Exkluzivně: Deset let v EU nám přineslo tři biliony!

Ekonomické vyhodnocení členství České republiky v Evropské unii po deseti letech

Shrnutí studie zpracované pro Úřad vlády České republiky
Květen 2014

Autoři

Aleš Chmelař, Jan Novotný, Jan Jedlička, Jana Maláčová, Klára Kalíšková, Jiří Šatava, Petr Zahradník, Tomáš Lichard, Zdeněk Kudrna, Andrea Novotná, Zdeněk Holeček

Vstup do Evropské unie v květnu 2004 byl součástí dlouhodobého procesu, který není možné chápat v perspektivě jednotlivého data, ale dlouhodobé legislativní harmonizace, předvstupní pomoci a zvýšeného vlivu investic již v důsledku příslibu členství v jednotném trhu.

Stejně tak nelze výhody či nevýhody Evropské unie brát jako součet jednotlivých účetních položek, protože i ty jednoduše kvantifikovatelné aspekty členství se vzájemně překrývají či umocňují a v mnoha ohledech převládají tzv. „měkké“ a hůře vyčíslitelné dopady, například standardizace státních a tržních institucí, zvýšení investičního i spotřebního potenciálu či zvýšení právní jistoty a transparentnosti.

Tato studie rozkládá následky členství na jednotlivé položky, pro zhodnocení celkového dopadu členství byl však použit standardní regresní model, ve kterém byly následky členství oproti nečlenství testovány na zemi o velikosti a geografické poloze České republiky.

Vývoj HDP v cenách roku 2013 v případě nevstoupení do EU

Zvětšíte klikem. Zdroj: ČSÚ, Eurostat, konvergenční model

Podle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do Evropské unie spojen s vyšším růstem o dva procentní body. Po přizpůsobení se konzervativnímu scénáři, na základě rozložení modelu do delšího časového rozmezí a při postupném snížení efektu vstupu rostla Česká republika v letech 2002 až 2013 v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostla bez vstupu do Evropské unie. Tím si od roku 2004 kumulativně polepšila zhruba o 3,1 bilionu korun.

V období, kdy se očekávaly první výsledky předvstupních jednání a vstupu samotného, tedy v letech 2002–2008, zaznamenala Česká republika nejvyšší ekonomický růst ve své historii. Tempem z těchto let by dohnala západní Evropu za sedmnáct let.

Vývoj objemu HDP na hlavu v kupní síle roku 2013 (průměr EU15 = 100 %)

Zdroj: Eurostat, výpočet

Globální finanční, a zejména pak hospodářská krize však dopadly na Českou republiku v mnoha ohledech hůře než na sousední země, navíc byly umocněny procyklickými opatřeními. Projevily se dvojitou a výjimečně hlubokou recesí. Česká republika tak začala v ekonomickém vývoji výrazněji zaostávat za průměrem Evropské unie, čímž začal dlouhodobý konvergenční trend stagnovat. Česká republika se téměř přestala přibližovat bohatším zemím Evropské unie a začala být postupně doháněna ostatními novými členskými státy.

V případě, že by tempo konvergence k západním sousedům bylo od podání přístupu do Evropské unie stejné jako v případě Polska či Slovenska, tedy že by Česká republika plně využila potenciálu vstupu jako tyto dvě země, HDP České republiky by mohl být jen v roce 2013 vyšší o 180 až 350 miliard korun, tedy o ekvivalent pěti, respektive devíti procent. Kumulativně by se od roku 2004 jednalo o příjem české ekonomiky od 250 do 1400 miliard korun.

Úroveň konvergence podobná jako v sousedních zemích by se tedy projevila dodatečnými příjmy rozpočtu ve výši 60–120 miliard korun jen v roce 2013. Tato čísla poukazují na teoreticky dodatečný ekonomický potenciál v rámci Evropské unie, který se podařilo českým sousedům využít.

Kontrafaktický scénář vývoje objemu HDP na hlavu v kupní síle roku 2013 (průměr EU15 = 100 %) v případě nevstoupení do EU

Zvětšíte kliknutím: Zdroj: Eurostat, výpočet, konvergenční model

V případě nepřistoupení do Evropské unie podle výše analyzovaného konvergenčního modelu by došlo k drastickému snížení relativní pozice České republiky oproti ostatním státům regionu i oproti západní Evropě, přestože by v prvních letech ekonomika dál rostla v reálných hodnotách HDP. Dlouhodobě bychom se zastavili na nynější úrovni krizí dlouhodobě postiženého Maďarska a hluboce pod životní úrovní Polska a Slovenska a stabilizovali se na úrovni 60–65 procent HDP západní Evropy.

Kumulativní vývoj příjmů, plateb a čisté pozice ČR k rozpočtu EU

Zvětšíte kliknutím. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky, vlastní kompilace

V případě, že by se Česká republika podobně jako některé země Evropy účastnila pouze vnitřního trhu a nebyla by součástí kohezní a společné zemědělské politiky, tak by jen v roce 2013 ztratila čistý příjem ve výši 84 miliard korun, tedy 2,2 procenta HDP odpovídající současné čisté pozici. Celkem by přišla o prostředky ve výši 334 miliard a potenciálně o dodatečných 400 miliard korun, které zbývají dočerpat.

Dopad kohezní politiky prvních třech programových období na HDP České republiky jako rozdíl oproti základnímu scénáři

Zvětšíte kliknutím: Zdroj: Quest III model, Janos Varga and Jan in ''''''''t Veld (2009), Janos Varga and Jan in ''''''''t Veld (2010)

Bez kohezní politiky by HDP České republiky byl dlouhodobě o 4,7 procenta nižší. Do roku 2025 takto pouze kohezní politika přinese kumulativní výkon odpovídající 50 procentům HDP. Pomalé čerpání však výrazně snížilo potenciální odpovídající přínosy kohezní politiky a snížilo českou ekonomiku v dlouhodobém horizontu výši životní úrovně o několik desítek miliard.

Nutnost implementovat harmonizovanou regulaci, a tedy i náklady s tím spojené, by na Českou republiku dopadala i bez možnosti ji ovlivnit oficiálním institucionálním způsobem, což by mohlo způsobit komplikace klíčovým sektorům ekonomiky. Česká republika by ovlivňovala společná pravidla de facto z pozice lobbisty, jak to dnes činí Norsko či Švýcarsko.

Účast České republiky na vnitřním trhu přispěla české ekonomice jen v roce 2013 zhruba 1,7–3,3 procenta celkového národního produktu, což představuje 65–130 miliard korun. Při postupném zvyšování přínosů vnitřního trhu tedy od roku 2004 Česká republika získala mezi 510 a 1020 miliardami (střední hodnota 770 miliard). Tato částka postupem času stoupá a jedná se o konzervativní scénář.

Kdyby Česká republika přistoupila ke společné měně již při vstupu do EU, je pravděpodobně, že by česká ekonomika kumulativně získala 260 až 560 miliard korun, tedy ekvivalent 6,8 až 14,4 procenta HDP. Zejména v důsledku eliminace konverzního rizika, snížení reálné ceny kapitálových produktů, nárůstu příležitostí pro české investory a střadatele a zvýšení atraktivity pro zahraniční investory.

Jako neopodstatněné se zdají argumenty o příliš vysokých jednorázových nákladech zavedení eura. I při konzervativním hodnocení následků vstupu do eurozóny jsou totiž tyto náklady vykompenzovány úsporami a vyšším výkonem ekonomiky během dvou měsíců až jednoho roku.

Míra zaměstnanosti podle věku v roce 2013

Zvětšíte kliknutím: Zdroj: VŠPS 2013, vlastní výpočty

Pokud bychom se řídili doporučeními strategie Evropa 2020 ve věci zaměstnanosti a na tuto strategii navazujícími Barcelonskými cíli EU, došlo by k vyrovnání tří čtvrtin rozdílu v zaměstnanosti mužů a žen v letech 2010 až 2030 a HDP České republiky by pak v roce 2020 bylo o 8,3 procenta vyšší než v případě pokračování v současném trendu. Do roku 2030 by se v České republice průměrně zvýšil každoroční růst ekonomiky o významných 0,6 procentního bodu, tedy o zhruba čtvrtinu až třetinu celkového dlouhodobého růstového potenciálu české ekonomiky.

Deset let v Evropské unii očima jedenáctky odborníků: ekonomů, zástupců byznysu, politologů, vládních úředníků.

• Očima expertů: Deset let v EU. Vyplatilo se nám členství? A co kdybychom řekli ne?

Dodatečná opatření, o kterých právě rozhoduje Česká republika s ostatními státy v Bruselu nebo které jsou v pozici návrhů či plánů, by Evropské unii přinesly podle konzervativních odhadů zhruba šest procent HDP jen v příštích pěti letech. Jedná se především o dokončení jednotného trhu či integraci energetických trhů. Kdyby došlo ke stejnému dopadu na Českou republiku jako na ostatní země, české ekonomice by to přineslo dalších 230 miliard v následujících pěti letech. Tato částka by se přičítala k předchozím výhodám.

Ač je na tato čísla nutné pohlížet kriticky, podobné výpočty jsou statisticky významné a řádově se shodují s výsledky jiných studií. Jasně ukazují, že Česká republika v mnoha ohledech na členství v Evropské unii výrazně vydělává. V modelech pravděpodobnosti výsledků jednotlivých scénářů je pravděpodobnost negativního dopadu členství v Evropské unii velmi nízká.

Výhody členství se v čistě finančních ohledech pohybují vysoce nad hodnotami, které přináší naší ekonomice jakákoli jednotlivá hospodářská politika nebo opatření. Vstup do Evropské unie tak byl pravděpodobně nejvhodnější krok, který Česká republika mohla učinit. Pro tvrzení, že na členství v Evropské unii tratíme, neexistují robustní argumenty. Evropská unie České republice naopak nabízí možnosti, kterých ještě dostatečně nevyužila. 

Propojeno!

Aby z toho něco káplo

„Všimněte si třeba point bilancí deseti let v Evropské unii: Nebýt v EU, je Česko o tři biliony chudší; Vysočina v EU: Miliardy pro kraj; Co přineslo členství v Evropské unii českým obcím. Médiím dominuje účetní pohled, přesněji jediná polovina účetního pohledu. Dlouho se hledá zhodnocení toho, co Česko naopak přineslo Unii.“

• Michal Kašpárek: Nebát se a vysát