věří v robustnost stávajícího systému a namlouvají si, že něco takového se přece nemůže stát.

Co kdyby však byla zavedena pouze velmi mírná varianta majetkové daně v podobě silné (řekněme padesátiprocentní) dědické daně? Předpokládejme, že taková daň nepostihne lidi s průměrným majetkem, ale bude uvalena pouze na skutečné velkokapitalisty. V takovém případě je třeba se smířit s tím, že v budoucnu už patrně nevzniknou rodinné firmy jako Bosch, Ikea, či C&A. Zdanění dědiců snižuje motivaci podnikatele akumulovat majetek (a tím pádem i rozvíjet svou firmu) během života. Pokud nebudu moci svůj majetek předat blízkým, proč bych ho měl v prvé řadě budovat?

Tak se samozřejmě nesníží bohatství pouze mé rodiny, ale i všech ostatních, se kterými bych při budování rodinného podniku přišel do styku – zaměstnanců, investorů, dodavatelů a zákazníků. Kromě toho, že touto daní dojde k přerozdělení stávajícího bohatství, bude dalším – a zřejmě i závažnějším – důsledkem nevytvoření bohatství budoucího.

Do nepohody pršiplášť

V představách politiků vystupují daně ve dvou protikladných rolích. Na jednu stranu užívají daní, aby potlačili určité, dle jejich názoru nežádoucí jednání – konzumaci alkoholu, tabáku či hazard. Na druhou stranu však předpokládají, že ten stejný nástroj – zdanění – neodradí držitele kapitálu od jejich činnosti, tedy užívání kapitálu k produktivním účelům s vidinou dosažení zisku. Lékem na tuto politickou schizofrenii je pouze tvrdý střet s realitou. Platbě za tuto léčbu se ovšem vyhne málokdo.

Ačkoli budou majetkové daně ničivou bouří, nepřijdou jako blesk z čistého nebe. Pršiplášť v podobě zdravé nedůvěry ke stávajícímu bankovnímu, penzijnímu a částečně i investičnímu systému bude představovat zásadní rozdíl mezi nepatrným mrholením a studenou sprchou.


Autor je zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (36 komentářů)

Honza Moudrý | 29. 6. 2014 18:07

Mohl byste nějakou citací doložit 3. odstavec?

Také je třeba zmínit, že existuje ještě další možnost: majetek bohatých roste a majetek chudých klesá. Proč jste ji vynechal?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 6. 2014 13:14

Plánovaná MAJETKOVÁ PŘIZNÁNÍ jsou logickým prvním krokem k následovnému zdanění podchyceného majetku.

Miloš Zeman hlasitě a jasně vyhlásil svůj program "eutanázie třídy rentiérů" (jeho vlastní slova). Kdo tato varování od samotných pachatelů neslyší, je stejným ignorantem, jako ti, kteří četli Mein Kampf ihned po vydání, ale nevěřili, že by něco takového bylo možné (navíc v tak kulturní a vyspělé zemi). Nebo ti, co slyšeli prvorepublikové parlamentní projevy poslance Klementa Gottwalda, který také zcela nahlas, veřejně a jasně prohlašoval, že do Moskvy se jezdí učit, jak nám zakroutit krkem.

Samozřejmě, že "běžný občan" bude opět překvapen, tak jako byl překvapen intervencí ČNB, znárodněním penzijních fondů v Polsku, loupeží vkladů na Kypru, atd... Nic z toho se přeci tady a teď stát nemůže, dnes je jiná doba, dnes jsme civilizovaní, ... , a koruna je silnou a stabilní měnou a řeči o měnové reformě jsou poplašnou zprávou, fámou a protistátní propagandou (něco takového říkal náš soudruh prezident 2 dny před měnovou reformou).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 6. 2014 15:51
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 13:14

Vcelku souhlas, jen pan president nezná zákony, tudíž jeho prohlášení by si měli vzít k srdci hlavně "obyčejní" lidé, kteří jej volili.

Už jsem to psal minule. Daň z nemovitostí, o které je řeč, je, pro rentiéry (podnikatele) nákladovou položkou. A případné její zvýšení většinou promítnou do výše nájmů. Tudíž, pro ně, nula od nuly pošla.

Ovšem zapláčou ti, kteří, v potu tváře a s velkým odříkáním, postavili rodinné haciendy. Třeba jim to pak dojde, až budou některé příští volby .....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 6. 2014 16:18
reakce na František Marek | 26. 6. 2014 15:51

Jenže každé opatření má celou řadu více či méně skrytých důsledků.

Když by každý majitel nemovitosti měl platit například měsíční daň 2000 Kč, tak to spustí celý řetězec událostí:
Ti, co postavili vilu, mají 2 chaty a 3 byty, atd... se jich z části zbaví.
Ti, co drží prázdné byty, se jich zbaví pod cenou.
Pronajímatel se samozřejmě může pokusit zvýšit nájem o 2000 Kč/měs, ale:
- plno lidí na to už nebude mít
- přestěhují se do menšího, nebo zase spolu budou bydlet 3 generace jako za totáče, případně 3 vdovy penzistky se sestěhují do jednoho bytu, protože penze jim o 2000 Kč nevzrostou
- vznikne převis nabídky a ceny (nemovitostí i nájmů) KLESNOU (minimálně jejich část po odečtení daně - příjem pronajímatele)
- atd... ten řetěz reakcí bude pěkně dlouhý a rozvětvený

Ale říkat, že to majitele nemovitostí neovlivní, to je nesmysl.
Stejný, jako tvrdit, že by je neovlivnil ani opak - 2000 Kč/měs státní dotace každému, kdo bydlí v nájmu. Neovlivnilo by to nic? Naopak, ovlivnilo by to milion věcí!
Je to stejné, jako tvrdit, že daň z luxusu ve výší 100.000 Kč na nové automobily by neovlivnila výrobce aut, že by to "prostě jen promítli do ceny a byla by to pro ně nula od nuly". Nebyla.

To je ekonomicky nesprávný přístup, kterého se ale bohužel dopouští celý ekonomický mainstream. Celá mainstreamová ekonomie je založená na "matematických" modelech a vysvětlení každého začíná nějak takto: "Máme 50 proměnných, ale pro zjednodušení si představme, že 48 z nich je v čase neměnných a nyní si namodelujme, jaká je závislost těch dvou zbývajících". Jenže to v reálu prostě nefunguje, hýbou se všechny a navíc jsou mezi nimi jisté závislosti. Plus samozřejmě další problém makroekonomie: každý jsme jiný a snaha natlačit nás do agregátních veličin (když motivace a zájmy často máme zcela protichůdné) je zkrátka nesmysl.


Tzn. až ta daň přijde, nechtěl bych být ani na jedné ze stran pronajímatel-nájemník.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 6. 2014 17:50
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 16:18

Já se s Vámi nepřu. Pouze uvádím, že každé takové opatření (daně, regulace ......) nemusí dopadnout na každého stejně. To, že to opatření, zde třeba zvýšení daně z nemovitostí, je nesystémové, nesmyslné a kontraproduktivní, je jasné každému. A většinou to nejvíce zasáhne ty "obyčejné" voliče, kteří si takové programy sami zvolili.

Osobně ale nevěřím, že k nějakému takovému opatření dojde. Myslím ke skokovému zvýšení daně z nemovitostí. Zatím mají soudruzi ještě jednodušší možnosti, jak naplnit tunel-kasu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 26. 6. 2014 09:06

Takže cena zlata zase půjde nahoru a lopaty a krompáče budou nedostatkovým zbožím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Kučera | 26. 6. 2014 07:48

Dobrý den, pane Tětku. Úvaha, že rodinné firmy vznikají kvůli jejímu předání budoucím generacím je velmi zajímavá. Můžete tuto úvahu něčím podložit?

Z mé osobní zkušenosti podnikatelé rozhodně nemyslí na to, aby svým potomkům předali firmu ani když ji zakládají, ani v počátečních letech její existence. V pozdějších letech (úspěšné) existence jen výjimečně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 28. 6. 2014 12:24
reakce na Jakub Kučera | 26. 6. 2014 07:48

Dobrý den.

Podložena je již v samotném článku vyjmenovanými firmami, v nichž drží firmu (či její většinu) potomci zakladatelů. Seznam největších evropských rodinných firem je k nalezení zde:
http://www.campdenfb.com/article/top-100-family-businesses-europe-0
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 29. 6. 2014 12:07
reakce na Josef Tětek | 28. 6. 2014 12:24

To ale přece nijak nedokládá, že byly za tímto účelem založeny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 30. 6. 2014 12:53
reakce na Jakub Kučera | 29. 6. 2014 12:07

Jak píšu v článku:
"Zdanění dědiců snižuje motivaci podnikatele akumulovat majetek (a tím pádem i rozvíjet svou firmu) během života. Pokud nebudu moci svůj majetek předat blízkým, proč bych ho měl v prvé řadě budovat?"

Na uvedených firmách je zpětně vidět, že zakladatelé raději firmy přenechali potomkům, než aby je prodali či z nich vysáli veškeré finance během života. Pokud by byla zavedena uvedená dědická daň, bude jim tato možnost (která je pro mnohé volbou č.1) upřena.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 30. 6. 2014 14:03
reakce na Josef Tětek | 30. 6. 2014 12:53

Že se majitelé rozhodli nechat firmy v rodinném vlastnictví je pravda.

Jenomže vy píšete: "(...) že v budoucnu už patrně NEVZNIKNOU rodinné firmy jako (...)"

Ale rozhodnutí vlastníků dlouhodobě prosperující firmy je něco úplně jiného než založení firmy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 6. 2014 13:26
reakce na Jakub Kučera | 26. 6. 2014 07:48

Každopádně pokud budu 55letý úspěšný podnikatel a dozvím se, že firmu v podstatě nemohu předat dětem, tak jaký budu mít zájem na jejím dalším rozvoji?

To ji spíš pořádně podojím, nechám ji žít bez investic z podstaty dokud to půjde, kapitál rozfrcám, případně firmu rovnou vytuneluju a ještě si pořádně užiju, dokud můžu. To je logický důsledek pošlapání mého vlastnického práva (svobodně se rozhodnout firmu předat dětem). Dopad na ekonomiku i na mé zaměstnance si domyslete.

Stejně tak pokud mi bude 35-45, budu pracovat ve velké prosperující firmě dejme tomu za 150kKč hrubého a budu mít nutkání z velké korporace odejít a se svými úsporami a zkušenostmi založit malou dravou firmu, která vyplní nějaké tržní výklenky či inovativně přijde s novou službou či výrobkem. Samozřejmě bych do toho musel vrazit své úspory plus dalších třeba 10 let bych žil jen za 50kKč měsíčně a zbytek nechával ve firmě, aby se rozjela.
No budu toto v takovém věku dělat, pokud mi nějaký feudál řekne, že až půjdu do penze, nebo až mne z té práce klepne, tak že v tom moje děti nebudou moct pokračovat?

No to bych byl blázen! To raději budu v klidu dřepět v korporaci za vysoký plat a nebudu sahat na své úspory, ty použiji na cestování a koníčky v (předčasném)důchodu.

Pokud díky intervenci vrchnosti taková změna chování bude masová, bude to mít na ekonomiku zásadní vliv.

A nejde jen o nějaké HiTech firmy - podobně uvažují i mnozí řemeslníci a pracovníci ve službách: do 45ti budu zaměstnán v solidní firmě, něco vydělám, něco se naučím a pak odejdu a založím si vlastní firmu, otevřu restauraci, postavím hotýlek či penzion, zaměstnám tam vlastní děti a pak jim to přenechám. Prdlajs! (řekl státní parazit).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 26. 6. 2014 16:29
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 13:26

Upřímně bych čekal, že když je to tady v diskuzi samý ekonomický a volnotržní odborník, že vám nebudou neznámé jiné možnosti, co dělat s prosperující firmou, než ji nechat dětem.

No, asi jsem se mýlil...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 26. 6. 2014 23:10
reakce na Jakub Kučera | 26. 6. 2014 16:29

Naopak, ty možnosti jsou známé každému, pane kolego. Prosperující firmu prostě vydojí a peníze ulije off-shore, nebo do zlatých mincí a cihel, nebo kamkoliv, kde je vláda nenajde (hlavně žádné nemovitosti, zaknihované cenné papíry a podobné pasti na peníze). A tyto hodnoty přenechá svým dětem. Tam budou uloženy do doby, než se to šílenství přežene.
Představa, že tu prosperující firmu předá všeholidu a jeho zástupcům - politikům, patří do žánru sci-fi nebo do pohádek pro naivní státomilce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 27. 6. 2014 08:31
reakce na Jan Daniel | 26. 6. 2014 23:10

Pane kolego (pracujete ve stejném oboru jako já? :) ), proč by proboha měl vydojit firmu kterou sám vybudoval??? Jen spekuluji, ale troufám si tvrdit, že moc podnikatelů neznáte... Ti se v realitě takto nechovají (a navíc někteří jsou bezdětní, a přesto firmu v pokročilém věku rozvíjejí...). Může ji třeba jen prodat (popř. v jiné zemi uvést na burzu), což je jednodušší a lepší pro všechny strany.

Ach jo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 29. 6. 2014 15:06
reakce na Jakub Kučera | 27. 6. 2014 08:31

Ach jo. Řeč šla o hypotetickém stavu, že prohibitivním zdaněním bude znemožněno dědění. V takovém případě by alternativní předání majetku nástupcům bylo dle mého odhadu docela běžné. Co s tím má společného dnešní chování podnikatelů, na které odkazujete, to ví jen Pánbůh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 29. 6. 2014 16:32
reakce na Jan Daniel | 29. 6. 2014 15:06

Alternativní předání bohatství je samozřejmě v pořádku, to nerozporuji.

Řeč ovšem šla o údajném rozsáhlém destruktivním dopadu dědické daně na vznik a budování firem.

Dnešním chováním podnikatelů (se zhusta odlišnou motivací než budování dědictví) jsem se snažil poukázat na to, že jde o hodně divokou konstrukci (neřkuli totální výcuc z prstu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 30. 6. 2014 08:50
reakce na Jakub Kučera | 29. 6. 2014 16:32

"Každopádně pokud budu 55letý úspěšný podnikatel a dozvím se, že firmu v podstatě nemohu předat dětem, tak jaký budu mít zájem na jejím dalším rozvoji?"

- to je citace z původního příspěvku, na který jste reagoval.

Nikdo netvrdí, že lidé zakládají a rozvíjejí firmy primárně kvůli tomu, aby je předávali dětem. Ovšem, když jsou na sklonku své podnikatelské kariéry, logicky řeší co s ní. Dnes je zatím možno předat firmu potomkům, případně ji prodat a předat stržené peníze. Takže z dnešního chování podnikatelů zjistíte leda prd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Kučera | 30. 6. 2014 09:05
reakce na Jan Daniel | 30. 6. 2014 08:50

Tvrdí to Josef Tětek v článku, když říká, že kvůli dani by dané firmy nevznikly.

""Každopádně pokud budu 55letý úspěšný podnikatel a dozvím se, že firmu v podstatě nemohu předat dětem, tak jaký budu mít zájem na jejím dalším rozvoji?"

- vzhledem k tomu, že znám řadu podnikatelů v odpovídajícím věku, kteří děti buď nemají, nebo mají a nečekají že firmu převezmou, nějakou tu motivaci mít asi budou... takže z dnešního chování podnikatelů zjistím dost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 26. 6. 2014 16:06
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 13:26

Myslím, že vaše problémy, jestli vydělávat 50 000 nebo 150 000 mesíčně by chtělo mít zbylých 99% populace. Kam se hrabou socky s jejich problémy!. Jsem totálně s vámi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 26. 6. 2014 22:55
reakce na Honza Moudrý | 26. 6. 2014 16:06

Je to marné. Vám socialistům prostě nikdy nedojde, že bez těch co řeší zda budou vydělávat 50 nebo 150 000 měsíčně, budou ty socky opravdu rejt držkou v zemi, protože parazit ze státního úřadu je těžko zaměstná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 27. 6. 2014 00:17
reakce na Jan Daniel | 26. 6. 2014 22:55

Kde říkám, že jsem socialista? Prozradil jsem to tím, že (na rozdíl od někoho) nejsem neurotický zbožňovač bohatých lidí?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 26. 6. 2014 16:44
reakce na Honza Moudrý | 26. 6. 2014 16:06

Dám vám příklad ze života. Moje tchýně je švadlena. V 60. letech postavila dům ve vesničce u krajského města. Za tu dobu se z vesničky stala žádaná čtvrť na okraji města a její nijak velký domek s nijak velkou zahradou má dnes hodnotu nejméně 6 milionů. Kolik byste ji napařil daně, aby jakožto hnusná zazobaná milionářka a rentiérka byla solidární s „obyčejnými lidmi“?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 27. 6. 2014 00:12
reakce na Robert Antonio | 26. 6. 2014 16:44

Kde říkám něco o daních?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 26. 6. 2014 09:08
reakce na Jakub Kučera | 26. 6. 2014 07:48

Drtivá většina rodinných firem "vzniká" (=stává se rodinnou firmou) až teprve angažováním druhé generace - dříve nemá cenu mluvit o rodinné firmě (pokud zrovna náhodou nejde o vyjímečné konstelace bratři/švagrové apod.). Budoucí vlastnictví je přitom základním motivačním prvkem pro zaměstnanecké angažmá v rodinné firmě. Jednak potomek už často má rozjetou kariéru někde jinde, kterou musí ukončit, jednak rodinná firma vyžaduje zpravidla větší osobní oběti.

Pokud byste věděl, že po 20 letech lopoty v rodinné firmě budete muset při smrti otce polovinu firmy prodat, protože NEBUDETE MÍT NA DANĚ (to je reálný scénář), jak moc se Vám bude chtít lopotit? Podobně to bude s rodinnými nemovitostmi - je Váš otec např. prominentní chirurg (nebo jakékoli jiné lukrativní povolání, které se nedá dědit) a zrekonstruoval secesní vilku, kterou zdědil jako ruinu po svém dědovi, a udělal z ní rodinné sídlo pro širší rodinu? Až Vám z její tržní ceny vypočítají 30% dedickou daň (nebo třeba 5% roční majetkovou daň), můžete udělat rodinnému sídlu pápá, protože i při velmi úspěšné kariéře se k penězům na tyto daně nemusíte vůbec dostat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 26. 6. 2014 08:55
reakce na Jakub Kučera | 26. 6. 2014 07:48

To ale možná platí u nových podnikatelů a i tam mě napadá pěkných pár konkrétních příkladů, kdy má otec velkou snahu syna zapojit. Například v oboru, kolem kterého se pohybuji v rámci své záliby a tak hodně podnikatelů osobně znám, firmy, ve kterých funguje celá rodina, jasně převládají. Omlouvám se, nechci tu vypisovat konkrétní jména, je to jejich osobní věc a necítím se oprávněn o nich psát veřejně, ale fakt se mi po chvíli přemýšení vybavilo konkrétních příkladů pět a možná bych přišel ještě na pár dalších (a to se držím jen v okruhu lidí, které opravdu znám, žádné "někde jsem o tom četl").

Odhaduji, že vámi nadhozené případy, kdy se o předání vůbec neuvažuje, se týkají spíš různých "moderních firem" například v oblasti internetu, kde se od začátku kalkuluje s "exitem" a případně vstupem nějakého investičního fondu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 26. 6. 2014 07:29

"Na druhou stranu však předpokládají, že ten stejný nástroj – zdanění – neodradí držitele kapitálu od jejich činnosti, tedy užívání kapitálu k produktivním účelům s vidinou dosažení zisku."

V této zemi klesly korporátní daně od roku 1993 do roku 2010 z 45% na 19%. Dalo by se předpokládat, že takové snížení daní podnítí "užívání kapitálu k produktivním účelům s vidinou dosažení zisku." Žádný investiční boom tady nenastal. A to (mj.) proto, že daně i náklady na pracovní sílu jsou někde v Asii (a v budoucnosti i v Africe) prostě nižší. Kapitál nám sděluje: snižte své nároky na úroveň průměrného Vietnamce, nebo pá pá. Jen firmám jaksi nedochází, že poté budou sníženy i jejich tržby, protože průměrný Vietnamec toho moc nenakoupí. Státy se s touto situací snaží bojovat jak mohou a umějí - to jest neohrabaně a marně.

Jenže - já s vámi v zásadě souhlasím:-) V daném systému tohle nemá jiné řešení, než se přestat pokoušet něco zachraňovat z evropského civilizačního modelu. Nechme kapitalismus dělat, co umí, to jest tvrdě sdělovat: "Umíš? Žij. Neumíš? Chcípni". Bude-li to fungovat, dobře. Nebude-li to fungovat, aspoň ta agónie nebude trvat dlouho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 26. 6. 2014 16:02
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 07:29

.......Nechme kapitalismus dělat, co umí, to jest tvrdě sdělovat: "Umíš? Žij. Neumíš? Chcípni". Bude-li to fungovat, dobře. Nebude-li to fungovat, aspoň ta agónie nebude trvat dlouho.......

Ještě jste zapomněl dodat, kde že se takový kapitalismus nachází. Marně pátrám, kde že to tak je. Snad v Číně, ale tam zase není klasický kapitalismus.

Tady všude kolem to znám jinak. Umíš? Tak se poper s obrovskou státní byrokracií, nebo svůj um "prodej" načerno. Neumíš? Nemusíš, stačí zajít na sociálku (případně k lékaři) a požádat o všechny možné dávky, které, v součtu, dají více, než by se někdo namáhal svůj případný um nabízet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 6. 2014 17:24
reakce na František Marek | 26. 6. 2014 16:02

Nechcete si to ještě jednou přečíst? Pokud píšu: "nechme kapitalismus dělat, co umí", tak zjevně to je výzva k něčemu, co není naplněno. Takže meditovat nad tím, kde je něco, co podle mne není, dost postrádá smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marek | 27. 6. 2014 07:34
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 17:24

Pane Březino, takové to dodatečné "co tím chtěl básník říci", je zbytečné. Své myšlenky pište příště rovnou. Ostatně, když nabádáte nechat kapitalismus dělat, co umí a pak strašíte stylem "Umíš? Žij. Neumíš? Chcípni", tak jistě víte, kde tomu tak je. Jinak byste to nepsal. Proto jsem si dovolil zeptat na Vaší osobní zkušenost s tímto "nebezpečným" systémem. Já takový neznám a rád se poučím .....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 6. 2014 13:36
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 07:29

Pracuji v oboru, kde se dá bez větších obtíží pracovat na dálku, takže jsem východní konkurencí ohrožen daleko víc, než tkadlena (to konkurenční tričko sem z Číny musí přepravit).
Správně by mne indické outsourcingové firmy měly drtit, nutit mne pracovat za hrst rýže, ... a ono nějak nic.

Je opravdu málo oborů, ve kterých je vyžadováno pracovat za plat jak z rozvojového světa.
Kolik procent lidí u nás dělá za minimální mzdu? Skoro nikdo! A když, tak převážně kvůli úspoře na daních a další peníze má bokem. A i ta min.mzda je dramaticky lukrativnější, než příjmy Bangladéšanů.

Mám pocit, že vám socialistům a etatistům tak dlouho stát (ve vlastním zájmu) snižoval sebedůvěru a schopnost+ochotu se o sebe postarat, že jste ji již úplně ztratili a teď žijete v představě, že nebýt hodného Búťušky Státu, že vás hned někdo zapíchne, okrade, podvede a bude vás nutit dělat za dolar denně. Vždyť si nějakou ochrannou organizaci (sdružení) klidně založte (a financujte), ale nemůžete bránit nečlenům koupit si tričko z Indonésie, tablet z tchajwanu a na domácí práce si nenajmout Češku, ale třeba Moldavanku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 6. 2014 13:57
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 13:36

Tak ještě jednou: nastal tady ten investiční boom po snížení korporátních daní nebo ne?
To je jediný podstatný moment z mého příspěvku, na který má smysl reagovat.

Co se týče mezd v této zemi, zkuste se zeptat v nějaké té montovně, kolik a za co tam berou. A nic bokem tam neberou. Minimální mzda to není, ale daleko od ní také ne. Věřte, znám to přesně z rodiny i několika známých.
Ale vy jste si potřeboval ulevit. Jistě se cítíte hned líp.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 27. 6. 2014 15:32
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 13:57

1) boom nastal značný
2) nikoli pouze kvůli nízké dani
3) odseparovat jediný ekonomický argument pro rozhodování investorů a něco na něm dokazovat je hloupost hodná leda tak politiků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 6. 2014 14:02
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 13:57

OK. Tak jaká je průměrná dělnická mzda v montovně Škoda Auto či v TPCA Kolín?
Podle mne docela velká (na to, jaká kvalifikace je vyžadována).
Podle mne např. citelně vyšší, než u vysokoškolsky vzdělaného učitele.
Avšak podle mnoha dobrovolně nezaměstnaných lenochů jim to za to nestojí a tyto firmy MUSÍ dovážet gastarbajtry.

A jestli nastal boom podnikání? No tak jistěže nastal, koukněte na vývoj počtu živností s SROček. Koukněte na tok investic (byl snad ven? ne, dovnitř a to dost).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 6. 2014 14:05
reakce na Jan Altman | 26. 6. 2014 14:02

Navíc ony ty investice a rozvoj podnikání nejsou jen o výši korporátních daní.
Když na každý pšouk potřebujete sto razítek, deset úplatků, 5x do roka vás přijde prudit nějaká kontrola, mezi tím musíte dělat výkazy pro X úřadů, zaměstnanci vás mají na háku, protože je nemůžete vyhodit, musíte za ně platit jakési vysoké "pojistky", atd... tak to také má negativní vliv, který může převážit pozitivní vliv nízké korporátní daně, i kdyby byla jen 5%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 26. 6. 2014 10:35
reakce na Martin Brezina | 26. 6. 2014 07:29

Pokud máš výnosnost firmy 10% z tržní kapitalizace (velmi, velmi optimistické) a oni ti napaří 5% dań z majetku, pak máš 50% daň ze zisku. Plus korporátní daně, které zrušeny nebudou, takže přes 70% daň.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!